Evropská unie

p>EU ujíždí vlak v moderních digitálních technologiích (vývoj telekomunikačních sítích 3G (pouze kopírovali), 4G a 5G - nyní jsou lídry Číňané), které se stávají doménou USA a Číny (jejich globálních technologických firem)

Jak bude řešit EU vztahy v geopolitice (vůči USA, Číně, Rusku), nedostatek energie (přechod na obnovitelné zdroje, zelenou energii) a změny klimatu v následujícím období do roku 2030?

Budeme vyrábět v Evropě kvalitní nebo nekvalitní výrobky?

Už v příštím rozpočtu na léta 2021-2027 Evropská komise navrhuje, aby jeho čtvrtina byla určena na klimatické cíle.

Evropa si připomněla 26. března 2020 25. výročí, kdy vstoupila v platnost dohoda o schengenském prostoru bez kontrol na vnitřních hranicích (ČTK) 

  • Evropský automobilový průmysl představuje 7 % HDP Evropské unie a zaměstnává přímo i nepřímo na 13,8 milionu lidí. Důsledky pandemie koronaviru jsou dramatické, výrazné omezení provozu výrobních závodů mělo dopad až na 1,1 milionu zaměstnanců v Evropě. Kvůli zastavení nebo omezení produkce automobilky nevyrobily 2,3 milionu vozidel, a tedy 15 % z celoročního objemu.
  • Turistika představuje cca 10 % HDP v EU

Zásadní návrhy a trendy v EU, které ovlivní naše životy do roku 2040:

  • Přechod na elektromobilitu (koloběžky, kola, motorky, auta atd.) v Evropě je náraz do zdi (Lenka Zlámalová 17.3.2019) a do roku 2040 konec výroby vozidel se spalovacím motorem
  • Doprava, rozvoj a realizace individuální, sdílené  (elektrokola, elektrokoloběžky, elektromotorky, elektromobily) a autonomní dopravy (automobily, autobusy atd.), která je součástí integrované vysokorychlostní železnice (s rychlostí 300 km/h a výše) na střední a delší vzdálenosti
  • Trvale udržitelné finance - regulace bank, rezignace na zisk, půjčování tzv. zelených peněz - na udržitelný rozvoj (zachraňujeme planetu) -  finanční sektor bude muset podporovat zelené cíle EU (z bank uděláme neziskovky, které nemají vydělávat svým akcionářům, ale subvencemi a pobídkami plnit nějaký politický cíl," varuje ekonom Mojmír Hampl
  • Lokální zdanění nadnárodních korporací (např. digitální daň, uhlíková daň), místa na částečný úvazek, nepodmíněný příjem, zdanění robotů
  • Růst regulací a jiných nařízení omezující svobodu firem a obyvatelstva
  • 100% recyklace výrobků, plán na hrazení 100% recyklace u všech výrobků obyvatelstvem
  • Zelená energetika (zelené finance), postupné odstavení uhelných a jaderných elektráren a nahrazení jejich výroby alternativními přírodními zdroji (fotovoltaika, větrné elektrárny, bioplynové stanice atd.)
  • Povinná výbava vozidel, (2022) které budou muset mít ve výbavě bezpečnostní prvky, které sníží o 20 % počet úmrtí na silnicích
  • Kvalita výrobků, klíčové je rozhodnutí, zda vyrábět kvalitní výrobky, opakovaně opravitelné x nekvalitní výrobky, které po záruce kolabují a neopravují se (vyhodí se) - Evropský zelený úděl
  • Životní prostředí, klimatické změny - mix opatření na snížení emisí, revitalizace, krajiny,
  • Bydlení, koncentrace obyvatel do velkých měst (odhaduje se, že až 75% obyvatel do roku 2030 -50 bude žít ve městech) - růst nerovnováhy mezi městem a venkovem
  • Udržitelné zemědělství, podpora zemědělských farem, ekologizace zemědělství, přechod na udržitelný potravinový systém tak, aby měl neutrální nebo pozitivní dopad na životní prostředí (snižování použití pesticidů, hnojiv a antibiotik, a vzít v úvahu vědecké důkazy o rizicích dalších chemických látek, jako jsou například endokrinní disruptory, to je látky narušující fungování hormonálního systému) 
  • Zajištění kvalitních potravin při šetrném zemědělství - to je cíl strategie "od zemědělce ke spotřebiteli" (Farm to Fork), kterou připravuje Evropská unie v rámci Zelené dohody pro Evropu. https://ec.europa.eu/food/farm2fork_en , Potravinový řetězec ale nezahrnuje jen zemědělce, ale i zpracování potravin, balení a dopravu zboží, které by měly směřovat k principům cirkulární ekonomiky.
  • Průmysl 4.0
  • Digitalizace ekonomiky, robotizace, rozvoj umělé inteligence a technologií
  • Armáda, obrana - vlastní nezávislá na NATO
  • Kybernetická bezpečnost
  • Společnost, která změní současný model zaměřený na zisk, kterému je vše podřízeno na jiný model (omezí opravdu svoji vlastní spotřebu všeho i za cenu poklesu HDP?)
  • Evropské unie se vzdaluje obyčejným lidem, trend směřuje k dvou i více rychlostní Evropě, je velká názorová roztříštěnost (tak na hlasování většinou hlasů, nikoliv všemi hlasy)
  • Lidská společnost postavená na vzájemné závislosti člověka a Přírody v homeostáze
  • plošné zateplování budov v celé EU
  • Investice 100 miliard, EU zvažuje vytvořit obří fond, který by vyšlechtil konkurenci Amazonu nebo Googlu více

Co se má realizovat do roku 2030

  • Do roku 2030 se má podle Evropské komise 30 procent nákladní dopravy na vzdálenost delší než 300 kilometrů převést na koleje. To se ale nepovede. Není prostor, tratě nemají dostatečnou propustnost," říká výkonný ředitel Sdružení železničních nákladních dopravců Oldřich Sládek. Zmíněný převod nákladní dopravy ze silnic na koleje do roku 2030 je součástí evropského plánu na dosažení takzvané uhlíkové neutrality, tedy nulových emisí CO2, do roku 2050.

