Sucho

p>V Česku je nyní celkem 165 přehradních nádrží (47 vodárenských, 118 ostatních, tzv. víceúčelových) o celkovém objemu 3 360 milionů metrů krychlových. (2020). Takzvané zemědělské sucho, tedy vyschlost půdy, se v posledních dnech rozšířilo na 98 procent celého území Česka (2020). Podle odborníku z projektu InterSucho je takzvaná suchá "epizoda", která trvá už od roku 2015, nejhorší za posledních 500 let.

Kniha Sucho v českých zemích uvádí jako vybrané extrémní suché epizody z období přístrojových pozorování roky 1808, 1809, 1811, 1826, 1834, 1842, 1863, 1868, 1904, 1911, 1917, 1921, 1947 (nejextrémnější epizoda sucha od dubna do října), 1953/54, 1959, 1992, 2000, 2003 a 2007.  

Na světě jsou místa, která mají kvůli změně klimatu ročně méně vody. Leží zejména ve středních polohách severní a jižní polokoule. Jde o oblast Středozemního moře, Irák, Írán, Libanon, jihozápadní část USA nebo severní část Mexika. Na jižní polokouli je to Chile, Argentina, Jižní Afrika nebo Austrálie. 

Podle odborníků je pro Česko důležitější vodu zadržovat v krajině plošně, ne jí plnit přehradní nádrže. "Například v Německu a Dánsku jsou rozsáhlé programy revitalizace toků. Vrací jim meandry, vrací do přirozených toků. U nás byste u velkých řek nenašla příklad žádný.  

Podle rektora Prof. Ing. Petra Skleničky CSc: Kolaps krajiny předchází kolapsu společnosti. Nad suchem zvítězíme jen změnou myšlení  

Sucho a souvislosti:

  • každý rok z českých polí zmizí přibližně 21 milionů tun ornice, zanikne schopnost zadržet vodu v objemu cca 6 milionů m3 /rok. pláchne ji déšť nebo odnese vítr.
  • 1m 3 neporušené půdy zadrží 200-500 l vody
  • V Česku ročně naprší 40 až 60 miliard kubíků vody, a to i v těch nejsušších letech (v roce 2015 to bylo 42 miliard kubíků), což je třicetkrát až čtyřicetkrát více vody, než činí roční spotřeba vody v zemi (1,5 miliardy kubíků) jak pro pitné účely, tak pro průmysl a zemědělství. (zemědělství potřebuje zatím pouze 3% vody)
  • Vody tedy naprší dost, jen vodu z dešťů nedokáže vsáknout v potřebné míře naše zemědělská ani lesní půda.
  • Česká krajina zadrží o tři miliardy (3 000 miliónů) kubíků vody méně, než by mohla, pokud by se hospodařilo zdravě. Všechny nově plánované přehrady DOHROMADY zadrží při maximálním stavu 200 mil. kubíků (12.5.2020, Jiří Hlavenka 
  • plocha 10 x 10 metrů odpaří průměrně ročně 700 (možná jen 70) kubíků vody. Nové přehrady mají mít dohromady plochu 30 km2 (3000 hektarů). Moje kalkulačka říká, že roční odpar z této plochy je 210 mil. kubíků. (12.5.2020 Jiří Hlavenka)
  • Odvodněno je asi 20 až 25 % zemědělské krajiny, tím pádem vysychají potoky a řeky. Do těch přehrad ale nebude mít ani co natéct," upozorňuje Klára Salzmann (květen 2020)
  • trendem je obnova takzvané "zelenomodré" krajiny, tedy kombinace jezírek a potoků obklopených mlázím, lesy i loukami, přehrady se ve světě bourají (Stavbou přehrad naopak zaniká přechod mezi povrchovou a podzemní vodou. Což znamená, že tudy se už nikdy nebudou doplňovat zásobárny těch podzemních)
  • Národní koalice pro boj se suchem je složená ze zástupců vlády, vodohospodářů, ale i odborníků z akademické sféry 
  • Sucho má přímý dopad výrobu elektrické energie (chlazení tepelných, jaderných elektráren a nedostatek průtoku vody pro vodní elektrárny)
  • Sucho (negativní srážkový šok) vyvolává pokles zemědělské produkce a tím i politické změny (např. u zemí, kde panuje autoritářská vláda, roste pravděpodobnost demokratizace a naopak) v delším časovém období (nastává bod zlomu), rostoucí produkce snižuje pravděpodobnost demokratizace a naopak negativní srážkový šok ji zvyšuje, https://www.patria.cz/zpravodajstvi/4411706/vikendar-sucho-a-covid-19-jako-zlom-pro-autoritarske-rezimy.html

