Štefan Vaľo

Štefan Vaľo, ředitel společnosti GRATAX SPOL. S R.0.

Štefan Vaľo se považuje za specialistu v oboru zemních prací, který nabízí 49 let praxe se stavbou lesních cest, malých vodních děl a protipovodňových hrází. Nebo ještě trochu chytlavěji, člověka, jež nemalou část svého života věnoval stavebním dílům, která - jak později zjistil - významně přispívala k zásadnímu odvodňování krajiny. A teď cítí povinnost předat svoje zkušenosti a snaží se napravit to, co se děje v lesích celé Evropy. K jakési formě osobního prozření dospěl poté, co sledoval bilanci zaznamenaných odtoků v povodích ukrajinských řek, kolem nichž ve svazích budoval lesní cesty.

Štefan Vaľo Adresa: Košice, Južná trieda 74

Tel: +421 904 155 555,  +421 903 725 075

Email: povodne@povodne.sk, www.povodne.sk

Prečín

Věnuje se suchu a povodním od roku 2009 a má 40 let zkušeností s vodou a půdou.

Protipovodňové projekty:

  • Projekt Ťahanovce - rekultivace lesních cest postup z nejvyššího místa směrem  dolů (protipovodňové opatření).
  • Projekt Repejov - budování estetických poldrů.
  • Ukrajina.

Pro příklad: plocha 4 km2 (400ha) revitalizovaných lesních cest zadrží  (při ročním úhrnu srážek 700 mm) 2800 000 m3 dešťové vody, která spadne na tuto plochu. A navíc zadrží i vodu nad těmito revitalizovanými cestami, to může toto číslo zvýšit až 2 x (na 5,6 milionů m3 dešťové vody).

  • Voda je život, pokud se do lesa vrátí voda, vrátí se i ptáci, kteří z lesa mizí.

Lesy a lesní cesty

Ta jedna lesní cesta sama o sobě není problém, to je jen pár metrů čtverečních. Jde tu ale o celou tu plochu, kterou takhle odvodňujeme. A takových starých, nevyužívaných cest a zhutnělých povrchů máme v každém lese, na každém kopci, stovky. U nás i u vás. Nejhorší na tom je, že tempo, s jakým odvodňujeme nejen lesní krajinu, je teď násobně rychlejší, než bylo před generacemi. Kvůli technice. Ano, ty staré lesní cesty jsou dědictvím po našich dědech a otcích. Ale jsou tam i ty naše. A troufám si říct, že kdyby naši předkové měli k dispozici tu samou moderní techniku, jako máme dnes, tak už tu dnes nikdo nežijeme. Tak velký vliv na krajinu totiž máme, a voda a čas nám rychle dochází." 

  • čím více energie vložíme do rekultivace lesní půdy, tím méně peněz pak budeme muset vynaložit na jiná opatření." Co je tedy podstatou řešení?
  • Rekultivovat nevyužívané lesní cesty, navrátit je - bagrem - přírodnějšímu rázu.
  • Zvrásnit jejich povrch, rozbít jejich ostře zařezané linie, vytvořit z nich kaskády. A tím zabránit tomu, aby se za deště proměnily v koryta. Vodu, kterou v sobě zadrží, pak mohou pozvolna zasakovat do lesní půdy a pomáhat jí znovu oživit. Pro lesníky to prý není při dobré organizaci práce zásadní problém, a sami už připouští, že změna pohledu na jejich hospodaření je nutná. 
  • Rekultivace nevyužívaných lesních cest může, zdá se, chránit lesy i vesnice, stabilizovat odtok vody z krajiny, podpořit výpar a lokální srážky. 

3.10.2020 Štefan Vaľo svá opatření v terénu prosazuje od roku 2010, ale ne příliš úspěšně. Dílem proto, že se názorově míjí s proudem těch, kteří za vším vidí klimatické změny, nebo změny kolem sebe necítí vůbec.

"Tohle ale není o kravách krkajících metan, o kácení pralesů v Amazonii nebo tajících ledovcích. Tohle je něco, co můžeme udělat sami, regionálně a hned," říká Vaľo. Podle něho je prostě potřeba změnit náš pohled na hospodaření v krajině, zejména v lesích, kde je podle Vaľa musí odstranit vzniklé zhutnění půd a podpořit vododržnost rozrušením povrchu nevyužívaných lesních cest a svážnic.

Lesní půda jako houba, nebo jako cihla.

Ptáte se jak? Jeden kubík zeminy obsahuje 200-500 litrů vody. Ta se nachází v půdních pórech, které fungují jako zásobník vody, jako distribuční síť přivádějící vodu ke kořenům rostlin, k pramenům potoků. Představit si ji můžeme jako částečně nasáklou houbu na mytí. Když ale tuto zeminu utlačíme, zhutníme - třeba pojezdem těžké techniky - voda z nich vyteče a opětovná schopnost stále stlačené pomyslné houby vázat vodu je propříště výrazně nižší.

