Dluhy států

p>Celosvětový druh činní cca 252 bilionů USD (2019, to je cca 320 % HDP), na každého obyvatele staršího 14 let připadá dluh ve výši cca 1 milion Kč). "Odhadujeme, že celkový globální dluh, poháněný nízkými úrokovými sazbami a uvolněnými finančními podmínkami, v první čtvrtině 2020 přesáhne 257 bilionů dolarů (5,8 trilionu Kč)."
V roce 2019 Čína držela US Treasuries v rozsahu cca 1,13 biliónu USD (Japonsko vlastní dluhopisy za 1,07 bilionu USD a Brazílie 0,308 bilionu USD) z celkových 22 biliónů USD dluhů v oběhu. Její držení odpovídá cca 17,7% všech takových dluhopisů v držení zahraničních vlád. Během posledních 12 měsíců se objem držených prostředků snížil o cca 4%. (14.5.2019)  

Současná hodnota nekrytých závazků vlády USA v oblasti penzí a zdravotního pojištění Medicare dosahuje 46,7 bilionu dolarů, čili zhruba 2,5 násobku amerického HDP. Ve Spojeném království spěje podobný výpočet "časované bomby skrytého dluhu" Institutu Adama Smithe k částce 1,85 bilionu liber (2,34 bilionu dolarů). Situace ve Švýcarsku, Francii, Belgii, Německu, Rakousku a Španělsku se přitom příliš neliší. Zdá se, že všechny vyspělé ekonomiky čekají s veřejnými financemi pořádné trable. více

  • Pouze celosvětový objem vládních dluhů se v roce 2020 zvýší o 5% na rekordních 53 bilionů dolarů, z toho více jak 25 % má záporný výnos

Prakticky na historickém rekordu před víkendem skončil celosvětový objem záporně úročených vládních dluhopisů. Dosáhl hodnoty 15,5 bilionu dolarů, což odpovídá asi čtvrtině objemu celého trhu s vládními bondy. (8.2019)

Největší světové ekonomiky (G7) přitom za posledních padesát let skoro zdvojnásobily zadlužení. Veřejný a soukromý dluh vzrostl ze 130 % na 270 % HDP a letos pravděpodobně hravě překoná 300 % HDP. (1.6.2020)

Historie: v září 1715 zemřel Ludvík XIV "král Slunce" udělal z hospodářství monarchie vyprahlou poušť: státní dluh byl 2,4 miliardy livrů, přičemž veškeré roční příjmy z daní, jež byly pro mnoho lidí drakonické, činily 160 milionů. Řešení našel vizionář Law, který přesvědčil regenta Filipa Orleánského o výhodách papírových peněz krytých stříbrem; Skot dostal povolení k jejich tisku, a navrch přiměl regenta k nařízení, aby se daně a poplatky srovnávaly výhradně bankovkami.

Eva ZamrazilováUkazatel 60 % Maastrichtu nebo 55 % u nás nejsou čísla, která by si někdo vymyslel nebo vycucal z prstu. To je koncentrovaná zkušenost získávaná po desetiletí v zemích, kde se postupně ukázalo, že nad 60 % už se jen samotnou obsluhou dluhu a platbou úroků ubírá prostor rozvoji ekonomiky, ať už tomu říkáme investice nebo jakkoliv jinak. Potom už země spíše stagnují nebo chátrají, než že by se rozvíjely.

Guvernér ČNB Rusnok říká, že další snížení úrokových sazeb z již tak nízkých úrovní by mohlo podkopat stabilitu finančního systému (15.6.2020, Reuters). Platí tento názor i pro ECB a další banky? 

18.11.2019 Celosvětový dluh se v letošním prvním pololetí zvýšil o 7,5 bilionu dolarů na rekordních 250,9 bilionu dolarů , a to zejména kvůli růstu půjček ve Spojených státech a Číně. Vyplývá to podle serveru CNBC ze zprávy Institutu pro mezinárodní finance (ČTK)  

K 31.3.2019 činí celkový globální dluh (vlád, korporací i jednotlivců) 247 bilionu USD (na každého obyvatele staršího 14 let připadá dluh ve výši 1 milion Kč), přitom v roce 2008 to bylo pouze 175 bilionů USD. více

Stav dluhů jednotlivých států k 31.5.2020 a jejich výše vůči HDP v %:

Čína                  7 216 000 000 000 USD 52,73 %

USA                 25 482 000 000 000 USD 70,7 %

Japonsko        11 982 000 000 000 USD 281,06 %

Německo        2 890 000 000 000 USD 81 %

Velká Británie   3 444 000 000 000 USD 105 % (HDP dosahuje přibližně dvou bilionů liber)

Indie                2 262 000 000 000 USD 83 %

Francie            2 972 000 000 000 USD 115 %

Itálie                3 016 000 000 000 USD 157 %

Belgie             623 000 000 000 USD 127 %

Řecko             444 800 000 000 USD 218 %

Portugalsko   326 000 000 000 USD 155 %

Španělsko      1 553 800 000 000 USD 118 %

Česko      

Stav dluhů jednotlivých států k 31.3.2019 a jejich výše vůči HDP v %:

Čína                                  9 205 607 620 000 USD  60%

USA                                 22 171 680 000 000 USD   68%

Japonsko                        11 874 677 000 000 USD  258,7%

Německo                         2 302 591 700 000 USD 59,88%

Velká Británie                  3 508 830 500 000 USD 97,03%  (HDP dosahuje přibližně dvou bilionů liber)

Indie                                2 794 086 000 000 USD  89,23 %

Francie                            2 964 954 000 000 USD 105,84%

Itálie                                2 897 006 000 000 USD 140,55%

Belgie                               605 341 600 000 USD 114%

Řecko                               440 480 000 000 USD 198,4%

Portugalsko                     266 794 450 000 USD  119,8%

Španělsko                     1 553 646 500 000 USD  108,87%

Česko                                 75 901 260 000 USD 34,3%

Čína

Podle odhadu poradenských firem dosahuje skutečný celkový čínský dluh od 220 až do 350% HDP, za posledních 10 roků vzrostl dvojnásobně! Podle dostupných údajů se na zadlužení nejvíce podílí nefinanční společnosti a to (cca 160 %). Dále se do celkového dluhu započítává také vláda (cca 50 %), domácnosti (cca 50 %) a finanční instituce (cca 47 %). více

  • Čína má podíl na celosvětovém HDP cca 20 % a brzy se stane světovou jedničkou před USA
  • podíl na světovém HDP neustále klesá u EU a USA

23.8.2019 Celkový čínský dluh - státní, korporátní a dluh domácností - v prvním čtvrtletí 2019 vzrostl o šest procentních bodů na 303 procent hrubého domácího produktu oproti 297 % ve stejném období před rokem, dluh tak dosáhl 40 bilionů dolarů a tvoří 15 % celkového dluhu svět (celkový dluh je cca 70 - 80 bilionu USD)

USA

Jen v období prezidenta Baracka Obamy (2009 - 2017) došlo ze zvýšení dluhu z cca 10 bilionů USD na 20 bilionů USD, tedy o % 100%!!! (kolik to bude za vlády Donalda Trumpa?), Na rozdíl od Číny (její podíl neustále roste i díky počtu obyvatel) však soustavně klesá podíl USA na celosvětovém HDP!!!