Roste počet tropických dní, kdy teplota vzduchu přesahuje teplotu 30°C . V horkých dnech hrozí lidem přehřátí a dehydratace, ohrožují taky děti, těhotné a kojící ženy, seniory a nemocné lidi. Změny teplot v lidském organismu kumulují stres, který může vyvolat respirační a kardiovaskulární onemocnění, diabetes nebo onemocnění ledvin, což jsou jedny z hlavních příčin smrti po celém světě. Vlny veder výrazně ovlivňují velké množství lidí v krátkém časovém období a podlamují veřejné zdraví, což zpravidla vede k vyšší úmrtnosti. Vedra snižují produktivitu práce a ohrozit mohou dostupnost zdravotní pomoci.

PODLE RŮZNÝCH STUDIÍ SE VĚTŠINA VELKÝCH MĚST PO CELÉM SVĚTĚ DO ROKU 2050 OTEPLÍ TAK, JAKO BY SE POSUNULA O 200 AŽ 1000 KILOMETRŮ k SUBTROPICKÉMU PÁSU. TO ZNAMENÁ, ŽE PRAHA BUDE ZAŽÍVAT POČASÍ STEJNÉ JAKO NA JIHU ITÁLIE NEBO V TURECKU. BRNO NEBO ČESKÉ BUDĚJOVICE BUDOU JAKO JIH ŘECKA. TEPLOTA VZDUCHU V PRAZE BY V ROCE 2050 MĚLA V NEJTEPLEJŠÍM MĚSÍCI VZRŮST O NECELÝCH 7 STUPŇŮ. 

  • extrémní teplotní rozdíly (tepelné ostrovy), PŘI EXTRÉMNĚ HORKÝCH DNECH JE BĚŽNÉ, ŽE TEPLOTNÍ ROZDÍL MEZI ROZPÁLENOU SILNICÍ A NEDALEKÝM PARKEM JE I 50 °C.
  • https://native.seznamzpravy.cz/pripravte-se-na-preziti-horkeho-leta-ve-meste/?utm_source=Seznam&utm_medium=HProzcestnik1#utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=z-boxiku&utm_campaign=

Sucho, můžeme se inspirovat v Izraeli?

  • Izrael dělá dobře a lze to u nás použít - úspory a recyklace vody, efektivní vodní hospodaření s malými ztrátami, několika stupňové využití vody, nebo obrovské investice do vyčištění řek.
  • Větší část vody spotřebované v Izraeli vzniká odsolováním vody mořské (ke konci roku 2019 to bylo cca 70 % a toto číslo dále poroste). Česká republika možnost odsolovat mořskou vodu nemá., je střechou Evropy, veškerá voda, kterou nedokážeme zadržet odtéká pryč. Voda, která se u nás spotřebovává, pochází z větší části ze zdrojů povrchových, v menší míře zdrojů podzemních. Povrchové zdroje jsou bezprostředně závislé na dešťových srážkách
  • prostředky, které věnuje Izrael technologiím odsolování,bychom  měli investovat do obnovy tzv. malého vodního cyklu
  • Nové přehrady jsou až druhý stupeň - zadržení vody, která už v krajině je (podle řady údajů je metr krychlový zdravé půdy schopen zadržet až 400 litrů vody). Přehrada v mrtvé krajině, ve které neprší a kde není žádný přítok, je stejná absurdita, jako by Izraelci stavěli odsolovací zařízení uprostřed pouště.
  • Kombinujme osvědčené metody s těmi moderními, revitalizujme koryta řek, tlačme na úspory vody. A tak jako Izrael investuje ohromné množství prostředků do technologií na odsolování mořské vody, investujme i my do našeho zdroje vody. Investujme do odolné krajiny, která bude součástí řešení nikoli zdrojem problémů. 

