Prof. Miroslav Bárta

Miroslav Bárta vystudoval pravěkou a raně středověkou archeologii na Univerzitě Karlově a ve studiu egyptologie pokračoval na univerzitách v Praze a v Hamburku. V roce 2009 ho jmenovali profesorem pro obor egyptologie. Na základě studia dlouhých časových řad a srovnávacího studia vývoje civilizací formuloval teorii sedmi obecných zákonů, které vystihují podstatu vývoje každé komplexní civilizace, včetně té naší. Svou teorii formuloval v knize Civilisations: Collapse and Regeneration. Prof. Miroslav Bárta (25.12.1969) v roce 2019 obdržel jedno z nejvyšších tuzemských vědeckých ocenění Česká hlava. Je držitelem prestižních zahraničních ocenění, přednáší na univerzitách, ale také pro nadnárodní firmy či pro americkou armádu. Miroslav Bárta přednášel a přednáší na mnoha univerzitách (USA - Ivy League, Egypt a Súdán, Evropa, Japonsko, Austrálie, Nový Zéland), pro české i nadnárodní korporace, OECD v Paříži, finanční ústavy a mnohé jiné. Spolupracuje s Generálním štábem armády ČR a pořádá semináře v Poslanecké sněmovně PČR. Je zakladatelem thinktanku Komplexní společnosti (www.komplexni-spolecnosti.cz) 

  • Od roku 2019 prorektor Univerzity Karlovy
  • Zabývá se srovnávacím studiem civilizací a adaptací člověka na změny přírodního prostředí.
  •  Vede ceněné české výzkumy v Egyptě a Súdánu. 

Kontakt: https://www.miroslavbarta.cz/, miroslav.barta@gmail.com

  • Levná energie je další z klíčových zákonů, které provází zánik a nebo rozvoj civilizací

Prof. Miroslav Bárta, názory, pohledy, teze:

