Čína

Čína

Když v roce 1860 francouzské a britské jednotky dobyly během druhé opiové války Peking, vyplenily jako demonstraci své síly starý císařský palác. Přes čtyři tisíce mužů potřebovaly tři dny, aby zcela srovnaly se zemí největší pýchu tehdejší Číny a definitivně stvrdily převahu západní techniky nad východním impériem. Čínská elita tehdy pokládala vlastní říši za vrchol civilizace a krutá vojenská porážka pro ni představovala šokující probuzení ze snu o vlastní výjimečnosti. Snaha vrátit se do pozice respektované světové velmoci je v Číně dodnes zdůvodňována právě odkazem na opiové války 19. století, které pro čínskou společnost znamenají zhruba to, co pro nás mnichovská dohoda. Ostatně ještě v roce 2017 prezident Si Ťin-pching veřejně označil opiové války za nejvíce ponižující moment čínských dějin, který se již nesmí opakovat. Bezuzdné řádění západních vojáků v pekingském císařském paláci ukázalo v roce 1860 Číňanům v plné nahotě, kde je jejich místo v globálním řádu 19. století. Situace se obrátila a v roce 2020 prosí západ kvůli epidemii koronaviru o pomoc Čínu (roušky, testy, atd.).

Podle šéfa a zakladatele Tesly Elona Muska bude časem čínská ekonomika minimálně 2krát až 3krát větší než ta americká, která zatím vede světové tabulky. Čínská ekonomika je aktuálně na druhé příčce (2020). Tento vývoj povede k dalšímu vzájemnému růstu napětí. HDP Spojených států v dolarovém vyjádřen dosahuje cca 21,44 biliónů USD. HDP Číny se pohybuje aktuálně kolem 14,14 biliónů USD a do roku 2028 by měla Čína překonat USA.
Populace Číny je zhruba 4krát větší než USA (1,3 miliardy oproti 330 milionům). Pro splnění výše uvedeného odhadu bude proto stačit, pokud se Čína v ukazateli HDP na hlavu dostane někam na polovinu americké úrovně. Aktuálně je poměr cca 65 000 USD ročně v USA vůči cca 10 100 USD ročně v Číně. (2.3.2020)

Investice Číny ve světě

Mezi lety 1978 až 2013 rostla čínská ekonomika v průměru zhruba desetiprocentním tempem (pro srovnání, americké HDP dokázalo překonat hranici 6 % tempa růstu v jednom jediném roce tohoto období - roku 1984 rostlo o 7,26 %). Zhruba 800 milionů Číňanů se díky tomuto raketovému růstu vymanilo z chudoby, přičemž jejich život se zlepšil i v mnoha dalších ohledech. Jen namátkou: průměrný věk dožití se za tu dobu zvýšil o 11 let a míra dětské úmrtnosti se snížila o 85 %.

  • Základem čínského hospodářského vzestupu byly reformy Teng Siao-pchinga. 
  • Překážkou je Si Ťin-pching, po svém nástupu k moci v roce 2012 totiž začal s demontáží řady prvků politicko-ekonomického systému, jež v předchozích letech umožnily raketový růst ekonomiky. Mimo jiné podstatně omezil hospodářské experimenty lokálních vlád, které byly dříve naopak podporovány.
  • Čína podle světové banky za posledních 30 roků zvětšila svoje HDP 40 x.
  • Pozoruhodný rozvoj čínské ekonomiky, ke kterému došlo po reformách provedených na konci sedmdesátých let. Prudce se zvedl životní standard, podle oficiálních čísel se příjmy na hlavu od roku 1978 zvýšily pětadvacetkrát. Příjmy na hlavu nyní v Číně dosahují asi 16 100 dolarů  (2020), příjmy na hlavu dnes v Číně dosahují asi 30 % příjmů v USA, příjmy na hlavu dnes v Číně dosahují asi 30 % příjmů v USA.
  • Cca 600 milionu Číňanů má příjem nižší jak 4 500kč na měsíc (leden 2021).

V 80. letech činil podíl Číny na světovém HDP pouze 2,7 %. V posledních třech desetiletích se však podíl Číny na světovém HDP zvýšil na téměř 26 %.

Čínská ekonomika běží na dluh, který začíná dosahovat neuvěřitelných rozměrů. Washingtonský Institut mezinárodních financí (IIF) odhaduje, že v prvním čtvrtletí letošního roku dosahoval podíl dluhů podniků, domácností i státu 303 procent hrubého domácího produktu (HDP). Celkový souhrn půjček v Číně podle agentury Reuters dosáhl na 40 trilionů dolarů (938 trilionů korun). Na největší asijskou ekonomiku tak připadá podíl 15 procent z veškerého světového dluhu. více

Čína je podle německého Spiegelu největší věřitel na světě a výměnou za přístup k surovinám financuje investice do infrastruktury v rozvíjejících se zemích po celém světě.

