Znečištění plasty

Více než 8 milionů tun plastového odpadu skončí každý rok v oceánech. 90 % z tohoto odpadu je do oceánu přivedeno desítkou řek, z toho osm se nachází v Asii (Indus, Gangu, Maghnu, Mekong, Perlovou a Žlutou řeku, Amur a Chaj-che) a v Africe (Niger a Nil). Podél řeky Chaj-che v Číně žije více než 500 milionů lidí.

  • Roční celosvětová produkce plastů se od roku 1950 zvýšila ze 2 na 380 milionů tun (2019) a předpokládá se, že se do roku 2035 zdvojnásobí a do roku 2050 se téměř zečtyřnásobí 
  • 80 % plastového odpadu se dostává do oceánů z řek
  • velká tichomořská odpadková skvrna (mezi Kalifornií a Havajskými ostrovy) se rozkládá zhruba na ploše 1, 6 milionů km2 a pluje na ní cca 1,1-3,6 bilionu kusů
  • v oceánech ročně končí cca 600 000 - 800 000 tun náčiní používaného při rybolovu
  • planetu do roku 2040 zamoří až jedna miliarda tun odpadu
  • Plasty

V roce 2017 Čína zahájila snahy zvýšit míru recyklace na 35 %, čímž doufá zlepšit stávající situaci, kdy podle posledních dat 74 % plastového odpadu zpracovala nevhodně.  

V roce 2010 bylo vyrobeno 313 miliard tun plastu, v roce 2015 pak dokonce 381 miliard tun. 

Na celém světě končí ročně v odpadu 1,6 miliardy tun jídla za 750 miliard dolarů. 

Znečištění plasty, zprávy z tisku:

1.11.2020 Na dně Středozemního moře číhá obrovská hrozba pro svět, varují experti. Množství odpadu, jež končí v moři, ale představuje jen zlomek celkové výroby plastu v regionu. Tu zpráva odhaduje na 38 milionů tun ročně.

  • Do Středozemního moře se každý rok vypustí 229 000 tun plastu, což je ekvivalent více než 500 lodních kontejnerů
  • ve Středozemním moři aktuálně nachází přibližně 1,2 milionu tun plastů. Jen malý podíl z toho mají na svědomí nezodpovědní jedinci. Drtivou část, celých 94 %, tvoří nesprávně zpracovaný odpad. Pokud nebudou přijata příslušná opatření, množství plastového odpadu, které každoročně končí ve Středozemním moři, se může do konce roku 2040 více než zdvojnásobit na 500 000 tun ročně.
  •  Nejvíce k znečistění plastovým odpadem přispívá Egypt s 74 000 tunami ročně. Následují Itálie (34 000 tun ročně) a Turecko (24 000 tun ročně).
  • Moře trpí především jejich hustě osídleným pobřežím a neefektivním odpadovým hospodářstvím. V přepočtu na obyvatele jsou ale ještě horší tyto státy: Bosna a Hercegovina, Albánie, Černá Hora a Severní Makedonie.

Řešení celé situace je extrémně složité a musely by se na něm podílet vlády, soukromý sektor, průmysl, spotřebitelé i výzkumné instituce. Základem je jednoznačně zlepšení procesů zpracování odpadu a investice do inovací. Stejně tak si lidé musí osvojit takové spotřebitelské návyky, které jsou udržitelné.

https://www.mix24.cz/na-dne-stredozemniho-more-ciha-obrovska-hrozba-pro-svet-varuji-experti/

https://www.iucn.org/news/marine-and-polar/202010/over-200000-tonnes-plastic-leaking-mediterranean-each-year-iucn-report

16.9.2020 Jednorázové roušky znamenají ránu pro životní prostředí. Recyklace je z více důvodů nemožná

Zdroj: https://www.lidovky.cz/domov/jednorazove-rousky-znamenaji-ranu-pro-zivotni-prostredi-recyklace-je-z-vice-duvodu-nemozna.A200915_202200_ln_domov_likv

31.7.2020 Vědci varují před nevyhnutelnou ekologickou katastrofou. Podle odhadů nás za 20 let zavalí miliarda tun plastů, včetně těch, které během pandemie zachraňují životy.

