Antarktida

p>Ledová pokrývka Antarktidy, která má rozlohu zhruba jako celá Severní Amerika a tloušťku téměř 5 kilometrů, obsahuje více než polovinu sladké vody na Zemi. Antarktický ledovec existuje ve své současné podobě přibližně 34 milionů let, o jeho budoucí podobě se ale rozhoduje právě teď (31.11.2020). Od roku 1992 do roku 2017 přišly Grónsko a Antarktida dohromady o 6,4 bilionu tun ledu, což zvedlo hladinu oceánů o téměř 1,8 centimetru.

Antarktida podle vědců je zaledněna více jak 25 milionů roků. Antarktida, neležela na stejném místě vzhledem k rovníku jako dnes (docházelo k přepólování planety), na Antarktidě jsou zkamenělé pralesy.

Na počátku druhohor (Mezozoikum je geologické období přibližně před 252 až 66 miliony let) totiž Antarktida není tou mrazivou pustinou, jak ji známe dnes. Oplývá bujnými lesy, živými řekami, a minimální teploty klesají jen něco málo pod bod mrazu. Nabízí tedy ideální podmínky pro život.  

Letní sezona trvá v Antarktidě od listopadu do března. Podle Pelota je však tak masivní tání sněhu a ledu pro Antarktidu velmi vzácné, a to i s přihlédnutím k letnímu období. Kontinent je totiž jedním z nejchladnějších míst na planetě. Antarktida je z 98 % pokrytá ledovým štítem a celý kontinent, obklopený oceány, představuje 90 % pevninských ledovců planety. Antarktida je také největším rezervoárem sladké vody. Kdyby všechen tamní led roztál, stoupla by hladina oceánů téměř o 60 metrů.

  • O Antarktidě je známo, že obsahuje více než polovinu sladké vody na planetě, která je tisíce let zmražena v několik kilometrů silném ledovém příkrovu. 

Klimatologové upozorňují, Antarktida se otepluje rychleji než zbytek světa. Od roku 2012 se rychlost tání ledu ztrojnásobila. Od roku 1992 pak roztály v Antarktidě tři biliony tun ledu, což je množství schopné zvednout hladiny oceánů o téměř osm milimetrů.

Antarktida, zprávy z tisku:

12.11.2020 Poprvé se vynořila v roce 1973. Zdánlivě odnikud. Prostě najednou zela v mořském ledu obepínajícím bílým pásem pobřeží Antarktidy. Díra, ale ne jenom tak ledajaká. Byla tak obrovská, že by se v ní mohla ztratit celá Kalifornie. Tajemný otvor zůstal na svém místě během následujících tří zim, a pak se znovu z velké části zacelil. Jenže ne navždy. V roce 2017 se objevil znovu. A vědce zajímá, jak to s ním je.

  • při formování Wedellovy polynie hrály pravděpodobně právě tyto "řeky na obloze", a to jak v roce 1973, tak v roce 2017. V obou případech totiž byly ve dnech předcházejících oběma událostem v ovzduší patrné - a byly silné.
  • Překvapilo mě, když jsem uviděla, že mořský led, který pokrývaly atmosférické řeky, začal během nejchladnějších měsíců v roce v Antarktidě téměř okamžitě tát 
  • Podle vědců vyvolal tání fakt, že atmosférická cirkulace přenášela pás teplého a vlhkého vzduchu od pobřeží Jižní Ameriky až do polární oblasti. Vliv na to mělo několik jevů, jimiž atmosférické řeky působí na své okolí: za prvé se z jejich vzduchové masy uvolňuje teplo, za druhé přenášejí vodní páru, která pod sebou vytváří omezený skleníkový efekt, a konečně do třetice posilují dynamiku 
  • Atmosférické řeky zesilují intenzitu bouří, protože poskytují více vodní páry. Všechno je to propojeno, nejde o nezávislé jevy, cyklónu. 
  • A protože vědci předpokládají, že cyklóny i atmosférické řeky budou s globálním oteplováním přibývat a sílit, je možné, že se takové podivné obří otvory začnou vyskytovat v antarktickém ledu častěji. 
  • https://www.denik.cz/veda-a-technika/antraktida-led-dira-ozon.html?<br>

28.10.2020 Vědci nyní zveřejnili novou simulaci, která naznačuje, že velké potíže s rostoucí hladinou oceánu mohou mít světové metropole, jako je New York, Londýn nebo Tokio. Simulace tak ukazuje děsivé následky teplotního růstu o čtyři stupně Celsia oproti teplotám, které byly na počátku dvacátého století. Pokud dojde k tomuto teplotnímu nárůstu, hladiny moří se zvýší až o šest a půl metru.

