Civilizace a změny klimatu

Civilizace a změny klimatu

Během uplynulé miliardy let na Zemi několikrát zavládla dlouhá období zalednění, z nichž každé přetrvalo desítky milionů roků. Ve čtvrtohorách, asi před 2,6 milionu let, se ustálilo střídání ledových a meziledových dob o stovkách, respektive desítkách tisíc let. Éra, v níž nyní žijeme, se nazývá holocén a jde o poslední meziledovou dobu v délce přibližně 10 300 roků. V jejím rámci pak můžeme pozorovat tzv. klimatické oscilace - výkyvy trvající několik let až desetiletí, jež pokryjí rozpětí jediného lidského života.

Výkyvy klimatu měly zásadní vliv na existenci nejstarších civilizací. Velmi pravděpodobně totiž určovaly fáze jejich stability i úpadku, spouštěly migrační vlny a rozhodovaly o výsledcích bitev. Poslední milion let poznamenaly nejintenzivnější změny podnebí, jež naše planeta prodělala za uplynulých sto milionů roků. Příslušníci rodu Homo a jejich předchůdci se tak vyvinuli v podmínkách, které můžeme označit za klimaticky katastrofické. Přesto si v nich člověk dokázal nalézt své místo a projít vítězně až do holocénu, posledního meziledového období, v němž žijeme dnes.

Boje s rozmary počasí ovšem neustaly ani po éře ústupu ledovců, která skončila zhruba před deseti tisíci lety. Tehdy lidstvo absolvovalo ohromný civilizační skok, provázený zrodem zemědělství a prvních měst i říší. Největším nepřítelem raných zemědělců, ale mnohem později také obyvatel středověkých států se nicméně nestávaly výkyvy teplot, nýbrž katastrofy související s vodou. Úroda obilí totiž primárně závisí na tom, jak na jaře naklíčí zrna - a ta si se změnami teplot poradí překvapivě dobře, zatímco s nedostatkem vláhy nikoliv. Právě katastrofické hydrologické události tak v posledních tisíciletích "hýbaly dějinami": Nutily společenstva k migracím i válkám a přepisovaly politické uspořádání světa. 

Epidemie:

Teze, nepochopení významu současné pandemie 2020 - 2021: virus jsme si přitáhli, protože nám ukazuje způsobit našeho života, tedy to, že žijeme na úkor hostitele (Planety a Vesmíru), pokud to nepochopíme, přijde další projev nerovnováhy v nás, lidské civilizaci. Zánik civilizací byl obvykle provázen extrémy (požáry, povodně, sucha, zemětřesení, výbuchy sopek, rozpuštění ledovců atd.), které vidíme všude kolem nás.

Sucho:

  • Sucho: před čtyřmi tisíci lety, kdy do indických městských států Harappa a Mohendžodaro vtrhli nájezdníci ze severu. O následné brutalitě svědčí řada koster s rozsekanými lebkami, jež se našly v poničených domech - útočníci sídla vyplenili a obyvatele bez milosti povraždili. Okolo roku 1900 př. n. l. došlo v jejich okolí k náhlému vysychání řek a polí. Za zkázou jedné z nejrozvinutějších kultur starověku tak stála extrémní sucha následovaná nejspíš hladomory, takže se místní lidé proměnili ve snadný terč.
  • Kolem roku 2000 př. n. l. totiž zanikla i řada sumerských měst: Vyspělá sídla vynálezců prvního písma podle dochovaných zdrojů padla do rukou mnohem zaostalejších Elamitů a Amorejců - důvodem bylo devastující srážkové minimum  
  • Starý Egypt, právě roky 2150-1990 př. n. l. jeho historie jsou na rozdíl od starších a novějších etap zmapovány tak chabě, že se o nich dokonce mluví jako o temné éře nebo o prvním přechodném období. Jistou představu o tehdejší situaci přináší biblická kniha Genesis: Píše se v ní o sedmi letech hladu, který sužoval země okolo Egypta, načež se přesunul až k deltě Nilu. Ještě výmluvněji pak dopady krize líčí tzv. Ipuwerův papyrus: "Podřízený se stal nadřízeným, země je rozvrácena, lidé vydávají zákony, které jsou proti zemi, lidé berou člověku majetek, pán je v nedostatku..." 
  • Vlna extrémního sucha zasáhla Asii a Evropu v letech 843-775 př. n. l. a odborníci ji někdy označují jako "homérské minimum". Bezmála sedm dekád nedostatku srážek provázela v prvé řadě rozsáhlá migrace v severní a střední části Apeninského poloostrova. Latinové kmen Sabinů z oblasti severně od řeky Aniene a došlo k založení Říma. Ze stejné doby pocházejí první zmínky o Etruscích na poloostrově, kteří ovládli území mezi Tiberou a Alpami. Odkud přesně přišli, nevíme. Jisté však je, že s sebou přinesli neocenitelné znalosti a vědomosti, bez nichž by Řím nikdy nedosáhl svého rozmachu.  
  • Homérská minima však dost možná rozpohybovala i migrační vlnu známou jako "řecká kolonizace". Probíhala zhruba v letech 750-550 př. n. l. a Řekové se během ní usazovali na jihu dnešní Itálie, zatímco další skupiny mířily do jiných částí Středomoří i k Černému moři. Impulz k hledání nového domova vzešel z mnoha řeckých měst prakticky souběžně. A přestože se má všeobecně za to, že migraci spustil rychlý populační růst, pravý důvod mohla představovat vyčerpávající sucha spojená s neúrodou.
  • Začátek konce Říma: Na přelomu letopočtu římské impérium v čele s císařem Augustem prosperovalo - doba totiž nebyla skoupá na vláhu. V dalších obdobích již ovšem tak příznivá situace nepanovala: Kolem roku 130 zachvátila Evropu sucha trvající téměř tři století, načež po krátké pauze propukla v roce 475 nanovo a završila se až s letopočtem 618. Koncem 4. století se přitom římské impérium rozpadlo na dvě části a o něco později západní říše zcela zanikla. Badatelé se snažili nalézt příčinu zkázy kolosálního politického útvaru, jehož dokonale organizovaná armáda neměla ve své éře obdoby. Mluví se o souhře více faktorů, odpověď či chybějící díl skládačky by však mohlo představovat i nepříznivé klima.  
  • Chaos a stěhování národů: S počátkem 2. století totiž nastoupilo dlouhotrvající sucho a písek ze Sahary zavál egyptská pole, jež dlouho tvořila hlavní sýpku Říma. Obilí se nerodilo ani v Hispánii a na Sicílii, a říše tak musela hledat plodící půdu jinde. V důsledku následných nepopulárních zásahů vlády propukaly rolnické bouře a stále častěji docházelo k dezercím či vzpourám legií. Badatelé dokonce prokázali, že pokud v nějakém roce klesly srážky oproti běžné úrovni víc než o 20 %, výrazně vzrostla pravděpodobnost, že vládnoucího císaře někdo zavraždí. Neúroda totiž komplikovala zásobování jednotek a nedostatek stravy značně podněcoval nespokojenost armády i vznik povstání - což se odráželo v tichém souhlasu pretoriánské gardy, osobní císařské stráže, s odstraněním neúspěšného vládce. V letech 235-285 zemřelo násilně 14 z 25 císařů.
  • V roce 395 se obří impérium rozdělilo na východní a západní část, přičemž druhá zmíněná po roce 476 definitivně zanikla. Její rozvrat ovšem nenastal naráz, ale odehrával se v relativně dlouhém období od konce 4. až do 7. století. Tou dobou již Evropou zmítal značný chaos: Kontinent křižovalo mnoho různých etnik i kmenů a každý válčil s každým. Éra, kterou označujeme také jako "stěhování národů", zakrátko pohřbila vše, na čem vyspělá antická civilizace po staletí stavěla. 