Ničení neprodaného zboží a potravin:

  • Ve Francii bude do dvou až čtyř let zakázáno ničení nového neprodaného zboží, jako je oblečení, hygienické potřeby, kosmetika a elektronika.
  • Ve Francii je podle vlády za rok zničeno nepotravinové zboží v hodnotě 650 milionů eur (16,7 miliardy korun)
  • V roce 2021 by tak podle něj měl začít platit zákaz likvidace zboží, které lze recyklovat, a v roce 2023 zákaz ničení zbylých výrobků.

Nová šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová prosazuje tzv. Evropský zelený úděl (European Green Deal),

  • EU se má zároveň stát světovým lídrem oběhové ekonomiky (způsob hospodářství zhodnocující již existující výrobky recyklací, opravou, atd.) a čistých technologií 
  • EU chce dosáhnout klimatickou neutralitu v roce 2050, 40 % snížení emisí do roku 2030 se považuje za nedostatečné 
  • Část Evropské investiční banky (EIB) se přemění na v novou Evropskou klimatickou banku
  • v následujících letech půjdou investice na ekologický přechod ve výši 1 trilion eur 
  • Evropa by měla vést svět v boji proti plastům na jedno použití, aby v roce 2050 nebylo ve světových oceánech více plastů než ryb
Evropská unie, vlajsky členských států
Evropská unie, vlajsky členských států

Evropská unie, zprávy z tisku:

3.8.2020 Evropská komise podepsala kontrakt s firmou SAP a s divizí Deutsche Telekom o vytvoření softwarové platformy, která umožní, aby národní aplikace jednotlivých členských zemí EU sledující kontakty lidí nakažených koronavirem spolu navzájem komunikovaly (ČTK)

29.7.2020 Evropská komise podepsala s firmou Gilead smlouvu na dodávky léku remdesivir (Reuters) 

20.7.2020 "Jste vyděrači." Boj o unijní pomoc se vyostřuje, Merkelová odešla, Babiš je spokojen. Evropští lídři se na summitu v Bruselu možná ani v neděli, třetí den jednání, na podpoře evropské ekonomiky nedohodnou. Podle tiskových agentur to řekla německá kancléřka Angela Merkelová, jejíž země Evropské unii nyní předsedá. Unijní ekonomika se kvůli dopadům šíření nového koronaviru potýká s rekordním propadem a na vzestupu je nezaměstnanost. Vyhrocenost debaty potvrdil agentuře Reuters také představitel druhé strany, nizozemský předseda vlády Mark Rutte. Podle něj odešli Merkelová a francouzský prezident Emmanuel Macron ze sobotního jednání předčasně a s podrážděním. "Velké neshody stále zůstávají.

https://zpravy.aktualne.cz/zahranici/babis-cesko-si-na-summitu-eu-vyjednalo-ze-vsech-zemi-nejvyss/r~2357e9f0c97c11ea80e60cc47ab5f122/?utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=sekce-z-internetu#dop_ab_variant=0&dop_req_id=iqAj1ZMz94q-202007201450&dop_source_zone_name=hpfeed.sznhp.box

17.7.2020 Průzkum ECB mezi prognostiky ukazuje na mírnější recesi a silnější zotavení eurozóny. Její ekonomika by podle tohoto průzkumu mohla letos klesnout o 8,3 %, zatímco vlastní odhad ECB je na -8,7 %. V 2021 by mohla stoupnout o 5,7 %, červnový odhad ECB počítá s +5,2 % (Reuters)

16.7.2020 Soudní dvůr Evropské unie dnes označil za neplatné rozhodnutí Evropské komise, které umožňuje firmám předávat osobní údaje uživatelů do Spojených států. Soud tak reagoval na podnět rakouského aktivisty Maxe Schremse, podle něhož společnost Facebook nerespektovala pravidla ochrany citlivých dat. Podle nejvyššího orgánu unijní justice dohoda známá jako "štít EU-USA" nezajišťuje dostatečnou ochranu dat evropských uživatelů (ČTK)
 

10.7.2020 Michel Barnier, hlavní unijní brexitový vyjednavač, doporučil zástupcům byznysu v EU, aby zintenzivnili svou přípravu na to, že se Unie s Británií nedohodne na budoucích vztazích a země na konci letošního roku opustí unijní jednotný trh. Ve čtvrtek (9. července) po skončení dalšího vyjednávacího kola v Londýně se nechal Barnier slyšet, že mezi EU a Británií stále přetrvávají výrazné neshody (The Capitals/EurActiv)

9.7.2020 Hlavní prioritou začínajícího německého předsednictví Evropské unie bude, aby EU ze současné krize vyšla jednotná a silnější. Rychlé schválení balíku na pomoc ekonomikám zasaženým koronavirovými omezeními je v zájmu všech zemí bloku. Europoslancům to řekla německá kancléřka Angela Merkelová, která v Bruselu představila zásadní cíle nadcházejícího půlročního předsednictví své země (ČTK)

2.7.2020 Šéfka EK Van der Leyenová říká, že EU nepřijme dohodu o brexitu za jakoukoli cenu. EU a Británie jsou si pořád poměrně vzdáleny a "my se budeme muset připravit na jiné možné exitové strategie" ohledně brexitu (Reuters) 

26.6.2020 Eurozóna má zřejmě už tu nejhorší část hospodářské krize způsobené pandemií nemoci covid-19 za sebou, zotavení ale bude spíše nerovnoměrné. Uvedla to dnes prezidentka ECB Christine Lagardeová (ČTK) Varovala ale před druhou vlnou a tím, že oživení bude nerovnoměrné, neúplné a transformační, což znamená, že některé společnosti v odvětvích, jako je letecká doprava a zábava, se nikdy plně nezotaví, zatímco jiné vyjdou z krize silnější.