Podle vědců je ztráta ledu na Antarktidě již nevratná a brzy dosáhne bodu, odkud již není návratu. O Antarktidě je známo, že obsahuje více než polovinu sladké vody na planetě, která je tisíce let zmražena v několik kilometrů silném ledovém příkrovu. Díky vypouštění emisí skleníkových plynů, které se stalo neúnosné během průmyslové éry dvacátého století, se však tento příkrov stává nestabilní a taje. Změny v Antarktidě jsou podle vědců nevratné a jednou roztátý led se již nikdy nevrátí do původní podoby. Tající antarktický ledový příkrov přitom může způsobit milionům lidí velké problémy, zejména pak ve velkých přímořských městech. Pokud se oteplí Antarktida o šest stupňů Celsia, stoupne hladina moře až o neuvěřitelných dvanáct metrů.

https://technika.magazinplus.cz/1884-antarktida-ohrozuje-svetove-metropole-vedci-zverejnili-velmi-znepokojivou-zpravu.html

6.10.2020 Nad Antarktidou se nyní nachází jedna z největších a nejhlubších ozonových děr za posledních patnáct let. Informovali o tom v úterý vědci evropské služby Copernicus. Díra podle nich už ale dosáhla maximální velikosti. "Vývoj a rozsah ozonových děr se rok od roku liší. Letošní ozonová díra je podobná té z roku 2018, která byla také poměrně rozsáhlá," uvedl ředitel evropské služby sledování atmosféry Copernicus Vincent-Henri Peuch. "Rozhodně patří mezi největší za posledních zhruba patnáct let," dodal.

Podle Peucha aktuální vývoj nad Antarktidou potvrzuje důležitost takzvaného Montrealského protokolu z roku 1987, který zastavil výrobu látek ohrožujících ozonovou vrstvu. Týkalo se to zejména freonů, které se masově používaly jako nosné plyny v tlakových sprejích nebo jako chladicí média v ledničkách.

Ozonová vrstva chrání Zemi před rakovinotvorným ultrafialovým zářením ze Slunce. Nad Antarktidou se vytváří každoročně. Vědci ale doufají, že by mohla díky omezení škodlivých látek v nadcházejících desetiletích zcela zmizet.

Zdroj: https://www.lidovky.cz/relax/veda/vedci-nad-antarktidou-je-nejvetsi-ozonova-dira-poslednich-let.A201006_102430_ln_veda_ceh

10.9.2020 Systematickému měření tání ledu v pevninských oblastech se vědci intenzivně věnují od počátku devadesátých let 20. století. Za tuto dobu přišla Antarktida a Grónsko nejméně o 6,4 bilionu tun vody, která se nyní nachází v oceánu.

V současnosti tak hladina oceánu roste přibližně o čtyři milimetry ročně, což je mnohem více, než předpokládaly modely z přelomu milénia. Podle studie Evropské vesmírné agentury (ESA) tento trend znamená, že do konce století vzroste hladina oceánu o 17 centimetrů, což už je viditelné pouhým okem.

https://technika.magazinplus.cz/1832-rozsahla-vedecka-studie-upozornuje-na-chmurnou-budoucnost-vykresluji-se-ty-nejhorsi-scenare.html

30.7.2020 Místo na mořském dně, kde vědci objevili unikající metan, se nachází v oblasti Antarktidy. Přítomnost bakterií, které běžně metan využívají, je naopak velmi řídká, a tak dochází k jeho úniku do atmosféry. Podle dostupných informací se pod mořským v oblasti Antarktidy nachází velké množství metanu, který by mohl v důsledku oteplení oceánů, ke kterému dochází v souvislosti se změnami klimatu, začít unikat. Tento možný scénář považují vědci za značně znepokojující.

https://udrzitelnyzivot.cz/v-antarktide-se-objevilo-prvni-misto-kde-z-morskeho-dna-unika-do-atmosfery-metan/?

