Sucho

Sucho

V Česku je nyní celkem 165 přehradních nádrží (47 vodárenských, 118 ostatních, tzv. víceúčelových) o celkovém objemu 3 360 milionů metrů krychlových. (2020). Takzvané zemědělské sucho, tedy vyschlost půdy, se v posledních dnech rozšířilo na 98 % celého území Česka (2020). Podle odborníku z projektu InterSucho je takzvaná suchá "epizoda", která trvá už od roku 2015, nejhorší za posledních 500 let.

Kniha Sucho v českých zemích uvádí jako vybrané extrémní suché epizody z období přístrojových pozorování roky 1808, 1809, 1811, 1826, 1834, 1842, 1863, 1868, 1904, 1911, 1917, 1921, 1947 (nejextrémnější epizoda sucha od dubna do října), 1953/54, 1959, 1992, 2000, 2003 a 2007.  

Na světě jsou místa, která mají kvůli změně klimatu ročně méně vody. Leží zejména ve středních polohách severní a jižní polokoule. Jde o oblast Středozemního moře, Irák, Írán, Libanon, jihozápadní část USA nebo severní část Mexika. Na jižní polokouli je to Chile, Argentina, Jižní Afrika nebo Austrálie. 

Podle odborníků je pro Česko důležitější vodu zadržovat v krajině plošně, ne jí plnit přehradní nádrže. "Například v Německu a Dánsku jsou rozsáhlé programy revitalizace toků. Vrací jim meandry, vrací do přirozených toků. U nás byste u velkých řek nenašla příklad žádný.  

Podle rektora Prof. Ing. Petra Skleničky CSc: Kolaps krajiny předchází kolapsu společnosti. Nad suchem zvítězíme jen změnou myšlení.  

Sucho a souvislosti:

  • Každý rok z českých polí zmizí přibližně 21 milionů tun ornice, zanikne schopnost zadržet vodu v objemu cca 6 milionů m3 /rok. pláchne ji déšť nebo odnese vítr.
  • 1m 3 neporušené půdy zadrží 200-500 l vody.
  • V Česku ročně naprší 40 až 60 miliard kubíků vody, a to i v těch nejsušších letech (v roce 2015 to bylo 42 miliard kubíků), což je třicetkrát až čtyřicetkrát více vody, než činí roční spotřeba vody v zemi (1,5 miliardy kubíků) jak pro pitné účely, tak pro průmysl a zemědělství. (zemědělství potřebuje zatím pouze 3% vody)
  • Vody tedy naprší dost, jen vodu z dešťů nedokáže vsáknout v potřebné míře naše zemědělská ani lesní půda.
  • Česká krajina zadrží o tři miliardy (3 000 miliónů) kubíků vody méně, než by mohla, pokud by se hospodařilo zdravě. Všechny nově plánované přehrady DOHROMADY zadrží při maximálním stavu 200 mil. kubíků (12.5.2020, Jiří Hlavenka. 
  • plocha 10 x 10 metrů odpaří průměrně ročně 700 (možná jen 70) kubíků vody. Nové přehrady mají mít dohromady plochu 30 km2 (3000 hektarů). Moje kalkulačka říká, že roční odpar z této plochy je 210 mil. kubíků. (12.5.2020 Jiří Hlavenka).
  • Odvodněno je asi 20 až 25 % zemědělské krajiny, tím pádem vysychají potoky a řeky. Do těch přehrad ale nebude mít ani co natéct," upozorňuje Klára Salzmann (květen 2020).
  • Trendem je obnova takzvané "zelenomodré" krajiny, tedy kombinace jezírek a potoků obklopených mlázím, lesy i loukami, přehrady se ve světě bourají (Stavbou přehrad naopak zaniká přechod mezi povrchovou a podzemní vodou. Což znamená, že tudy se už nikdy nebudou doplňovat zásobárny těch podzemních).
  • Národní koalice pro boj se suchem je složená ze zástupců vlády, vodohospodářů, ale i odborníků z akademické sféry. 
  • Sucho má přímý dopad výrobu elektrické energie (chlazení tepelných, jaderných elektráren a nedostatek průtoku vody pro vodní elektrárny).
  • Sucho (negativní srážkový šok) vyvolává pokles zemědělské produkce a tím i politické změny (např. u zemí, kde panuje autoritářská vláda, roste pravděpodobnost demokratizace a naopak) v delším časovém období (nastává bod zlomu), rostoucí produkce snižuje pravděpodobnost demokratizace a naopak negativní srážkový šok ji zvyšuje, https://www.patria.cz/zpravodajstvi/4411706/vikendar-sucho-a-covid-19-jako-zlom-pro-autoritarske-rezimy.html

