Uhlíková neutralita 2050

p>Svět bojuje s globálním oteplováním, které je přičítáno zejména vysoké produkci CO2, metanu a dalších skleníkových plynů. Část z nich se aktuálně lidstvo snaží omezit přísnými emisními limity a zavedením k tzv. uhlíkové neutrality, tedy snah o to, aby objem vypouštěných plynů nebyl vyšší než ten, který dokáže příroda sama opět pohltit. A jak vyřešíme vypouštěné plyny, které neprodukuje lidstvo (metan z permafrostu, výbuchy sopek atd.)?

Objevuje se však i problém, na který zatím nemáme vůbec žádný dosah

Green New Deal

Evropa se má stát globálním lídrem v boji proti oteplování planety. Uhlíkové neutrality chce Leyenová dosáhnout využitím obnovitelných zdrojů, energetickými úsporami a regulací dováženého zboží tak, aby ceny odrážely reálnou uhlíkovou stopu. Znamená to rychlejší útlum uhelných zdrojů a těžby, vyšší zdanění letecké a námořní dopravy, růst cen energií i dovozu.

  • Nový cíl Evropské unie do roku 2050, Evropa má jako první kontinent na světě dosáhnout uhlíkové neutrality
  • Evropa se má stát prvním uhlíkově neutrálním kontinentem.
  • Emise skleníkových plynů do roku 2030 mají klesnout o 50-55 % (oproti roku 1990).
  • Změny má EU podpořit fondem disponujícím 100 miliardami eur.

Uhlíková neutralita je úprava života a průmyslu tak, aby planeta byla schopna pohltit tolik CO2, kolik ho vyprodukuje. Vědci ale tápou v tom, jaké jevy způsobené klimatickou změnou mají jaký vliv a kde přesně. 

Klíčem je snížit emise států, které ji nejvíc znečišťují. Tedy USA, Čína, Rusko nebo Indie. Proti nim je totiž Evropa naprosto čistá!

  • Ekonom společnosti Czechfund Ing. Lukáš Kovanda uvádí, že dosažení nulové uhlíkové stopy bude při přepočtu na hlavu stát české občany 60 000 korun ročně (v podobě vyšších cen elektřiny či tepla).  k dosažení uhlíkové neutrality v Česku budou až dvojnásobné ve srovnání se starými členskými státy EU. Má jít až o stovky miliard korun ročně po dobu minimálně dvaceti letVíce
  • Podle studie vědců ze Stanfordovy univerzity by nás uhlíková neutralita bez jádra vyšla na dva a půl bilionu korun. více

Podle propočtů Evropské komise by přechod ke klimatické neutralitě stál 176 až 290 miliard eur ročně mezi lety 2030 až 2050. Tedy až sedm a půl bilionu korun každý rok. Zároveň ale tato politika podle komise přinese zásadní hospodářské zisky - prý dosáhnou až 400 miliard eur ročně, což je přes 10 bilionů korun.

  • Fond pro uhelné regiony by podle předsedkyně EK měl umožnit investice ve výši 100 miliard eur (2,5 bilionu korun), které pomohou několika desítkám nyní na uhlí závislých oblastí v řadě unijních zemí zvládat nadcházející změny.

V roce 2018 vypustilo lidstvo do atmosféry 37 miliard tun emisí. Z toho EU pouhé 3,5 miliardy čili 9%. Současně snížila uhlíkovou stopu o 20 milionů tun CO2

  • Ostatní státy vypustily o 1020 milionů tun CO2 víc! Máme proto dál snižovat konkurenceschopnost Evropy stále tvrdšími opatřeními, snížit tím globální znečištění o pár procent a sledovat přitom, jak ostatní ekonomicky posilují, zatímco na přírodu kašlou více

28.12.2019 EU uvažuje o zavedení uhlíkového cla (tzv. carbon border tax), které by zohlednilo uhlíkovou stopu zboží, které by bylo do Evropy importováno ze třetích zemí.

  • zavedení by mohlo narušit vztahy s Čínou. Naznačil to poradce čínského klimatického vyjednávacího týmu. Daň by zvýšila cenu čínských výrobků na evropském trhu.
  • Pařížská dohoda je dle Číňanů úmluvou založenou na mnohostrannosti a dobrovolné účasti zemí, které vzájemně spolupracují. více

13.12.2019 Summit EU se shodl na klimatické neutralitě, Výjimku ze závazku si vyjednalo Polsko, o jehož pozici bude jednat summit v červnu příštího roku. Informoval o tom předseda Evropské rady Charles Michel. Závěry obsahují zmínku o jaderné energii jako součásti energetického mixu, kterou prosazovalo Česko. více

29.11.2019 Stručný text vyhlašující "klimatickou a environmentální nouzi" vyzval nastupující Evropskou komisi, aby přišla s legislativními návrhy a rozpočtovými kroky, které zajistí splnění klimatických cílů. Rezoluce rovněž vyzývá členské státy, aby alespoň zdvojnásobily své příspěvky do mezinárodního Zeleného klimatického fondu. Text také požaduje, aby unie sladila svůj rozpočet s mezinárodními závazky. Poslanci dali najevo znepokojení nad tím, že skutečné závazky rozvinutých zemí ještě nedosáhly společného cíle 100 miliard dolarů (2,3 bilionu korun) ročně.