15.5.2020 V dávné minulosti naší planety panovaly v oblasti kolem zemských pólů zcela odlišné podmínky, upozorňuje nová studie publikovaná v odborném časopise Nature. Podle ní se zhruba v polovině období druhohorní křídy, tedy asi před 90 miliony let, globálně zvýšila teplota v důsledku hustých koncentrací CO2 v atmosféře, takže se polární led rozpustil a hladiny moří zvedly až o 170 metrů výše než dnes. První analýzy vrtů ukázaly, že jsme v hloubce 27 až 30 metrů pod mořským dnem našli vrstvu, jež vznikla původně na pevnině, nikoli v oceánu, pomocí rentgenové počítačové tomografie (CT) zjistili, že našli složitou síť zkamenělých rostlinných kořenů. Mikroskopické analýzy jim pak poskytly důkaz o výskytu pylů a rostlinných výtrusů.

  • to vše poukazovalo na to, že pod mořským dnem nalezli dochované zbytky pradávného deštného pralesa, který existoval v Antarktidě v období přibližně před 90 miliony let
  • pobřeží západní Antarktidy tehdy tvořil hustý bažinatý les, podobný lesům na dnešním Novém Zélandu 
  • Podle těchto simulací byly hladiny CO2 v atmosféře během období křídy výrazně vyšší, než se vědci domnívali. V takto přehřátém prostředí (s roční průměrnou teplotou vzduchu v Antarktidě kolem 12 stupňů Celsia) by hustá vegetace pokryla celý antarktický kontinent a ledové plochy, jaké zde známe dnes, by ani se svým přidruženým ochlazovacím účinkem neexistovaly.
  • https://www.sciencealert.com/discovery-of-ancient-rainforest-in-antarctica-is-a-grim-warning-of-earth-s-future
  • https://www.nature.com/articles/s41586-020-2148-5

15.5.2020 Za krále mezi dinosaury je bezesporu považován predátor Tyrannosaurus rex, který otřásá naší planetou před 68 až 66 miliony let. Na jeho post se ale dere někdo úplně jiný - předchůdce dinosaurů, který obývá Antarktidu ještě o skoro 200 milionů let dříve! Jde o ještěra Antarctanax shackletoni (jde o masožravce, který se živí hmyzem, předchůdci savců a obojživelníky) velikosti leguána, který na Antarktidě žije před 250 miliony let. 

  • Objev je významný především proto, že vysvětlí proces repopulace Země po nejrozsáhlejším hromadném vymírání organismů, tzv. permském vymírání, ke kterému dochází před 252 miliony let a během něhož klimatické změny zabijí asi 83 % živočichů! 
  • Původně se totiž vědci domnívají, že trvá několik desítek milionů let, než nové organismy vyplní prázdná místa. Antarctanax však dokazuje, že se archosaurové začínají rozčleňovat do dalších druhů již během 2 milionů let. 
  • "Antarktida je podobně jako oceánské dno jedním z míst na Zemi, kde jsme stále ještě na samém počátku průzkumu 
  • https://epochaplus.cz/antarctanax-250-milionu-let-stary-vladce-antarktidy/?utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=sekce-z-internetu

8.5.2020 Asi před 15 miliony lety vystřelil z povrchu Marsu kus skály a nakonec přistál v Antarktidě, kde ji průzkumníci našli v roce 1984. Od té doby byly organické sloučeniny nalezené v tomto meteoritu zdrojem diskuse. Nakonec ale po letech zkoumání vědci v mimozemské skále našli vodu. Nyní však vědci mají jasno. Jejich výsledky naznačují, že organické sloučeniny pocházejí skutečně ze samotného Marsu, a také poprvé ukazují, že nalezený kus skály obsahuje organické látky, zejména pak dusík. Většina dusíku, který lidstvo objevilo na Marsu, i ten, jež obsahují organické látky z meteoritu naznačují, že kdyby na Marsu existoval život, pak by měl přístup ke stejným formám dusíku, na které spoléháme tady na Zemi.

