Bretton Woods 2

h2>Vývoj peněz

směnný obchod

v roce cca 650 před n.l. byla vyražena první mince (latinsky moneta), zlato se stalo měnou. 

V roce 1661 v Evropě (mezník, zavedení papírových peněz) bank of Stokholm vydává první bankovku, podloženou zlatem

Rok 1776 Bank of England se stala centrální bankou spojeného království, tento rok můžeme považovat za začátek moderního bankovnictví (bankovky a zlato v poměru 2 :1) a začala se 200letá cesta, kdy se banky postupně stáhli zlato ze světového monetárního systému jako podkladové aktivum

Byli 4 měnové systémy

  • období zlatého standardu (dohoda 50 států světa, bankovky kryté zlatem v poměru 3:1)
  • meziválečné období
  • Brettonwoodský měnový systém (1944)
  • Kingstonský měnový systém (1976)

Vývoj v 19. a 20. století

  • Zlatý standard 1871 - 1914 (1USD = 1/20 unce zlata ), během zlatého standardu také panovalo období dosud nepoznaného míru mezi vyspělými zeměmi, otevřenosti v obchodu a ekonomického růstu. Nicméně "následující roky otestovaly schopnost zlatého standardu ustát i krize". Válka totiž přinesla omezenou konvertibilitu měny do zlata, protože evropské země od ní upustily ve snaze lépe financovat výdaje spojené s válečným konfliktem
  • 1913 založen FED (centrální banka Spojených Států Amerických), který fungoval od roku 1914
  • 5. srpen 1933 zrušen zlatý standard (zlato bylo v USA postaveno mimo zákon F. D. Rooseveltem, lidé nesměli vlastnit zlato museli je prodat FEDu)
  • 1944 nový poválečný finanční systém tzv. Brettonwoodský měnový systém, USD byl jedinou měnou krytou zlatem
  • 1945 - 1971 Brettonwoodský měnový systém (1USD = 1/35 unce zlata) 1 unce zlata bylo 35 USD
  • 1953 byl první a poslední mezinárodní audit Fedu
  • 4. června 1963 (J.F. Kennedy) odebral Fedu práva vydávat USD a přesunul toto právo na ministerstvo financí USA (přelomový krok, a do půl roku byl atentát na J.F.K.) a od té doby klesají americké státní zásoby zlata
  • Kolem roku 1971 (konec Brettonwoodského měnového systému) došlo k významnému zlomu - přechod na nový monetární systém po roce 1971 vyvolal řadu dlouhodobých a třeba nečekaných změn. viz: wtfhappenedin1971.com. 1971 (USA = 1/38 unce zlata) zrušen zlatý standard, dne 15. srpna 1971, Spojené státy zastoupené Nixonem jednostranně ukončit směnitelnost amerického dolaru za zlato
  • 1973 se Smithsoniánský systém zhroutil (systém plovoucích měnových kurzu), první ropný šok říjen 1973, členové Organizace arabských zemí vyvážejících ropu vyhlásili ropné embargo, na konci embarga v březnu 1974 vzrostla cena ropy téměř o 400 %, z 3 USD za barel na téměř 12 USD po celém svět
  • 1976 Kingstonský měnový systém (Jamajka), nový finanční systém, který platí dodnes
  • 1979 druhý ropný šok
  • 2020 třetí ropný šok, díky Saudské Arábie, který vyhlásila ropnou válku, klesla cena ropy o více jak 100 %, začátek mnohovrstevné krize
  • Pád světového měnového systému

Bretton Woods 

Bretton Woods systém v roce 1944 stanovil pravidla, postupy a instituce pro obchodní a finanční vztahy mezi Spojenými státy , Kanadou, západoevropských zemích, Austrálii a Japonskem.

  • měnový řád pro řízení měnových vztahů mezi nezávislými státy - mezinárodní měnový systém a vznikl MMF a Mezinárodní banka pro obnovu a rozvoj (IBDR)
  • stanovení směnných kurzů navázaných na zlato
  • Spojené státy, které ovládaly dvě třetiny světového zlata, trvaly na tom, že systém Bretton Woods bude spočívat jak na zlatě, tak na americkém dolaru (dolar bude jediná měna, která bude směnitelná za zlato)
  • měl zabránit konkurenční devalvaci měn
  • dne 15. srpna 1971, Spojené státy jednostranně ukončit směnitelnost amerického dolaru za zlato 

Kingstonský měnový systém

  • M0 - hotovostní peníze (bankovky a mince)
  • M1 - 
  • M2
  • M3

6.9.2020 To vyžadovalo, aby země držela velký objem zlatých rezerv, na kterých zlatý standard stál. Yi Wen a Brian Reinbold na stránkách blogu St. Louis Fedu poukazují na to, že během období obchodních přebytků by se dalo předpokládat, že ve Spojených státech docházelo k akumulaci zlata a naopak během období deficitů by zásoba zlata klesala. Historie ale ukazuje něco trochu jiného.