Sucho, zprávy z tisku:

31.8.2020 Slepá ramena řeky Labe bývala kdysi rájem pro rybáře, lužní lesy v okolí byly plné vláhy a Jizera byl tok plný vody. Časy se ale mění. Už vloni Lesy České republiky oznámily, že jen v Polabí, v okolí Brandýsa nad Labem, na Kolínsku a Nymbursku, uschlo asi 111 tisíc borovic. V souvislosti s rozsáhlou oblastí uschlých borovic v Polabí se objevilo podezření, že za problémem se spodní vodou mohou stát i hluboké artéské studně u Káraného, které ze širokého okolí "vytahují" spodní vodu.

Káraný je druhý nejvýznamnější zdroj pitné vody pro Prahu i pro část Středočeského kraje, na rozdíl od ostatních zdrojů pitné vody pro hlavní město skutečně čerpá podzemní vodu. Souvislost s usychajícími borovicemi z posledních let ale Pražské vodovody a kanalizace, pod které zdroj vody v Káraném spadá, odmítají.

Už proto, že artéských studní je pouze sedm a vznikly už v roce 1914; od té doby už žádné další nepřibyly. "Domníváme se tedy, že přímou souvislost to mít nemůže. I proto, že studny jsou hluboké 70 metrů," upřesňuje mluvčí Tomáš Mrázek.

Ani Lesy ČR hluboké vrty z problémů ve svých lesích v Polabí neviní. "To je otázka spíše pro specialisty hydrology. Svrchní vrstvy ale přišly o vodu spíše v souvislosti s počasím, respektive se srážkovým deficitem. Úbytek spodní vody je plošný," říká Ladislav Půlpán.

https://hlidacipes.org/vodni-zdroj-pro-prahu-a-tisice-hektaru-uschlych-borovic-podezreni-na-artezske-studne-miri-vedle/?utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=sekce-z-internetu#dop_ab_variant=0&dop_req_id=QdkreOft5M0-202008311502&dop_source_zone_name=hpfeed.sznhp.box<br>

26.7.2020 Země sousedů stála těsně před pohromou. Spasily ji až poslední týdny. Máme program na podporu retenčních nádrží a využívání dešťovky. Aby ale fungoval, musí nejdříve pršet, stýská si úředník v jednom ze suchem postižených polských regionů. Polsko má s vodou čím dál větší problém. Tipnete si, která země Evropské unie má nejméně pitné vody na obyvatele? Pominete-li ostrovy Maltu a Kypr s omezeným počtem vodních zdrojů, vyjde vám se šestnácti sty kubíků ročně na hlavu Polsko. Ano, žádné Španělsko či Řecko

https://www.seznamzpravy.cz/clanek/mene-vody-nez-ve-spanelsku-od-pohromy-zachranily-polaky-az-posledni-tydny-113522#dop_ab_variant=368741&dop_req_id=ARPyiSJEOs0-202007260645&dop_source_zone_name=hpfeed.sznhp.box&utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=sekce-z-internetu 

21.7.2020 Rok 2020 se zřejmě zaryje lidem do paměti. Kromě nepříjemné koronakrize zažívají letos také Češi oproti posledním rokům netradičně chladné a deštivé počasí. Zatímco v posledních letech trápilo českou krajinu sucho a ještě letos v dubnu psaly novinové titulky o nejhorší situaci za posledních 500 let, je již v červenci většina podzemních vod v normálu. Výmluvný je taky fakt, že průměrná měsíční teplota byla v červnu skoro o pět stupňů nižší než vloni.

https://echo24.cz/a/SadPx/zvlastni-rok-2020-cesko-je-takrka-bez-sucha-naplnila-se-i-vetsina-pozemnich-vod?utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=sekce-z-internetu#dop_ab_variant=0&dop_req_id=knCYPlGyHtd-202007212053&dop_source_zone_name=hpfeed.sznhp.box

8.7.2020 Letošní červen byl nejdeštivějším za posledních 60 let, sucho ustupuje i z hlubších vrstev půdy. V Česku spadlo 151 milimetrů srážek, tedy 151 litrů na metr čtvereční, což je skoro dvojnásobek dlouhodobého průměru. Na webu to uvedl Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).