Roste počet tropických dní, kdy teplota vzduchu přesahuje teplotu 30°C . V horkých dnech hrozí lidem přehřátí a dehydratace, ohrožují taky děti, těhotné a kojící ženy, seniory a nemocné lidi. Změny teplot v lidském organismu kumulují stres, který může vyvolat respirační a kardiovaskulární onemocnění, diabetes nebo onemocnění ledvin, což jsou jedny z hlavních příčin smrti po celém světě. Vlny veder výrazně ovlivňují velké množství lidí v krátkém časovém období a podlamují veřejné zdraví, což zpravidla vede k vyšší úmrtnosti. Vedra snižují produktivitu práce a ohrozit mohou dostupnost zdravotní pomoci.

PODLE RŮZNÝCH STUDIÍ SE VĚTŠINA VELKÝCH MĚST PO CELÉM SVĚTĚ DO ROKU 2050 OTEPLÍ TAK, JAKO BY SE POSUNULA O 200 AŽ 1000 KILOMETRŮ k SUBTROPICKÉMU PÁSU. TO ZNAMENÁ, ŽE PRAHA BUDE ZAŽÍVAT POČASÍ STEJNÉ JAKO NA JIHU ITÁLIE NEBO V TURECKU. BRNO NEBO ČESKÉ BUDĚJOVICE BUDOU JAKO JIH ŘECKA. TEPLOTA VZDUCHU V PRAZE BY V ROCE 2050 MĚLA V NEJTEPLEJŠÍM MĚSÍCI VZRŮST O NECELÝCH 7 STUPŇŮ. 

  • Extrémní teplotní rozdíly (tepelné ostrovy), PŘI EXTRÉMNĚ HORKÝCH DNECH JE BĚŽNÉ, ŽE TEPLOTNÍ ROZDÍL MEZI ROZPÁLENOU SILNICÍ A NEDALEKÝM PARKEM JE I 50 °C.
  • https://native.seznamzpravy.cz/pripravte-se-na-preziti-horkeho-leta-ve-meste/?

Sucho, můžeme se inspirovat v Izraeli?

  • Izrael dělá dobře a lze to u nás použít - úspory a recyklace vody, efektivní vodní hospodaření s malými ztrátami, několika stupňové využití vody, nebo obrovské investice do vyčištění řek.
  • Větší část vody spotřebované v Izraeli vzniká odsolováním vody mořské (ke konci roku 2019 to bylo cca 70 % a toto číslo dále poroste). Česká republika možnost odsolovat mořskou vodu nemá., je střechou Evropy, veškerá voda, kterou nedokážeme zadržet odtéká pryč. Voda, která se u nás spotřebovává, pochází z větší části ze zdrojů povrchových, v menší míře zdrojů podzemních. Povrchové zdroje jsou bezprostředně závislé na dešťových srážkách.
  • Prostředky, které věnuje Izrael technologiím odsolování, bychom  měli investovat do obnovy tzv. malého vodního cyklu.
  • Nové přehrady jsou až druhý stupeň - zadržení vody, která už v krajině je (podle řady údajů je metr krychlový zdravé půdy schopen zadržet až 400 litrů vody). Přehrada v mrtvé krajině, ve které neprší a kde není žádný přítok, je stejná absurdita, jako by Izraelci stavěli odsolovací zařízení uprostřed pouště.
  • Kombinujme osvědčené metody s těmi moderními, revitalizujme koryta řek, tlačme na úspory vody. A tak jako Izrael investuje ohromné množství prostředků do technologií na odsolování mořské vody, investujme i my do našeho zdroje vody. Investujme do odolné krajiny, která bude součástí řešení nikoli zdrojem problémů. 

Vysoké teploty a sucho jsou plíživější zabiják než přívalové povodně, tornáda, nebo jiné extrémy. Připomněl bych, že horká vlna z července a srpna roku 2003, která stíhala Německo a velkou část Francie, vedla ke zhruba 30 tisícům mrtvých. U dlouhých období sucha nevidíte konec. Na rozdíl od povodní nebo bouří právě sucho i ve vyspělých ekonomikách podvazuje ekonomický vývoj víc než ty jednotlivé extrémy (Prof. Trnka 20.7.2021). 

