Kompostování

kompost je mix zelených (dusíkatých) a hnědých složek (uhlíkatých) v určitém poměru (3 díly hnědé ku 1 dílu zelené) a vody. Pravidelné provzdušňování urychluje proces kompostování (cca po 1- 3 týdnech přehodit a co bylo na kraji dát do středu, co bylo dole dát nahoru a naopak). Důležitá je i pestrost organických složek a tím pádem skupin mikroorganismů
 (od žížal až po houby a bakterie), které pracují v kompostu. Důležité je, aby byl kompost vlhký, ne mokrý. Můžete postupovat tímto způsobem: na spodní část dáme cca 20cm hnědé vrstvy (sláma, suché rostliny, listy), potom cca 5cm zelené vrstvy (tráva, zbytky z kuchyně, hnůj od bíložravců), posypeme hlínou a nakonec provlhčíme. Přidáme stejným způsobem další vrstvu. Až přidáte cca 4 -5 vrstev (cca 1m3 hmoty ) můžete po několika dnech pozorovat, že se z hromady možná začíná kouřit, nebo že bude ve středu zahřátá - více jak 50 stupňů, to je signál, že postupujete správně a probíhá proces tlení (ne hnití)! Pokud hromadu přehodíte, je vidět, že se barva hromady mění na hnědočernou a jsou vidět i žížaly. Více
 

Způsoby kompostování:

  • na volné hromadě, kompost je nutné provzdušnit ( přeházet ) a pokud se suchý, tak zalévat
  • v kompostéru ( urychluje proces tlení a z organických zbytků se stane humus mnohem dříve, než je tomu u klasického kompostu ) urychlíte tvorbu vyzrálého kompostu ( střídejte mezi sebou vrstvy „hnědého" a „zeleného" odpadu a vlhčete ) - více informací
  • vermi kompostování - jsou využívány žížaly, přeměňují rostlinné zbytky na velmi kvalitní organické hnojivo
  • Alginit snižuje čas kompostování až o 6 týdnů

Co je Terra preta?

Terra preta - černá půda (udržuje v sobě vlhkost, voní po humusu), která se vyskytuje v Amazonii, v Ekvádoru, Peru, Francouzské Guyaně a také v Asii a Africe. K jejímu vzniku patrně přispělo zcela cílevědomé ukládání vrstev anebo směsí dřevěného uhlí, keramických zlomků, hnoje, kostí, a dalších organických zbytků a jejich následné promíchání se stávající (neúrodnou) půdou. Terra_preta_201210_594-599.pdf (397098)
 
  • Terra preta se dokáže sama obnovovat (udává se až 1 cm ročně)
  • Terra preta“je ve srovnání s „klasickými“ pralesními půdami bohatší na fosfor, vápník, síru a dusík, obsahuje nesrovnatelně více organické hmoty, vyniká schopností zadržet vláhu i živiny a když se s ní slušně zachází, udrží si úrodnost neuvěřitelně dlouho.
  • „Klíčem k pochopení těchto jedinečných vlastností je dřevěné uhlí vznikající při pálení vykácené pralesní vegetace,“ 
  • Dřevěné uhlí chrání organické látky v půdě před rychlým rozkladem a váže na sebe vodu a živiny.
  • lidé z Amazonie, kteří pálili dřevo pokácených stromů na dřevěné uhlí, které pak v potu tváře zapravili do půdy. Tím jejich snažení neskončilo. Na takto připravenou půdu dávali Indiáni všechny organické odpady - od lidských exkrementů až po vnitřnosti ulovených zvířat. Vznikal tak jakýsi kompost, v němž se dařilo zvláštním půdním mikroorganismům. 
  • Terra preta se začíná tvořit pomocí dřevěného uhlí vzniklého spálením rostlin a odpadu při nízkých teplotách (pyrolýza). To způsobí exponenciální růst mikrobiální populace, což ovlivňuje podzemní systém, která je pro úrodnost zásadní. Dřevěné uhlí k tomu zadržuje živiny.
  • Pyrolýza organického materiálu (zahřívání bez přístupu vzduchu) vede k zuhelnatění a navázání uhlíku do struktur s velmi pomalým uvolňováním
  • Terra preta vzniká tedy cílevědomím ukládáním vrstev anebo směsí dřevěného uhlí, keramických zlomků, hnoje, kostí, a dalších organických zbytků a jejich následné promíchání se stávající (neúrodnou) půdou.
  • Tyto půdy vykazují až 14% podíl organické hmoty, což je proti okolním půdám, které vykazují zhruba 0,5% organické hmoty, dost značný rozdíl, obsah uhlíku je vyšší 5krát až 8krát

Návod k vytvoření „moderní Terra Prety“ můžete získat u německé firmy OEKOVERMES, která nabízí ekologická hnojiva z žížal a také očkovací koncentrát Terra Preat Essenz, kterým můžete vylepšenou zem naočkovat efektivními mikroorganismy a mykorhizou. Možnosti Terra preta nedaly spát brazilským agronomům. Ti si ve spolupráci s německými odborníky dokonce vyzkoušeli, jak se dávným Indiánům hospodařilo. Na pokusných políčkách pěstovali po tři roky čirok a rýži. Na pozemcích, kde vědci jen zaseli, nevyrostlo skoro nic. Na pozemcích obohacených o hnojiva, o dřevěné uhlí a o kombinaci dřevěného uhlí s hnojivy vzešla úroda, která se v prvním roce skoro nelišila. Ale už druhým rokem se projevilo kouzlo starých Indiánů. Na polích s dřevěným uhlím toho mnoho nevyrostlo. Na polích s hnojivem byla situace o poznání lepší. Přesto se na nich urodilo devětkrát méně zrna než na pozemcích, kde vědci kombinovali hnojivo s dřevěným uhlím. Pokus jen naznačil možnosti návratu indiánské černozemě do Amazonie. Nově zakládaným polím by zcela jistě pomohlo naočkování půdními mikroby ze staré Terra prety. Zemědělci se nesmějí při následování svých dávných předků zastavit na půli cesty. Měli by po jejich vzoru navážet na políčka organické odpady a spolu s dřevěným uhlímzaorávat do země. Při pěstování energetických plodin za účelem výroby energie by vzniknul krásný koloběh, který by prospěl hlavně ekologii.

Tento článek byl publikován v rámci spolupráce redakce časopisu Alternativní energie a CZ Biom.

Zobrazit více Zabalit
Loading...