ECB tento měsíc rozšířila rozsáhlý program nákupů dluhopisů zahájený kvůli koronavirové krizi o 600 miliard na 1,35 bilionu eur (36 bilionů Kč). Program má trvat nejméně do června 2021. Stejnou částku půjčí bankám za negativní úrok. Tyto kroky mají podpořit ekonomiku eurozóny a poskytování úvěrů.

https://www.patria.cz/zpravodajstvi/4439269/lagardeova-eurozona-ma-zrejme-to-nejhorsi-z-krize-sebou.html

16.6.2020 Státem podporovaným mimoevropským firmám mohou při podnikání či snahu o koupi evropských podniků nastat složitější časy. Evropská komise zveřejnila zatím nezávazný návrh počítající s možností pokut pro cizí firmy, které jsou proti konkurenci z Evropské unie zvýhodněny různými formami státní pomoci. Unijní exekutiva jim chce také ztížit možnost získání kontroly nad evropskými společnostmi (ČTK)

12.6.2020 Možnost prodloužení přechodného období pro rozhovory EU s Británií se definitivně uzavřela. Shodli se na tom dnes místopředseda Evropské komise Maroš Šefčovič a člen britského kabinetu Michael Gove, kteří hodnotili dosud zásadně odlišné postoje obou stran během dosavadních vyjednávání o pobrexitových vztazích. Jejich rozhodnutí znamená, že pokud Brusel a Londýn neuzavřou do konce roku dohodu o volném obchodu, začnou platit cla a kvóty

10.6.2020 Sociální sítě by měly každý měsíc podrobně informovat Evropskou komisi o tom, co dělají proti šíření dezinformací. Velké internetové platformy by také měly začít více spolupracovat s ověřovači faktů a poskytovat prostor oficiálním zdrojům informací. Komise k tomu dnes vyzvala v nové strategii boje proti dezinformacím, která reaguje též na výrazný nárůst lží a manipulací šířených po internetu v souvislosti s pandemií covidu-19 

9.6.2020 Chorvatsko, nejnovější člen EU se možná zapojí do mechanismu směnných kurzů ERM II podle plánu, tedy i přes současnou situaci spojenou s koronavirem. Chorvatsko o vstup do mechanismu pravděpodobně požádá v polovině července, a následně začne čekací lhůta 2,5 roku. Chorvatská vláda oznámila, že splnila všech 19 cílů definovaných akčním plánem, a je tak připravené přijmout euro jako svou novou měnu (The Capitals/EurActiv)

3.6.2020 Na čtvrtečním zasedání ECB bude jedním z "nejžhavějších témat" přestřelka mezi Frankfurtem a Karlsruhe - přesně řečeno mezi Evropskou centrální bankou a německým ústavním soudem.

Podle německých soudců program nákupu aktiv (PSPP) narušuje princip proporcionality. Jednoduše řečeno, ECB touto politikou překračuje to, co je nezbytně nutné k naplnění jejího zákonného cíle - cenové stability. Němečtí soudci chtějí, aby ECB lépe zdůvodnila, proč jsou její kroky "nezbytné" k dosažení inflačního cíle. Problém je, že německý ústavní soud nemá nad ECB žádnou pravomoc - ta je odpovědná Evropskému parlamentu a Evropskému soudnímu dvoru, který program v roce 2018 posvětil. Na druhou stranu, pokud požadavky německých soudců nebudou vyslyšeny, mohou soudci zatrhnout německé Bundesbance účast v programu. A to už by pro ECB byla hodně hořká pilulka.

https://www.patria.cz/zpravodajstvi/4420636/rozbresk-jak-se-ecb-popere-s-namitkami-nemeckych-ustavnich-soudcu.html 

29.5.2020 Za absurdní a zvrácený považuje konzervativní maďarský premiér Viktor Orbán záměr Evropské komise, která chce v rámci obnovy evropských ekonomik poskytnout členským zemím unie 750 mld. EUR. Orbán dnes v rozhovoru pro maďarský rozhlas řekl, že plán komise by znamenal financování bohatých z peněz chudých. Představitelé Polska, kterému má z balíku připadnout třetí největší suma, jsou naopak spokojeni

29.5.2020 KOMENTÁŘ VĚRY JOUROVÉ | Když Evropská komise předložila ve středu členským státům a Evropskému parlamentu předělaný návrh sedmiletého rozpočtu Evropské unie v hodnotě 1,1 bilionu eur, doplněný bezprecedentním fondem obnovy za 750 miliard eur, dělala dějiny. Předvedla, že je schopná přijít s návrhem, který může reálně pomoci Evropě překonat ekonomické a sociální dopady koronavirové pandemie.

Budoucí generaci předáváme nejen ambici překonat potíže co nejlépe, ale také odkaz v podobě společného dluhu - oněch 750 miliard se bude splácet v letech 2028-58.

Návrh sleduje tři hlavní cíle, které spolu souvisejí:

  • Zacelit rány, napravit napáchané škody, zachránit pracovní místa, pomoci zejména nejvíce zasaženým zemím, firmám a lidem.
  • Investovat do správných oblastí, modernizovat hospodářství, aby nezatěžovalo životní prostředí, podpořit digitalizaci a technologie potřebné pro lidi. Využít vynucené přestávky k úpravě kurzu směrem k šetrnější a modernější ekonomice.
  • Poučit se z krize a investovat do razantního posílení odolnosti a soběstačnosti Evropy, aby byla schopna snáze čelit podobným neštěstím v budoucnu. Prvním úkolem bude vytvořit strategické zásoby zdravotnického materiálu, podpořit klíčová zdravotnická zařízení a zbavit se závislosti na třetích zemích. Evropa si musí být schopna v těžkých chvílích pomoci sama.
  • https://www.info.cz/nazory/jourova-vytvorili-jsme-navrh-ktery-nema-v-historii-eu-obdoby-45263.html?utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=sekce-z-internetu#dop_ab_variant=0&dop_req_id=VazgTsKgT03-202005291031&dop_source_zone_name=hpfeed.sznhp.box

27.5.2020 Pro Česko je důležité prosazovat opatření, která recesi v EU zkrátí na minimum. Shodli se na tom ekonomové a podnikatelé v ekonomické analýze projektu České zájmy v EU. V českém zájmu podle ekonomů je, aby nyní EU masivně investovala a zároveň se zajistila solidarita a na krizi nevydělaly jen silné ekonomiky. Hospodářství má být obnoveno například návratem důležité výroby do Evropy, digitalizací umožňující práci na dálku a přípravou na dlouhodobé krize spojené například se suchem či změnou klimatu

27.5.2020 "Komise dnes navrhuje nový nástroj obnovy, zvaný EU příští generace, v rámci přepracovaného dlouhodobého rozpočtu EU. Celkově tento evropský plán obnovy poskytne 1,85 bilionu eur, které pomohou nastartovat naši ekonomiku a zajistí, že se Evropa posune kupředu,". Evropská komise navrhuje začít splácet výpůjčky na rekonvalescenci po roce 2027, maximální splatnost dluhopisů by byla v roce 2058