  • Čína se zbavuje amerických obligací: CNBC tvrdí, že Čína v březnu snížila své investice do amerických vládních obligací asi o 20,5 miliard dolarů. Celkově tak nyní vlastní americké vládní dluhopisy v hodnotě 1,12 bilionu dolarů (2019). Jde o nejnižší úroveň za poslední dva roky a podle CNBC to souvisí se současnými tenzemi v oblasti vzájemného obchodu a "existují obavy, že Čína může využít své pozice k nátlaku na USA během jednání o obchodu".  

Průměrný příjem dosahuje v USA 56 000 dolarů, z něj si vláda a stát berou celkem asi 17 000 dolarů. Vláda pak utratí asi o 3 000 dolarů na hlavu víc, než vybere. Demografické změny a další faktory pak ve středně dlouhém období přinesou dalších 5 000 dolarů dodatečných výdajů.
Ekonom zdůrazňuje, že daně a deficity nejsou nutně špatné, protože vláda obstarává některé důležité služby. Oněch asi 20 000 dolarů výdajů na hlavu se rozdělí na 4 000 dolarů na penze, 4 500 dolarů na zdravotní péči, 3 000 dolarů na vzdělávání, 2 500 dolarů na obranu a další položky. Celkem tvoří mandatorní výdaje přibližně 13 000 dolarů. Na druhou stranu si ale vláda již napůjčovala celkem 80 000 dolarů na hlavu. Současný fiskální balíček k tomu přidá dalších 6 000 dolarů a nemusí trvat dlouho a částka se dostane na 100 000 dolarů. na každý dolar současných daní připadá přibližně pětkrát tolik dluhů. (26.4.2020)

Dluhy, zprávy z tisku:

14.9.2020 Rozpočtový deficit Spojených států za prvních 11 měsíců fiskálního roku dosáhl rekordních tří bilionů dolarů, oznámilo před víkendem americké ministerstvo financí (ČTK) 

9.9.2020 Výnos novozélandského dluhopisu se splatností do roku 2023 klesl pod nulu (Bloomberg) 

7.9.2020 Ekonomické dopady pandemie nemoci covid-19 mohou Česko rychle přiblížit ke stavu, kdy veřejné finance nebudou udržitelné. Aktuální vývoj potvrzuje dřívější obavy Nejvyššího kontrolního úřadu, že státní rozpočet je na mimořádné události připraven hůř než v době krize v roce 2008. Uvedl to prezident Nejvyššího kontrolního úřadu Miloslav Kala ve stanovisku úřadu ke státnímu závěrečnému účtu za loňský rok.

"Od začátku roku 2020 bylo zřejmé, že se nedaří plnit daňové příjmy tak, jak bylo plánováno, zatímco výdaje prudce rostly. Situace kolem onemocnění covid-19 nepříznivý scénář umocnila do nečekaných rozměrů. Pokles daňových příjmů a mimořádné výdaje v souvislosti s touto nemocí výrazně zhoršily stav veřejných financí. Další vývoj pandemie je nejistý a její ekonomické dopady mohou ČR rychle přiblížit ke stavu, kdy veřejné finance nebudou udržitelné," napsal prezident NKÚ.

https://www.patria.cz/zpravodajstvi/4488900/nku-obavy-ze-spatne-pripravenosti-statniho-rozpoctu-se-potvrzuji.html<br>

4.9.2020 Deficit rozpočtu USA pro tento rok je vyčíslen na 3,3 biliónu USD. Takový deficit je téměř trojnásobný oproti loňskému deficitu a zároveň dvojnásobně převyšuje deficit rozpočtu z krizových let 2008-9. Plánované výdaje rozpočtu budou kvůli koronavirové pandemii na celkových cca 6,6 biliónu USD, což bude o 2 bilióny nad úrovní roku 2019. Zmíněné navýšení odpovídá doposud odsouhlasené fiskální podpoře určené pro boj s negativními projevy pandemie.

Plánovaný deficit operuje s poklesem výběru daní. Výběr daně z příjmu fyzických osob vykazuje pokles o 11%, výběr firemních daní se snížil o plných 34%.
Růst vládních výdajů způsobí, že celkové zadlužení země v příštím roce překoná hranici celkového HDP. První náznaky v tomto duchu ekonomika přinesla už v polovině letoška. Do konce letošního roku objem veřejně drženého US dluhu dosáhne úrovně 98% celkového HDP. V roce 2019 to bylo jen 79% a v roce 2007 jen 35%. V roce 2021 je úroveň odhadována na 107% celkového HDP. Odhaduje se, že během následující dekády se deficit dále rozroste až směrem ke 13 biliónům USD.

https://www.kurzy.cz/zpravy/556000-us-vladni-deficit-narostl-na-3-3-bilionu-usd/

26.8.2020 Austrálie chce prodat dluhopisy za 21 mld. AUD, čímž by překonala rekord (Bloomberg) 

21.8.2020 Dnešní Spojené státy vypadají nejen churavě, ale švorc. K vyrovnání pandemií zapříčiněného "velkého ustrnutí" sešikovaly Federální rezervní úřad a Kongres USA ohromující sumy stimulačních výdajů ze strachu, že by se jinak ekonomika zřítila na úrovně polévek pro chudé jako ve 30. letech minulého století. Schodek federálního rozpočtu dosáhne v roce 2020 přibližně 18 % HDP a poměr amerického dluhu k HDP brzy zdolá hranici 100 %. Taková čísla nebyla k vidění od doby, kdy Harry Truman vyslal do Japonska bombardéry B-29, aby uzavřel druhou světovou válku.

Za předpokladu, že Amerika nakonec COVID-19 přemůže a nesklouzne do dystopie upomínající na Terminátora, jak se vyhne blížícímu se fiskálnímu útesu a národnímu bankrotu? Abychom na takové otázky našli odpověď, měli bychom se zamyslet nad ponaučeními ze druhé světové války, která USA nepřivedla na mizinu, přestože se dluh vyšplhal na 119 % HDP. Do dob války ve Vietnamu v 60. letech klesl tento poměr těsně nad 40 %.

https://www.patria.cz/zpravodajstvi/4477744/nova-dluhova-naloz-ameriky.html 

21.8.2020 Veřejný dluh Británie se poprvé v červenci vyšplhal nad 2 bil. GBP, když vláda zvýšila veřejné výdaje kvůli pandemii koronaviru a její daňové příjmy zároveň klesly. Čistý dluh vzrostl na 2 004 bil. GBP, což odpovídá 100,5 % britského HDP, a je je nejvyšší od roku 1961 (Reuters) 

19.8.2020 Poptávka po 30-letých německých dluhopise byla během jejich aukce nejvyšší v historii (Bloomberg) 

18.8.2020 Ministři financí ze skupiny vyspělých ekonomik G7 (USA, Itálie, Japonsko, Kanada, Francie, Británie a Německo) zvažují, že kvůli koronaviru prodlouží zmrazení splátek dluhu chudých zemí do roku 2021. Včera to podle agentury Reuters uvedl mluvčí amerického ministerstva financí. Na včerejší telekonferenci o tom s nimi jednali i představitelé Světové banky a MMF

Ekonomicky významné státy širší skupiny G20 v dubnu přislíbily zmrazit 73 nejchudším zemím světa platby související se zadlužením do konce letošního roku. Odhadem 12 miliard dolarů (264,5 miliardy Kč) mělo místo toho směřovat na boj proti pandemii a zmírnění jejích ekonomických dopadů.
Ale uvést opatření v život se ukázalo být časově náročné, a proto se ozývaly hlasy pro jeho prodloužení a rozšíření. Německo včera zdůraznilo, že na moratoriu splátek chudých zemí se musí podílet i soukromý sektor.
Prezident SB David Malpass začátkem června varoval, že pandemie nemoci covid-19 a s ní související omezení ekonomické aktivity mohou stáhnout až 60 milionů lidí do extrémní chudoby. Až miliardy lidí podle něj pocítí dopady na své životní úrovni.