https://domaci.ihned.cz/c1-66788270-sucho-ustupuje-i-z-hlubsich-vrstev-pudy-letosni-cerven-byl-nejdestivejsim-za-poslednich-60-let

27.5.2020 České unikum. Lesák z Brodovic bojuje proti suchu, v lesích upravuje cesty. Pracuje už šestnáct let v lese a vidí, jak stromy postupně chřadnou i kvůli suchu. Ondřej Brož z Bordovic se proto rozhodl, že začne dělat opatření, aby vodu v lesích zadržel. Rozhodl se, že začne na Velkém Javorníku s úpravami některých přibližovacích cest. "Udělali jsme vždy díru asi šedesát centimetrů hlubokou, která pojme stovky litrů vody. Hlínu z té díry jsme nasypali vedle ní. A za ní zase další díru. K úpravám přibližovacích cest se upnul poté, když se dozvěděl, že na Slovensku existuje Štefan Vaľo, který většinu života pracoval v lese. "Pracoval na těch lesních přibližovacích linkách a asi před deseti lety se začal zajímat o to, kde se voda v lesích ztrácí. Přišel na to, že právě po těch cestách. Tak jsem mu zavolal a řekl mu, že dělám splávky a další věci, poslal jsem mu fotky a videa. Řekl, že to je super, ale, že to je těžká práce, která nemá až tak velký účinek. On vymyslel ten systém narušování přibližovacích line a řekl mi přesný postup, jak to dělat

https://novojicinsky.denik.cz/zpravy_region/lesni-delnik-z-brodovic-bojuje-ve-volnu-proti-suchu-v-lesich-upravuje-cesty-20200526.html

25.5.2020 Odborníci z polytechnického institutu ve Virginii přišli na efektivní způsob, jak zkapalnit i z tu nejjemnější mlhu. Takzvaná vodní harfa na své struny zachycuje mikroskopické kapky vody kondenzované v mlze. Poté, co se kapky nahromadí a naberou dostatečnou váhu, stečou do připravené nádržky. Harfa je složená ze strun vyrobených z nerezové oceli, každá o průměru čtvrt milimetru. Oproti běžným zařízením na zachytávání vody z mlhy je dvacetkrát účinnější. Dosud užívaná pletiva navíc lidé stříkají různými chemikáliemi pro zvýšení efektu. 

  • K nápadu ho inspirovaly sekvojové stromy, které zachytávají vodu z mlhy do svého jehličí. 

https://pozitivni-zpravy.cz/nadeje-pro-nejsussi-mista-na-zemekouli-vodni-harfa-zachyti-vodu-z-pary-ve-vzduchu/?utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=sekce-z-internetu

25.5.2020 Sucho odhalilo koryta řek. Voda mizí už šestým rokem v řadě a někde jsou průtoky sotva desetinové. Nejpostiženější jsou Morava a Slezsko. "Na většině Moravy a Slezska letos spadla méně než polovina obvyklého množství srážek. Pod průměrem je ale i většina oblastí Čech," potvrdila. Sucho trápí zejména sever a východ Čech, Vysočinu a východní polovinu jižních Čech.

https://archiv.ihned.cz/c1-66768040-uz-sestym-rokem-ubyva-v-ceskych-rekach-a-potocich-voda-nekde-jsou-prutoky-sotva-desetinove

20.5.2020 Daniel Pitek: Stromy, vojtěška a tůně. Sedlák a glosátor ze Středohoří je na vedra připraven. S prohlubujícím se suchem a nedostatkem srážek se momentálně nejčastěji potýkají zemědělci. Zpomalit nepříznivý vliv počasí na své hospodářství se už několik let aktivně snaží Daniel Pitek, který s rodinou v Českém středohoří hospodaří na 600 hektarech půdy.