Evropská komise navrhuje nové zdroje příjmů společného unijního rozpočtu, jako jsou příjmy z obchodování s povolenkami, firemní daň a uhlíková daň na dovážené zboží. Dokument Evropské komise: Plán na zotavení a příští dlouhodobý společný rozpočet použijí 1,85 bilionu EUR na nastartování evropské ekonomiky. Evropská komise chce v rámci pokrizové obnovy evropských ekonomik poskytnout členským zemím Evropské unie 750 miliard eur. Půl bilionu eur z částky, kterou si plánuje bezprecedentně vypůjčit na finančních trzích, budou přímé platby, zbylých 250 miliard úvěry. ČTK to sdělily zdroje obeznámené s návrhem (ČTK) 

  • Komise chce za dluh ručit příštím sedmiletým rozpočtem, v němž by mělo být celkem 1,1 bilionu eur. 
  • Kvůli historicky největšímu společnému záchrannému plánu chce EK zvýšit strop pro takzvané vlastní zdroje rozpočtu, mezi něž patří především přímé odvody členských států. Místo dosavadních 1,2 procenta unijního hrubého národního důchodu to podle představ Bruselu budou 2 %. 
  • Největšími příjemci mají být Itálie a Španělsko, tedy země nejpostiženější pandemií covidu-19. Podle zdrojů agentury Reuters jim má připadnout 313 miliard eur přímých plateb a úvěrů, což je více než třetina celkového objemu pomoci.
  • https://www.patria.cz/zpravodajstvi/4415162/plan-bruselu-na-zotaveni-z-koronaviru-nevratne-granty-pujcky-a-prepracovany-rozpocet.html

26.5.2020 Evropská komise chce naplnit příští sedmiletý rozpočet a budoucí fond pokrizové obnovy ekonomik také s pomocí nových ekologických daní a poplatků. Podle unijních činitelů bude návrh chystaný na středu počítat s tím, že do společné unijní kasy budou mířit například příjmy z nové daně z nerecyklovaných plastů či z prodeje emisních povolenek.

https://www.patria.cz/zpravodajstvi/4414171/ek-chce-financovat-obnovu-ekonomik-novymi-prijmy-rozpoctu.html

24.5.2020 Zuckerberg naléhavě žádá EU, aby opustila čínský model a chránila evropské hodnoty. Mark Zuckerberg, vyzval Evropskou komisi (EK), aby podpořila vývoj a implementaci rámce pro regulaci online platforem. Tento rámec by měl hlavně ctít evropské hodnoty a díky němu bychom se měli odklonit od stávajícího čínského modelu.

Rámec, na který se odvolával, je zákon Evropské unie o digitálních službách, který bude vydán koncem tohoto roku. Dokument obsahuje sadu bezpečnostních pravidel pro digitální platformy, služby a produkty. 

Nutná spolupráce mezi digitálními platformami a vládami

Nová nařízení budou mimo jiné také ovlivňovat digitální reklamu či řešit problémy online světa, včetně nenávistných projevů a porušování autorských práv. Dokument navrhuje, aby se zvážilo nasazení "algoritmů pro technologie automatizovaného filtrování" z důvodu lepší "transparentnosti a odpovědnosti".

Zuckerberg dále uvedl, že Facebook identifikoval kolem 20 kategorií škodlivého obsahu, který dokáže sledovat, včetně nenávistných projevů, dezinformací, vykořisťování dětí, terorismu, podněcování násilí a dalších druhů násilného obsahu. Během rozhovoru poznamenal:

Dva různé regulační modely - dvě různé sady hodnot

Zuckerberg dále zdůrazňoval vznik dvou velmi odlišných rámců, jež se prezentují velmi odlišnými soubory pravidel. První model přichází z východu ze zemí, jako je Čína a ten druhý, výrazně demokratičtější, ze západních zemí. Podle Zuckerberga dává čínský model online správy vládě větší kontrolu.

  • navrhl, že tento rámec, vyvinutý západními zeměmi, by se mohl stát standardem pro všechny země po celém světě.

Boj proti nezákonnému obsahu a skupinám hackerů podporovaných vládou

Zuckerbergovy komentáře přišly v návaznosti na společné prohlášení Federálního úřadu pro vyšetřování a Agentury pro bezpečnost kybernetiky a infrastruktury, ve kterém obvinili Čínu ze sponzorování a podporování hackerských skupin, které mají za úkol útočit na americké laboratoře provádějící výzkum související s COVID-19.

https://kryptomagazin.cz/zuckerberg-nalehave-zada-eu-aby-opustila-cinsky-model-a-chranila-evropske-hodnoty/?utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=sekce-z-internetu 

22.5.2020 Evropská unie by nemusela přežít problémy způsobené současnou koronavirovou krizí, pokud těžce zasažené členské země, jako například Itálii, nepodpoří prostřednictvím vydávání věčných dluhopisů. Myslí si to americký miliardář a filantrop maďarského původu George Soros.

"Mimořádné okolnosti vyžadují mimořádná opatření. A věčné dluhopisy jsou právě takovým opatřením. V normální době by se o nich ani nemělo uvažovat. Pokud však o nich EU není schopna uvažovat nyní, nemusí být schopna přežít potíže, kterým v současnosti čelí 

"Není to teoretická možnost; může to být tragická realita. Koronavirus a klimatické změny ohrožují nejen lidské životy, ale i přežití naší civilizace," dodal.
U věčných dluhopisů emitent nikdy nesplatí jistinu, trvale však jejich držitelům vyplácí úroky. EU by podle Sorose mohla peníze získané prodejem těchto dluhopisů poskytovat zemím v největší nouzi. "Většina peněz by směřovala do jižních zemí, protože ty byly zasaženy nejvíce 

Soros také varoval, že ekonomika eurozóny se bude s dopady koronaviru potýkat déle, než se většina lidí domnívá. "Jedním z problémů je, že tento virus se rychle vyvíjí a mění způsob, jak útočí na lidské orgány. To výrazně zkomplikuje vývoj spolehlivé vakcíny 