https://www.patria.cz/zpravodajstvi/4475144/skupina-g7-zvazuje-prodlouzeni-zmrazeni-dluhu-chudych-zemi.html 

13.8.2020 Deficit rozpočtu USA za prvních deset měsíců fiskálního roku do konce července vystoupil na rekordních 2,81 bil. USD. Na vině jsou dopady nového koronaviru a s tím spojená opatření na podporu ekonomiky. Oznámilo to dnes americké ministerstvo financí

4.8.2020 Německé desetileté výnosy se drží v blízkosti více než dvouměsíčních minim při -0,52 %, když minulý týden sklouzly na nejnižší úroveň za 2,5 měsíce -0,56 % (Reuters)

29.7.2020 Další vlna COVID-19 v USA "dláždí cestu k dluhovému rekordu, a to i pokud vezmeme v úvahu výši vládních dluhů na konci druhé světové války". Spojené státy reagovaly na pandemii pozdě a ve srovnání s jinými vyspělými zeměmi dělaly chyby. A i to se projevuje tím, jak prudce nyní v této zemi rostou vládní dluhy. "Ještě před dvěma čtvrtletími byly federální dluhy na 23 bilionech dolarů, což představuje 106 % HDP. Za pouhá dvě čtvrtletí se zvedly na 27 bilionů dolarů. Navíc prudce klesl produkt a zadlužení se tak v poměru k HDP pohybuje na 133 %. Zadlužení USA bude navíc dále růst a ve srovnání s Řeckem a Itálií je tu jeden podstatný rozdíl: Tyto dvě země nefungují jako kotva globálního finančního systému.

"Na konci druhé světové války byl poměr federálních dluhů k HDP na téměř 120 %. Díky dlouhodobému růstovému potenciálu a globálnímu oživení míra zadlužení rychle klesla. Dnes zadlužení překročilo poválečný rekord, a to se nacházíme v období míru. Americká ekonomika se už před recesí vyvolanou pandemií nacházela v dlouhodobém útlumu a nyní nemá potřebný potenciál k růstu, jako tomu bylo po válce, 

https://www.patria.cz/zpravodajstvi/4460614/steinbock-dluhy-na-rekordech-ekonomika-padajici-o-9-a-za-vsim-ideologicka-slepota.html

24.7.2020 Výnosy amerických pětiletých dluhopisů klesají na rekordní minimum 0,2548 %(Bloomberg) 

21.7.2020 Británie: Vlády si v prvních třech měsících FY půjčila víc peněz než za jakýkoli celý rok s výjimkou dvou na vrcholu finanční krize. Čisté výpůjčky veřejného sektoru mezi dubnem a červnem dosáhly 127,9 mld. GBP (FT)


20.7.2020 Americký ministr financí Mnuchin říká, že uvažuje o dalším 1 bilionu USD v rámci koronavirové pomoci (Reuters)  

17.7.2020 Hrubý tuzemský státní dluh narostl ke konci června 2020 na 37,9 % HDP. Státní dluh České republiky stoupl v pololetí o 516,7 miliardy korun na 2,16 bilionu korun, uvedlo MF (Bloomberg) 

16.7.2020 IIF: Globální dluh narostl v 1Q20 na rekordních 258 bln. USD. Podíl dluhu k HDP poskočil o kvartálně rekordních více než 10 procentních bodů na rekordních 331 % (Reuters) 

9.7.2020 Zatímco další vývoj koronavirové pandemie zůstává nadále zatížen významnou nejistotou, již nyní je zřejmé, že jedním z jejích makroekonomických důsledků bude prudký nárůst státního zadlužení. To se přitom bude týkat nejen fiskálně zodpovědných jako například Německa, které si to s dluhem 60 % HDP může dovolit, ale také Itálie a spol., u nichž dluhové břemeno významně přesahuje hranici 100 % HDP.

  • začíná se vážně diskutovat o možnosti mimořádné monetizace koronavirového dluhu, kdy by centrální banka pokryla dodatečné výdaje státního rozpočtu tiskem nových peněz. Rozdíl oproti dnešnímu QE je zásadní - centrální banka by nakupovala státní dluh napřímo (nikoli skrze sekundární trh) a hlavně by nikdy nevyžadovala jeho splacení.
  • Monetizace státního dluhu však rozhodně není bezproblémová a mezi ekonomy je všeobecně považována za absolutní tabu. Přímé financování státního rozpočtu mělo historicky za následek řadu hyperinflačních epizod, příkladem budiž Výmarská republika nebo Zimbabwe.
  • problematičtějším aspektem je legálnost monetizace dluhu - primární právo Evropské unie tuto operaci explicitně zakazuje, což má garantovat nezávislost centrální banky. Na druhou stranu, v průběhu euro krize a také v pozdějších letech to byla právě ECB, jež významně ohnula vlastní pravidla, aby pomohla nejvíce zadluženým státům a plnila roli věřitele poslední instance.
  • https://www.patria.cz/zpravodajstvi/4448458/Rozbresk-Svet-po-koronaviru---jak-se-vyporadat-s-monstroznimi-dluhy.html?utm_source=TOP_EVENTS&utm_medium=e-mail&utm_campaign=Trhy_data_vysledky_PD

3.7.2020 Mezinárodní ratingová agentura Fitch Ratings v prvním pololetí v důsledku negativních dopadů koronavirové krize na veřejné finance zhoršila rekordních 33 státních ratingů. Zhoršování hodnocení úvěrové spolehlivosti států navíc patrně ještě není u konce. Informuje o tom dnes server televize CNBC. "Nikdy v historii Fitch Ratings jsme neměli negativní výhled u 40 zemí současně," řekl dnes McCormack v televizním pořadu CNBC s názvem Capital Connection. "Už v první polovině roku jsme zhoršili 33 státních ratingů. V žádném roce jsme jich ještě nikdy 33 nezhoršili, nyní jsme to udělali už za půl roku. Fitch v pololetí snížila například hodnocení úvěrové spolehlivosti Británie, Austrálie, Itálie či Slovenska a výhled zhoršila na negativní mimo jiné u Francie. Rating České republiky nicméně potvrdila na stupni AA- se stabilním výhledem.

https://www.patria.cz/zpravodajstvi/4444723/fitch-v-pololeti-zhorsila-rekordni-pocet-statnich-ratingu-a-jeste-pry-neskoncil.html 

19.6.2020 Britský vládní dluh poprvé od r. 1963 narostl nad 100 % HDP (Bloomberg). Britský veřejný dluh poprvé od skončení druhé světové války překonal velikost britské ekonomiky. Hlavní ukazatel čistého dluhu veřejného sektoru se vyšplhal na 1,95 bln. GBP, čili 100,9 % národního příjmu (FT)

17.6.2020 Rakouská vláda představila nový balíček fiskálních opatření cílených na podporu ekonomiky. Podle ministra financí Gernota Blümela (ÖVP) vláda počítá s tím, že vynaloží 50 mld eur na "záchranu, odlehčení a investice". To znamená, že Rakousko posune limit státního dluhu na 90 % HDP. Nová opatření zahrnují například jednorázové platby nezaměstnaným a rodinám, systém degresivního odpisování daní nebo prodloužení záchranných dotací pro fixní náklady firem (The Capitals)

15.6.2020 Německá vláda schválila dodatečný rozpočet k financování opatření na podporu ekonomiky zasažené koronavirovou krizí, v jehož rámci si hodlá půjčit dalších 62,5 miliardy eur. Celková hodnota nových půjček by tak měla v letošním roce dosáhnout rekordních 218,5 miliardy eur (5,8 bilionu Kč). Oznámilo to dnes ministerstvo financí. Dodatečný rozpočet ještě musí odsouhlasit parlament. Podíl německého dluhu k hrubému domácímu produktu (HDP) by se měl letos v důsledku nových půjček zvýšit na zhruba 77 % z necelých 60 % v loňském roce (ekonomika letos klesne o 6,3 procenta)

15.6.2020 Guvernér ČNB Rusnok říká, že další snížení úrokových sazeb z již tak nízkých úrovní by mohlo podkopat stabilitu finančního systému (Reuters). 