Zdroj: https://www.idnes.cz/usti/zpravy/rozhovor-daniel-pitek-voda-sucho-eroze-sedlak-ceske-stredohori.A200518_133253_usti-zpravy_pakr?zdroj=patro_lidovky

15.5.2020 V Česku je největší sucho za posledních 500 let. Ministerstvo zemědělství chce situaci řešit stavbou vodních nádrží, v pondělí proto navrhlo přidat na seznam míst, kde by mohly vzniknout, dalších 31 lokalit. Přední experti ale záměr kritizují. Šest nádrží, které jsou již v pokročilém stadiu přípravy - a nepatří tedy mezi 31 nově vytipovaných -, by podle mluvčího ministerstva zemědělství Vojtěcha Bílého mohlo vyjít na asi 6,8 miliardy v případě přehrady Nové Heřminovy na Bruntálsku. Další tři přehrady - Vlachovice, Skalička a Kryry - se rovněž pohybují v řádech jednotek miliard, dvě menší nádrže Senomaty a Šanov by dohromady měly vyjít na 600 milionů korun.

https://zpravy.aktualne.cz/zahranici/vlada-chce-resit-sucho-prehradami-jinde-na-svete-se-ale-vypo/r~f63c5284950611ea80e60cc47ab5f122/?utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=sekce-z-internetu

14.5.2020 Na jihu Moravy mnohde zmizela ornice a hospodaří se na podloží. Chemii do půdy dostat umíme, ale vodu ne. Za to, jak krajina vypadá, si můžeme sami, říká pedolog Jan Vopravil. Přehrady nemůžeme oddělit od krajiny, vodu potřebujeme i v půdě. Spousta zemědělců už začíná tenhle stav vnímat. Donedávna jsme měli největší půdní bloky z celé EU, nové opatření ale určuje maximální výměr na 30 hektarů

  • problém sucha musíme řešit komplexně jednak zadržovat půdu (stav půdy a její mikrobiom) k krajině a podle lokálních podmínek stavět rybník, tůňky, mokřady, přehrady (akumulace vody pro potřeby průmyslu a obyvatel) atd.
  • půda je také vodní nádrží jen v ní voda není vidět, 1 ha kvalitní černozemě dokáže zadržet až 3 500 m3 vody, stav půdy ovlivňuje její absorpční (vsakovací) schopnost
  • na Jižní Moravě půda na mnoha místech ztratila retenční schopnost, stává se z ní poušť
  • do půdy umíme dodat všechny živiny, ale neumíme tam dodat vodu, aby rostly rostliny
  • upouští se od pěstování kukuřice (která zvyšuje erozi půdy) a nahrazuje se to pěstováním čiroku
  • bytová (domy, bazény atd.) a průmyslová výstavba přispěla k současnému suchu (staví se na nejkvalitnějších půdách, které mají největší retenční schopnost) zastavená plocha nezadržuje vodu v půdě a voda je svedena do kanalizací
  • půdoochranné technologie (demonstrační farmy), řepka je problematická z pohledu eroze půdy když s seje (srpen-září) - dvouletá plodina, je také náročná na postřiky a chemizaci
  • aby půda zadržovala vodu, měly bychom se vrátit k osevním postupům (sled narušila ekonomika a poptávka trhu), obnovit živočišnou výrobu (poklesly stavy pícnin, které zlepšují půdu) - statková hnojiva vracet zpět do půdy, tzv. oblékat půdu ( aby na půdě byl stále nějaký pokryv, aby nedocházelo k erozi a vysušování půdy)

13.5.2020 původcem sucha je změna klimatu a zvyšující se koncentrace skleníkových plynů v atmosféře. "Stát by proto měl také více podporovat nové zelené technologie. Ne držet tu přehnaně skeptickou pozici, kterou máme například vůči Zelené dohodě pro Evropu Miroslav Trnka

12.5.2020 Jiří Hlavenka: Komentář k šílenému nápadu Ministerstva zemědělství postavit 31 nových přehrad

  • vodu totiž zadržuje zdravá krajina daleko lépe než přehrady: "Tři poslední zbytky lužních lesů a luk na Moravě při záplavách v roce 1997 zadržely podle ekologů třikrát víc vody než všechny přehrady v povodí Moravy a Odry dohromady
  • plocha 10 x 10 metrů odpaří průměrně ročně 700 (70) kubíků vody. Nové přehrady mají mít dohromady plochu 30 km2 (3000 hektarů). Moje kalkulačka říká, že roční odpar z této plochy je 210 mil. kubíků.

https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/jirin-hlavenka-komentar-k-silenemu-napadu-ministerstva-zemedelstvi-postavit-31-novych-prehrad?utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=sekce-z-internetu

Loading...