  • Podle Der Spiegelu riziko další dluhové krize je významné, protože "úvěry od Pekingu dominují na světových trzích podobně jako čínské hračky". 
  • Zahraniční aktiva Číny nyní dosahují hodnoty 6 bilionů dolarů. 
  • Řada chudých zemí si vzala větší objem čínských úvěrů a další "strategické závazky" zvyšují riziko pádu těchto zemí do finanční krize.
  • Peking převzal v Ekvádoru do svých rukou 80 % ropných rezerv této země jako kompenzaci za stavbu velké přehrady. 
  • V Africe žije a pracuje 1,5 milionu Číňanů včetně podnikatelů, IT odborníků, techniků a obchodníků. Budují infrastrukturu, a to neuvěřitelným tempem. Staví přehrady, letiště, železnice a průmyslové komplexy.  více

Trendy v současné Číně:

  • Populace rychle stárne, porodnost klesá (neblahý demografický vývoj). V roce 1979 byla ale v Číně zavedena politika jednoho dítěte (ukončeno v roce 2015), kvůli níž se podle odhadů nenarodilo jen do roku 2010 asi 400 milionů dětí. V následujících třech dekádách počet lidí v produktivním věku v Číně klesne o jednu čtvrtinu. Klesá porodnost, zvyšuje se počet rozvodu, trend kopíruje průběh v západních zemích. Počet obyvatel pevninské Číny dosáhne vrcholu v roce 2030 a poté začne klesat.
  • Pokles ekonomického růstu, v letech 1978 až 2013 přitom tamní ekonomika každoročně rostla v průměru o 10 procent. Země se teď ale bude muset připravit na éru, v níž její hospodářství pošlape o hodně pomaleji. Například podle analytické společnosti Oxford Economics se růst čínského HDP do roku 2030 sníží na čtyři procenta a do roku 2040 na 2,8 %.  
  • Růst dluhů: Čínský dluh v prvním čtvrtletí 2019 stoupl na 304 % HDP (firmy se podílí zhruba ze dvou třetin). Tak obrovské zadlužení je důsledkem nadměrné expanze ekonomiky a přeinvestování v řadě sektorů. V roce 2008 celkový čínský dluh na úrovni pouze 141 procent HDP země více.
  • Splácení dluhů: za 11 měsíců roku 2019 nedokázalo včas splatit dluhopisy rekordních 4,9 % soukromých emitentů z Číny. Jen pro srovnání, před pěti lety mělo stejný problém jen 0,6 % čínských soukromých podniků.
  • Nepředvídatelné důsledky obchodní a technologické války s USA.
  • Koronavirus (2020).
  • Hlavním tématem roku 2021 tak bude "internacionalizace renminbi". To znamená zejména to, že renminbi bude Čínou používáno jako hlavní měna pro zahraniční investice. Konkrétně jde o druhou fázi této internacionalizace, ve fázi první bylo renminbi používáno jako měna pro vypořádání plateb.  
  • V Číně se prodá více než polovina celosvětově nově vyrobených aut na elektřinu , V roce 2018 bylo v Číně vyrobeno 22 milionů aut. 
  • Zpomaluje Čínská i světová ekonomika, obchodní válka s USA. 
  • Některé firmy přesouvají továrny mimo území Číny Apple, Google nebo Nintedo (vysoká cla a nejista zahraničně politické situace, obchodní válka s USA).
  • Recese není možná, růst HDP je pro ni otázkou prestiže, bude další růst dluhů, v současnosti přitom dluh země zahrnující vládu, domácnosti i firmy dosahuje téměř 300 procent čínského HDP. Vláda se zároveň obává toho, že případný ekonomický "neúspěch" by mohl ohrozit i samotný režim.
  • Život zejména ve městech je zároveň čím dál nákladnější (podobně jako ve vyspělých západních zemích).
  • Roste smog více Podle Nanjingské univerzity má smog podíl na každém třetím úmrtí v zemi (možná politická destabilizace)
  • Čína prosazuje "ekologickou civilizaci", dle projevu prezidenta Si Ťin-pchinga.
  • Čína prosazuje pozice vizionářské mocnosti tzv. "měkká moc" s ekologickými ideály, představuje pro Čínu ideální šanci. 

"Lze říci, že Čína používá vody tibetských řek jako zbraň," konstatuje ekonom a specialista na asijské vztahy Hari Bansh Jha. 

  • Narůstající pnutí mezi USA a Čínou (ropa - sankce Irán, Venezuela, blokace Huawei a obchodní válka) 3.5.2019.
  • Eskalující Obchodní válka (nová cla od 10.5.2019), Čínští představitelé předpokládají, že v letošním roce se sníží Čínské HDP o 1% vlivem obchodní války.
  • Základní směrnice v Čínské historii podle prof. Staňka je: kontinuita (ať vládne kdokoliv musí myslet na celou Čínu) a harmonie (nikomu strom neroste do nebe).  
  • Čína vyrábí 98% všech technologicky náročných výrob, nemá problém s technologiemi, vlastní i nejrychlejší superpočítač na světě.
  • Čína má však velký problém: penzijní pojištění (400 milionů toto pojištění nemá, pojištění má cca 30% lidí, kteří žijí převážně ve městech), díky politice jednoho potomka (tzv. sněhová vločka, je centrem pozornosti rodiny) se tento problém ještě zvětšuje.
  • V kontinentální Číně se rozvíjí hnutí duchovní obrody (před tím jsme byli chudí a nešťastní, teď jsme bohatí a jsme stále nešťastní, chybí nám duchovní rozměr života).
  • Sociální bonus (podle výše toho bonusu se odvíjí vaše pozice a možnosti ve společnosti) je projekt Čínské vlády.
  • Americký obchodní deficit s Čínou v roce 2018 dosáhl 419 miliard dolarů a je nejnižší za 5 roků. 
  • Zavilost ekonomiky na bateriích (Zelená energetika) by znamenala také vyšší závislost na tzv. vzácných horninách, kde klíčovým hráčem je Čína. 
  • Číně hrozí pozvolná desertifikace severní části území, proto chtěla vysázet rozsáhlý lesní pás podél pouští Gobi a Taklamakan v délce 4500 km (investice cca 30 miliard, realizace do roku 2050 s výsadbou pomohlo více než 300 milionů lidí ). "Zelená čínská zeď", přežilo zde zatím pouze 15% stromů více.
  • Od roku 2014 padá Bretton Woods 2Čína již americké deficity nefinancuje a také nehromadí devizové rezervy. Jinak řečeno, "vztah mezi USA a Čínou, který byl charakteristický pro roky 1990 - 2013, úplně zmizel."