  • Platí tento názor i pro ECB a další banky? 
  • https://www.patria.cz/zpravodajstvi/4429919/guverner-cnb-rusnok-dalsi-snizeni-sazeb-by-mohlo-poskodit-financni-sektor.html

8.6.2020 Dluh Itálie není dlouhodobě udržitelný a nakonec bude vyžadovat restrukturalizaci. Agentuře Reuters to dnes řekl ekonom Azad Zangana z investiční společnosti Schroders. Itálie patří k zemím, které jsou nejvíce zasažené koronavirovou krizí a v letošním roce bude nucena výrazně zvýšit zadlužení. Ekonomové předpokládají, že poměr dluhu k hrubému domácímu produktu Itálie se letos vyšplhá až na 159 % (ČTK) 

3.6.2020 Argentina, od minulého měsíce v neschopnosti splácet, se blíží dohodě s věřiteli o restrukturalizaci svého dluhu ve výši 65 mld. USD, ale stále čelí složitým překážkám. V květnu Argentina nebyla schopná splácet již podeváté (Reuters) 

1.6.2020 Český státní rozpočet v květnu pravděpodobně propadl do výraznějšího deficitu. Už ke konci dubna se hospodaření státu propadlo do deficitu skoro 94 miliard korun a v květnu pravděpodobně daleko výrazněji na stát dopadnou jednak výpadky daní (dané propadem aktivity i odklady) a současně postupně se rozjíždějící výdajové programy (jako programy Antivirus). Pomoc v Česku se rozbíhala spíše pomalu, ale i tak určité náklady (v řádu nižších desítek miliard korun) by měly být v květnovém rozpočtu vidět - deficit pravděpodobně výrazně přesáhne 100 miliard korun a za celý rok si lze představit i úrovně přesahující 500 miliard korun. Největší světové ekonomiky (G7) přitom za posledních padesát let skoro zdvojnásobily zadlužení. Veřejný a soukromý dluh vzrostl ze 130 % na 270 % HDP a letos pravděpodobně hravě překoná 300 % HDP.

https://www.patria.cz/zpravodajstvi/4418717/rozbresk-deficit-prekona-100-miliard-korun-ekonomika-se-bez-pomoci-na-nohy-ale-nepostavi.html

29.5.2020 Jak je vidět na výsledcích posledních aukcí státních dluhopisů a dokonce i těch dlouhodobých, zájem o tyto papíry zůstává navzdory chmurným rozpočtovým vyhlídkám velmi silný. Jen v dubnu se MF podařilo na trhu prodat dluhopisy za 252 mld. korun a vedle získat 33 mld. prodejem pokladničních poukázek. Od začátku roku prodej nových střednědobých a dlouhodobých bondů vynesl státu necelých 392 mld. a vedle toho ještě 48 mld. získal stát prostřednictvím poukázek (nepočítáme-li ty už splacené)

Hlavním nákupčím byly tentokrát banky, které do dluhopisů za poslední měsíc nainvestovaly 187 mld. a drží tak necelou třetinu státního dluhu. Motivem pro ně mohla být nejenom vidina klesajících sazeb, ale i setrvalý přebytek likvidity, který teď ČNB úročí nejméně za posledních dva a půl roku. Atraktivita státního dluhu se tak zvýšila nejenom pro zahraničí, ale i pro domácí investory.
Podíváme-li se na to, o kolik se zvýšila delší likviditní rezerva (bez poukázek), tak je to prozatím oněch zmíněných 392 mld. Když odpočteme všechny letos splatné dluhopisy, je to plus cca 200. S ohledem na plánovaný nebo spíše pravděpodobný schodek jsou to jen dvě třetiny až polovina potřebné částky.

https://www.patria.cz/zpravodajstvi/4417238/rekordni-zajem-o-statni-dluhopisy-komentar-analytika.html 

27.5.2020 vlády byli díky pandemii nuceny přijmout podpůrná fiskální opatření v řádu biliónů dolarů. Současně ovšem musí vlády pracovat ve většině případů s propadem příjmů a zvýšením nákladů ve zdravotnictví a v sociální sféře. To způsobí neudržitelný růst úrovní veřejného zadlužení. Například eurozóně v souvislosti s výše popsaným hrozí dluhová krize. Jejím jádrem budou jihoevropské země, které už před koronavirovou krizí nebyly v tomto ohledu v dobré kondici a nyní se jejich situace ještě dále a řádově zhoršila. ECB se snaží svými masivními podpůrnými opatřeními tento problém potlačit a oddálit, ale je otázkou, zda se jí to skutečně podaří. Pokud ne, tak by to mohlo vyvolat masivní turbulence na finančních trzích, jež mohou následně nakazit rychle také zbytek světa.

15.5.2020 Za prvních sedm měsíců fiskálního roku, který začíná v říjnu a končí v září, dosáhl rozpočtový deficit 1,48 bilionu dolarů. Rozpočtový úřad Kongresu (CBO) v dubnu předpověděl, že v celém fiskálním roce by se deficit mohl vyšplhat na rekordních 3,7 bilionu dolarů. Doposud nejvyšší celoroční deficit zaznamenaly Spojené státy ve fiskálním roce 2009, kdy schodek dosáhl 1,41 bilionu dolarů. V minulém fiskálním roce činil rozpočtový deficit 984 miliard dolarů, což byla nejvyšší úroveň za sedm let.

12.5.2020 Rakouský kancléř Kurz v rozhovoru s Bloombergem: Itálie nedokáže zvládnout dluhové zatížení bez EU (Bloomberg) 

12.5.2020 Už jen deset dní zbývá Argentině na to, aby se vyhnula svému devátému bankrotu v dějinách. Čas rychle běží a tamnímu prezidentovi Albertu Fernándezovi se zatím nepodařilo dohodnout s věřiteli na restrukturalizaci dluhu v celkovém objemu 65 miliard dolarů, tedy v přepočtu zhruba 1,6 bilionu korun.

Pokud nedosáhnou dohody do 22. května, dokdy by Argentina měla uhradit splátku půl miliardy dolarů, automaticky skončí v platební neschopnosti. Už potřetí od příchodu nového tisíciletí. I proto Fernández přišel s návrhem na restrukturalizaci dluhu. Věřitelům navrhuje snížení úroku i odklad splatnosti dluhu, a to o tři roky. To by v praxi znamenalo, že země začne splácet dluh až v roce 2023. Do té doby by tak věřitelé zůstali bez splátek.