Sucho, zprávy z tisku:

21.7.2021 Proč budování 800 vodních ploch na jižní Moravě není bojem se suchem. Vzhledem k tomu, že je zmíněný záměr prezentován jako součást přizpůsobení dopadům klimatických změn, především tedy jako boj se suchem, rozhodli jsme se na něj reagovat a s následujícími argumenty vycházejícími z výsledků našich studií jsme seznámili zástupce Jihomoravského kraje na společném jednání v květnu tohoto roku.

  • https://jmkgis.maps.arcgis.com/apps/mapviewer/index.html?webmap=6880f3ed51424bae92deaed8064ad7bb
  • Zásadním poznatkem našeho výzkumu dopadů sucha je, že malé vodní nádrže umístěné na toku zhoršují ekologický stav toků podle Rámcové směrnice o vodách (2000/60/ES), působí negativně na biodiverzitu toků a dokonce prodlužují délku suché periody ve vysychavých tocích pod nádržemi. Při výzkumu vlivu malých vodních nádrží umístěných na jinak nedegradovaných vysychavých tocích jsme zjistili, že ve většině případů dochází ke snížení hodnot tzv. Ecological Quality Ratio (EQR) a ve třetině případů i ke zhoršení ekologického stavu na odtoku z nádrže o jednu až dvě třídy oproti přítoku. Pod výpustí i malých nádrží tak potoční organismy nenachází útočiště proti suchu a jsou vystaveny nepříznivým podmínkám z hlediska živinové zátěže, teplotního režimu a změnám v chodu plavenin. 
  • Vzhledem k významnému výparu z volné hladiny navíc nádrže významně přispívají k prodlužování délky suché epizody v toku pod nimi. Zatímco toky nad sledovanými nádržemi vysychaly jen asi 20 dní v roce, tytéž toky byly pod nádrží na suchu průměrně téměř 100 dní ročně (obr. 2). Souhlasí to s již dříve zjištěnou skutečností, že díky výparu z volné hladiny prohloubily chovné rybníky v jižních Čechách hydrologické sucho v povodí Lužnice (Kašpárek, Beran, Pistulka, 2016). Argument, že výstavba nádrží má pozitivní vliv nadlepšováním průtoků pod nimi, tak rozhodně neplatí univerzálně, a naopak může být pro zadržení vody a ekologický stav vodních biotopů vyloženě kontraproduktivní.
  • Dalšími místy, kde chce Kraj budovat vodní plochy mimo toky, jsou deprese v zemědělské krajině, obvykle přímo na orné půdě. V takovém případě se jako ideální jeví lokality, kde dochází k opakovanému zavodnění po vydatných srážkách či tání sněhu. Ty však právě na jižní Moravě představují unikátní biotopy, které již dnes nemají obdoby v celé republice. Díky paměti krajiny se zde vrací voda na místa, kde byly původní aluviální mokřady a podmáčené louky zničené kolektivizací, melioracemi a intenzifikací zemědělství v minulém století. Často jde i o místa bývalých koryt a meandrů dřívějších toků a přítoků větších řek, proto někdy mají polní rozlivy doslova tvar meandrů (obr. 4). Tyto vysychavé biotopy jsou ostrůvky biodiverzity v homogenní zemědělské krajině. Hostí významná společenstva ohrožených a zvláště chráněných druhů rostlin i živočichů, přičemž jejich vlajkovými skupinami jsou velcí lupenonozí korýši, jako jsou žábronožky a listonozi, obojživelníci a mokřadní ptáci, např. bahňáci. Tyto organismy mají společné to, že jsou vázány na otevřené biotopy, díky pravidelným disturbancím (na polích orbou) obvykle v raných sukcesních stádiích. Jako zásadní refugia fungují i díky absenci ryb, které nepřežívají jejich vysychání. 
  • Typický nově vybudovaný mokřad na jižní Moravě leží hned vedle toku, který kolem protéká v narovnaném zahloubeném korytu. Pokud bychom se chtěli přiblížit přírodě blízkému stavu aluviálních tůní a mokřadů, měly by být při vyšších průtocích propojeny s tokem a díky záplavám by v nich docházelo k dostatečným disturbancím udržujícím je v příznivém stavu. V takové situaci by aluvium toku mělo výrazně větší retenční kapacitu a opravdu mohlo přispět k boji proti suchu. Pokud už je k dispozici pozemek pro budování tůní v aluviu toku, je tedy zásadní zapojit do revitalizace i samotný tok, nikoliv jen vedle něj vybagrovat tůně. 
  • Kromě hlavních vodních těles, které mají pozvolné břehy a heterogenní litorál, vytvořeny v jejich těsném okolí podmínky pro nepravidelné zaplavení po větších srážkách. V takovém případě dochází k periodickému propojování tůní a vznikají dočasné tůně, jež postupně vysychají a fungují také jako zásakové plochy (obr. 7). Velmi žádoucí je i budování a podpora vysychavých tůní a poldrů, kde lze díky jejich vysychání či vymrzání udržet na uzdě živiny determinující kvalitu vody. Obecně právě živiny jsou při budování vodních těles v úživné krajině jižní Moravy jedněmi z hlavních limitů. Tůně s nepravidelným zaplavením jsou významné i z pohledu biodiverzity, především díky absenci ryb, raným sukcesním stádiím či prostorem pro slabší konkurenty.
  • Chceme však poukázat na to, že změnit odtokové poměry a tím alespoň částečně zmírnit dopady klimatické změny v současné krajině jižní Moravy neřeší bagrování tůní a nádrží. Problém současné zemědělské krajiny je hlubší a především komplexní. Jako takový vyžaduje komplexní, nikoliv jednoduché izolované řešení, a to na úrovni krajinného plánování. 
  • https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/vedci-proc-budovani-800-vodnich-ploch-na-jizni-morave-neni-bojem-se-suchem?  

