Chytrá krajina

p>Současné fáze projektu Chytrá krajina v Kostelci nad Černými lesy, na Rakovnicku nebo v kampusu ČZU v Praze jsou zatím pilotní. Řešení, která chce Chytrá krajina nabídnout, se ale netýkají jen opatření přímo v přírodě. Mají být mnohovrstevnatá, od krajinných úprav až například po změnu daňových, legislativních a dotačních předpisů.

3.7.2020 Projekt Chytrá krajina je svým zaměřením i rozsahem v Česku unikátní. Kromě Kostelce, kde se zkoumá zalesněná krajina, probíhá také na Rakovnicku, kde se studuje a testuje odolnost zemědělské krajiny, a další část je v Praze, která se zaměřuje na urbanizovanou krajinu měst. Budují a testují se tam například zelené střechy, vertikální mokřady na fasádách, městské retenční nádrže a další možnosti zadržování vody ve městech.

"Chceme navrhnout a vytvořit krajinu, která by obstála i v podmínkách klimatických změn po roce 2030, 2050 a tak dále. Musíme se snažit veškeré srážky podchytit a hospodařit s nimi. Je to celá řada opatření typu vodních nádrží a mokřadů a nejrůznějších forem protierozní ochrany," podotýká Petr Sklenička, rektor České zemědělské univerzity v Praze.

Důležitou součástí projektu je i utváření mokřadních luk, které dokážou zadržet velké množství vody a uchovat ji v krajině i v době sucha. "Mokřady a mokřadní louky chceme vybudovat v příštím roce na několika místech, například zrovna támhle," ukazuje Zdeněk Macháček (Ředitel Školního lesního podniku v Kostelci nad Černými lesy) na části lesů, zatímco projíždí rozlehlým, většinou zalesněným revírem školního podniku.

Výsledkem projektu bude hlavně know-how, které místní lesníci předají dál. Lesům ČR a dalším lesnickým podnikům doporučí nejsnazší a nejúčinnější cestu, jak mokřady a další opatření vytvářet, jak je udržovat nebo jaké dřeviny pěstovat, aby les stabilně rostl. "Zjistíme, která opatření fungují, která vedou ke zvýšení retence vody v krajině a která nikoliv. Stanovíme jakousi normu, že zdravá lesní krajina se schopností odolat klimatickým změnám by měla vypadat tak a tak

  • V Kostelci proto teď testují sázení pomocí hydrogelu. Je to speciální přípravek, který se přisype ke kořenům sazeničky, absorbuje vodu z okolní půdy a promění se v gel, který udržuje vlhkost u kořenů v raných stadiích života stromu. 
  • "Výsledky zatím máme skvělé. Hydrogel skutečně výrazně sazenicím pomáhá přežít, a navíc není drahý. Nyní testujeme, jestli je lepší přisypávat jej suchý, nebo ho rovnou přidávat ke kořenům už ve formě gelu," popisuje Macháček. Očekává, že výsledky takového pěstování by měly být známy do tří let. 
  • lepší je lehká lesnická technika a úplně nejpříznivější je těžba a přibližování dřeva za pomoci tažných koní. I proto v Kostelci chtějí založit ve spolupráci s Lesy ČR chov chladnokrevných koní a do lesa je vrátit. 

"Ať už jsou to koně, mokřady, listnaté stromky, které nezničí zvěř, vytváření nových rybníků a tůní nebo hydrogel jako pomůcka při sázení, všechno jsou to střípky jedné mozaiky. Když je poskládáte správně, vytvoří celek a tím bude krajina odolná extrémním výkyvům počasí 

https://archiv.ihned.cz/c1-66777550-sazenice-s-gelem-i-navrat-taznych-koni-univerzita-tvori-recept-na-odolnou-krajinu

zobrazit více..
Loading...