Golfský proud

p>Teplý Golfský proud plyne z Karibiku kolem Floridy a Bahamských ostrovů na sever k Islandu a nakonec až k severnímu pobřeží Ruska.  
  • Změnou salinity vody (rozpouštěním ledovců např. Arktidy a Grónska vzniká sladkovodní voda, která ředí slanou vodu), klesá produkce kyslíku (omezuje se produkce bioplanktonu) světovými oceány (plíce planety), snižuje se síla termo hydrodynamického čerpadla (Golfský proud, Kurošio atd.), narůstá teplota, roste hladina oceánů, mění se tryskové proudění v atmosféře, dochází k posunu klimatických pásem (aktuálně o 1000 km) směrem na sever, mění se albedo, současně pulzuje Slunce a také termojaderný reaktor v jádru Země (jako Jin a Jang) 

Příčiny změn hladiny oceánu

Období, jemuž říkáme mladší Dryas, nastalo někdy před 12 800 lety (severní polokouli Země zalila vlna mimořádně chladného počasí. Během několika měsíců se totálně proměnilo klima a přišla malá doba ledová) a trvalo více než tisíciletí. Předcházelo mu oteplení, ke kterému dochází i nyní.

  • Průměrná roční teplota tehdy poklesla až o 10 °C a zalednění v Evropě se rozšířilo až kamsi přes Dánsko k českým hraničním horám. 
  • Příčinou ochlazení bylo přerušení termohalinní ("teploslané") cirkulace v oceánech poblíž Arktidy a přestala fungovat doprava teplé vody Golfským proudem. Na vině byl zřejmě příval obrovské masy studené sladké vody, šlo snad až o deset tisíc krychlových kilometrů. Odkud se tam vzala?  Pravděpodobně jde o vylití jezer (jezero vylilo kvůli náhlé změně teplot směrem vzhůru) v místě dnešního Winnipežského jezera (a v blízkosti dalších, jako jsou Manitoba nebo Winnipegosis) se nacházela vodní plocha o výměře 440 000 čtverečních kilometrů

V případě, že by silný Labradorský proud vychýlil ze směru teplý Golfský, teplota v Evropě by rapidně poklesla. Například klima ve Velké Británii by mělo průměrnou roční teplotu o pět stupňů nižší a severní Norsko by na tom bylo ještě hůře - tam by průměrná roční teplota poklesla dokonce o deset stupňů.

  • Golfský proud slábne a v současnosti je nejslabší přinejmenším zhruba od pátého století našeho letopočtu. 

Tentokrát se žádné sladké jezero do oceánu nevylilo, ale úplně postačí zvýšené tání ledovců v Grónsku a Arktidě - dubnová měření prokázala, že tají nejrychleji za posledních 450 let. To se děje zároveň se zvyšujícím se obsahem oxidu uhličitého, který má také vliv na teplotu vody v oceánech. Kdy nastane onen kritický bod zlomu, bohužel nevíme

Golfský proud je totiž něco jako horké kafe. Ale tím přibývajícím se ledem se z něj postupně stane ledová káva, která je tak studená, že se to nedá pít. A co se stane, když vychladne teplý Golfský proud? Vypne se. I to je možný scénář známý z minulosti. V Evropě spadnou teploty o pět až sedm stupňů. Přesně to se stalo před nějakými 12 tisíci lety, Golfský proud se vypnul během padesáti let. To je dost rychlý proces. A pak můžeme mít problémy. (30.8.2020, Prof. Miroslav Bárta)

Rozdíly z roku na rok

Největší vliv na meziroční rozdíly v globální fytoplanktonové produktivitě je klimatický model El Nino-Southern Oscillation (ENSO). Cykly ENSO jsou významné změny od typických teplot povrchu moře, vzorců větru a srážek v Tichém oceánu podél rovníku.