20.6.2021 Prázdné studny, uschlá úroda na polích, vyschlá koryta potoků. Předchozí roky ukázaly na problém, kterému je potřeba stále čelit - sucho. A i když letošní jaro bylo spíše opakem těch předchozích s nadprůměrnými teplotami a dlouhými obdobími beze srážek, sucho Česku hrozí nadále. Vodní zdroje jsou závislé především na srážkách. Vláda už loni představila plán na budování menších vodních nádrží v suchých oblastech. Ovšem tempo jejich budování není nikterak valné. V takzvaném generelu lokalit pro akumulaci povrchových vod je zařazeno 86 míst pod celé republice, která navrhlo ministerstvo zemědělství. Menší vodní nádrže by měly pomoci zadržovat vodu v krajině, některé z nich pak budou využívat i zemědělci k závlaze. Jenže: V Česku trvá příprava pro výstavbu přehrad zhruba 15 až 20 let. Kromě zajištění územního rozhodnutí a stavebních povolení je potřeba doložit celou řadu studií.

  • V praxi to znamená, že by plánované nádrže mohly svůj účel začít plnit až někdy kolem roku 2040. A tolik času Česko nemá. Jen za posledních padesát let stoupla průměrná teplota na našem území zhruba o jeden stupeň Celsia, razantně se zvýšil výpar vody a přibylo let, kdy se vyskytly suché epizody a voda chyběla úplně všude - do řady obcí musela být lidem dovážena pitná voda cisternou.
  • Pouze ve čtyřech lokalitách by ovšem stavba mohla začít do deseti let. "Nejblíže stavbě jsou Nové Heřminovy na Opavsku, Senomaty a Šanov na Rakovnicku.
  • Je dokázáno, že pomocí kapénkové závlahy lze teplotu v chmelnicích snížit až o šest stupňů.
  • Kromě investic do vodních nádrží, nutné změně struktury krajiny týkající se i skladby lesů, omezení eroze či zastavování kvalitních půd.
  • V krajině je nutné zvýšit retenci našich půd, jak vůči mírným, tak i přívalovým srážkám, ale přitom neohrozit průtoky řek. Jednoduše absolutní zadržení vody v půdě by také nebylo ideální.
  • https://www.denik.cz/ekonomika/prehrady-nadrze-voda-nedostatek-sucho-20210616.html?

24.4.2021 Vědci varují: studny s podzemní vodou začnou rychle vysychat. Ačkoliv počet lidí, kteří využívají studny s pitnou vodou pro domácnost či zemědělské účely postupně klesá díky rozšiřující se vodovodní síti, stále jde o velmi využívaný zdroj. Studny s podzemním vrtem tak podle odhadů zásobují pitnou vodou více jak polovinu světové populace a velkou část zemědělství. Velké části z nich ale hrozí v následujících letech vyschnutí.