Tento návrh ale velcí věřitelé v čele s investičními fondy, jako jsou například BlackRock, Fidelity nebo Ashmore a T. Rowe Price, odmítli, protože je to pro ně nevýhodné. Podle jejich prohlášení by tak nesli "nepřiměřené ztráty".

https://archiv.ihned.cz/c1-66761730-argentine-hrozi-dalsi-bankrot-ma-jen-deset-dnu-na-rozhovory-s-veriteli-o-dluhu-65-miliard-dolaru

6.5.2020 Americké ministerstvo financí uvedlo, že na aukci 20. května poprvé nabídne dlouho očekávání 20letý státní dluhopis a zvýší velikost emisí cenných papírů napříč různými splatnostmi (Reuters)  

1.5.2020 Španělsko čeká kvůli koronavirové krizi obří nárůst rozpočtového deficitu. Vinou klesajících příjmů a rostoucích výdajů by se měl vyšplhat na 116 mld. EUR, tedy 10,34 % HDP země, uvedla dnes tamní vláda. Tak vysoko - na 10,7 procenta - byl schodek rozpočtu naposledy v roce 2012 na vrcholu eurové krize (ČTK)

29.4.2020 Slovenská centrální banka říká, že očekává schodek veřejných financí 6,9 % až 10,3 % a růst státního dluhu na 57 až 64 % HDP. Míra nezaměstnanosti by měla dosáhnout 7,0 až 8,2 % (Reuters) 

26.4.2020 Průměrný příjem dosahuje v USA 56 000 dolarů, z něj si vláda a stát berou celkem asi 17 000 dolarů. Vláda pak utratí asi o 3 000 dolarů na hlavu víc, než vybere. Demografické změny a další faktory pak ve středně dlouhém období přinesou dalších 5 000 dolarů dodatečných výdajů.

Ekonom zdůrazňuje, že daně a deficity nejsou nutně špatné, protože vláda obstarává některé důležité služby. Oněch asi 20 000 dolarů výdajů na hlavu se rozdělí na 4 000 dolarů na penze, 4 500 dolarů na zdravotní péči, 3 000 dolarů na vzdělávání, 2 500 dolarů na obranu a další položky. Celkem tvoří mandatorní výdaje přibližně 13 000 dolarů. Na druhou stranu si ale vláda již napůjčovala celkem 80 000 dolarů na hlavu. Současný fiskální balíček k tomu přidá dalších 6 000 dolarů a nemusí trvat dlouho a částka se dostane na 100 000 dolarů.

na každý dolar současných daní připadá přibližně pětkrát tolik dluhů.  Při současné dynamice ale Spojené státy podle ekonoma míří k tomu, že onen pětinásobek se bude postupně zvyšovat na desetinásobek. Je pak otázkou, ve kterou chvíli se věřitelé začnou ptát na udržitelnost dluhů. 

https://www.patria.cz/zpravodajstvi/4392468/vikendar-dluhy-problemem-nejsou-az-do-chvile-kdy-jiz-problemem-jsou.html

24.4.2020 V souvislosti se sociálním distancováním může být zajímavé porovnat podíl populace, která v evropských zemích žije v domácnostech s nedostatečným prostorem k bydlení. V Rumunsku je to podle Eurostatu téměř polovina populace, v celé EU asi 17 % a u nás asi 15 %. Nejméně tímto problémem trpí na Kypru, v Irsku a na Maltě, kde jde jen o zlomek populace:a u nás doma...Propad hypoték: Aktuálně.cz píše, že "trh s hypotékami padá. Před kolapsem nepomáhají ani nižší sazby či uvolněné limity". "U průměrné úrokové sazby hypotečních úvěrů pokračuje stoupající trend posledních měsíců. Naopak průměrná výše poskytnutého hypotečního úvěru se po sedmi měsících zastavila a došlo i k lehkému poklesu její hodnoty na stávajících 2 514 041 korun," uvedl Jiří Sýkora z Fincentrum & Swiss Life Select. Objemy a počty poskytnutých hypoték klesly v březnu na nejnižší úroveň za poslední rok.Tatra jede: Seznam.cz hovoří tento týden o "kopřivnické anomálii".Píše, že "automobilka Tatra Trucks v Kopřivnici na Novojičínsku nadále vyrábí naplno a vedení firmy v tuto chvíli omezování výroby neplánuje. Její zákazníci neruší ani neodkládají objednávky". Portál dodává, že "ani Tatra se nevyhnula komplikacím souvisejícím s pandemií nového typu koronaviru. Určité problémy vznikají kvůli zpoždění dodávek komponentů od některých subdodavatelů". Vedení automobilky to ale "řešilo přeskupením plánu výroby na měsíc duben a ... podnik dosud nezaznamenal ze strany obchodních partnerů a odběratelů vozidel rušení nebo odklad objednávek".Přeglobalizovaná výroba: Novinky.cz přinesly rozhovor s Michaelem Valáškem, děkanem Fakulty strojní na ČVUT. Ten se mimo jiné domnívá, že "zbytečně velká část průmyslové výroby je globalizována a propojena mezinárodní dělbou práce. Výsledkem je absolutní závislost na dovozu z celého světa. Přecenění globalizovaného trhu na úkor našeho trhu lokálního se pak v pandemické krizi projevilo i u tak výrobně jednoduchých, ale najednou strategických komodit, jako jsou ochranné pomůcky nebo chemické látky pro testování".Podle vědce je také patrné, že do budoucna není ani ekonomicky, ani logisticky udržitelný stav převážení produktů z jednoho koutu světa na druhý, "přičemž často končí ve stejné zemi, kde svou pouť začaly". Za příklad směru, kterým bychom se měli ubírat, dal společnost Brano. Ta "vyrábí duálně - doma i v zahraničí. Automobilky v Číně ji donutily mít i tam výrobní linky, ale ke každé takové čínské lince má Brano podobnou v Česku. Jsou tak připraveni nejen na neočekávaný výpadek některých produktů vlivem libovolných krizových nebo politických okolností, ale hlavně z dlouhodobého pohledu neztrácejí svou znalost a schopnost danou výrobu zabezpečovat".

24.4.2020 Itálii se citelně zvyšují náklady na financování, investoři se dluhopisů italské vlády zbavují v obavách, že Řím se nebude schopen vypořádat s rychlým tempem zadlužování. Kromě zdravotní krize způsobené koronavirem se Itálie delší dobu potýká i s ekonomickými problémy a k nejistotě přispívá i nepřesvědčivý výsledek čtvrtečního summitu, na němž se lídři EU zabývali otázkou, jak pomoci zemím nejvíce zasaženým pandemií 

24.4.2020 Dluhy a přeplněné domácnosti: Eurostat tento týden porovnává míru vládního zadlužení evropských zemí k poslednímu čtvrtletí loňského roku. Řecké dluhy se blížily 180 % HDP, italské 140 % HDP, portugalské 120 % HDP. Průměr EU se pohyboval těsně pod 80 % a my spolu s Estonskem a Bulharskem patříme mezi nejméně zadlužené země: https://www.patria.cz/zpravodajstvi/4392440/perly-tydne-ropa-opet-do-zaporu-navzdy-zmeneny-kapitalismus-a-u-nas-koprivnicka-anomalie.html

24.4.2020 V Evropě i u nás se začínají stále více rozvolňovat restriktivní opatření a členské země EU diskutují nad podobou unijní podpory strádající ekonomice. Ve vzduchu poletují biliónová čísla, avšak to podstatné, zda půjde o půjčky nebo jen o rozdávání peněz jasné vůbec není. Letošní recese však srazila HDP napříč celou Evropou a udělá zářez do hospodaření v podstatě všech zemí, rozšíří se klub zemí 100+ (dluh vyšší jak 100 % HDP), do kterého přibude nejspíše i Francie, která je mimochodem jedinou velkou zemí hospodařící se rozpočtovým deficitem bez ohledu na to, zda tamní ekonomika kvete či chřadne. ECB se už de facto největším věřitelem (a v podstatě i věřitelem poslední instance) jednotlivých zemí eurozóny, neboť už nyní drží pětinu veřejného dluhu euro-zemí, v některých případech více než čtvrtinu.