V prvních stoletích našeho letopočtu nepanovalo v Evropě, na Středním východě a ani v tehdejší Číně příliš vlídné klima. Co je ale způsobilo? Za příčinu dlouhotrvajícího sucha považují odborníci velké změny sluneční aktivity mezi 2. a 5. stoletím, v jejichž důsledku nastoupilo ochlazení provázené poklesem srážek. Podnebí ovšem ovlivnila i sopečná činnost: Několik mohutných vulkanických erupcí zamíchalo počasím prakticky po celé planetě.  

  • Kolem roku 550 se probudily japonské sopky Ibusuki, Haruna a Aso, zatímco na Kamčatce řádily vulkány Gorelyj, Tolbačik či Klučevskaja. Přidala se i Mauna Loa na Havaji, ekvádorská Pichincha a supervulkán Hekla na Islandu. Už na sklonku 5. století znovu ožil také obávaný Vesuv: V roce 472 explodoval tak mohutně, že popel dopadal až v Konstantinopoli. A roku 512 běsnil natolik, že byli obyvatelé obcí na jeho úpatí osvobozeni od veškerých daní. 
  • Extrém střídá extrém: v letech 535-536 postihly severní polokouli nejextrémnější krátkodobé výkyvy počasí za poslední dvě tisíciletí. Evropu, Střední východ a Čínu zahalila záhadná hustá mlha, jež zastínila slunce, teploty prudce poklesly a lidé se obávali, že nastal konec světa. Vyhladovělé obyvatelstvo starého kontinentu i Asie, vysílené válkami a dlouhodobou neúrodou, pak nedokázalo vzdorovat další ráně: Když kolem roku 541 pronikl do Konstantinopole tzv. justiniánský mor, bleskově se rozšířil po Byzantské říši a Středomoří. V následujících dvou staletích zabila nákaza 25-50 milionů lidí, tedy až třetinu tehdejší globální populace.
  • Obrovská sucha však zavládla rovněž v Jižní Americe a například v Peru vyvolala kolaps kultury Močika. V roce 550 totiž pole i důmyslný systém kanálů zmíněné civilizace pokryl písek, takže obyvatelé museli opustit své domovy a přesunout se na sever. 
  • Ledové intermezzo: Období relativní prosperity provázené myšlenkami počínajícího osvícenství totiž zdánlivě náhle ukončila třicetiletá válka. I zmíněný zvrat měl zřejmě klimatické příčiny: Právě v uvedeném věku totiž vyvrcholila "malá doba ledová" probíhající mezi 14. a 19. stoletím. 
  • Extrémní ochlazení započalo ve 20. letech 17. století a trvalo s malými přestávkami až do roku 1630. Odborníci ovšem zaznamenali příčiny popsaných změn mnohem dřív: Již 20.-70. léta 16. století se v Evropě nesla ve znamení sucha s častými požáry. Poté přišly výjimečně tuhé a dlouhé zimy, načež vrcholila zmíněná "malá doba ledová" provázená neúrodou obilí, na němž tehdejší populace závisela.
  • Když roku 1618 vzplál ozbrojený konflikt, který později vstoupil do historie jako třicetiletá válka, většinou se za jeho příčinu označovaly rozpory mezi katolíky a protestanty či snaha jednotlivých mocností získat nadvládu. Ve skutečnosti se však dost možná válčilo o zdroje: Nikoliv náhodou totiž jedny z prvních bojů propukly na severu v Dánsku, jež bylo tou dobou ekonomicky již zcela vyčerpané neustálým dovozem obilí. Nezbývalo mu tak než rozšířit svá území na jih, a to i za cenu války.  