Mělké studny budou mít problém velmi brzy

Ačkoliv více jak 40 % zemědělský ploch, které je nutné zavlažovat využívá vodu ze spodních vrtů, je často tento zdroj velmi přehlížen. Vědci totiž sestavili doposud nejkomplexnější analýzu studní s podzemní vodou, která zahrnuje více jak 40 zemí. Jejich nová studie zveřejněná v časopise Science tak ukazuje velmi detailní pohled na světové zdroje pitné vody.

V rámci práce bylo analyzováno několik desítek milionů stavebních záznamů o studních podzemní vody po celém světě. A právě tyto záznamy ukazují na to, že mnoho z vystavěných studní je ohroženo rizikem vyschnutí. Podle vědců by tak v následujících letech mohla vyschnout až jedna z pěti podobných studní, které byly zkoumány.

Vědci stavební záznamy o studních propojili s údaji o stavu hladin podzemní vody. To tak ukázalo, že 6 až 20 procent všech studní na světě v současné době leží ne více než 16 stop (přibližně 4,87 metrů) pod hladinou vody. A právě tato nízká hloubka studní povede k jejich vyschnutí v následujících letech.

Využíváme víc vody, než se zvládne doplnit

Vědci také poukázali na to, že nové vrty v mnoha případech nebraly v úvahu snížení hladiny podzemní vody a proto nebyly vykopány hlouběji než vrty hloubené dříve. To tedy povede k tomu, že nové vrty vyschnou stejně rychle jako ty původní. Důvod snižování hladiny podzemních zdrojů a v některých případech i jejich vysychání je přitom jednoduchý. Lidé totiž odebírají mnohem více vody, než zvládne příroda přirozeným vsakováním vody doplnit. Stále větší množství betonových ploch nejen ve městech navíc vsakování vody brání a ta je odváděna kanalizačním systémem na jiná místa. V tom případě se voda nemá jak vsáknout pod zem a doplnit tyto přirozené zásobárny vody. To se navíc v souvislosti s globálním oteplováním ještě zhorší.

https://energozrouti.cz/z/vedci-varuji-vyschne-velke-mnozstvi-studni-s-podzemni-vodou?<br>

14.4.2021 Kalifornie zažívá nejsušší jaro, letos zřejmě pokoří historické sucho. Nedostatek vody ničí ornou půdu, zvyšuje riziko požáru, ohrožuje výrobu elektřiny a v neposlední řadě také lidské životy.

https://www.seznamzpravy.cz/clanek/fotky-na-zapade-usa-bobtna-klimaticka-katastrofa-sucho-150613#d<br>

18.3.2021 Sucha a vedra, která po roce 2014 sužují Evropu, jsou nejhorší od dob Římské říše. Podle deníku The Guardian to vyplývá ze závěrů studie vzniklé na základě zkoumání letokruhů stromů. Podíleli na ní i Češi. Vlny veder v minulých letech měly podle vědců devastující dopady v podobě tisíců předčasných úmrtí, zničené úrody či lesních požárů. Nízké hladiny řek místy zastavily lodní dopravu i chlazení jaderných elektráren. Hlavní příčinou jsou vysoké teploty, jež byly v posledních letech zaznamenány po celé Evropě. Klimatologové předpovídají v budoucnu ještě extrémnější a častější vedra a sucha.

Tato série nemá za posledních 2000 let obdoby," uvedl. Zkoumané údaje končí rokem 2018, přičemž v letech 2019 a 2020 byla léta v Evropě také velice horká.

Klimatologové uvádějí, že sucha způsobila změna tryskového proudění a oběhu vzduchu nad kontinentem a že jejich hlavním původcem byla klimatická změna. "Změna klimatu (znamená), že extrémní podmínky budou stále častější, což by mohlo být zničující pro zemědělství, ekosystémy i společnost jako takovou," dodal Büntgen.

Studie, kterou v pondělí zveřejnil časopis Nature Geoscience, analyzovala 27.000 letokruhů ze 147 dubů. Dřevo z žijících stromů pomohlo určit vývoj sucha v posledním století, pro zbylé období novověku odborníci zkoumali trámy starých budov, jako například kostelů. Data k podobě klimatu ve středověku získali z kmenů dubů, které se dochovaly v říčních naplaveninách či štěrkových korytech. Pro antickou éru pak použili dřevo ze studní.