Čína svou ekonomiku izoluje od zbytku světa již od roku 2014, protože její růst je stále více tažen domácí poptávkou, a to zejména po službách. Tato poptávka tak přebrala otěže po exportech. Čínské dovozy pak už také nestimulují ekonomiku zbytku světa. Tvrdí to hlavní ekonom francouzské banky Patrick Artus a rozebírá, jak se tato situace dál rozvíjí a jaké má důsledky.  To vede k pádu systému nazývaného Bretton Woods 2. V jeho rámci Čína financovala americkou spotřebu pomocí nákupů amerických obligací a Spojené státy zase svou spotřebou financovaly výrobu a zaměstnanost v Číně. Jenže nyní již Čína americké deficity nefinancuje a také nehromadí devizové rezervy. Jinak řečeno, "vztah mezi USA a Čínou, který byl charakteristický pro roky 1990 - 2013, úplně zmizel."

Nová hedvábná stezka (One Belt, One Road, neboli OBOR)

Dokončení projektu OBOR Číňané plánují na rok 2049 a OBOR se podle Visual Capitalist má rozprostírat od okraje východní Asie až po východní Afriku a střední Evropu a ovlivňovat země, které dohromady představují 62 % světové populace a 40 % jeho ekonomické produkce. "Čína zkrátka aktivně buduje mezinárodní síť nátlaku prostřednictvím dravé ekonomiky, aby rozšířila svou sféru vlivu ve světě," Tento projekt má vyjít na čtyři až osm bilionů dolarů a ovlivní přes šedesát zemí. více

  • Cílem je podpora hospodářského růstu ve světě.
  • V roce 2013 čínský prezident Si Tin pching představil svou iniciativu BRI (Belt and Road Iniciative, Čínský Marshallův plán).
  • Hedvábná stezka bude přímo propojovat 65 zemí světa, ve kterých žije 4,4 miliardy lidí (60% světové populace) tvořících 33% globální ekonomiky.
  • Čínská rozvojová banka již vyčlenila téměř 900 miliard dolarů na financování 900 projektů. 
  • Má se budovat ve třech směrech: 1. střední Asie (Taškent, Astana), Rusko ( Jekatěringurg, Moskva, Petrohrad) a dále do Evropy, 2. do Perského zálivu a Středozemního moře, 3. do jihovýchodní Asie a přes Indický oceán do Afriky.
  • Mezi největší obchodní partnery Číny patří: export - USA, EZ, Hongkong, import - EU, Jižní Korea, Japonsko. 
  • Podle odhadů by celkové výdaje na projekty související se stezkou mohly do roku 2023 dosáhnout téměř 1,3 bilionu dolarů (sedmkrát více než investice v rámci amerického Marshallova plánu na obnovu evropských ekonomik pro druhé světové válce).
  • více

Obrázek, který jsem našel na internetu, ilustruje námořní obchodní cesty, hospodářské koridory, železniční sítě a plynovody, které tyto klíčové trhy propojí pomocí Nové hedvábné stezky propojí.  

12.5.2019 Čína se prý pomocí metody "dluhové pasti" snaží rozšiřovat svou moc v rámci iniciativy Nová hedvábná stezka (Belt and Road Initiative - BRI) více

  • Jako varovný příklad zmiňují kritici přístav Hambantota na Srí Lance. Čína převzala kontrolu nad strategicky významným přístavem v roce 2017 poté, co Srí Lanka nedokázala splatit čínský dluh. více

Vytáhnou Čínané těžký vyjednávací kalibr v podobě redukce svých rezerv US vládních dluhopisů? riziko je malé...

Čína drží US Treasuries v rozsahu cca 1,13 biliónu USD (Japonsko vlastní dluhopisy za 1,07 bilionu USD a Brazílie 0,308 bilionu USD) z celkových 22 biliónů v oběhu. Její držení odpovídá cca 17,7% všech takových dluhopisů v držení zahraničních vlád. Během posledních 12 měsíců se objem držených prostředků snížil o cca 4%. (14.5.2019)

  • Prodeje US dluhopisů z čínského držení by oslabily dolar a to by zvyšovalo konkurenceschopnost amerických respektive dolarových firem na globálním trhu. 
  • Úročení amerických vládních dluhopisů je nyní v rámci obdobných alokací jedno z nejvyšších a z tohoto úhlu pohledu by nemělo smysl je v této třídě aktiv opouštět. 
  • Větším rizikem je snížení čínské aktivity na straně nákupu nově vydávaných dluhopisů (roste objem dluhopisů vydávaných vládou USA a kombinace obou faktorů může být problém).
  • Další variantou jsou strategické suroviny pro elektrotechnický průmysl.