13.5.2020 Evropská komise zveřejní sérii doporučení, podle nichž mají země Evropské unie postupně uvolňovat omezení na hranicích před letní turistickou sezónou. Kontroly by měly státy podle Bruselu rušit, až to umožní příznivý vývoj nákazy, aniž by přitom diskriminovaly obyvatele některých zemí. Balíček počítá také s podporou dopravců zasažených koronavirem; mimo jiné nabídne aerolinkám možnost dočasně nahrazovat zrušené lety poskytováním voucherů (ČTK)

12.5.2020 ekonomové obvykle ústavním soudům nevěnují velkou pozornost. Toto tvrzení zcela jistě neplatí pro výrok německého Spolkového ústavního soudu, který v minulém týdnu poukázal na chyby měnové politiky Evropské centrální banky (ECB). Z právního, ale i z ekonomického hlediska je v mnoha směrech zlomový, možná až revoluční. Bude mít zcela jistě dopady na další integraci Evropské unie a eurozóny a vyvolává otázky i v centrálním bankovnictví. To vše v době, kdy centrální banky výrazně ovlivňují chod světové ekonomiky v covidové krizi.

O co jde? Po velké finanční krizi v letech 2008 až 2009 se eurozóna dostala do recese a Evropská centrální banka dělala svou práci, to znamená, že začala pumpovat peníze do ekonomiky. Nejprve tradičním způsobem - snižovala úroky, tedy cenu peněz. Poté i méně tradičně - jednak snížila úrokové sazby pod nulu, jednak začala kupovat různé druhy cenných papírů, zejména vládní dluhopisy. Druhý krok se nelíbil některým německým politikům, ekonomům a právníkům. Počínání ECB napadli u Spolkového ústavního soudu v Karlsruhe s argumentem, že ECB - byť nepřímo - financuje vlády, jejichž dluhopisy kupuje. A to je zakázáno. Žalobcům se také nelíbilo, že ECB překračuje svůj mandát, protože sleduje cíle, které jí nepřísluší, například soudržnost eurozóny.

Spolkový ústavní soud v minulém týdnu dospěl k názoru, který by se dal shrnout zhruba následovně: ECB sice neporušuje zákaz měnového financování vlád, přesto je její počínání částečně v rozporu s německou ústavou. Rozpor spočívá v tom, že ECB přesvědčivě neprokázala, že nástroje, jež používá k dosažení svých cílů, jsou přiměřené. Jinými slovy, Spolkovému ústavnímu soudu se zdá, že ECB střílí po vrabcích z kanonu. Málokdy nějakého vrabce trefí a navíc nadělá spoustu škody okolo. Pokud ECB do tří měsíců neprokáže, že tomu tak není, zakazuje Spolkový ústavní soud Bundesbance (německé centrální bance) se na těchto operacích podílet.

Z pozice centrálního bankéře se druhé důležité poselství výroku Spolkového ústavního soudu týká nezávislosti centrálních bank. Od konce minulého století se centrální banky staly orgány s jasně svěřeným cílem, jímž je nejčastěji dosahování cenové stability. V některých zemích, mezi něž patří i Česko, se k těmto kompetencím začaly přidávat nové. Nicméně v měnové politice, která zůstává jádrem působnosti centrální banky, ústavy a zákony diktují, že centrální banky mají být zcela nezávislé, a že proto nesmějí od nikoho, zejména ne od jiných orgánů státu, přijímat při dosahování svých cílů žádné pokyny. Skutečnost, že se Spolkový ústavní soud obrací k nezávislé centrální bance a ukládá jí povinnosti v oblasti, která doposud byla považována za její výsostné právo, tedy v oblasti provádění měnové politiky, je naprosto přelomová. 

 Spolkový ústavní soud vyslovil něco, co si myslí řada ekonomů i občanů. A pokud by jeho výnos byl ignorován, stalo by se z něj nebezpečné politikum. Koneckonců i samotní představitelé ECB si často stěžovali, že mají na svých bedrech větší zátěž, než jaká jim přísluší. 

https://archiv.ihned.cz/c1-66761770-revoluce-z-karlsruhe-nemecky-ustavni-soud-rozklizil-system-evropskeho-prava-muze-zpochybnit-fungovani-eu

12.5.2020 Evropská unie po krizi vyvolané pandemií nového koronaviru už dost možná nebude takovou institucí, jako jsme byli zvyklí. V rozhovoru pro server Independent to kromě jiného uvedl americký miliardář s maďarským původem George Soros (89 roků, americký finančník a filantrop).

  • jako poslední důvod svých obav uvedl verdikt německého ústavního soudu, jenž minulý týden rozhodl o tom, že nákupy dluhopisů, kterými se Evropská centrální banka (ECB) snaží podpořit ekonomiku eurozóny, jsou částečně v rozporu s německou ústavou 
  • takové rozhodnutí by mohlo vytvořit precedens, kterého by se mohly chytit ostatní země jako Polsko či Maďarsko. "Mohly by se najednou rozhodnout, zda se budou řídit evropským právem, nebo vlastními soudy? 
  •  v roce 2019 přirovnal EU v komentáři pro deník Guardian k Sovětskému svazu před rozpadem. Pokud se neprobudí, Evropská unie skončí stejně jako Sovětský svaz v roce 1991,"
  • Je to největší krize, kterou jsem ve svém životě zažil. Nedá se přirovnat k žádné jiné. Vyžaduje změnu lidského chování, narušuje to běžný život, překvapuje ho, jak nepřipravené byly na pandemii jednotlivé státy. 
  • Podle Sorose už se společnost nevrátí do stejné situace, v jaké byla před pandemií. "To je skoro jisté. Ale je to také asi jediná věc, která jistá je.
  •  Donald Trump by se rád stal diktátorem, ale nemůže, protože je tady pořád ústava Spojených států a lidé v ni věří. Neznamená to ale, že by to nemohl zkusit. Věřil jsem, že se Trump zničí sám, ale on dokázal překonat všechna moje očekávání 
  • https://www.novinky.cz/koronavirus/clanek/miliardar-soros-se-obava-konce-eu-kritice-neusla-ani-cina-ci-trump-40323764#seq_no=7&source=hp&dop_ab_variant=0&dop_req_id=97BApMHmrj4-202005121433&dop_source_zone_name=novinky.sznhp.box&utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=z-boxiku&utm_campaign=