30.8.2020

  • "Velké středověké morové rány v Evropě vesměs zatřásly s tehdejší společností a v důsledku vedly k jejímu růstu. To je šance i v době koronavirové krize, "pak je tu druhá možnost. A to, že se propadneme do zadluženého státu s velkým počtem nezaměstnaných lidí. Škrtnou se projekty, které by měly zásadní význam pro budoucnost země. A to může být spirála, která vede ke kolapsu".
  • Rozhodující vliv na to, který scénář bude platit, podle něj budou mít elity. I pro ně má Bárta radu, příznačně vypůjčenou z historie: "Antické moudro říká: Jen takové společnosti se bude dobře dařit, ve které staří muži sázejí stromy, o nichž vědí, že v jejich stínu už nebudou odpočívat." 
  • Kairsua, to byl mudrc uctívaný Egypťany jako jeden z myslitelů jejich civilizace a k jeho odkazu existují písemné zmínky i tisíc let po jeho smrti. Ten člověk byl na úrovni prvního stavitele pyramidy Imhotepa a my teď víme, jak vypadalo místo jeho posledního odpočinku 
  •  Covid se rozšířil tak prudce po celém světě kvůli, řekněme, až labužnickým návykům části dnešní globální společnosti. 
  • První zaznamenaná epidemie spadá do doby Amenhotepa III. v Nové říši, což byl otec Achnatona, náboženského reformátora. Egypťané udělali intuitivně totéž, co se dělalo ve středověku, co dělali Britové v dobách londýnského moru a co se děje i dneska, tedy izolace lidí nebo míst, kde se nemoc vyskytovala nejvíc. 
  • Justiniánský mor z pozdní antiky byla strašná rána, při které podle některých odhadů zemřela polovina obyvatelstva Evropy. Nebo velký londýnský mor v 17. století. Tehdy mu padla za oběť desetina obyvatelstva města. To je, jako by v dnešní Praze zemřelo 120 tisíc lidí.  
  • Silná epidemie nebyla příčinou pádu civilizací. Zřejmě jen u amerických indiánských společností, když tam vtrhli Evropané a zavlekli tam neštovice a další nemoci. To byla rána, která zásadně podlomila existenci tamních civilizací. Naopak velké středověké morové rány v Evropě vesměs zatřásly s tehdejší společností a v důsledku vedly k jejímu růstu. Došlo například k poklesu cen nemovitostí a naopak k růstu ceny práce, takže lidé měli vyšší příjmy. Ta mince nemá jen tu jednu odvrácenou stranu.
  • Abychom zvrátili trend v rámci řešení covidu potřebuje skutečné vůdce, kteří umí krize řešit a společnost z nich vyvést. Každá krize, a tou je i covid, nám ukazuje, co neumíme a na co jsme zapomněli (např. proč si platíme stát z našich daní). A tím se můžeme posunout dál. Ale samozřejmě, že je tu vždy hrozba, že to bude vůdcovství hitlerovského typu, kterého se samozřejmě bojíme.
  • V roce 2019 jsme na škále 1 až 10 byli někde mezi šestkou a osmičkou na cestě ke kolapsu naší civilizace. V roce 2020 (srpen) jsme přibližně 7 až 8. Kolaps není zánik, není rozpad. Je to hluboká krize, kdy dosavadní systém nemá zdroje, aby se udržel. Ale to neznamená, že naše společnost zanikne, že všichni vymřeme. Může se ale stát, že kvalita našeho života se skokově sníží. 
  • Civilizace stojí a padá na tom, když lidé pracují, tak odvádějí daně. Z těch pak platíme to, o čem jsem už mluvil: školství, zdravotnictví a tak dále. A když naopak nebudou daně, tak tu těžko bude nějaký blahobyt. 
  • Nejen naše společnost, ale obecně svět má několik vlekoucích se krizí. Třeba to, jak působí globalizace na trh práce a nikdo tomu nevěnuje příliš pozornosti. Vezměte si problémy německých firem ve Spojených státech s praním peněz či podvody. To nebyly omyly nebo přešlapy. K tomu se přidává vyprázdněnost ideologií. Ať už je to víra v kapitalismus, nebo socialismus.   Plus elity v podstatě vůbec neřešily krizi z roku 2008, jen ji přežily a odsunuly. To vše doprovázené nárůstem byrokracie, notabene nefunkční.
  • Klimatické změny: Golfský proud je totiž něco jako horké kafe. Ale tím přibývajícím se ledem se z něj postupně stane ledová káva, která je tak studená, že se to nedá pít. A co se stane, když vychladne teplý Golfský proud? Vypne se. I to je možný scénář známý z minulosti. V Evropě spadnou teploty o pět až sedm stupňů. Přesně to se stalo před nějakými 12 tisíci lety, Golfský proud se vypnul během padesáti let. To je dost rychlý proces. A pak můžeme mít problémy.
  • Ale právě v tom vidím jistý pozitivní přínos covidu, že se ten rozkolísaný systém zatřásl ve chvíli, kdy se s tím vším dá něco dělat. A protože jsem věčný optimista, tak věřím, že to zvládneme. Protože dějiny ukazují, že jsme to vždycky zvládli. Otázka jen je, za jakou cenu to nakonec bude.  

https://www.seznamzpravy.cz/clanek/padne-nase-civilizace-s-koronavirem-scenare-jsou-rozepsane-dva-rika-vedec-117515#

Dříve:

  • Mezi pády minulých civilizací a prohlubující se krizí západního světa vidí mnohé paralely