  • Podle neziskové organizace Ocean Conservancy skončí nyní v moři za jeden měsíc na 129 miliard roušek a 65 miliard ochranných rukavic
  • lidstvo za jeden rok vyprodukuje 300 milionů tun plastů
  • 80 % plastového odpadu se dostává do oceánu z řek
  • velká tichomořská odpadková skvrna (mezi Kalifornií a Havajskými ostrovy) se rozkládá zhruba na ploše 1, 6 milionů km2 a pluje na ní cca 1,1-3,6 bilionu kusů
  • v oceánech ročně končí cca 600 000 - 800 000 tun náčiní používaného při rybolovu
  • planetu do roku 2040 zamoří až jedna miliarda tun odpadu

https://www.seznamzpravy.cz/clanek/pacificka-odpadkova-skvrna-se-zvetsuje-vedci-varuji-pred-katastrofou-114324#

24.7.2020 Podle nového vědeckého modelu skončí ve světových oceánech a na pevnině v příštích dvou desetiletích více než 1,3 miliardy tun plastového odpadu, přičemž největší zdroj znečištění pochází z komunálního odpadu z domácností. Nárůst plastů na jedno použití se stal problematičtějším během pandemie, která rovněž narušila globální systémy nakládání s odpady a způsobila výrazné snížení cen plastů (CNBC) 

25.4.2020 Výroba plastů se zvýšila v celosvětovém měřítku od šedesátých let 20. století do dneška. A to z 1,5 milionu na zhruba 400 milionů tun ročně.

  • plasty se staly neodmyslitelnou součástí našich životů. Důvod je prostý: nová úroveň užitných vlastností, rychlé a efektivní zpracování, bezkonkurenčně nízké ceny ve vztahu cena/výkon.
  • z odpadních plastů se získávají dále zpracovatelné organické suroviny či paliva. Mezi takovéto postupy patří například pyrolýza, kterou je možné přepracovat odpad na směs uhlovodíků podobných ropě. Na výrobu plastů spotřebujeme necelých 5 % těžené ropy, zatímco 90 % ropy použijeme jako paliva.
  • Z recyklátů směsí plastů z komunálního sběru se vyrábí tzv. plastic lumbers, tedy plastové dílce tvarově shodné s dřevěným řezivem určené pro obdobné aplikace, v tomto případě tam, kde povětrnostní či chemická odolnost dřeva nevyhovuje. Kromě toho se recykláty plastových směsí uplatňují i při výrobě palet, kabelových kanálů, odvodňovacích žlabů
  • Řada lidí si myslí, že jsou biologicky rozložitelné plastové tašky k životnímu prostředí šetrnější. Není tomu tak. Na jejich výrobu je nezbytné vynaložit stejné množství surovin z neobnovitelných zdrojů a energie, jako je tomu u plastů komoditních. Žádná úspora se nekoná ani v případě plastů z přírodních surovin. Na pěstování, dopravu a zpracování suroviny se musí vynaložit obvykle více energie, než na získání suroviny z ropy
  • Další omyl: biologické rozložení plastů nezatěžuje atmosféru skleníkovými plyny a je proto výhodnější než spalování plastového odpadu. Není tomu tak. Biologický rozklad jakéhokoliv materiálu obsahujícího uhlík produkuje v prostředí vzduchu prakticky stejné množství CO2, jako jeho spálení. Rozdíl je však v produkci využitelné energie. Při biologickém rozkladu se sice také uvolňuje teplo, je však na rozdíl od spalování technicky nevyužitelné. Anaerobní rozklad biologicky rozložitelných polymerů pak vede převážně k produkci metanu, který je účinnějším skleníkovým plynem než zmíněný oxid uhličitý.

Zdroj: https://www.lidovky.cz/lide/biologicky-rozlozitelne-plastove-tasky-k-zivotnimu-prostredi-setrnejsi-nejsou-rika-odbornik.A200422_121729_ln_veda_ape

zobrazit více..
Loading...