Vědci tvrdí, že tato zjištění znamenají, že na Marsu jsou podzemní vody se spoustou potenciálně životodárných organických materiálů.

https://veda.instory.cz/1176-vedci-objevili-dukazy-o-tom-ze-se-v-antarktide-skryva-prastara-podzemni-voda-z-marsu.html?utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=sekce-z-internetu

3.4.2020 Rozbory vrtů u pobřeží Antarktidy odhalily pozůstatky po deštném pralese s bažinatou půdou, plný rozmanitých rostlin i živočichů, který se rozkládal v polární oblasti před 90 miliony let. Na Zemi panovalo mimořádně teplé období. Vysoké koncentrace atmosférického oxidu uhličitého přispěly k tomu, že se roztavily polární ledové štíty a hladiny oceánů vystoupily až o 170 metrů výše, než jsou dnes.

  • v hloubce 27 až 30 metrů pod mořským dnem jsme našli vrstvu původně vytvořenou na pevnině, ne v oceánu a nalezly stopy po pylech a výtrusech - pozůstatky po deštném pralese, který pokrýval Antarktidu před 90 miliony let
  • les přirovnává k deštným pralesům, jejichž zbytky se dochovaly na Severním ostrově Nového Zélandu. 
  • Koncentraci skleníkových plynů, zejména oxidu uhličitého, tehdy zvýšila silná vulkanická činnost. Nejen povrchové, ale i podmořské sopky, chrlily do ovzduší velké množství CO2, který planetu ohříval a zvyšoval asimilační schopnost zelených rostlin, a tím množství biomasy. 
  • Zjistili, že průměrná teplota převyšovala 12 stupňů Celsia (v Česku je 5,5 až 9 stupňů) a v ovzduší bylo 1120 až 1680 částeček CO2 z milionu - ppm (nejvyšší naměřená hodnota na planetě v posledních desetiletích dosáhla 409,73 ppm)
  • Střední Křída je známá zlatým věkem dinosaurů a byla také nejteplejším obdobím za posledních 140 milionů let s teplotami v tropických oblastech okolo 35°C a hladinou moře o 170 metrů vyšší než dnes.  pokud na Antarktidě bylo dosahováno takovýchto teplot, musela koncentrace CO2 atmosféře činit 1 120 až 1 680 ppm,"
  • https://www.czechsight.cz/na-antarktide-byval-prales-teple-klima/?utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=sekce-z-internetu

1.3.2020 teploty. Nové fotografie Národního úřadu pro letectví a kosmonautiku (NASA) ukazují, že během tohoto období roztála téměř čtvrtina sněhu na jednom z tamních ostrovů. Meteorologové na Antarktidě v polovině února poprvé v historii naměřili teplotu přesahující dvacet stupňů Celsia. V důsledku toho se na Eagle Island objevila jezírka roztátého sněhu. Podle NASA stojí za únorovým zvýšením teplot v Antarktidě především vysoký tlak vzduchu nad mysem Horn v souostroví Ohňová země. Antarktický poloostrov tak nebyl před vyššími teplotami chráněn silnými větrnými proudy, které obvykle křižují jižní polokouli. "Tyto větrné proudy byly neobvykle slabé a nemohly zabránit vysokým teplotám v proniknutí na severní špičku kontinentu," uvedla NASA.

14.2.2020 Teplota v Antarktidě přesáhla 20 stupňů Celsia. Je to rekord dosavadního měření, říkají vědci. Podle expertů podílejících se na brazilském projektu je to zřejmě způsobeno klimatickým jevem El Niňo a změnami mořských proudů.  

Led na Antarktidě odtává mimořádně rychle, odhalily nové snímky NASA

https://www.denik.cz/veda-a-technika/antarktida-globalni-oteplovani-nasa-20200227.html

21.1.2020 Pozemský život vůbec nemusel vzniknout na naší planetě. Mohl k nám být zavlečen jako infekce, například z Marsu. Hypotéza postavená na nálezu kamene v Antarktidě vypadá divoce, ale poutavě.  https://denikn.cz/273287/mozna-jsme-martane-kteri-spadli-na-zemi-ukazuje-nalez-z-antarktidy/?utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=sekce-z-internetu


zobrazit více..
Loading...