Jaké výhody má současný autoritativní režim?

  • Může efektivně směřovat finanční zdroje.
  • Vyvlastňování pozemků.
  • Sázka na zelenou energii, protože díky slabému letectvu není schopna chránit dovoz ropy, tak se zlepší. 

Důvody proč chce Čína prosazovat zelenou energii?

  • "Mandát nebes". Ani císaři neměli podle konfuciánské tradice právo vládnout poddaným, pokud nedokázali ochránit jejich životy. Obří ekonomický růst v posledních dekádách si vybírá i obří daň ze zdraví čínské populace. Podle Nanjingské univerzity má smog podíl na každém třetím úmrtí v zemi. Znečištění by mohlo být faktorem politické destabilizace.
  • Zelené technologie už v roce 2016 zaměstnávaly 3,6 milionů Číňanů, v kontrastu se 770 tisíci Američanů. Na čínské poměry to není zásadní číslo. Co je ale důležitější, tento sektor dokáže produkovat dobře placená zaměstnání - na rozdíl třeba od čínského hornictví, které spíše produkuje tisíce mrtvých horníků při nesčetných nehodách. Práce s vysokou přidanou hodnotu je to, co Čína v této fázi svého hospodářského přerodu bolestně potřebuje.
  • Obnovitelné zdroje mohou výrazně zlepšit strategickou pozici Číny. V současnosti je Peking v neobyčejně zranitelné pozici. Země s relativně slabým námořnictvem je životně závislá na lodních dodávkách ropy. Budování obnovitelných zdrojů je drahé. Budování bojeschopné flotily, která by dokázala životodárné linie udržet třeba i proti blokádě amerického námořnictva, je ještě dražší a zdlouhavější úkol.
  • Největší čínský realitní developer, společnost Vanke. 

Čína z tisku:

1.7.2021 Čína dosáhla svého cíle vytvořit "středně prosperující společnost", řekl prezident Si na ceremonii ke stoletému výročí čínské komunistické strany (Bloomberg). 

25.5.2021 Sčítání lidu, které se v Číně koná jednou za deset let, ukázalo, že počet narozených dětí klesl na nejnižší úroveň od 60. let 20. století, kdy sčítání začalo. Mnozí Číňané si jednoduše nemohou výchovu dětí dovolit. Čínský statistický úřad na začátku května zveřejnil zprávu, podle níž byl roční růst populace nejpomalejším za posledních deset let od prvního sčítání lidu v Číně v roce 1953. Celková populace sice vzrostla za poslední dekádu o 5,38 procenta na 1,41 miliardy, panují ale obavy, že Čína bude čelit poklesu populace dříve, než se očekávalo. Za desetiletí před sčítáním v roce 2010 stoupl počet obyvatel o 5,84 procenta na 1,34 miliardy.

Organizace spojených národů odhaduje, že počet obyvatel pevninské Číny dosáhne vrcholu v roce 2030 a poté začne klesat. V roce 2020 se narodilo v Číně 12 milionů dětí, což je výrazný pokles ve srovnání s rokem 2016, kdy to bylo 18 milionů dětí. Nižší porodnost je podle něj přirozeným důsledkem sociálního a hospodářského rozvoje Číny. Jak se země stávají vyspělejšími, porodnost má tendenci klesat kvůli vzdělání nebo pracovním kariérám.

Dnešní situace v Číně je pozůstatkem přísné politiky jednoho dítěte, jež byla v zemi zavedena v roce 1979 s cílem zpomalit růst populace. V zemi, která historicky upřednostňuje chlapce před dívkami, vedla tato politika od 80. let k vynuceným potratům a hlášenému nadbytku nově narozených chlapců. V roce 2016 vláda tuto politiku ukončila a povolila párům mít dvě děti. Reformě se však klesající porodnost v zemi zvrátit nepodařilo, přestože bezprostředně poté došlo k jejímu dvouletému nárůstu.

Podle odborníků by však situace v Číně mohla být unikátní vzhledem k počtu mužů, kteří mají problém vůbec najít ženu, natož aby pomýšleli na založení rodiny. Koneckonců v zemi panuje výrazná nerovnováha mezi pohlavími - v loňském roce zde žilo o 34,9 milionu více mužů než žen.

https://www.seznamzpravy.cz/clanek/problem-velmoci-v-jedne-vete-deti-nechci-vycerpavajici-155884#

2.3.2021 Čínský bankovní a pojišťovací regulátor vyjádřil ostražitost před rizikem prasknutí bublin na zahraničních trzích a řekl, že Peking studuje účinná opatření k řízení přílivu kapitálu, aby se zabránilo turbulencím na domácím trhu (Reuters). 

26.2.2021 Čína má šanci do roku 2035 zdvojnásobit velikost své ekonomiky, jak to předpověděl prezident Si Ťin-pching. Řekla to analytička amerického finančního ústavu Bank of America Global Research Helen Čchiaová, která vede oddělení asijských ekonomik. Znamená to, že Čína by na pozici největší ekonomiky světa vystřídala Spojené státy (ČTK)

11.2.2021 Čína zakázala britské zpravodajské stanici BBC World Service vysílat na čínském území (Reuters).