Studie rovněž uvádí, že léta ve střední Evropě se stávají v posledních dvou miléniích čím dál sušší nehledě na současné globální oteplování. Jako důvod tohoto dlouhodobého trendu vědci vylučují sopečnou činnost či sluneční cykly a kloní se k závěru, že je to způsobeno drobnými odchylkami dráhy oběhu Země kolem Slunce.

Klimatická krize souvisí také s extrémně vlhkým počasím v zimě, připomíná The Guardian. Srážky v Británii 3. října loňského roku byly nejvydatnější od počátku měření v roce 1891. Podle studie zveřejněné minulý týden je v důsledku globálního oteplování třikrát pravděpodobnější, že se takovéto přívaly deště budou opakovat. V roce 2100 bude při zachování současných trendů pravděpodobnost až desetinásobná.

Zdroj: https://www.lidovky.cz/relax/veda/nedavna-sucha-v-evrope-jsou-nejhorsi-od-dob-rimske-rise.A210317_110859_ln_veda_ape

31.8.2020 Slepá ramena řeky Labe bývala kdysi rájem pro rybáře, lužní lesy v okolí byly plné vláhy a Jizera byl tok plný vody. Časy se ale mění. Už vloni Lesy České republiky oznámily, že jen v Polabí, v okolí Brandýsa nad Labem, na Kolínsku a Nymbursku, uschlo asi 111 tisíc borovic. V souvislosti s rozsáhlou oblastí uschlých borovic v Polabí se objevilo podezření, že za problémem se spodní vodou mohou stát i hluboké artéské studně u Káraného, které ze širokého okolí "vytahují" spodní vodu.

Káraný je druhý nejvýznamnější zdroj pitné vody pro Prahu i pro část Středočeského kraje, na rozdíl od ostatních zdrojů pitné vody pro hlavní město skutečně čerpá podzemní vodu. Souvislost s usychajícími borovicemi z posledních let ale Pražské vodovody a kanalizace, pod které zdroj vody v Káraném spadá, odmítají.

Už proto, že artéských studní je pouze sedm a vznikly už v roce 1914; od té doby už žádné další nepřibyly. "Domníváme se tedy, že přímou souvislost to mít nemůže. I proto, že studny jsou hluboké 70 metrů," upřesňuje mluvčí Tomáš Mrázek.

Ani Lesy ČR hluboké vrty z problémů ve svých lesích v Polabí neviní. "To je otázka spíše pro specialisty hydrology. Svrchní vrstvy ale přišly o vodu spíše v souvislosti s počasím, respektive se srážkovým deficitem. Úbytek spodní vody je plošný," říká Ladislav Půlpán.

https://hlidacipes.org/vodni-zdroj-pro-prahu-a-tisice-hektaru-uschlych-borovic-podezreni-na-artezske-studne-miri-vedle/?

26.7.2020 Země sousedů stála těsně před pohromou. Spasily ji až poslední týdny. Máme program na podporu retenčních nádrží a využívání dešťovky. Aby ale fungoval, musí nejdříve pršet, stýská si úředník v jednom ze suchem postižených polských regionů. Polsko má s vodou čím dál větší problém. Tipnete si, která země Evropské unie má nejméně pitné vody na obyvatele? Pominete-li ostrovy Maltu a Kypr s omezeným počtem vodních zdrojů, vyjde vám se šestnácti sty kubíků ročně na hlavu Polsko. Ano, žádné Španělsko či Řecko

https://www.seznamzpravy.cz/clanek/mene-vody-nez-ve-spanelsku-od-pohromy-zachranily-polaky-az-posledni-tydny-113522#

21.7.2020 Rok 2020 se zřejmě zaryje lidem do paměti. Kromě nepříjemné koronakrize zažívají letos také Češi oproti posledním rokům netradičně chladné a deštivé počasí. Zatímco v posledních letech trápilo českou krajinu sucho a ještě letos v dubnu psaly novinové titulky o nejhorší situaci za posledních 500 let, je již v červenci většina podzemních vod v normálu. Výmluvný je taky fakt, že průměrná měsíční teplota byla v červnu skoro o pět stupňů nižší než vloni.

https://echo24.cz/a/SadPx/zvlastni-rok-2020-cesko-je-takrka-bez-sucha-naplnila-se-i-vetsina-pozemnich-vod?