11.5.2020 Ministři práce a sociálních věcí portugalské, španělské a italské vlády volají po vytvoření systému evropské minimální mzdy. Na krizi způsobenou novým koronavirem je podle nich nutné reagovat solidaritou a zavedení společného rámce pro minimální mzdu může být jedním z klíčových kroků (The Capitals/EurActiv)

20.4.2020 Představitelé ECB vedou jednání o vytvoření špatné banky pro eurozónu, která by z rozvah bank odstranila toxické dluhy za miliardy eur, zbylých z finanční krize roku 2008. Panují obavy, že koronavirová krize vyvolá další vzestup těchto pohledávek v selhání. Nápad ale naráží na odpor v Evropské komisi (FT)

19.4.2020 Ministři financí Evropské unie se 9. dubna dohodli na záchranném balíčku v objemu 540 miliard eur z prostředků ESM. Peníze mají pomoci k zotavení ekonomik zasažených koronavirovou krizí. Ekonomika eurozóny podle odhadu Mezinárodního měnového fondu (MMF) letos kvůli dopadům koronaviru vykáže propad o 7,5 procenta. pro druhou fázi budeme potřebovat dalších nejméně 500 miliard eur od evropských institucí, ale může to být i více," řekl Regling šéf Evropského stabilizačního mechanismu (ESM) . Nejjednodušší by podle něj bylo zorganizovat takové financování prostřednictvím Evropské komise (EK) a rozpočtu Evropské unie, ale hovořil také o potřebě diskuze o nových nástrojích.

17.4.2020 Evropský parlament v pátek schválil balíček návrhů pomoci zdravotnictví a ekonomikám postiženým koronavirem. Europoslanci hlasující na dálku výraznou většinou podpořili desítku úprav unijních norem umožňujících pružné využití fondů Evropské unie v současné krizi.

Méně jednoznačným poměrem hlasů 395 ku 171 - dalších 128 se zdrželo - přijal europarlament nezávazné usnesení vyzývající státy ke schválení robustního plánu obnovy ekonomik po odeznění pandemie, který by se měl podle nich pohybovat v řádech bilionů eur. Jeho součástí mají být podle poslanců i společné dluhopisy, o jejichž vydání usilují zejména nejzasaženější jihoevropské země jako Itálie a Španělsko. Naopak Německo či Nizozemsko, které tradičně vyznávají fiskálně zdrženlivou politiku, na společné sdílení dluhu nechtějí přistoupit.

Zdroj: https://www.lidovky.cz/svet/ep-schvalil-koronavirovou-pomoc-zemim-eu-podporil-dluhopisy.A200417_175709_ln_zahranici_hetom

9.4.2020 Italský premiér Giuseppe Conte se obává o stav Evropské unie po koronavirové krizi. Domnívá se, že je v ohrožení a současnou situaci by nemusela ustát. Evropská unie musí být podle něj jednotná a adekvátně pomáhat zemím, které virus zasáhl nejvíce. Současnou situaci nazval "největším testem od druhé světové války".

8.4.2020 EU podle dokumentu Evropské komise přijme celoevropský přístup k mobilním aplikacím ke sledování šíření koronaviru. Přijme společný systém pro používání anonymních agregovaných údajů ke sledování osob, které přicházely do styku s infikovanými osobami, a ke sledování osob v karanténě. Pro zmírnění obav o soukromí bude přísné omezovat zpracování osobních údajů, které budou zničeny, jakmile bude virová krize pod kontrolou, uvedl dokument Komise 

8.4.2020 Vlády Rakouska, České republiky a Dánska si vysloužily hněv Evropské unie. Tentokrát je důvodem uvolňování restriktivních opatření zavedených proti šíření koronaviru a snaha země vrátit se do normálního stavu. https://www.novinky.cz/zahranicni/evropa/clanek/eu-se-opet-hneva-na-cesko-tentokrat-za-rozvolnovani-opatreni-40319862?seq_no=1&source=hp&dop_ab_variant=0&dop_source_zone_name=novinky.sznhp.box&utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=z-boxiku&utm_campaign=null

7.4.2020 EU uvalí cla až 99,7 % na skleněná textilní vlákna z Číny a Egypta, protože jejich výrobci své zboží prodávají za nepoctivě nízkou cenu. Vyplývá to ze včerejšího oznámení v úředním věstníku EU (ČTK) 

3.4.2020 Evropská komise se omluvila Itálii za nedostatek evropské solidarity při řešení koronavirové krize. Slíbila větší pomoc při zvládání hospodářského propadu. V Itálii panuje všeobecné rozhořčení nad reakcí Evropy na pandemii koronaviru, počínaje neschopností zemí EU poslat do země lékařské vybavení a konče neochotou severních států bloku k vydávání společných evropských dluhopisů, které by snížily náklady jižních států na hospodářskou obnovu (ČTK) 

2.4.2020 Příští rozpočet EU by měl mít podobu nového "Marshallova plánu", který by nastartoval zotavení Evropy z krize koronavir, uvedla předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen (Reuters)

31.3.2020 Předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová: Nouzová opatření, která zavádějí vlády některých členských zemí, musí být časově omezená a respektovat hodnoty EU. Vlády nemohou boj s koronavirem vést na úkor svobody projevu či médií (ČTK) 

30.3.2020 Země EU formálně potvrdily dva návrhy, které mají členským státům a leteckým společnostem pomoci vyrovnat se s dopady koronavirové krize. Unijní země budou moci od středy začít čerpat peníze z nového fondu, který jim umožní přesunout nevyužitých 37 miliard eur z politiky soudržnosti do zdravotnictví či na pomoc zasaženým odvětvím. Aerolinky pak dočasně nebudou muset využívat své odletové a příletové časy na letištích (FT) (ČTK)  

28.3.2020 Leyenová se obává ztráty soudržnosti EU, chce co nejrychleji zrušit omezení pohybu. Schengenský prostor bez kontrol na vnitřních hranicích mezi státy se ocitl v kritické situaci, uvedla v rozhovoru pro agenturu DPA. Komise podle ní připravuje společnou strategii, jak co nejrychleji zrušit omezení přeshraničního pohybu. "Rozhodující je: Nesmí se to stát příliš brzy, neboť pak je tu riziko, že se virus znovu rozšíří," řekla von der Leyenová. "Na druhou stranu to musí jít co nejdříve, aby tím naše hospodářství zbytečně netrpělo. Důvěřujeme radám lékařů, ale také ekonomickým expertům, kteří se vyznají v dodavatelských řetězcích."