31.1.2021 Číně hrozí populační krize, varují demografové a sociologové. Klesá zájem o sňatek, klesá porodnost a naopak roste věk vstupu do manželství. Na vině je podle odborníků politika jednoho dítěte, emancipace i pracovní podmínky. V Číně přibývá mladých lídi, kteří odkládají nebo dokonce odmítají sňatek. Za šest let se počet párů, které se rozhodly vstoupit do manželství, snížil o 41 procent. Zatímco v roce 2013 proběhlo 23,8 milionu svateb, o šest let později to bylo už jen 13,9 milionu, uvádí Čínský statistický úřad. Příčinou je rostoucí blahobyt, vzdělání a emancipace žen v nezdravé podobě.

  • Komunistická strana se obává hrozící populační krize, která by výrazně narušila ekonomickou a sociální stabilitu celé země. "Manželství a reprodukce spolu úzce souvisejí. Menší počet manželství bude mít vliv na porodnost, což zase ovlivní ekonomický a sociální vývoj země.
  • Čínské úřady pokles počtu manželství přisuzují následkům politiky jednoho dítěte, která vešla v platnost v roce 1979. Demografové už několik let varují před populační krizí, už v roce 2014 totiž počet obyvatel v produktivním věku začal klesat poprvé za více než třicet let. Následující rok čínská vláda oznámila konec politiky jednoho dítěte, počet dětí byl ale stále omezen na dvě. Ani toto uvolnění ale nezabralo a porodnost i zájem o sňatek nadále klesá. 
  • Od roku 2016 pak začal počet žen převyšovat počet mužů na vysokých školách (52,5 %) i v postgraduálním studiu (50,6 %). "S vyšším vzděláním ženy získaly ekonomickou nezávislost, takže manželství již pro ně není nutností, jako tomu bylo v minulosti 
  • https://www.seznamzpravy.cz/clanek/snatku-ubyva-zalozeni-rodiny-se-odklada-cina-se-obava-populacni-krize-140166# 

29.1.2021 Zejména ve druhé polovině minulého roku došlo ke zlepšení čínské ekonomiky a letos by tento trend měl pokračovat. Číňané jsou totiž více otevření očkování a tato země je také jednou z mála, které jsou schopny produkovat velké množství vakcíny. Uvedené dva faktory by měly zajistit další růst spotřeby v této zemi v letošním roce a vyšší ekonomickou aktivitu. Tak situaci v Číně vnímá CG Lai, který stojí v čele čínské pobočky BNP Paribas.

Hlavním tématem letošního roku tak bude "internacionalizace renminbi". To znamená zejména to, že renminbi bude Čínou používáno jako hlavní měna pro zahraniční investice. Konkrétně jde o druhou fázi této internacionalizace, ve fázi první bylo renminbi používáno jako měna pro vypořádání plateb. Pro Čínu by tato internacionalizace měla být velmi přínosná, měla by přinést stabilitu kurzu, akciových i dluhopisových trhů. 

https://www.patria.cz/zpravodajstvi/4591611/lai-druha-faze-internacionalizace-cinske-meny-dalsi-rust-ekonomiky.html

26.12.2020 Čína hospodářsky předstihne Spojené státy do roku 2028. Vlivem pandemie covidu-19 to bude o pět let dříve, než se čekalo. Vyplývá to ze zprávy britské konzultační společnosti Centre for Economics and Business Research (CEBR). Čína podle konzultační firmy "obratně" postupuje proti šíření koronaviru, a její hospodářství díky tomu poroste rychleji než USA či Evropa, informoval zpravodajský web BBC.

Společnost CEBR ve zprávě dále uvádí, že Čína se stane ekonomikou s vysokými příjmy už v roce 2023. Na konci desetiletí obsadí podle konzultační firmy příčku třetí největší světové ekonomiky Indie, čímž se ještě posílí hospodářské postavení Asie. Indie hospodářsky předstihne Británii v roce 2024, Německo za tři roky poté a v roce 2030 Japonsko.

https://www.seznamzpravy.cz/clanek/cina-hospodarsky-predstihne-usa-uz-v-roce-2028-rika-britska-studie-135230#

28.11.2020 V Pekingu se nedávno konalo plenární zasedání Ústředního výboru Komunistické strany Číny, na němž byly schváleny návrhy ohledně 14. pětiletého plánu národního hospodářského a sociálního rozvoje a dlouhodobých cílů do roku 2035. příštím roce 2021 Čína vybuduje ve všech ohledech středně prosperující společnost, čímž uskuteční "první stoletý cíl" - vydá se na novou cestu všestranného budování moderní socialistické země a realizace "druhého stoletého cíle".V příštím roce 2021 Čína vybuduje ve všech ohledech středně prosperující společnost, čímž uskuteční "první stoletý cíl" - vydá se na novou cestu všestranného budování moderní socialistické země a realizace "druhého stoletého cíle".

  • HDP na obyvatele přesáhl deset tisíc amerických dolarů a skupina se středními příjmy 400 milionů obyvatel. Očekává se, že HDP v roce 2020 překročí 100 bilionů jüanů (přibližně 330 bilionů korun).
  • V letech 2016 až 2019 se průměrný roční disponibilní příjem na obyvatele reálně zvýšil o 6,5 procenta. Celkem 55 milionů vesničanů bylo vytaženo z chudoby a vytvořeno více než 60 milionů nových pracovních míst ve městech.
  • Čína vytvořila nejrozsáhlejší systém sociálního zabezpečení na světě. Základní zdravotní pojištění pokrývá více než 1,3 miliardy lidí a základní důchodové pojištění pokrývá téměř miliardu lidí.
  • Mezinárodní měnový fond nedávno předpověděl, že čínská ekonomika letos poroste o 1,9 procenta.