8.7.2020 Letošní červen byl nejdeštivějším za posledních 60 let, sucho ustupuje i z hlubších vrstev půdy. V Česku spadlo 151 milimetrů srážek, tedy 151 litrů na metr čtvereční, což je skoro dvojnásobek dlouhodobého průměru. Na webu to uvedl Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).

https://domaci.ihned.cz/c1-66788270-sucho-ustupuje-i-z-hlubsich-vrstev-pudy-letosni-cerven-byl-nejdestivejsim-za-poslednich-60-let

27.5.2020 České unikum. Lesák z Brodovic bojuje proti suchu, v lesích upravuje cesty. Pracuje už šestnáct let v lese a vidí, jak stromy postupně chřadnou i kvůli suchu. Ondřej Brož z Bordovic se proto rozhodl, že začne dělat opatření, aby vodu v lesích zadržel. Rozhodl se, že začne na Velkém Javorníku s úpravami některých přibližovacích cest. "Udělali jsme vždy díru asi šedesát centimetrů hlubokou, která pojme stovky litrů vody. Hlínu z té díry jsme nasypali vedle ní. A za ní zase další díru. K úpravám přibližovacích cest se upnul poté, když se dozvěděl, že na Slovensku existuje Štefan Vaľo, který většinu života pracoval v lese. "Pracoval na těch lesních přibližovacích linkách a asi před deseti lety se začal zajímat o to, kde se voda v lesích ztrácí. Přišel na to, že právě po těch cestách. Tak jsem mu zavolal a řekl mu, že dělám splávky a další věci, poslal jsem mu fotky a videa. Řekl, že to je super, ale, že to je těžká práce, která nemá až tak velký účinek. On vymyslel ten systém narušování přibližovacích line a řekl mi přesný postup, jak to dělat

https://novojicinsky.denik.cz/zpravy_region/lesni-delnik-z-brodovic-bojuje-ve-volnu-proti-suchu-v-lesich-upravuje-cesty-20200526.html

25.5.2020 Odborníci z polytechnického institutu ve Virginii přišli na efektivní způsob, jak zkapalnit i z tu nejjemnější mlhu. Takzvaná vodní harfa na své struny zachycuje mikroskopické kapky vody kondenzované v mlze. Poté, co se kapky nahromadí a naberou dostatečnou váhu, stečou do připravené nádržky. Harfa je složená ze strun vyrobených z nerezové oceli, každá o průměru čtvrt milimetru. Oproti běžným zařízením na zachytávání vody z mlhy je dvacetkrát účinnější. Dosud užívaná pletiva navíc lidé stříkají různými chemikáliemi pro zvýšení efektu. 

  • K nápadu ho inspirovaly sekvojové stromy, které zachytávají vodu z mlhy do svého jehličí. 

https://pozitivni-zpravy.cz/nadeje-pro-nejsussi-mista-na-zemekouli-vodni-harfa-zachyti-vodu-z-pary-ve-vzduchu/?

25.5.2020 Sucho odhalilo koryta řek. Voda mizí už šestým rokem v řadě a někde jsou průtoky sotva desetinové. Nejpostiženější jsou Morava a Slezsko. "Na většině Moravy a Slezska letos spadla méně než polovina obvyklého množství srážek. Pod průměrem je ale i většina oblastí Čech," potvrdila. Sucho trápí zejména sever a východ Čech, Vysočinu a východní polovinu jižních Čech.

https://archiv.ihned.cz/c1-66768040-uz-sestym-rokem-ubyva-v-ceskych-rekach-a-potocich-voda-nekde-jsou-prutoky-sotva-desetinove

20.5.2020 Daniel Pitek: Stromy, vojtěška a tůně. Sedlák a glosátor ze Středohoří je na vedra připraven. S prohlubujícím se suchem a nedostatkem srážek se momentálně nejčastěji potýkají zemědělci. Zpomalit nepříznivý vliv počasí na své hospodářství se už několik let aktivně snaží Daniel Pitek, který s rodinou v Českém středohoří hospodaří na 600 hektarech půdy.