https://www.e15.cz/zahranicni/leyenova-se-obava-ztraty-soudrznosti-eu-chce-co-nejrychleji-zrusit-omezeni-pohybu-1368150?utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=z-boxiku&utm_campaign=null

27.3.2020 Evropský parlament jasnou většinou schválil trojici návrhů, které mají státům Evropské unie či firmám pomoci v boji proti koronaviru a jeho ekonomickým následkům. Poslanci podpořili mimo jiné vznik investičního fondu, který umožní členským zemím přesunout nevyužitých 37 miliard eur (asi bilion korun) ze strukturálních fondů do zdravotnictví či na pomoc zasaženým odvětvím. Česko z tohoto balíku dostane téměř 1,2 miliardy eur (326 miliard Kč) (ČTK)

24.3.2020 Záchranný fond eurozóny (ESM) by zemím platícím společnou měnou mohl poskytnout úvěry až do výše dvou procent jejich hrubého domácího produktu (HDP). Po dnešní videokonferenci ministrů financí eurozóny věnované hospodářským dopadům pandemie to řekl šéf ESM Klaus Regling. Fond má k dispozici pro úvěrovou pomoc všem zasaženým zemím 410 miliard eur (téměř 11,4 bilionu Kč) (ČTK)

20.3.2020 Evropská komise dnes členským zemím bloku navrhla uvolnit rozpočtová pravidla Evropské unie, což vládám umožní snáze se vyrovnat s dopady koronavirové krize na jejich hospodářství. Oznámila to večer předsedkyně EK Ursula von der Leyenová (ČTK) 

18.3.2020 Na uzavření vnějších hranic Evropské unie na 30 dní se včera shodli premiéři a prezidenti členských zemí EU. Šéfové států a vlád se také dohodli, že jejich země zajistí plynulou přepravu léků a potravin přes vnitřní hranice zemí unie (ČTK) 

16.3.2020 Evropská unie by mohla okamžitě poskytnout 28 až 40 miliard eur na podporu malých a středních podniků, které se potýkají s negativními dopady pandemie nového typu koronaviru. Uvedla to Evropská investiční banka (ČTK)

13.3.2020 Místopředsedkyně EK Věra Jourová ve včerejším rozhovoru s ČTK: Bezprecedentní kroky některých evropských států v boji proti koronavirové nákaze jsou přiměřené a země by se o nich měly vzájemně předem informovat. Velký vliv v současné situaci mají dezinformace, na jejichž omezení Evropská komise úspěšně spolupracuje se sociálními sítěmi. Virová pandemie může ovlivnit i podobu příštího dlouhodobého rozpočtu EU (EurActiv)

11.3.2020 Evropská unie v rámci boje s novým typem koronaviru umožní státní pomoc pro postižené firmy a vytvoří investiční fond v hodnotě 25 miliard eur (asi 640 miliard korun) s cílem zmírnit dlouhodobý ekonomický dopad současné epidemie. V úterý večer se na tom při telekonferenci shodli šéfové zemí a vlád Evropské unie.

3.3.2020 Evropská komise by chtěla mít možnost rozhodovat o úpravách krátkodobých klimatických cílů Evropské unie bez přímého souhlasu členských států a Evropského parlamentu. Počítá s tím návrh normy označované jako "Evropský klimatický zákon", který komise zveřejní ve středu. Cílem nařízení je zajistit, aby "unie splnila cíl dosažení takzvané uhlíkové neutrality do poloviny století". (ČTK) 

29.2.2020 Po snaze sjednotit nabíječky mobilů a menší elektroniky má nyní Evropská unie spadeno na baterie mobilů, tabletů a bezdrátových sluchátek. Chce, aby si je uživatel mohl vyměnit sám. Dnes je smartphone s jednoduše vyměnitelnou baterií zcela výjimečný. Navíc baterie vcelku obstojně vydrží dva roky provozu, což je běžný životní cyklus smartphonu.

28.1.2020 :33 Páteční odchod Británie z EU výrazně promluví do vyjednávání o budoucím dlouhodobém rozpočtu společenství. Po ostrovní zemi zůstane jako po čistém plátci v unijní kase pro příštích 7 let mezera v řádu desítek miliard eur, kterou budou muset zaplnit ostatní země. Zmizí patrně i systém finančních korekcí pro velké plátce, který si Londýn vybojoval a těžily z něj i další ekonomicky silné země 

14.1.2020 Evropská unie by měla v příštích 10 letech dát na boj se změnami klimatu bilion eur, tedy přes 25 bilionů korun. Navrhla to Evropská komise. Zhruba desetinu z této částky mají dostat země, jako je Česko, které jsou nyní při výrobě energií ve velké míře závislé na uhlí.

Peníze, které chce Evropská komise dát na boj s klimatickými změnami, už z velké části na tyto účely vyčlenila dřív. Jde například skoro o 500 miliard eur, které navrhla v rámci příštího společného evropského rozpočtu použít na zateplování budov či na snižování energetické náročnosti průmyslu. 

Snaha EU snížit emise k roku 2050 téměř na nulu je v souladu se závěry tisíců vědců sdružených v rámci OSN. Podle nich je to nutné k tomu, aby se planeta Země neoteplila o víc než 1,5 stupně Celsia. Vyšší oteplení by podle nich vedlo například k extrémním výkyvům počasí, vysychání rozsáhlých oblastí nebo ke zvýšení hladiny oceánů, což by z domovů vyhnalo desítky milionů lidí. Řada z nich by se nejspíš snažila dostat do Evropy. 

2.12.2019 Šéfka EK zveřejnila návrh souboru environmentální legislativy "Green Deal", jejímž stěžejním bodem je dosažení uhlíkové neutrality do roku 2050. V nadcházejících měsících by tak mělo být projednáno několik desítek dílčích zákonů. Šéfka EK chce kromě uhlíkové neutrality do roku 2050 také zpřísnit cíl na snížení emisí CO2 pro rok 2030 z aktuálních 40% na nejméně 50% oproti roku 1990. Český premiér uvedl, že je připraven legislativu vetovat, pokud by nezahrnovala zařazení nukleárních zdrojů mezi zdroje vedoucí ke snižování emisí. Česká republika bude chtít, aby legislativa umožňovala státní podporu pro výstavbu jaderných zdrojů.