Zánik současné civilizace:

Pokud by měl člověk náhle "vyklidit pole", muselo by jít o následek nějaké hrozivé katastrofy, například masivní sopečné činnosti nebo srážky s mimozemským tělesem o velikosti přesahující deset kilometrů. Podobná zkáza nastala na konci druhohor před 66 miliony let a nejspíš zapříčinila vyhynutí dominantních dinosaurů i dalších živočichů a rostlin. Kdyby takový meteoroid dopadl na Zemi dnes, lidé by pravděpodobně přežili. Ztráty na životech bychom však počítali v miliardách a společnost by se vrátila do doby kamenné, v lepším případě do středověku.

Těleso o průměru nad třicet kilometrů by už zřejmě zlikvidovalo veškerý pozemský život s výjimkou mikroorganismů. Povrch planety by zůstal ještě dlouho neobyvatelný a po naší civilizaci by zbylo jen velmi málo stop. Vyhubení lidstva by mohla způsobit také pandemie nějaké smrtící choroby nebo exploze supernovy, přičemž následně uvolněná radiace by Zemi doslova sterilizovala.

Podle odhadů energetiků by totiž do 24-48 hodin nastal celosvětový výpadek proudu a následoval by kolaps automatických řídicích systémů. Část osvětlení by udržovaly v chodu solární panely a větrné elektrárny, brzy by je však vyřadilo z chodu zhroucení distribuční sítě. Všechny družice na oběžné dráze by postupně přestaly fungovat a mnohé by shořely v atmosféře či dopadly na zemský povrch.

"Dole" na Zemi by nápadné stopy po nás zmizely po několika desítkách tisíc let, z geologického hlediska tedy velmi brzy. Kdyby přibližně sto tisíc let po smrtící katastrofě přistáli na Zemi vesmírní biologové, nenašli by žádné nesporné důkazy o našem původním rozmachu.

Příroda by si každopádně své území brala velmi rychle zpět: Podle propočtů a simulací by například v kanadských lesích již za 50 let nebylo pod bující vegetací vidět na 80 % silnic a za 200 let by potenciální pozorovatel spatřil jen 5 % původní silniční sítě. Nejrychleji by však příroda ničila lidské stavby a komunikace v lokalitách s horkým podnebím. 

https://www.stoplusjednicka.cz/dejiny-psane-podnebim-1-zanikly-velke-civilizace-kvuli-zmenam-klimatu 

https://www.stoplusjednicka.cz/dejiny-psane-podnebim-2-zanikly-velke-civilizace-kvuli-zmenam-klimatu?

https://www.stoplusjednicka.cz/kolaps-civilizace-jak-bude-vypadat-svet-po-cloveku

Civilizace a změny klimatu, zprávy z tisku:

18.5.2021 IEA: Zabránit klimatické změně znamená zastavit veškeré projekty na průzkum nových nalezišť ropy a zemního plynu. Energetická účinnost se také musí zlepšovat, ročnní zisky by v příští dekáde měly růst třikrát rychleji (Bloomberg)  

21.3.2021 Sociální sítě jsou již déle kromě útěku z reality a možnosti udržování kontaktů s přáteli také nebezpečným místem. Vědci a analytici nyní varují před znepokojujícím dopadem, které dezinformace na nich šířené mají v boji za klima.

"Zprávy na sociálních médiích vytvořily toxické prostředí, kde je velmi obtížné odlišit fakta od fikce," cituje list The Guardian Owena Gaffneyho, jednoho z autorů odborné zprávy zveřejněné Královskou švédskou akademií věd. "Jednou z největších výzev, které nyní lidstvo čelí, je právě naše neschopnost rozpoznat fakta od fikce. To podkopává demokracii, což následně omezuje naši schopnost dělat dlouhodobá rozhodnutí potřebná k záchraně planety."

Report, jenž zveřejnila Královská švédská akademie věd, se jmenovitě věnuje problematice, kterou sociální sítě přinášejí kvůli na nich zveřejněným cíleným útokům proti boji za klima. Opatření, která jsou nutná k vytvoření zdravější a odolnější planety, jako je třeba snížení emisí fosilních paliv, budou podle jejich autorů v takových podmínkách jen těžko prosaditelná.