Během událostí EL Nino produktivita fytoplanktonu v rovníkovém Pacifiku dramaticky klesá, protože východní obchodní větry, které normálně vedou vzhůru, rostou stále nebo dokonce opačným směrem. Přechod mezi El Nino a jeho protějškem, La Nina, je někdy doprovázen dramatickým nárůstem produktivity fytoplanktonu, protože náhle se obnovuje nátok hlubinné vody bohaté na živiny. 

Události El Nino ovlivňují vzorce počasí za Pacifikem; například ve východním Indickém oceánu kolem Indonésie se během El Nino zvyšuje produktivita fytoplanktonu. Produktivita v Mexickém zálivu a západním subtropickém Atlantiku se během událostí El Nino v uplynulém desetiletí zvýšila, pravděpodobně proto, že zvýšené srážky a odtok dodávaly více živin než obvykle.

Ve srovnání se změnami produktivity v tropickém Pacifiku souvisejícími s ENSO jsou meziroční rozdíly v produktivitě ve středních a vysokých zeměpisných šířkách malé.více: https://earthobservatory.nasa.gov/features/Phytoplankton/page4.php

Vztah požárů v USA o mořských proudů

El Nino je jev, jenž souvisí se zeslabením studeného oceánského Humboldtova proudu, což následně vede k rozsáhlým a dodnes důkladně neprobádaným atmosférickým procesům. James Randerson tvrdí, že pomocí satelitů NASA a NOAA (Národní úřad pro oceán a atmosféru), které budou mapovat teplotu povrchu oceánu, mohou vědci lépe předpovídat vztah mezi jevem El Nino a obdobími požárů jak v Jižní Americe, Střední Americe, tak i v částech Severní Ameriky, Indonésie, Jihovýchodní Asie a rovníkové Asie.

  • požáry v přírodě se pokouší dát do souvislosti se změnou podnebí a lidskou činností
  • Oheň potřebuje horko a sucho a pak jiskru, atmosférické podmínky určují, jak bude oheň intenzivní a jak se bude šířit, potom si příroda pomůže třeba mocnými lijáky
  • on-line mapa požárů

Existuje harmonický stav mezi koloběhem živin v půdě a také mezi pevninou, oceány a naopak, procesy fotosyntézy, mořské proudy, salinita vody, požáry, sucha, přívalové deště, eroze půdy a další procesy

Hydrodynamické čerpadlo (Termohalinní výměník) 

https://www.whoi.edu/multimedia/the-ocean-conveyor/

Globální systém proudů, často nazývaný oceánský dopravník, nese teplé povrchové vody z tropů na sever. Ve vysokých zeměpisných šířkách se vody ochlazují, uvolňují teplo do atmosféry a zmírňují zimní klima v oblasti severního Atlantiku. Chladnější (a hustší) vody klesají a tekou na jih v hlubokém oceánu, aby se dopravní pás pohyboval. (Ilustrace Jacka Cooka, oceánografická instituce Woods Hole) 

Klíčovou součástí klimatického systému Země je Atlantik Meridional Overturning Circulation (AMOC). Přepravuje teplé a slané povrchové vody do severního Atlantiku, kde ztrácí teplo do atmosféry. Vody se stávají chladnější a hustší a klesají u Grónska a tekou na jih, aby pokračovaly ve smyčce. Vědci očekávají, že globální oteplování zpomalí tuto cirkulaci, protože tající led a další srážky přidávají vzteklou sladkou vodu do oblasti, kde se voda potápí. Zvýšené vypařování v nižších zeměpisných šířkách na jih by však mohlo toto zpomalení kompenzovat přivedením slanějších vod na sever. Malé víry pomáhají šířit tuto slanou vodu na sever mícháním okrajů gyrů. (Natalie Renier, kreativní studio WHOI)

Dnešní klimatický systém je ovlivňován oceánským dopravním světovým oběhem. Studená slaná voda klesá, aby poháněla dopravník, a teplé povrchové proudy doplňují smyčku 

https://www.whoi.edu/know-your-ocean/ocean-topics/ocean-circulation/el-nio-other-oscillations/

https://www.whoi.edu/oceanus/feature/a-hitchhiker-s-guide-to-the-ocean/

Loading...