  • Pozoruji prvky plíživé krize, ale nikomu to nevnucuji. Lidé to moc slyšet nechtějí. Nehodí se to do mainstreamu. Společnost, která kolabuje, si toho vůbec nemusí být vědoma. Ten proces trvá dlouho, ale spouštěčem může být něco docela bezvýznamného. Navíc věřím, že svou budoucnost máme ještě ve svých rukou. 
  • např. každá civilizace, která spotřebovává stále více energie jen na své zachování místo toho, aby rostla a hledala nové formy energie, jež jí umožní další růst, dojde i vzhledem k dalším faktorům do fáze kolapsu. Skokově se pak musí zjednodušit.
  • Kolaps totiž ve společnosti obvykle neznamená zánik nebo vymření, ale to, že společnost může ztratit svou energii (kolaps není zánik, ale přeměna, která je očistná)
  • Vzestup a krize jsou dvě strany jedné mince. Sedm zákonů poskytuje nástroj, abychom mohli krizi zčásti předcházet a připravit se na ni. 
  • Zkoumáním starých civilizací se totiž ukazuje, že skutečně platí tvrzení o tom, že se dějiny v určitých strukturách opakují a člověk je ve své podstatě po staletí stejný. "Profesor Bárta například toto poznávání dovedl ke studiu a srovnávání s jinými civilizacemi, ke zkoumání jejich vzniku, vývoje, úpadku i regenerace. 
  • Jeden ze základních principů teorie přerušovaných rovnováh říká, že ke změnám nedochází lineárně, darwinisticky nebo evolučně, ale skokově (podobně jako v roce 1989) 
  • Skokové změny: v Egyptě se právě tehdy poměry skokovitě proměnily: "Během vlády jediného panovníka se moc ve státě rozdrolila mezi krále a mocné rodiny. To bylo nevídané, do té doby ovládali nejvyšší státní úřady výhradně členové královské rodiny, a to včetně úřadu vezíra, dnes bychom řekli premiéra."
  • Náboženství vždy hrálo zásadní roli, protože nějakým způsobem lidem předkládalo principy chování - viz třeba biblické Desatero. Víra nás učí pokoře a sebekázni a také si díky ní uvědomujeme, že máme nejen práva, ale také povinnosti a ty musíme plnit - vůči sobě, vůči svým bližním, vůči komunitě, ve které se pohybujeme, i vůči státu.
  • Co je naším největším nepřítelem (Rusko, Čína, Islám)? Největším nepřítelem jsme my sami sobě.
  • Čína vždy, když dosáhla určitého vývojového vrcholu, tak se zavřela. jde o zajímavý projev sebezáchovy - uzavřít se, stáhnout se do sebe a pohlídat si vlastní integritu... (nemusíme to napodobovat, ale může nám to být inspirací)
  • Dalším příkladem z historie může být sedmiletý cyklus, v Bibli se píše o střídání sedmi let hojnosti a sedmi let hladu.
  • Sociální sítě jsou zničující jako užívání drog 
  • Přírodní prostředí má jednu vlastnost na kterou se zapomíná: nevyvíjí se lineárně, ale také ve skocích podobně jako civilizace a jsou tam určité periody (např. Bondův cyklus, jednou za 1000 roků se klima zásadně mění)

Příběhy začátků a konců civilizací, informační manipulace i oprátky od kolegů (28.3.2020)

  • skokovitá proměna probíhá v řádu týdnů (v Česku v roce 1989, Arabské jako 2011, Francouzské jaro), skokové změny - během deseti dnů se nám změnil život (koronavirus), obchody jsou zatím zásobované
  • co je hnacím motorem, co nás táhne k zemi? Přístup k informacím (od tisku knih a Gutenberga) - raketový vzestup věd, hodnota informace - je doba postfaktická, klesá role odborníků, to je moment dochází ke krizi poznání (záměna informace za poznání, ke kterému se dospívá), dochází k informační válce (to je Herakleitův zákon v praxi)
  • v roce 2200 př.n.l byly zdrojem energie nilské záplavy (zemědělská produkce, daně, v této době došlo k velkému výpadku v záplavách nebyla úroda, daně atd. - ze dne na den se to zhroutilo) 
  • ztratili jsme pokoru, veřejný prostor zmanipuluje jakoukoliv myšlenku
  • klimatické změny - obávám se, že se vše zmedializuje, zpolitizuje a udělá se z toho obchodní plán, obávám se, že nezvládneme řízení naší krajiny, která je dlouhodobě v šíleném stavu (hlavní je ekonomický profit, bez ohledu na důsledky)
  • virová krize by mohla otřást naším vnímáním světa kolem nás
  • základ úspěšnosti každé civilizace nespočívá v ekonomických výsledcích, ale v tom jak funguje společnost, jestli má vize, jaké má vedení a jak dlouhodobě vidí svůj svět
  • naše civilizace se vymyká, má technologie, poznání (ne informace) abychom tuto krizi zvládli a mohli projít vývojovým filtrem