Zdroj: https://www.idnes.cz/usti/zpravy/rozhovor-daniel-pitek-voda-sucho-eroze-sedlak-ceske-stredohori.A200518_133253_usti-zpravy_pakr?zdroj=patro_lidovky

15.5.2020 V Česku je největší sucho za posledních 500 let. Ministerstvo zemědělství chce situaci řešit stavbou vodních nádrží, v pondělí proto navrhlo přidat na seznam míst, kde by mohly vzniknout, dalších 31 lokalit. Přední experti ale záměr kritizují. Šest nádrží, které jsou již v pokročilém stadiu přípravy - a nepatří tedy mezi 31 nově vytipovaných -, by podle mluvčího ministerstva zemědělství Vojtěcha Bílého mohlo vyjít na asi 6,8 miliardy v případě přehrady Nové Heřminovy na Bruntálsku. Další tři přehrady - Vlachovice, Skalička a Kryry - se rovněž pohybují v řádech jednotek miliard, dvě menší nádrže Senomaty a Šanov by dohromady měly vyjít na 600 milionů korun.

https://zpravy.aktualne.cz/zahranici/vlada-chce-resit-sucho-prehradami-jinde-na-svete-se-ale-vypo/r~f63c5284950611ea80e60cc47ab5f122/?

14.5.2020 Na jihu Moravy mnohde zmizela ornice a hospodaří se na podloží. Chemii do půdy dostat umíme, ale vodu ne. Za to, jak krajina vypadá, si můžeme sami, říká pedolog Jan Vopravil. Přehrady nemůžeme oddělit od krajiny, vodu potřebujeme i v půdě. Spousta zemědělců už začíná tenhle stav vnímat. Donedávna jsme měli největší půdní bloky z celé EU, nové opatření ale určuje maximální výměr na 30 hektarů

  • problém sucha musíme řešit komplexně jednak zadržovat půdu (stav půdy a její mikrobiom) k krajině a podle lokálních podmínek stavět rybník, tůňky, mokřady, přehrady (akumulace vody pro potřeby průmyslu a obyvatel) atd.
  • půda je také vodní nádrží jen v ní voda není vidět, 1 ha kvalitní černozemě dokáže zadržet až 3 500 m3 vody, stav půdy ovlivňuje její absorpční (vsakovací) schopnost
  • na Jižní Moravě půda na mnoha místech ztratila retenční schopnost, stává se z ní poušť
  • do půdy umíme dodat všechny živiny, ale neumíme tam dodat vodu, aby rostly rostliny
  • upouští se od pěstování kukuřice (která zvyšuje erozi půdy) a nahrazuje se to pěstováním čiroku
  • bytová (domy, bazény atd.) a průmyslová výstavba přispěla k současnému suchu (staví se na nejkvalitnějších půdách, které mají největší retenční schopnost) zastavená plocha nezadržuje vodu v půdě a voda je svedena do kanalizací
  • půdoochranné technologie (demonstrační farmy), řepka je problematická z pohledu eroze půdy když s seje (srpen-září) - dvouletá plodina, je také náročná na postřiky a chemizaci
  • aby půda zadržovala vodu, měly bychom se vrátit k osevním postupům (sled narušila ekonomika a poptávka trhu), obnovit živočišnou výrobu (poklesly stavy pícnin, které zlepšují půdu) - statková hnojiva vracet zpět do půdy, tzv. oblékat půdu ( aby na půdě byl stále nějaký pokryv, aby nedocházelo k erozi a vysušování půdy)

13.5.2020 původcem sucha je změna klimatu a zvyšující se koncentrace skleníkových plynů v atmosféře. "Stát by proto měl také více podporovat nové zelené technologie. Ne držet tu přehnaně skeptickou pozici, kterou máme například vůči Zelené dohodě pro Evropu Miroslav Trnka

12.5.2020 Jiří Hlavenka: Komentář k šílenému nápadu Ministerstva zemědělství postavit 31 nových přehrad

  • vodu totiž zadržuje zdravá krajina daleko lépe než přehrady: "Tři poslední zbytky lužních lesů a luk na Moravě při záplavách v roce 1997 zadržely podle ekologů třikrát víc vody než všechny přehrady v povodí Moravy a Odry dohromady
  • plocha 10 x 10 metrů odpaří průměrně ročně 700 (70) kubíků vody. Nové přehrady mají mít dohromady plochu 30 km2 (3000 hektarů). Moje kalkulačka říká, že roční odpar z této plochy je 210 mil. kubíků.

https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/jirin-hlavenka-komentar-k-silenemu-napadu-ministerstva-zemedelstvi-postavit-31-novych-prehrad?

zobrazit více..
Loading...