Česnáček lékařský
Česnáček lékařský (Alliaria petiolata) má podobné účinky, vůni i chuť (mírnější), obsahuje především vitaminy A, B a E , z minerálních látek draslík, vápník, hořčík, selen, měď, železo a mangan.
Česnáček lékařský a jeho účinky:
- antioxidační, dezinfekční, antibiotické, protizánětlivé, detoxikační a hojivé účinky
- čistí krev, brzdí šíření choroboplodných bakterií
- podporuje imunitu
- dezinfikuje močové cesty, střeva a dýchací cesty
- podpůrný prostředek při onemocnění žlučníku, střev, jater a slinivky břišní i proti nadýmání
- pomáhá při jarních očistných kúrách, zlepšuje také spalování tuků
- zvýkání česnáčku pomáhá proti paradentóze a zmírňuje zápach z úst
- zevně slouží k léčení vyrážek a ekzémů; kašovité obklady z naklepaných nebo pomnutých listů působí protizánětlivě a dávají se na nehojící se rány, hmyzí štípnutí a různá poranění kůže
- při léčbě kožních onemocnění se má zároveň česnáček i konzumovat, protože očista střev a správná funkce jater a slinivky má na hojení pozitivní vliv
Použití: přímá konzumace nebo se využívá především tinktura či macerát, nálev není dobrý
- zralá semena se dají použít místo hořčičných a dokonce se z nich dá udělat i domácí hořčice
Stanoviště: najdeme v přírodě většinou ve velkých trsech, roste hojně na okrajích vlhkých lesů, na březích rybníků, v příkopech a na zahrádkách jako plevel
Barva květů: bílá
Sběr: od dubna se sbírají mladé vrcholky rostliny, kvetoucí nať až do konce srpna a po uzrání i semena a nakonec můžeme využít i silný kořen
Signatura: po rozemnutí se uvolňují hořčičná silice, které dávají rostlině štiplavé aroma a palčivou chuť (po rozemnutí jsou cítit jako medvědí česnek)
zobrazit více..