Zažíváme zásadní proměnu společnosti, restart lidství, ale i úplné selhání EU (25.3.2020

  • dnes jsme dočasně uvěznění, nemůžeme cestovat - svět se ze dne na den změnil (skokovitá proměna společnosti, která se již nevrátí do původního stavu)

Kolaps (není zánik) i vývoj civilizace ještě můžeme ovlivnit (6.12.2019)

Kolaps znamená zhroucení systému (civilizace žije dále, má podstatně méně zdrojů energie, potravin atd.) nikoliv její zánik, transformací civilizace myslíme zjednodušení systému (odstraní se složité nefunkční části systému) a systém se restartuje (dějinách Egypta i Číny došlo opakovaně ke kolapsům) a nadechne k novému cyklu.

  • implicitní právo (soubor zvyklostí, standardů a postupů chování, které nikde nejsou kodifikovány, ale každý je zná a každý je respektuje) je základem každé společnosti, my jsme ale vytvořili společnost, kde to, co není napsáno, neexistuje a nemá hodnotu (nemusí být kanonizovány textem, a přesto jsou každému srozumitelné). Hodnoty a nekanonizované textem jsou pojivem a hodnotami každé společnosti 
  • texty, které mají sloužit běžnému občanovi k tomu, aby pochopil míru svých povinností a práv a věděl, co smí a co nesmí, by měly být psány tak, aby je většina lidí mohla pochopit. 
  • Čím více zákonů, tím méně práva. Normativnost a nákladovost obslužnosti našeho právního systému je taková, že pro mě jako pro laika je na samé hranici udržitelnosti.  
  • Právní systém je nepřehledný, řada nařízení jde proti sobě. Společnost spotřebovává stále více energie na svojí vlastní obslužnost a ne na to, aby dále rostla. Místo vizí a ambicí vytvořit funkční efektivní systém, si jen neustále kryjeme záda
  • Vršit zákon na zákon, bez ohledu na to, kolik to stojí a co to dělá s etikou společnosti, je dlouhodobě devastující. 
  • jedině archeologie a historie může totiž civilizace zkoumat od jejich vzniku, přes vrchol, krizi, transformaci a nový vzestup, to žádná jiná věda nemůže, proto říkám, že to je strategická věda tohoto století - směřuje k tomu, že je archeologie ve své podstatě velmi politická.
  • vytvořil se prostor pro celoplanetární transformaci civilizace?

Prof. Miroslav Bárta: Západní Evropa je na rozhraní. Hrozí, že ztratíme svou komplexitu (5.12.2019)