  • Poslanci dnes v dalším usnesení podpořili rovněž vyhlášení zmíněné uhlíkové neutrality do roku 2050. V jejím rámci by unijní země výrazně snížily emise CO2 a zbytek by kompenzovaly například výsadbou nových stromů.
  • "Vzhledem ke klimatické a environmentální nouzi je nezbytné, aby se emise skleníkových plynů snížily do roku 2030 o 55 procent. Jde zároveň o jasný a aktuální vzkaz pro komisi pár týdnů předtím, než zveřejní své sdělení o Zelené dohodě pro Evropu,"Více na: 

Česko

Navíc jsme v roce 2017 přijali strategický dokument Politika ochrany klimatu v ČR, který počítá i se snížením emisí uhlíku o 80 % do roku 2050.

V roce 2050 by ale už zhruba polovinu energie chtěla vyrábět z jádra díky dostavbě jaderných bloků v Dukovanech a Temelíně, dosud je to 3%. Vzrůst má i podíl obnovitelných zdrojů, a to z 12,5 % na 28 %

 Ke snížení produkce emisí o 90 milionů tun do roku 2050 bude nutné realizovat několik základních kroků. "Prvním je odstavení v podstatě všech hnědouhelných energetických bloků. Dále je tam výrazné snižování spotřeby energie, rozvoj obnovy zdrojů, v podstatě totální elektrifikace dopravy, což znamená, že v roce 2050 už by na českých silnicích a železnicích nemělo jezdit nic na benzin či naftu, snížení tepelných ztrát budov, a to zásadně, v zásadě o polovinu, změna vytápění domácností. více

11.12.2019 Náklady na dosažení uhlíkové neutrality v Česku budou činit 675 (30-40 miliard EUR) miliard korun. Evropská unie by to měla zohlednit v příštím rozpočtovém období. Na twitteru to po dnešním jednání s ministrem životního prostředí Richardem Brabcem, generálním ředitelem ČEZ Danielem Benešem a státní tajemnicí pro evropské záležitosti Milenou Hrdinkovou uvedl premiér Andrej Babiš (ČTK) 

Německo

Svým balíčkem opatření na ochranu klimatu, schváleným už před týdnem, chce spolková vláda docílit splnění ambiciózních klimatických cílů, které si předsevzala k roku 2030. 

  • jízdenky na dálkové vlakové spoje má proto klesnout ze současných 19 procent na sedm procent. 
  • od 1. dubna 2020 letenky. Například daň na letenku do evropských destinací má vzrůst o 5,65 eura (zhruba 145 korun) na 13 eur, pokud spoj startuje z německého letiště. U letů do 6000 kilometrů má zdanění vzrůst o zhruba deset eur na 33 eur. Ještě delší lety budou zatíženy daní ve výši téměř 60 eur, což je o téměř 18 eur více než dosud. 
  • kabinet schválil zásadní body k plánovanému zpoplatnění skleníkového plynu CO2 prostřednictvím systému národních emisních povolenek. Paliva z ropy, zemního plynu a později i z uhlí mají podražit, například benzin podle agentury DPA o zhruba tři centy na litr. více

18.9.2019 Německo nesplní ani své emisní cíle pro rok 2020. Berlín původně plánoval, že do příštího roku emise skleníkových plynů ve srovnání s rokem 1990 sníží o 40 procent. Do konce loňského roku ale klesly jen o 30,6 procenta.

Co by pro nás v Česku uhlíková neutralita v roce 2050 znamenala?  

Za emisní povolenky náš průmysl zaplatil už 37 miliard korun a další výhled je až 230 miliard v příštích deseti letech.

  • Především bychom museli přestat topit uhlím a fosilními palivy, a to jak v elektrárnách a teplárnách, tak v domácnostech. Zhruba 300 tisíc domácností dnes topí uhlím. Znamenalo by to úplnou elektrifikaci železnic a veřejné dopravy.
  • Znamenalo by to, že žádné auto na silnicích by nesmělo jezdit na konvenční pohon. Zřejmě bychom museli dovážet elektřinu a biomasu. Museli bychom snížit spotřebu masa, změnit spotřebitelské vzorce - omezit dovoz potravin, létání a teplotu v místnostech.
  • Základem jsou pak především úspory energie ve všech sektorech. Bylo by nutné omezit odvětví s vysokým příspěvkem k emisím skleníkových plynů - například hutnictví a ocelářství.
  • Podíl průmyslu (včetně energetiky) v ČR činí přibližně 30 procent hrubé přidané hodnoty, a ČR tak patří mezi nejprůmyslovější členské státy EU.