Během první světové války řada zemí upustila od konvertibility jejich měny do zlata, po válce byl "zlatý standard v chaotickém stavu". Po vypuknutí Velké deprese pak došlo k jeho úplnému opuštění a na konci druhé světové války byl vytvořen brettonwoodský systém, v jehož rámci byl se zlatem provázán pouze dolar. Na počátku sedmdesátých let došlo k další změně. Brettonwoodský systém byl opuštěn a nahradily jej flexibilní měnové kurzy a fiat měny.
Ekonomové dodávají, že v systému, kde je měna provázána se zlatem, panují pevné měnové kurzy. Na jejich udržení se pak musí vzájemné platební bilance promítat do toku zlata mezi danými zeměmi. Pokud tedy nějaká země dosahuje obchodních přebytků, proudí do ní zlato, a naopak. V podobném systému je tedy těžké udržovat dlouhodobé obchodní deficity, protože taková země soustavně ztrácí zlato, a to tudíž ohrožuje její schopnost udržet paritu měny se zlatem. Ekonomové tak tvrdí, že zlatý standard je prevencí velké fluktuace platebních bilancí, ceny zahraničního zboží jsou v něm lépe predikovatelné a tento standard tudíž podporuje mezinárodní obchod. 

Během zlatého standardu také panovalo období dosud nepoznaného míru mezi vyspělými zeměmi, otevřenosti v obchodu a ekonomického růstu. Nicméně "následující roky otestovaly schopnost zlatého standardu ustát i krize". Válka totiž přinesla omezenou konvertibilitu měny do zlata, protože evropské země od ní upustily ve snaze lépe financovat výdaje spojené s válečným konfliktem. Po válce pak bylo velmi těžké se ke zlatému standardu vrátit, protože po období vysoké inflace byly vládou stanovovány ceny i směnné kurzy. A návrat do dřívějšího systému by vyžadoval deflaci a posuny ve zlatých rezervách jednotlivých zemí.
O návrat se přesto pokusila Velká Británie, která v roce 1920 zvedla sazby na 7 % ve snaze snížit cenovou úroveň, posílit kurz libry a vyvolat příliv zlata do země. Nastala ale deprese a s Británií začaly o zlato soupeřit Spojené státy. To celý proces ztěžovalo a stále více se ukazovalo, že snaha o návrat ke zlatému standardu vede k monetární politice, která ekonomice neprospívá, ale škodí.
Velká deprese pak přinesla mezinárodní deflaci, která "úplně zničila jakékoliv zbytky klasického zlatého standardu". V roce 1930 Spojené státy držely asi 40 % světových zlatých rezerv, v roce 1950 to byly přibližně dvě třetiny. To podle ekonomů omezovalo schopnost jiných zemí vrátit se k zlatému standardu, i když to Spojeným státům přineslo důvěryhodnost v jejich měnu a dluhy. Následně došlo k vytvoření zmíněného brettonwoodského systému a podle ekonomů začaly nakonec sílit obavy z neschopnosti udržet konvertibilitu do zlata i u dolaru. Spojené státy tak začaly ztrácet své rezervy a prezident Nixon nakonec v roce 1971 konvertibilitu ukončil, a tím v podstatě ukončil i fungování celého systému, který stál na tom, že dolar byl krytý zlatem, uzavírají ekonomové svůj výlet do historie zlata ve světové ekonomice. 

https://www.patria.cz/zpravodajstvi/4485474/pestra-historie-zlata-ve-svetove-ekonomice.html<br>

16.3.2020 Čína svou ekonomiku izoluje od zbytku světa již od roku 2014, protože její růst je stále více tažen domácí poptávkou, a to zejména po službách. Tato poptávka tak přebrala otěže po exportech. Čínské dovozy pak už také nestimulují ekonomiku zbytku světa. Tvrdí to hlavní ekonom francouzské banky Patrick Artus a rozebírá, jak se tato situace dál rozvíjí a jaké má důsledky.

Dochází od roku k pádu systému nazývaného Bretton Woods 2. V jeho rámci Čína financovala americkou spotřebu pomocí nákupů amerických obligací a Spojené státy zase svou spotřebou financovaly výrobu a zaměstnanost v Číně. Jenže nyní již Čína americké deficity nefinancuje a také nehromadí devizové rezervy. Jinak řečeno, "vztah mezi USA a Čínou, který byl charakteristický pro roky 1990 - 2013, úplně zmizel."

  • koronavirus odtrhávání Číny od globální ekonomiky posiluje
  • firmy budou stále více přesouvat svou výrobu blíž svým centrálám a namísto globalizace dojde k opětovné lokalizaci
  • v Číně se již nebude vyrábět tolik zboží jako dříve a to se projeví na jejích exportech
  • přetrhají se další vazby mezi světovou a čínskou ekonomikou a klesne korelace mezi nimi. 

https://www.kurzy.cz/zpravy/534798-natixis-padl-bretton-woods-2-cina-se-bude-dal-odtrhavat-od-sveta/

Zobrazit více Zabalit
Loading...