17.4.2020 Státní dluh stoupl v prvním čtvrtletí o 132,6 miliardy korun na 1,773 bilionu korun. Informovalo o tom dnes ministerstvo financí. Za růstem dluhu je především vydávání státních dluhopisů ministerstvem financí s cílem zajistit krytí letošního schodku státního rozpočtu, který Sněmovna zvýšila na konci března kvůli dopadům šíření koronaviru ze 40 na 200 miliard korun. Na každého Čecha tak hypoteticky připadá dluh zhruba 165.800 korun.

14.4.2020 Celkový zahraniční dluh Ruska klesl v 1Q nejníže od roku 2009. Celkem k 1. dubnu činil dluh státu a podniků 450 miliard USD. Od začátku roku se tak snížil o 40,8 miliardy USD, hlavně kvůli přecenění po poklesu rublu (ČTK)

14.4.2020 Rozpočtový deficit USA se v tomto fiskálním roce kvůli koronaviru téměř zečtyřnásobí na rekordních 3,8 bilionu USD, což odpovídá 18,7 % výkonu ekonomiky. Předpověděla to nezisková organizace Výbor pro zodpovědný federální rozpočet (CRFB)(ČTK)

9.4.2020 Francie kvůli koronaviru počítá s rekordním deficitem rozpočtu i dluhem veřejných financí Výši záchranného balíčku pro hospodářství postižené dopady pandemie nyní Paříž odhaduje na 100 miliard eur (2,47 bilionu korun), což je více než 4 % hrubého domácího produktu, řekl dnes ministr financí Bruno Le Maire listu Les Échos.7.4.2020 Téměř 140 různých organizací vyzývá Mezinárodní měnový fond (MMF), Světovou banku (SB), vlády zemí skupiny největších ekonomik světa G20 i soukromé věřitele, aby zrušením letošních splátek dluhů pomohli nejchudším zemím světa překonat koronavirovou krizi. Uvedla to dnes agentura Reuters (ČTK)  

7.4.2020 Institut pro mezinárodní finance (IIF): Globální dluh napříč všemi sektory loni stoupl na rekordních 255 bln. USD (6,4 biliardy Kč) a překonal 322 % hrubého domácího produktu. Proti předchozímu roku se zvýšil o více než 10 bilionů USD (ČTK) 

6.4.2020 Faktura za koronavirus? Čína dluží vyspělým zemím přes 100 bilionů, spočítala studie. Skupina hospodářsky nejvyspělejších zemí světa G7 utrpěla kvůli nedostatku čínské otevřenosti na začátku šíření nového koronaviru celkové škody ve výši 3,2 bilionu liber (přes sto bilionů Kč). K takovému závěru došla připravovaná studie britského think tanku Henry Jackson Society, na níž upozornil web listu Daily Mail. https://www.novinky.cz/zahranicni/evropa/clanek/faktura-za-koronavirus-cina-dluzi-vyspelym-zemim-pres-100-bilionu-spocitala-studie-40319565?seq_no=7&source=hp&dop_ab_variant=0&dop_source_zone_name=novinky.sznhp.box&utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=z-boxiku&utm_campaign=null6.4.2020 Moody´s očekává, že schodek federálního rozpočtu USA dosáhne letos skoro 15 % HDP a 10,5 % HDP v roce příštím. Pro tento rok čeká nárůst fiskálních výdajů a naopak pokles příjmů v důsledku restrikcí ekonomiky a vysoké nezaměstnanosti (Reuters) 

6.4.2020 Úvěrová pojišťovna Euler Hermes kvůli riziku prodloužené recese a vlně bankrotů způsobených vypuknutím pandemie koronaviru oznámila snížení ratingu 18 zemím, včetně České republiky. Euler Hermes, která je světovým lídrem v pojištění pohledávek (ČTK)

2.4.2020 Když stát začne platit lidem jejich ušlé mzdy, začne úvěrovat firmy, které by jinak spadly do bankrotu, a začne si na to obrovským způsobem půjčovat, je zřejmé, že žijeme ve výjimečných časech. Vlády po celém světě se naží zachránit ekonomické a finanční vazby, aby zachovaly most mezi světem před nákazou COVID-19 a po ní. Jde o sázku, která má smysl, protože pokud budou ekonomické vazby zničeny, padají naděje na rychlé oživení. Pokud bychom rychlého oživení nedosáhli, dlouhodobě klesne životní standard, nezaměstnanost se dostane na stabilně vysoké úrovně, ceny aktiv na úrovně nízké, a to se mimo jiné dotkne života těch, kteří spoří na důchod. jde o "masivní záchraně ze strany státu", která má přesvědčivé morální argumenty: "Boj s koronavirem zachrání tisíce životů a ochrana ekonomiky zachrání miliony živobytí." prioritou je udržet nad vodou maximum firem, od malých až po ty největší

Růst vládních dluhů je tak relativně nedůležitým problémem ve srovnání s tím, čemu čelíme. 
https://www.patria.cz/zpravodajstvi/4374841/king-musime-udrzet-nad-vodou-co-nejvice-firem-dluhy-jsou-nyni-druhoradym-problemem.html
28.3.2020 Koronavirová dluhová spirála: Ve světě už avizují kroky daleko razantnější, například USA ohlásily finanční dotaci pro svoji ekonomiku ve výši 1,5 bilionu dolarů a uvažují o další pomoci za 700 miliard. Kdyby se tato podpora zmenšila na české poměry, znamenalo by to částku kolem 550 miliard korun. Příkladem je vedle již zmíněného Německa také Itálie, jež na boj s koronavirem a záchranu ekonomiky vyčlenila astronomickou sumu 350 miliard eur, více než pětinásobek českého státního rozpočtu. 24.3.2020 Jižní Korea vytvoří stabilizační fond pro trh s dluhopisy v objemu 20 bilionů wonů, firmám vyhradí podporu 17,8 bil. wonů (Bloomberg) 19.3.2020 Italské výpůjční náklady v reakci na nový koronavirový balíček ECB prudce klesly. Výnos na 10letých italských vládních bondech dnes ráno spadl až na 1,542 %, včera se obchodoval na 2,5 % (CNBC) Ve snaze bojovat proti ekonomickým dopadům koronaviru na ekonomiku eurozóny nakoupí Evropská centrální banka (ECB) dluhopisy za 750 miliard eur (20,8 bilionu korun). ECB o tom informovala ve středu pozdě večer po neplánované schůzce svého měnového výboru. Program poběží do konce letošního roku a bude se vztahovat na dluhopisy státního i soukromého sektoru. Nový program bude zahrnovat i řecké cenné papíry. Řecké státní dluhopisy se ve starších programech ECB tohoto typu nevyskytovaly, protože si po minulé finanční krizi ještě nezískaly dostatečnou investiční důvěru, podotýká CNBC. 
9.3.2020 Výnos německých 10letých dluhopisů klesá o 13 bps na -0,84 %, Americké desetileté výnosy na historických minimech 0,53 %, a u třicetiletých spadly pod úroveň 1 %.  (Bloomberg)6.3.2020 Výnos desetiletých německých dluhopisů klesá na historické minimum (Bloomberg)  
6.3.2020 Výnosy amerických desetiletých dluhopisů klesají o 21 bps na 0,70 % (Bloomberg) 5.3.2020 Úroková míra na desetiletém dluhopisu USA klesla předevčírem poprvé v dějinách pod 1 %. To není náhoda. Je to signál, který trh dává americké centrální bance. Signál, že musí jít se svojí základní sazbou ještě níž. A níž. Tak nízko, aby navzdory koronaviru lidi i firmy odradila od dalšího hromadění úspor (třeba i těch z akcií prodaných během paniky minulého týdne), a naopak je zlevněním úvěru pobídla k dalším útratám a zejména investicím. Protože jen když se bude investovat a utrácet, bude mít zase jistou práci montážní dělník i číšník, Apple svůj zisk a akcionář plné kapsy. 