Uhlíková neutralita, zprávy z tisku:

25.7.2020 Katastrofu už možná nezvrátíme. Vědci našli obrovský únik metanu pod mořským dnem u pobřeží Antarktidy. Permafrost daleko na severní polokouli Země totiž pod ledem ukrývá miliony tun metanu, který při tání půdy samovolně uniká do ovzduší, čímž opět přispívá k ohřívání atmosféry a celý proces tak v zásadě akceleruje i bez přispění člověka. Původ úniku zatím není jasný, dokonce vůbec nemusí souviset s oteplováním oceánů. Možná jde spíše o aktivní vulkán. "Nejsou to dobré zprávy. Trvalo více než pět let, než se zde metan pohlcující mikroby začaly objevovat a dokonce i tak metan stále rapidně uniká z mořského dna

  • Metan z permafrostu, ale nyní i z podmořské hladiny tak přispívá k oteplování planety i bez toho, aby se o další emise musel starat sám člověk
  • Podle vědců se klima v případě zdvojnásobení objemu CO2 na Zemi oproti dnešku může oteplit o 2,6 až 3,9 °C, což by v příštích desetiletích udělalo mnohé oblasti neobyvatelnými, roztálo ještě více ledovců a uvolnilo další množství metanu.
  • Existují tedy obavy, že zpomalení oteplování už nemusí být zvratitelné ani při extrémním snížení lidmi produkovaných emisí. Museli bychom přistoupit k mnohem kreativnějším řešením, jako je recyklace plynů nebo stínění oblohy.
  • https://refresher.cz/86962-Katastrofu-uz-mozna-nezvratime-Vedci-nasli-obrovsky-unik-metanu-pod-morskym-dnem-ktery-take-prispiva-ke-globalnimu-oteplovani?utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=sekce-z-internetu#dop_ab_variant=368741&dop_req_id=4XISiZuXdo9-202007250716&dop_source_zone_name=hpfeed.sznhp.box

17.6.2020 Looney (BP): Pro splnění emisních závazků pro r. 2050 by svět musel každý rok "vypnout" jako letos (koronavirová pandemie) po dobu následujících 25 let. V dubnu IEA odhadla, že globální emise CO2 by mohly letos klesnout o 8% respektive 2,6 Gigatun oproti úrovním z minulé dekády. Takov pokles by byl více jak 6rát větší než doposud rekordní redukce o 0,4 Gigatun z roku 2009 a dvojnásobný oproti součtu všech snížení od konce 2. světové války. Splnění globálního cíle do roku 2050 bude vyžadovat radikální změnu v nastavení životního přístupu lidstva jako takového. Technologie, které by umožnily splnění cíle existují už dnes, výzvou je ale jejich dostatečná aplikace a rozšíření

https://www.kurzy.cz/zpravy/548439-looney-bp-pro-splneni-emisnich-zavazku-pro-r-2050-by-svet-musel-kazdy-rok-vypnout-jako-letos/

6.12.2019 Britský fyzik Tim Palmer (66) nevěří lidstvo v nejbližší době vyvine technologii, která by v globálním měřítku byla schopna snížit objem oxidu uhličitého v atmosféře. Říkáme, že to, co dnes děláme, bude mít vliv na dalších sto let, protože to je horizont, na který jsme schopni nahlédnout. Dopad ale bude mít na tisíciletí. více

  • Síť 5G je může změnit předpověď počasí negativně. Může ovlivnit satelity, které dramaticky přispěly k jejich vylepšení. Satelity neměří počasí přímo, přijímají elektromagnetickou radiaci a vy můžete tato data interpretovat, tedy vyčíst z nich teplotu, množství odpařené vody a další atmosférické procesy. Problémem 5G je pásmo elektromagnetické radiace, které satelity používají pro zjištění odpařené vody.
  • Nicméně je tu pravděpodobnost, a to až 50 %, že na konci tohoto století se klima změní natolik, že velké části světa budou doslova neobyvatelné. Některá pobřežní města budou zaplavena nebo bouře budou tak intenzivní, jak jsme je nikdy nezažili. Čili udělat rozhodnutí o dekarbonizaci je pokus snížit toto riziko.
  • Výsadba stromů je jednoduchý způsob. Jejich masivní množství by situaci trochu změnilo. Ale technologie tu žádná není. Můžeme se spolehnout, že do 50 let takovou vyvineme, a nesnižovat dnes emise? Tvrdím, že je nebezpečí, že během 50 let překonáme takzvané body zlomu, kdy nás odsátí CO2 z atmosféry nevrátí zpět, ale že se prostě odehrají nějaké nevratné změny klimatu.

28.8.2019 Švýcarská vláda chce snížit své čisté uhlíkové emise do roku 2050 na nulu (Bloomberg) 

Ekologická stopa planety

Loading...