Postavení Číny, druhé největší ekonomiky na světě, bude ve světové ekonomice nadále růst a její vazba na světovou ekonomiku bude čím dál těsnější. Země poskytne větší tržní příležitosti ostatním a stane se obrovským gravitačním polem pro přilákání mezinárodních komodit a výrobních zdrojů. Když bude domácí cyklus hlavní sílou, nastane skutečné využití potenciálu domácí poptávky, lepší propojení domácího a mezinárodního trhu a lepší využití těchto trhů a zdrojů k silnějšímu a udržitelnějšímu rozvoji.

  • Otevření se vnějšímu světu je jednou z jejích základních národních politik. Po více než 40 letech reforem a otvírání se světu se čínské ekonomice podařilo hluboce integrovat do světa.

Zdroj: https://ceskapozice.lidovky.cz/tema/novy-rozvoj-ciny-nove-prilezitosti-pro-svet.A201125_225251_pozice-tema_lube

21.7.2020 Čína pohrozila Británii tvrdými odvetnými opatřeními kvůli rozhodnutí Londýna pozastavit platnost extradiční smlouvy s Hongkongem. Britský ministr zahraničí Dominic Raab pozastavení platnosti dohody oznámil v pondělí v reakci na kontroverzní nový bezpečnostní zákon v bývalé britské kolonii Hongkongu, která se roce 1997 vrátila pod čínskou správu. Čínská diplomacie uvedla, že Británie svým krokem porušila mezinárodní normy, a Londýn vyzvala k "okamžité nápravě chyb".

21.7.2020 South China Morning Post poukazuje na to, že kapitalizace čínského akciového trhu se blíží významné hranici 10 bilionů dolarů. Na této úrovni se již jedou pohybovala, bylo to v červnu roku 2015. Pak následoval propad ve chvíli, kdy se regulátoři začali snažit zabrzdit spekulace financované dluhy. SCHMP tvrdí, že vzpomínky na tuto dobu zůstávají v myslích investorů dodnes.

https://www.patria.cz/zpravodajstvi/4455944/cinske-akcie-na-vyznamne-hranici-a-ekonomika-vetsi-nez-americka.html

19.7.2020 Britská letadlová loď Její Veličenstvo Královna Alžběta se má příští rok připojit k válečným lodím Spojených států a Japonska v Jihočínském moři. Čínský velvyslanec v Británii už nyní proti chystané přítomnosti letadlové lodi vystoupil. "Británie se po brexitu stále snaží hrát velkou roli ve světě," uvedl v sobotu Liou Siao-ming s tím, že jde o pokus o spolčení se s USA proti Číně.

V posledních měsících došlo k nárůstu napětí mezi Čínou a Velkou Británií. Nejnovější letadlová loď za 3 miliardy liber, Její Veličenstvo Královna Alžběta společně s doprovodnou flotilou, má být vyslána do Jihočínského moře během příštího roku. Peking, který je už tak v konfliktu se svými sousedy ohledně kontroly v Jihočínském moři, označuje čin Británie, jako pokus o spolčení se se Spojenými státy proti Číně, za účelem demonstrace hrubé síly. Spojené státy a Velká Británie obhajují přesun válečných lodí obavami z čínského námořního zbrojení a nárokování si sporných teritoriálních vod. 

https://echo24.cz/a/SCh2P/spolceni-se-proti-cine-britanie-posle-do-jihocinskeho-more-letadlovou-lod?

14.7.2020 Čína během pandemie covidu-19 podnikla několik akcí a kroků, aby posílila svou kontrolu nad spornými územími. Nejpatrnější byl střet s indickými vojáky v půlce června v Himálajích v údolí řeky Galvan. Čína dále upevňovala své pozice v Jihočínském moři, na které si v rozporu s verdiktem soudu v Haagu klade nároky a kde buduje umělé ostrovy.

https://www.novinky.cz/zahranicni/svet/clanek/cina-zneuzila-pandemie-aby-prosazovala-sve-uzemni-zajmy-40330471#

1.7.2020 Roztržka mezi Čínou a Austrálií nabírá na obrátkách. Po několika měsících diplomatických sporů, hackerských útoků a obviňování z narušování vnitřní politiky, australský premiér Scott Morrison oznámil, že zvýší výdaje na obranu a chce vytvořit protiváhu Číně v oblasti Oceánie.

Austrálie se musí připravit na nové světové uspořádání po pandemii nemoci covid-19. Na svět, který bude "chudší, nebezpečnější a chaotičtější", uvedl na středeční tiskové konferenci australský premiér Morrison. Představil na ní novou agresivnější obrannou strategii, která má podle australské televize ABC za cíl postavit se Číně v regionálních sporech.

Konfliktní vztahy obou zemí se promítají i do ekonomické roviny. Peking již 12. května přestal odebírat hovězí maso ze čtyř velkých australských jatek s odvoláním na "zdravotní záležitosti". O pár dní později narostla cla na dovoz australského ječmene o 80 procent.Čína představuje pro Austrálii největšího obchodního partnera. V současné situaci, kdy je i australské hospodářství poškozené pandemií koronaviru, jde o významné kroky. V roce 2018 dosáhl celkový objem obchodu mezi oběma zeměmi astronomické výše 214 miliard dolarů.