Podobně pak, když tento půdní vododržný systém ještě přetneme sítí cest, lesních manipulačních linek a svážnic, podřezáváme tím dokonale ono podzemní neviditelné potrubí. Když na takový zhutnělý a cestami prokřižovaný lesní porost na kopci zaprší, voda se nevsákne, jako kdysi. Jen rychle odteče po povrchu, s tím, že lesní cesty a zhutnělé povrchy slouží jako umělá koryta a budoucí erozní rýhy. Důsledky takového stavu jsou dvojí.

Asi nejmarkantnějším příkladem je oblast lesů na katastrálních územích obcí Repejov a Oľka. Manipulační linky a svážnice se tu proměnily na kaskádu valů, záhrabů a tůní, které zadržují vodu tam, kde je zapotřebí. V lese. Po devíti letech od realizace většina z nich jen málo připomíná, že po nich kdysi jezdila těžká technika a vytvořil je bagrista. Zvlněný horizont, porostlý kapradinami a mladými buky, totiž v ničem umělé dílo nepřipomíná. Je součástí krajiny, která - na rozdíl od nerekultivovaných okolních lesů - nemá o vodu nouzi. Ani problémy se záplavami, jak potvrzuje i současný starosta Repejova Peter Cipka. "S velkou vodou jsme tu od realizace už problémy neměli. A hodí se asi zmínit, že toto opatření nechrání jen nás, ale všechny obce, které jsou dále po proudu," říká Cipka.

Pozoruhodné na tom je, že celý zdejší projekt, zahrnující 14 kilometrů rozrušených lesních cest, 6 mokřadů a 4 rybníky, vznikl v řádu několika týdnů a za cenu v přepočtu 3,75 milionu korun, poskytnutých z dotací. Vzniklo dílo, které chrání vesnice v regionu a les před suchem i povodněmi. Což je s výstavbou protipovodňových přehrad, jak říká Vaľo: "Vzdálených desítky kilometrů od míst, kde problém skutečně vzniká," dost neporovnatelné.

https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/voda-nam-utika-z-lesu-a-muzeme-si-za-to-sami-tvrdi-stefan-valo.a-nabizi-jednoduche-lokalni-a-levne-reseni?

28.6.2020 Vaľo má poměrně jednoduché, levné a efektivní řešení: příčně ke svahu narušuje cesty metrovými jámami tak, aby se v nich zadržela voda a nemizela v řekách. Opatření v kombinaci s tůněmi a mokřady úspěšně aplikoval už dříve třeba v lesích nad obcí Ťahanovce blízko Košic, kde už díky tomu nemusí čelit pravidelným záplavám. Česká stopa je k vidění na Velkém Javorníku, kde Biskupské lesy s pomocí CHKO Beskydy začaly právě jámami narušovat staré přibližovací cesty po těžbě dřeva. K realizaci stačí málo: sto metrů bagr zvládne "načechrat" za necelé dvě hodiny.

"Tam, kde je ničím nepoškozená půda v lese, se 120 litrů vsáklo do hloubky asi deseti centimetrů za 12 minut. Oproti tomu o kus vedle na utužené lesní cestě voda stekla po povrchu a prakticky se nevsákla. Trvalo jen 35 sekund, než prvních asi deset litrů začalo vytékat z pórů pod místem, kde jsme vodu nalévali," komentoval Vaľo. Jen o něco pomaleji voda odtékala pryč z posekané louky, jejíž půda je také uježděná traktory. Ani ta nedokázala zdaleka vsáknout vodu tak, jako neporušená půda.

Zdroj: https://www.lidovky.cz/domov/moravska-tsunami-je-sestra-sucha-budou-to-roky-nez-napravime-stare-chyby-rika-expert.A200627_104203_ln_domov_ele

28.4.2021 Voda odtiekla, čakáme sucho

4.2.2021 Krátka animácia ako odvádzame vodu z lesov

20.1.2021 Vyjadrenia účastníkov exkurzie v lesoch na Slovensku

Klimatická chyba

Povodne a suchá, dva problémy s jedným riešením 12.6.2013

Odkaz pro vlády států a pro delegáty klimatické konference v Paříži (UNFCCC)

Když zastavíme odvodňování pevnin:

  • zastavíme přehřívání pevniny sluneční energií
  • zastavíme globální oteplování
  • zastavíme tání ledovců
  • zastavíme stoupání hladiny oceánů
  • zastavíme povodně
  • zastavíme sucha
  • zastavíme snižování hladiny podzemních vod
  • zastavíme vysychání potoků a řek
  • zastavíme sesuvy půdy

Odvodňovanie pevnín = klimatická zmena ' Štefan Vaľo ' ocenené festivalom Agrofilm 2015

zobrazit více..
Loading...