Zpráva však upozorňuje, jak skličující tento úkol je. Nadvláda lidstva nad přírodou dosáhla až překvapivých úrovní; ještě před asi třemi sty lety byla na planetě jen miliarda lidí, ke konci tohoto století se však daný údaj má přiblížit 10 miliardám, ba dokonce ho i překročit.

Součet žijících lidských bytostí ve spojení s dobytkem, který nám poskytuje potravu, představuje 96 % celkové hmotnosti všech savců na Zemi. Chybějící 4 % pak tvoří zbývající divoká zvířata na planetě, píše The Guardian a odkazuje tak na studii z roku 2018, kterou zveřejnil jeden z nejprestižnějších vědeckých časopisů Proceedings of the National Academy of Sciences.

"Dopady změny klimatu nyní dopadají na lidi silněji a dříve, než se předpokládalo ještě před deseti lety," hlásá jedna ze zpráv (Naše budoucnost v antropocénní biosféře) z minulého roku, autoři té nejnovější pak poukazují na to, že na našem světě neexistuje místo, které by nebylo dotčeno druhem homo sapiens. Kroky, ke kterým se lidstvo uchyluje, však kromě pokroků v různých oblastech také narušují odolnost biosféry, což může vést k výskytu nových patogenů a následně také třeba k pandemii, jako je ta, které svět čelí nyní.

https://www.seznamzpravy.cz/clanek/socialni-site-ohrozuji-planetu-lide-nepoznaji-fakta-od-fikce-rikaji-vedci-147912#

1.3.2021 Vědci Evropské unie spustili velmi ambiciózní projekt Destination Earth (DestinE), který by měl vést k vytvoření detailní digitální simulace celé planety Země. Jeho hlavním účelem bude modelovat budoucí klimatické trendy a hodnotit rizika možných katastrofických událostí, k nimž by mohlo dojít právě kvůli klimatu.

Projekt Destination Earth by měl přispět k úsilí Evropy stát se k roku 2050 uhlíkově neutrální. Digitální dvojče Země by mělo být spuštěno do deseti let. Umožní digitální modelování rozmanitých prostředí a procesů, které v nich probíhají, stejně jako vývoj a dopady změn klimatu. Badatelé si hodně slibují také od možnosti analyzovat budoucí environmentální katastrofy a plánovat možná řešení.

Aby bylo možné vytvořit a provozovat model Destinaton Earth, bude nutné zapojit mohutnou výpočetní sílu superpočítačů a cloudových systémů. Digitálně Země totiž bude modelována rozlišením na 1 kilometr, což znamená přímo apokalyptické nároky na výpočty. Bude to chtít "exascale" superpočítače, které zvládnou 10¹⁸ FLOPS, čili operací v pohyblivé řádové čárce za sekundu. Takové superpočítače je ale nejprve nutné postavit, což má Evropská unie v plánu, i díky projektu Projekt Destination Earth.

https://www.stoplusjednicka.cz/evropsti-vedci-stvori-digitalni-verzi-zeme-kvuli-priprave-na-budouci-katastrofy 

14.2.2021 Vědci vydali zásadní varování. Katastrofa ohrožující lidstvo je mnohem blíže, než se dosud zdálo, udeřit může už za pár let. Dosud přitom vědcům z jejich výpočtů vycházelo, že k větší změně na Zemi dojde až v polovině tohoto století, za předpokladu, že by se nic nedělalo. Tehdy se měla průměrná teplota zvýšit v průměru o 1,5 stupně Celsia, což už je hodnota ohrožující život na planetě tak, jak ho známe. Také proto alespoň někteří politici začali jednat a směřují své snahy k tomu, aby tato situace nenastala.