Zdroj: https://www.lidovky.cz/svet/australie-se-chysta-na-nebezpecnejsi-svet-po-roztrzkach-s-cinou-prida-armade-miliardy.A200701_141313_ln_zahranici_mha?

30.6.2020 Odveta za smrtelný útok čínských vojáků na společné himalájské hranici. Tak Indie podle deníku New York Times vysvětlila, proč zakázala šest desítek aplikací včetně TikToku. Vojenský střet indických a čínských vojáků z počátku června je považován za nejvyostřenější konflikt obou zemí za posledních deset let.

Více na https://www.e15.cz/zahranicni/indie-zakazala-na-sedesat-cinskych-aplikaci-vcetne-tiktoku-1371148?

28.5.2020 Očekává se, že bohatí Číňané zaparkují v Hongkongu méně finančních prostředků kvůli obavám z pekingského návrhu zákona o národní bezpečnosti, uvedli bankéři a průmyslové zdroje. Město těží ze své blízkosti k Číně, samostatného právního systému a z měny navázané na dolar, ale nyní se obávají, že ztratí svůj náskok jako globální finanční centrum kvůli úniku kapitálu a talentů

28.5.2020 Čína schválila návrh nové bezpečnostní legislativy v poloautonomní provincii Hongkong, navzdory pohrůžce Donalda Trumpa na toto opatření silně odpovědět. Krok komunistické vlády v Pekingu podle ochránců demokracie zásadně omezí míru svobod v Hongkongu (Bloomberg) 

https://www.lidovky.cz/svet/cinsky-parlament-schvalil-novy-bezpecnostni-zakon-pro-hongkong.A200528_100331_ln_zahranici_ele?

27.5.2020 Technologická válka USA a Čína Strategie "Made in China 2025"

Všechny zmíněné oblasti (5G sítě a biotechnologie) jsou obsahem dlouhodobé vývojové strategie, která určuje směr klíčovým odvětvím v cestě za dokončením procesu, na jehož konci bude z Číny globální hráč číslo jedna. Strategie "Made in China 2025" poskytuje čínským představitelům ambiciózní koncepční rámec. 

https://www.euro.cz/byznys/v-technologickych-zavodech-stale-vedou-americane-cina-jim-ale-dycha-na-zada?

22.5.2020 Akcie v Hongkongu čeká s více než 5% propadem na 7týdenní minima asi nejhorší den od roku 2015 poté, co Čína učinila kroky k uplatnění nových zákonů o národní bezpečnosti v tomto Čínou ovládaném městě (Reuters)  

18.5.2020 Čína loni po více než 10 letech vypadla z trojice největších zahraničních investorů v Německu. Ukazují to záznamy německé rozvojové agentury GTAI, na které se dnes odvolává agentura Reuters. Čínská vláda se teď soustředí spíše na povzbuzení domácí ekonomiky, a v Německu tak loni více investovaly USA, Británie a Švýcarsko 

17.4.2020 Čínská ekonomika se od ledna do března zmenšila o 6,8 procenta oproti prvému čtvrtletí loňského roku, uvedl čínský statistický úřad. V prvém čtvrtletí aktivity v zemi prakticky ochromila epidemie nemoci covid-19, způsobené koronavirem. Agentura AFP označila toto zmenšení druhé největší ekonomiky světa za historicky nevídané, a to alespoň od roku 1976. Podle agentury Kjódó jde o první propad hrubého domácího produktu Číny od roku 1992, odkdy země začala čtvrtletní údaje zveřejňovat. Ještě ve čtvrtém čtvrtletí loňského roku čínská ekonomika meziročně vzrostla o šest procent, připomněla AFP. Čínu postihl nejhorší propad ekonomiky přinejmenším od 70. let minulého století. Jde o nejhorší výsledek od doby, než v roce 1979 odstartovaly tržní reformy, napsala agentura AP. Zmenšení spotřebitelských výdajů (o 19 procent v prvním čtvrtletí), které se loni z 80 procent postaraly o hospodářský růst, a pokles dalšího motoru růstu - investic do výroby (o 16 procent) - podle AP napovídají, že zotavování čínské ekonomiky bude delší a obtížnější, než se předpokládalo.

Analytici dotazovaní agenturou Reuters očekávají, že za celý letošní rok čínská ekonomika vzroste o 2,5 procenta, nejpomaleji za téměř půl století. Mezinárodní měnový fond čeká zvýšení HDP jen o 1,2 procenta. 

https://www.patria.cz/zpravodajstvi/4386478/cinska-ekonomika-v-prvnim-ctvrtleti-poprve-od-nejmene-1992-klesla.html

16.3.2020 Průmyslová výroba v Číně se v lednu a únoru v porovnání se stejným obdobím loňského roku snížila o 13,5 %, informovala agentura Reuters, podle níž se jedná o největší pokles za posledních 30 let. Výrazně se propadly i maloobchodní tržby a vzrostla také nezaměstnanost. Vláda ve 2Q očekává pokles ekonomiky (ČTK)  

29.2.2020 Představitelé Číny vyzvali k rychlému obnovení činnosti továren v regionech méně ovlivněných nemocí. Reakce jsou však zatím pomalé. Podle oficiálních údajů tento týden obnovilo výrobu zhruba jen 30 procent malých a středně velkých podniků v Číně. Některé z nich pak pracují na nižší výkon. Malé a středně velké firmy se na hrubém domácím produktu země podílejí 60 procent a na zaměstnanosti 80 procenty. Podle banky Nomura hrubý domácí produkt Číny v prvním čtvrtletí vzroste meziročně o dvě procenta. Analytici Capital Economics dokonce odhadují, že ekonomika v tomto čtvrtletí meziročně klesne, poprvé od nejméně 90. let minulého století.