27.2.2020 Americké desetileté výnosy na historických minimech 1,3 %. Jsou nyní dokonce nižší, než v době masivní monetární expanze, kdy Fed snížil sazby na nulu a pumpoval na trhy likviditu v podobě kvantitativního uvolňování. Aktuální efektivní výše úrokových sazeb americké centrální banky přitom dosahuje 1,58 %. Na výnosové křivce tedy dochází k výrazné inverzi, přičemž výnosy z 30 letých dluhopisů jsou dnes jen o pouhých 20 bazických bodů vyšší než Fed funds rate. Dvouleté výnosy pak klesly na 1,12 %, což indikuje téměř dvojité snížen sazeb ze strany americké centrální banky. Více 

21.2.2020 Celosvětový objem vládních dluhů se v letošním roce zvýší o 5 % na rekordních 53 bilionů dolarů (přes 1,2 biliardy Kč). Předpověděla to dnes společnost S&P Global. Ve srovnání s rokem 2015 by tak měly být vládní dluhy vyšší o 30 procent (ČTK) Vlády si letos podle S&P půjčí celkem 8,1 bilionu dolarů. Z toho však použijí 5,8 bilionu dolarů na splacení dřívějších dluhů. Čisté zadlužení se tak zvýší o 2,3 bilionu dolarů. To by mělo představovat minimálně 2,6 procenta globálního hrubého domácího produktu (HDP). Nejvíce půjček by si podle S&P měly v letošním roce vzít vlády Spojených států a Japonska, které by se na celkovém objemu půjček měly podílet téměř 60 procenty. USA by si měly půjčit tři biliony dolarů a Japonsko 1,75 bilionu dolarů. Třetí místo by měla se značným odstupem obsadit Čína s půjčkami v objemu 636 miliard dolarů. 

20.2.2020 MMF: Dluhová zátěž Argentiny je "neudržitelná" (Bloomberg) , v letošním roce míří k neřízenému bankrotu, píší FT. Šlo by už o devátý bankrot v historii země a třetí od začátku tisíciletí. MMF zemi půjčil již 44 miliard dolarů (1,02 bilionu korun) v rámci rekordního záchranného programu po měnové krizi v roce 2018. Celkový přislíbený objem úvěru byl dokonce 57 miliard dolarů (1,32 bilionu korun). Celkový zahraniční dluh Argentiny dosahuje 311 miliard dolarů (7,2 bilionu korun). Vláda chce jednat o restrukturalizaci částky 195 miliard dolarů, včetně uvedené půjčky 44 miliard dolarů od měnového fondu.

12.2.2020 Řecké dluhopisové výnosy vůbec poprvé sestoupily pod 1 %. Padla tak hranice, která během finanční krize před 10 lety vypadala jako fata morgana. To se výnosy dostaly na skoro 45 % ve strachu, že země vypadne z eurozóny. Řecké státní dluhopisy s 10letou splatností sestoupily v Londýně dnes dopoledne na 0,98 %. Srovnatelný italský dluh byl na 0,94 %. Většina dluhu zemí eurozóny nesla záporný výnos. 

15.1.2020 253 Globální dluh tak jen za prvních devět měsíců loňského roku vzrostl o devět bilionů dolarů (204 bil. Kč) na téměř 253 bilionů dolarů (5,7 trilionu Kč). Poměr dluhu vůči hrubému domácímu produktu (HDP) tím vystoupal na 322 procent. Nadpoloviční většinu dluhů nadělal vyspělý svět, kde poměr činí 383 procent. Dluhy domácností výrazně rostou např. ve Švýcarsku, Norsku či na Novém Zélandu, zatímco se rekordně zadlužují vlády v USA a Austrálii. Podle listu The New York Times vzrostl rozpočtový schodek Spojených států za první tři měsíce fiskálního roku meziročně o 11,8 procenta a USA jsou tak po osmi "tučných letech" na cestě k deficitu ve výši bilionu dolarů (22,7 bil. Kč). Pro srovnání, schodek státního rozpočtu České republiky činil loni 28,5 miliardy korun. "Odhadujeme, že celkový globální dluh, poháněný nízkými úrokovými sazbami a uvolněnými finančními podmínkami, v první čtvrtině 2020 přesáhne 257 bilionů dolarů (5,8 trilionu Kč)." více

8.1.2020 Globální zadluženost  (veřejný i soukromý) - tedy veřejný plus soukromý dluh - dosáhla na konci roku 2018 úrovně 188 bilionů dolarů. To je o tři biliony dolarů více než v roce 2017. Zejména čínský celkový dluh dosáhl na konci roku 2018 258 procent HDP - stejný jako ve Spojených státech a přibližoval se průměru vyspělých ekonomik, což bylo 265 procent. více

18.11.2019 Americké dluhopisy v držení Japonska klesly o 28,9 mld. USD na 1,15 bil. USD, i tak je ale Japonsko největším držitelem. V červnu předběhlo Čínu (Bloomberg) 16.8.2019 Výnos na 10letém japonském dluhopisu dosáhl -0,25 %, nejnižší hodnoty od roku 2016 (Bloomberg)

15.8.2019 Výnos 30letých amerických státních dluhopisů klesl poprvé v historii pod 2 % (Bloomberg) Kromě převrácené výnosové křivky, která je obecně považována za indikátor blížící se recese, obchodování ve středu poznamenaly další nepříznivé faktory. Německo ohlásilo pokles ekonomiky ve druhém čtvrtletí a růst průmyslové výroby v Číně byl v červenci nejpomalejší za 17 let. K tomu je nutné přičíst déletrvající faktory jako obchodní válka USA a Číny a odchod Británie z Evropské unie a další geopolitické faktory. 
14.8.2019 Výnos amerického státního dluhopisu se splatností 30 let klesl na rekordní minimum 2,0813 % (Bloomberg) 2.8.2019 Německé 30leté výnosy po šoku z nových amerických cel proti Číně zpevnily, což vůbec poprvé poslalo výnosy napříč trhem s německým dluhem pod 0 %. Německo je tak největší ekonomikou, která má pouze záporné dluhopisové výnosy (Bloomberg) více

