Co Způsobuje Koncentrace Obyvatel Do Měst?

S rozvojem západní civilizace se zejména mladá a bohatá populace koncentruje do velkých měst a aglomerací za prací a novými příležitostmi. Tento trend je další ze signálů nerovnováhy (velké aglomerace vysávají ekonomickou, mocenskou a intelektuální elitu ze svého okolí a různých států, vytváří se tak ostrůvky blahobytu, které vysávají a degradují své okolí). Zejména mladá digitální generace je tzv. „vysávaná“ z venkova do měst, to způsobuje další vlny vylidňování venkova, jeho úpadek a následný nárůst kulturní, sociální, ekonomické, vzdělanostní nerovnováhy (na druhé straně jen malá část populace odchází z měst do přírody). Koncentrace lidí do měst přináší příležitosti, ale také hrozby.

Nerovnováhy, které vznikají koncentrací obyvatel do měst a vylidňováním venkova

  • Dramaticky rostou ceny nemovitostí a nájmů v evropských metropolích (způsobuje to zejména globální turistika, nulové úrokové sazby, přebytečný kapitál v ekonomice), tyto faktory zvyšují nedostupnost vlastního bydlení pro mladou populaci, roste dynamicky výše životních nákladů, která neumožňuje mít vlastní potomky. Vysoké ceny nájmů vytlačují i důchodce z velkých aglomerací, nemohou si dovolit nájem a další výdaje, žití ve městech je možné jen pro bohaté a úspěšné
  • Koncentrace bohatých do velkoměst způsobuje jejich další dynamický rozvoj (až 75 % světové populace bude do roku 204. žít ve městech) Tento trend signalizuje další růst polarizace ve společnosti mezi bohatými a chudými, chudí jsou díky vysokým životním nákladům vytlačováni na okraje nebo do menších měst a do slamů.
  • Město se stává symbolem koncentrace moci, vlivu, popularity, bohatství, vzdělanosti, kariéry, úspěchu, ale současně místem kde rostou extrémně dluhy, kriminalita (pouliční drogové a militantní gangy) a egoizmus
  • Infrastruktura města se stává zranitelnější (dodávky, vody, energie, potravin, informační sítě atd.)
  • Masová turistika, koncentrace movité populace do měst (mají vyšší požadavky na komfort, vysoké teploty v létě způsobují přehřívání bytů, to vyžaduje používání klimatizace) a změna energetického mixu (přechod na obnovitelné zdroje) zvyšuje riziko blackoutů ve městech
  • S dynamicky rostoucí populací rostou dramaticky i požadavky na infrastrukturu: nové byty (růste jejich cena, ale i cena nájmů), školy, školky, objemy přepravních kapacit, roste poptávka po vodě, elektrické energii, zboží, zvyšují se příjmy atd. Na venkově nastává pravý opak.
  • Život ve městech způsobuje, že se člověk vzdaluje od přírody, důsledkem je nárůst pohodlí, omezený pohyb, uspěchaný způsob života (který způsobuje stres, nárůst depresí, vyhoření, agresivity, nemocí atd.)
  • Stěhováním do měst narůstá anonymita, lidé se vzájemně neznají, jsou separovaní, snižuje se jejich zodpovědnost, cílem je kariéra, majetek a konzumní způsob člověka (virtuální realita). Na venkově si lidé vidí do talíře, takže jsou přirozeně zodpovědnější (v případě nepokory a nezodpovědnosti jsou vychováváni přírodou), váží si více věcí, nežijí na dluh, mají vztah k půdě a krajině
  • Nárůst polarizace ve společnosti mezi mladými a straší populací nad 50 roků a také mezi "digitálním a průmyslovým způsobem života"
  • Městský způsob života zvyšuje počet osamělých jedinců, kteří žijí sami, bez partnera (SINGLES) napříč věkovými kategoriemi a tento faktor zvyšuje předčasné úmrtí

více o souvislostech v knize: Zamyšlení a cesta z pohledu vědce a laika

více o souvislostech v knize: Cesta v desetiletí metamorfózy z pohledu laika





Loading...