24.2.2020 Ekonomický dopad (koronavirus) by měl vedle podílu Číny na světové ekonomice ovlivnit i nárůst globalizace a rozšíření globálních produkčních řetězců. Podíl světových vývozů na globálním HDP dosahoval v roce 2003 24 procent, vloni 37 procent. Na druhou stranu podíl globálních produkčních řetězců v posledních letech spíše stagnoval.

Negativní globální dopad COVID-19 by se tak mohl pohybovat mezi 0,3-0,4 procenta. Ano, pokud nepřeroste v pandemii. Tento negativní dopad bude koncentrovaný do prvního čtvrtletí tohoto roku. Čínská ekonomika se v únoru zastavila. Například spotřeba uhlí poklesla o cca 40% (y/y), prodeje aut poklesly o 90 procent (y/y). více

10.2.2020 Čína oznámila, že ceny vepřového masa v lednu meziročně vzrostly o 116 %, index ceny jídla díky tomu v čínské ekonomice vzrostla meziročně o 20,6 % (CNBC) Koronavirus cca 40560 nakažených, 910 mrtvých a epidemie překonala SARS

17.1.2020 Míra porodnosti v této zemi je nejníže za posledních 70 let. Agentura tvrdí, že mladí lidé v této zemi se bojí mít děti kvůli drahé zdravotní péči a vzdělání, k tomu se přidává drahé bydlení. A počet rozvodů prý během prvních třech čtvrtletí roku 2019 dosáhl 3,1 milionu, zatímco počet svateb dosáhl 7,1 milionu. Podobné "věci pod povrchem" jsou přitom tím, co bude určovat, zda se Čína vyhne pasti středních příjmů a jak bude vypadat její dlouhodobý ekonomický vývoj.

9.12.2019 FT: Čínská vláda nařídila všem vládním úřadům a veřejným institucím, aby během 3 let odstranily veškeré zahraniční počítačové vybavení a software a nahradily je domácími produkty. Nařízení by podle listu mohlo výrazně zasáhnout americké firmy HP, Dell či Microsoft (ČTK) více

15.11.2019 čína by mohla v příštích dvou až třech měsících začít vydávat svou vlastní digitální měnu zcela pod kontrolou čínské centrální banky. Čínská vláda již má hotový nástroj nazývaný DCEP (Digital Currency Electronic Payment), který by centrální bance umožnil vydávat virtuální měnu pro komerční banky. K dispozici má také soukromé nástroje na bezhotovostní placení, jako jsou Alipay nebo WeChat Pay. V Číně je placení jejich prostřednictvím velmi oblíbené, jen v prvním čtvrtletí pomocí nich proběhly transakce v celkové hodnotě 59 bilionů jüanů (zhruba 200 bilionů českých korun). Již dnes pouliční prodejci v malých čínských městech upřednostňují placení pomocí mobilního telefonu.

  • Na rozdíl od známých virtuálních měn, jako je například bitcoin, ale měna nebude decentralizovaná. "Jako centrální banka musíme provozovat centralizovaný systém. Musíme kontrolovat celou monetární politiku a potenciální makroekonomické problémy," uvedl Mu. Aby mohla být měna kontrolovatelná, nebude používat technologii blockchainu, nepůjde tak o kryptoměnu, ale jen digitální měnu. VÍCE

7.10.2019 Čínské devizové rezervy na konci září na 3,0924 bln. USD, tržní odhad 3,1056 bln. USD (Bloomberg)   

25.7.2019 Zatímco Čína a Rusko soustavně upevňují svoji pozici na africkém kontinentu a uzavírají jednu obchodní i vojenskou dohodu za druhou, americký vývoz do Afriky klesl za posledních pět let téměř o třetinu. Podle listu Newsweek podepsalo zhruba 39 z 54 afrických zemí s Čínou dokumenty, ve kterých se zavazují ke spolupráci na projektu nové Hedvábné stezky, v rámci kterého chce Si rozšířit ekonomickou stopu své země tím, že vybuduje v Asii, Africe, Evropě a Latinské Americe nové koridory.

22.7.2019 Čína bude moci umístit své ozbrojené síly na námořní základně v Kambodži. Umožňuje to tajná dohoda těchto zemí. Takové ujednání by Číně poskytlo větší schopnost prosazovat sporné územní nároky a ekonomické zájmy v Jihočínském moři, což by ohrozilo spojence USA v jihovýchodní Asii. S odvoláním na zdroje obeznámené se situací to uvedl list The Wall Street Journal (ČTK)

6.6.2019 USA chtějí prodat tanky a další zbraně v hodnotě 2 mld. USD na Tchaj-wan. S odvoláním na nejmenované činitele o tom včera informovala agentura Reuters. Pokud se obchod opravdu uskuteční, je pravděpodobné, že proti němu bude Čína protestovat, protože považuje ostrovní Tchaj-wan za svou vzbouřenou provincii

Vystřídá Čína USA na místě světové supervelmoci? NE

zobrazit více..
Loading...