Česko

27.4.2020 Veřejné finance se letos dostanou do schodku 5,% HDP z loňského přebytku 0,3 % HDP. Celkový veřejný dluh by pak měl letos stoupnout na 37 % HDP z loňských 30,8 % HDP. Vyplývá to z Konvergenčního programu, který je součástí Rozpočtové strategie sektoru veřejných institucí vypracované ministerstvem financí (ČTK)

22.4.2020 Ministerstvo ve středu prodalo dluhopisy za 74 miliard. Vláda už si zajistila téměř 90 procent z plánovaného 300 miliardového schodku. Od 21. dubna 8:00 mohli pražští podnikatelé žádat o záruky z úvěrového programu Covid Praha. Vyčerpali ho za devět minut od spuštění. Od 9. dubna mohou osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) jako kompenzaci dopadů krize související s koronavirem žádat za období od 12. března do 30. dubna o příspěvek 25 000 korun, tedy 500 korun denně. O příspěvek je již nyní možné požádat do 29. června. Ministerstvo financí odhaduje, že o příspěvek by mohlo požádat až 700 000 podnikatelů. V případě, že ekonomika letos klesne v souladu s odhady ministerstva financí o 5,6 procenta, bude schodek veřejných financí letos 4,3 procenta hrubého domácího produktu (HDP). To je přibližně 240 miliard korun. Rada upozornila, že výpadek daňových příjmů by tak letos měl činit zhruba 165 miliard korun. Výpadek se totiž podle rady pohybuje kolem 21 miliard korun za každý procentní bod, o který se sníží tempo růstu ekonomiky. Při propadech o více než pět procent přitom podle rady již lze ale očekávat silnější pokles příjmů při tomto poklesu HDP. 

24.3.2020 ČNB bude do budoucna zřejmě moci podpořit stát při vydávání dluhopisů. Bude totiž moci obchodovat s cennými papíry s delší splatností a s více institucemi na finančním trhu a nakupovat tak například státní dluhopisy. Počítá s tím novela zákona o ČNB, kterou na dnešním mimořádném jednání schválila vláda (ČTK) V současnosti může ČNB obchodovat pouze s nástroji se splatností do jednoho roku, a to pouze s bankami nebo spořitelními a úvěrními družstvy. Schválení novely toto omezení ruší, a centrální banka tak bude moci obchodovat s cennými papíry s delší splatností a také s více subjekty, tedy například s pojišťovnami, penzijními společnostmi nebo dalšími investory, kteří jsou běžnými držiteli státních dluhopisů. ČNB o tuto změnu usiluje od roku 2016. "Aby se stát nedostal do situace, že o jeho dluhopisy nebude mít trh zájem, nebo aby se nemusel zadlužovat za velmi vysoký úrok, ČNB bude moci vyslat signál, že bude mít o dluhopisy zájem. To pak státu umožní si na trhu půjčit za výhodnějších podmínek," Dodal, že v posledních dnech k obdobný krokům přistoupily kromě hlavních světových centrálních bank také například centrální banka Polska nebo Rumunska

Více na https://www.e15.cz/domaci/vlada-chysta-prostor-pro-ceske-kvantitativni-uvolnovani-rozsiruje-moznosti-cnb-1367984?utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=z-boxiku&utm_campaign=null

23.3.2020 Zahraniční dluh České republiky ke konci loňska činil téměř 4,384 bilionu korun, meziročně byl nižší o 29,1 miliardy Kč. Představoval 77,7 procenta hrubého domácího produktu. Za samotné čtvrté čtvrtletí se zahraniční dluh snížil o 63,1 miliardy korun, hlavně díky poklesu zadluženosti vládního sektoru. Vyplývá to z předběžných údajů, které dnes zveřejnila Česká národní banka. V časové struktuře zahraničního dluhu zaujímají závazky s původní splatností delší než jeden rok 41,7 procenta z celkových dluhových pasiv," uvedla ČNB. Na soukromý sektor připadá ze zahraničního dluhu 74 procent. Zbývajících 26 procent tvoří závazky veřejného sektoru, tedy dluhy vládních úřadů, firem s majoritní účastí státu a dluhy garantované vládou. Zahraniční zadlužení bank včetně ČNB stouplo na 42,3 procenta z celkového zadlužení. Byl za tím nárůst přijatých zahraničních vkladů u bank.

Ministerstvo financí bude letos potřebovat na financování státního dluhu 410,6 miliardy korun. To je o 139,5 miliardy korun více, než úřad původně plánoval v prosincové Strategii financování a řízení státního dluhu na rok 2020 (ČTK)

Státní dluh stoupl v prvním čtvrtletí o 132,6 miliardy korun na 1,773 bilionu korun. Informovalo o tom dnes ministerstvo financí. Za růstem dluhu je především vydávání státních dluhopisů ministerstvem financí s cílem zajistit krytí letošního schodku státního rozpočtu (ČTK) 

18.2.2020 Obce loni hospodařily s přebytkem 25,5 miliardy korun a kraje s přebytkem 5,8 miliardy korun. Informovalo o tom dnes ministerstvo financí. Předloni obce vykázaly přebytek 8,3 miliardy korun a kraje 82 milionů korun. Celkově tak hospodaření územních rozpočtů včetně dobrovolných svazků obcí loni skončilo s přebytkem 31,7 miliardy korun (ČTK)

14.2.2020 V loňském roce se státní dluh v poměru k HDP meziročně snížil z 30,5 % na 29,0 % a klesá tak už šestým rokem v řadě. Od roku 2013 se zadluženost České republiky vůči HDP snížila už o 12,1 procentních bodů. V absolutním vyjádření klesl během stejného období státní dluh o 43 mld. Kč. Vyplývá to ze Zprávy o řízení státního dluhu České republiky v roce 2019, kterou dnes zveřejnilo Ministerstvo financí.

8.1.2020 Počet firem, které nespolehlivě odvádí DPH, se loni meziročně zvýšil o 3382 na 20 089. To představuje nárůst o více než pětinu. Vyplývá to ze statistik poradenské společnosti Bisnode. I když problémové subjekty přibývají stále rychlým tempem, v porovnání s rokem 2018 jejich růst výrazně zpomalil (ČTK) 

20.12.2019 Zahraniční dluh ČR stoupl v letošním 3Q o 99,1 mld. Kč na 4,426 bil. Kč ke konci září. Meziročně je vyšší o 87,1 mld. Kč. Dluh Česka vůči cizině odpovídá 79,3 % HDP. Vyplývá to z předběžných údajů, které dnes zveřejnila ČNB. Přibližně tři čtvrtiny zahraničního dluhu připadaly na konci třetího čtvrtletí na soukromý sektor. Zbývající část tvořily závazky veřejného sektoru, které zahrnují vládní sektor, závazky soukromých subjektů garantované vládou a firem s většinovým podílem státu. (ČTK) více

20.9.2019 Zahraniční dluh ČR klesl v letošním 2Q o 23,8 mld. Kč na 4,342 bil. Kč ke konci června. Meziročně je ale o 10,6 mld. Kč vyšší. Dluh Česka vůči cizině odpovídá 79,1 % HDP. Vyplývá to z předběžných údajů, které dnes zveřejnila ČNB (Reuters)

21.6.2019 Zahraniční dluh Česka vzrostl v prvním čtvrtletí o 11,5 miliardy korun a ke konci března činil 4,367 bilionu korun. Meziročně byl vyšší o 67,5 miliardy.

Loading...