  • Nedostatek lídrů je dán svázaností společnosti, vše uzpůsobit předpisům a normám, místo toho, abychom nechali lidi vyrůstat na řešení problémů
  • při kolapsu společnost ztrácí komplexitu (různorodost), kolaps není zánik ani vymření, je to pouze snížení složitosti systému, který (kapři si svůj rybník nevypustí) se musí zbavit nefunkčních částí, které blokují jeho regeneraci a další vzestup
  • nyní jsme v Západní Evropě na rozhraní, kdy se problémy nahromadily a hrozí, že ztratíme svoji komplexitu (zdražují se zdroje energie, nedostatek leader shipu, krize společenské smlouvy a ztráta vizí), to vše způsobuje, že se můžeme skokově dostat do velkých problémů
  • pro regeneraci Evropy je vhodná systémová změna a by se systém zjednodušil komplikovaný systém (vidím problémy, ale nemám řešení)
  • elektromobilita (připomíná mě ideologii, protože nepřipouští debatu) má spoustu ALE (nejsou ekologické, jsou součástí mixu automobilového trhu, jsou nedostupné pro spoustu lidí, nevyřešený problém recyklace baterií a ekologická zátěž)
  • více
Levná energie, další z klíčových zákonů

  • Vezměte si, co všechno umožnil vynález parního stroje jako levný zdroje energie. A naopak Evropu po druhé světové válce či zánik Britského impéria, kdy energie nebyla. 

7 zákonů vývoje a zániku civilizací

Nikdy to není pravidlo stříbrné kulky, nikdy to není jeden faktor. Vždy je to souhra více procesů, které vedou k pádu civilizace.

  1. První zákon říká, že každá civilizace je definována (omezená) v čase a v prostoru, na  začátku i na konci jejího vývoje obvykle stojí konflikt.
  2. Druhý zákon stanoví, že se civilizace vyvíjejí nelineárně, ale k zásadním změnám dochází skokově (teorie přerušovaných rovnováh), teorie skokových proměn. Přebujelá spotřeba je cestou do záhuby.
  3. Vnější vlivy: Změny klimatu zásadně mění vývoj civilizace.
  4. Čtvrtý zákon říká, že pokud civilizace spotřebovává více energie, než je schopna vyprodukovat, spěje ke kolapsu. Zásadní vliv na vývoj každé civilizace mají zdroje a technologie. Přebujelá spotřeba je cestou do záhuby. Kolaps je ale jen přechodová fáze. Obvykle jde o transformační etapu. 
  5. Zákon pátý stanoví, že civilizace roste a upadá prostřednictvím svých vnitřních procesů. Ať již jde o úřednictvo, kvalitu institucí či roli elit, technologií či mandatorní výdaje. Pokud jde o vnitřní dynamiku, tam je klíčem takzvaná společenská smlouva, tedy to, jakým způsobem elity ve společnosti, ať jsou politické, ekonomické, vědecké, kulturní, vycházejí s většinovou společností.
  6. Šestý zákon jsem nazval podle řeckého filozofa Hérakleita, který říká, že přesně ty faktory, které stojí na začátku vzestupu systému, jej nakonec přivedou ke krizi (např. mandatorní výdaje státu, nárůst byrokracie). Hérakleitův zákon to vlastně říká, že kolaps je zakletý v počátku systému.
  7. Sedmý zákon pak stanoví, že když civilizace ztratí svou vizi i své implicitní právo, symboly a hodnoty, zaniká. Pokud elity přestanou dbát o společnost, tato kolabuje. Každá civilizace je charakterizována obecně uznávanými formami chování, hmotné kultury a realizací vizí, které ji spojují.
  8. více

jsme první civilizací (máme znalosti, technologie, komunikace a dostatečnou energii), která má šanci projít takzvaným sítem, současné problémy nemůžeme řešit na úrovni jednotlivých států. Musíme vytvořit takovou pestrou společnost, která se globálně shodne na prioritách této planety. Pestrost světa je jeho síla.

  • všechno z minulosti a dlouhé časové řady - které mimochodem považuji za další strategickou věc, jedině archeologie a historie (strategické vědy tohoto století)  může totiž civilizace zkoumat od jejich vzniku, přes vrchol, krizi, transformaci a nový vzestup, to žádná jiná věda nemůže
  • v politice po roce 1989, která zdůrazňovala jen svobody, práva a už ne povinnosti, nebyl jakéhokoliv pocit odpovědnosti  více
zobrazit více..
Loading...