27.11.2019 Prezidentka Evropské komise Ursula von der Leyen říká, že ve svém rozpočtu 2021-2027 uvolní finance na změnu klimatu a na přilákání soukromých investic, ochrana klimatu je existenčním problémem pro Evropu i svět a že nemáme čas dál čekat  (Reuters)

  • vedle klimatické politiky patří také digitalizace či sociálně odpovědná ekonomika. Hodlá rovněž zajistit bezvýhradné dodržování vlády práva v unijních zemích. 
  • je digitalizace evropské ekonomiky 
  • Zásadní otázkou bude pro ni rovněž vyřešení reformy azylového systému, o kterou se unie neúspěšně snaží od migrační krize v roce 2015. "Evropa musí být schopna přijít s reakcí, která je zároveň humánní i efektivní,"
  • další cíl je dokončení unie kapitálových trhů, která podle ní zlepší přístup k financím pro malé a střední podniky. Jejím cílem je také dokončení bankovní unie. Více 

22.11.2019 "Čelíme globálnímu prostředí, které je poznamenáno nejistotou. Vysoká míra růstu obchodu, na kterou jsme byli zvyklí, již není absolutně jistá," pronesla na úvod. Pokud má eurozóna čelit slabosti v zahraničí, musí posílit domácí poptávku, a to i prostřednictvím větších veřejných investic (prezidentka Evropské centrální banky Christine Lagarde)

  • Evropa potřebuje inovovat a investovat
  • Akomodativní politika byla a je klíčovým pohonem domácí poptávky,  koordinovaný postup ECB a politiků, kteří by podporovaly růst 

  • Díky silnější domácí poptávce bude národní ekonomiku Evropy odolnější, a tím lépe odolá výkyvům

  • "Měnová politika bude dále podporovat hospodářství a reagovat na budoucí rizika v souladu s naším mandátem na stabilitu cen. Nadále budeme sledovat vedlejší účinky našich politik. Akomodativní politika byla klíčovým pohonem domácí poptávky během doby zotavení a tento postoj zůstává nadále stejný," více

19.11.2019 Členské státy EU se v pondělí po mnohahodinovém jednání shodly s euro-parlamentem na unijním rozpočtu pro rok 2020. Kompromisní návrh počítá s částkami 168,7 miliardy eur (4,3 bilionu korun) pro smluvní závazky a 153,6 miliardy eur (3,9 bilionu korun) pro skutečně provedené platby.

10.10.2019 Evropská komise, musí od roku 2021 změnit. Sada směrnic zavádí pravidlo, že veškeré náhradní díly pro vybranou elektroniku a domácí spotřebiče musí být jednoduše dostupné alespoň deset let a firmám také nařizuje vyrábět produkty, které se tak snadno nepokazí. svým nařízením Evropská komise změnit, je rostoucí produkce elektronického odpadu. Každoročně se jedná o 50 milionů tun po celém světě, ale pouze 20 % z toho je řádně recyklováno. Pro představu bylo v roce 2016 mezi státy Evropské unie největším producentem elektronického odpadu Norsko s 19,6 kily na obyvatele. Češi vyprodukují ročně 8,6 kilo na osobu a nejméně elektronického odpadu mají v Rumunsku, a to pouze 1,6 kilo na osobu.

23.8.2019 EU chce zřídit investiční fond ve výši 100 miliard eur, který by posílil "evropské šampiony" vůči americkým a čínským rivalům, jako jsou Google, Apple nebo Alibaba. Tento návrh se objevil mezi řadou neobvykle radikálních plánů, které chtějí členové Evropské komise zařadit do agendy nově zvolené předsedkyně Ursuly von der Leyenové. Informuje o tom zpravodajský server Politico (ČTK) 

25.4.2019 ČR získala z EU za 15 let o 741 miliard korun víc než zaplatila

27.3.2019 Evropští poslanci schválili návrh na snížení škodlivých emisí u nových osobních aut do roku 2030 o 37,5 procenta a u nových lehkých užitkových vozů o 31 procent

27.3.2019 Do roku 2021 zmizí z prodeje jednorázové plastové příbory, talíře a další nádoby na potraviny

27.3.2019 Evropský parlament rozhodl, že od roku 2022 musí být povinně nově vyrobená auta (již v základní výbavě) bezpečnější než dnes, dopomůže jim k tomu systém automatického dodržování maximální povolené rychlosti (omezovač rychlosti, který nedovolí jinou možnost - nepříjemný zvukový signál jako např. u pásů). Společně s ním bude povinné, aby všechna nově vyrobená auta měla od tohoto roku také asistent pro udržování jízdního pruhu, systém detekce únavy řidiče, couvací kamery a také přípravu pro kontrolu přítomnosti alkoholu v dechu řidiče. A to již od základních výbav, nemělo by to tedy fungovat jako dnes, kdy většinu těchto asistentů automobilky nabízejí, ale jen za tučný příplatek. (seznam bezpečnostních prvků)

26.3.2019 Europoslanci schválili směrnici regulující užívání děl na internetu. Podle kritiků krok povede k digitální cenzuře. Google v reakci na přijetí směrnice uvedl, že novinka "povede k právní nejistotě a poškodí kreativní a digitální ekonomiku EU". Více

Měsičník EU aktualit duben 2019

Co může způsobit rozpad Evropské únie?

  • migrace a její rozkladné důsledky spojené s kriminalitou (nespokojenost domácího obyvatelstva), nárůstem extremistických a národnostních stran
  • pokles vnitřní bezpečnosti v rámci Schengenu (obnova celních kontrol atd.)
  • obchodní válka a jiné obchodní vztahy
  • nejasná rozpolcená pozice EU v geopolitice, vztah k USA, Číně, Rusku atd.
  • rostoucí ekonomická a sociální polarizace, zejména mezi západem a východem
  • nový tandem v EU (Francie a Německo) - vícerychlostní Evropa
  • nezvládnutý Brexit - stav dlouhodobé nejistoty neprospívá nikomu
  • sankce vůči Rusku (omezení exportu - omezuje růst HDP jednotlivých zemí EU) a jejich vynucování USA (Nord stream 2, export ropy, růst nákladů na zbrojení atd.)
  • více
Loading...