Teď se však ukazuje, že to nemusí stačit. Nová studie, kterou publikoval odborný časopis Climate Dynamics, totiž kritickou hranici dosud stanovenou na rok 2052 posouvá o pořádný kus dopředu. Podle nejnovějších poznatků dojde k oteplení o tuto hodnotu už v letech 2027 až 2042. Pokud by se naplnily nejčernější prognózy, znamenalo by to, že nevratné změny na planetě započnou už za několik málo let.

https://www.aazdravi.cz/vedci-vydali-zasadni-varovani

14.1.2021 Lidstvo nezvládá reagovat na hrozby způsobené poklesem biodiverzity a klimatickou změnou, čeká jej proto "strašlivá budoucnost". Uvedla to mezinárodní skupina vědců ve studii publikované v odborném periodiku Frontiers in Conversation Science.

"Planetě hrozí strašlivá budoucnost masového vymírání druhů, horšícího se zdraví lidské populace a klimatických rozvratů," píší vědci v nové zprávě s tím, že tyto skutečnosti výrazně ohrožují přežití lidstva jako takového. Podle nich stojí za nepěknou budoucností zejména laxní až ignorantský přístup plynoucí z nepochopení závažnosti klimatické krize. "Hrozba pro veškeré formy života včetně člověka je tak obrovská, že ji stěží chápou i dobře informovaní vědci," stojí ve zprávě.

Vědci dále varují, že blížící se klimatická katastrofa bude mít za následek hromadnou migraci, války o přírodní zdroje, ale i další celosvětové pandemie, podobné té, kterou zažíváme nyní. "Nechceme ale kapitulovat," ubezpečují experti. "Naším cílem je dát hlavám států studenou sprchu ohledně stavu planety, aby mohli učinit takové kroky, které strašlivé budoucnosti zabrání. Vzhledem k rozsahu problému je podle vědců nezbytné například vzdát se ideje neustálého ekonomického růstu. Nutné jsou změny v celkovém uspořádání globálního kapitalismu, ale i v systému vzdělávání či přístupu ke všeobecné rovnosti. Zásadní je přestat používat fosilní paliva, řádně nacenit externality týkající se životního prostředí, ale také pracovat na rovném postavení mužů a žen, říká zpráva, vycházející asi ze 150 vědeckých studií.

  • Světu nepodařilo splnit jediný cíl ohledně ochrany ekosystémů z dvacítky záměrů dohodnutých v roce 2010 v japonském Aiči.
  • Podle zprávy OSN hrozí nyní vyhynutí více než milionu živočišných druhů. Mnohé z nich přitom mají z planety vymizet jen v řádech desetiletí.
  • "Klimatická krize je pro civilizaci nesčetněkrát nebezpečnější než trumpismus či COVID-19.
  • Populační růst a obrovská míra konzumace ze strany bohatých národů je podle něj cestou do záhuby.
  • Velké populace a jejich orientace na neustálý růst mají za následek degradaci půdy i úbytek biodiverzity. "Více lidí znamená vícero syntetických sloučenin a nebezpečných jednorázových plastů.
  • Vycházíme z toho, že jakmile si uvědomíme rozměr problému, bude jasné, že potřebujeme více než odhodlání jednotlivců, kteří používají méně plastů, jedí méně masa a redukují využívání letecké dopravy. Potřebujeme velké a rychlé systematické změny

V posledních letech vydali vědci několik podobných varování ohledně stavu klimatu. Jedná se například o výstrahu 11 tisíc vědců, kteří předpokládají, že bez včasné a účinné akce zažije lidstvo "nevídané utrpení". V roce 2016 zase žádalo 150 australských klimatických vědců po tehdejším premiérovi, aby výrazně pokročil v redukci emisí.

https://cnn.iprima.cz/klima-cekaji-nas-dalsi-pandemie-masove-vymirani-a-valky-varuji-vedci-17025?

zobrazit více..
Loading...