Uhlíková neutralita 2050

p>Svět bojuje s globálním oteplováním, které je přičítáno zejména vysoké produkci CO2, metanu a dalších skleníkových plynů. Část z nich se aktuálně lidstvo snaží omezit přísnými emisními limity a zavedením k tzv. uhlíkové neutrality, tedy snah o to, aby objem vypouštěných plynů nebyl vyšší než ten, který dokáže příroda sama opět pohltit. A jak vyřešíme vypouštěné plyny, které neprodukuje lidstvo (metan z permafrostu, výbuchy sopek atd.)?

Objevuje se však i problém, na který zatím nemáme vůbec žádný dosah

Green New Deal

Evropa se má stát globálním lídrem v boji proti oteplování planety. Uhlíkové neutrality chce Leyenová dosáhnout využitím obnovitelných zdrojů, energetickými úsporami a regulací dováženého zboží tak, aby ceny odrážely reálnou uhlíkovou stopu. Znamená to rychlejší útlum uhelných zdrojů a těžby, vyšší zdanění letecké a námořní dopravy, růst cen energií i dovozu.

  • Nový cíl Evropské unie do roku 2050, Evropa má jako první kontinent na světě dosáhnout uhlíkové neutrality
  • Evropa se má stát prvním uhlíkově neutrálním kontinentem.
  • Emise skleníkových plynů do roku 2030 mají klesnout o 50-55 % (oproti roku 1990).
  • Změny má EU podpořit fondem disponujícím 100 miliardami eur.

Uhlíková neutralita je úprava života a průmyslu tak, aby planeta byla schopna pohltit tolik CO2, kolik ho vyprodukuje. Vědci ale tápou v tom, jaké jevy způsobené klimatickou změnou mají jaký vliv a kde přesně. 

Klíčem je snížit emise států, které ji nejvíc znečišťují. Tedy USA, Čína, Rusko nebo Indie. Proti nim je totiž Evropa naprosto čistá!

  • Ekonom společnosti Czechfund Ing. Lukáš Kovanda uvádí, že dosažení nulové uhlíkové stopy bude při přepočtu na hlavu stát české občany 60 000 korun ročně (v podobě vyšších cen elektřiny či tepla).  k dosažení uhlíkové neutrality v Česku budou až dvojnásobné ve srovnání se starými členskými státy EU. Má jít až o stovky miliard korun ročně po dobu minimálně dvaceti letVíce
  • Podle studie vědců ze Stanfordovy univerzity by nás uhlíková neutralita bez jádra vyšla na dva a půl bilionu korun. více

Podle propočtů Evropské komise by přechod ke klimatické neutralitě stál 176 až 290 miliard eur ročně mezi lety 2030 až 2050. Tedy až sedm a půl bilionu korun každý rok. Zároveň ale tato politika podle komise přinese zásadní hospodářské zisky - prý dosáhnou až 400 miliard eur ročně, což je přes 10 bilionů korun.

  • Fond pro uhelné regiony by podle předsedkyně EK měl umožnit investice ve výši 100 miliard eur (2,5 bilionu korun), které pomohou několika desítkám nyní na uhlí závislých oblastí v řadě unijních zemí zvládat nadcházející změny.

V roce 2018 vypustilo lidstvo do atmosféry 37 miliard tun emisí. Z toho EU pouhé 3,5 miliardy čili 9%. Současně snížila uhlíkovou stopu o 20 milionů tun CO2

  • Ostatní státy vypustily o 1020 milionů tun CO2 víc! Máme proto dál snižovat konkurenceschopnost Evropy stále tvrdšími opatřeními, snížit tím globální znečištění o pár procent a sledovat přitom, jak ostatní ekonomicky posilují, zatímco na přírodu kašlou více

28.12.2019 EU uvažuje o zavedení uhlíkového cla (tzv. carbon border tax), které by zohlednilo uhlíkovou stopu zboží, které by bylo do Evropy importováno ze třetích zemí.

  • zavedení by mohlo narušit vztahy s Čínou. Naznačil to poradce čínského klimatického vyjednávacího týmu. Daň by zvýšila cenu čínských výrobků na evropském trhu.
  • Pařížská dohoda je dle Číňanů úmluvou založenou na mnohostrannosti a dobrovolné účasti zemí, které vzájemně spolupracují. více

13.12.2019 Summit EU se shodl na klimatické neutralitě, Výjimku ze závazku si vyjednalo Polsko, o jehož pozici bude jednat summit v červnu příštího roku. Informoval o tom předseda Evropské rady Charles Michel. Závěry obsahují zmínku o jaderné energii jako součásti energetického mixu, kterou prosazovalo Česko. více

29.11.2019 Stručný text vyhlašující "klimatickou a environmentální nouzi" vyzval nastupující Evropskou komisi, aby přišla s legislativními návrhy a rozpočtovými kroky, které zajistí splnění klimatických cílů. Rezoluce rovněž vyzývá členské státy, aby alespoň zdvojnásobily své příspěvky do mezinárodního Zeleného klimatického fondu. Text také požaduje, aby unie sladila svůj rozpočet s mezinárodními závazky. Poslanci dali najevo znepokojení nad tím, že skutečné závazky rozvinutých zemí ještě nedosáhly společného cíle 100 miliard dolarů (2,3 bilionu korun) ročně.

  • Poslanci dnes v dalším usnesení podpořili rovněž vyhlášení zmíněné uhlíkové neutrality do roku 2050. V jejím rámci by unijní země výrazně snížily emise CO2 a zbytek by kompenzovaly například výsadbou nových stromů.
  • "Vzhledem ke klimatické a environmentální nouzi je nezbytné, aby se emise skleníkových plynů snížily do roku 2030 o 55 procent. Jde zároveň o jasný a aktuální vzkaz pro komisi pár týdnů předtím, než zveřejní své sdělení o Zelené dohodě pro Evropu,"Více na: 

Česko

Navíc jsme v roce 2017 přijali strategický dokument Politika ochrany klimatu v ČR, který počítá i se snížením emisí uhlíku o 80 % do roku 2050.

V roce 2050 by ale už zhruba polovinu energie chtěla vyrábět z jádra díky dostavbě jaderných bloků v Dukovanech a Temelíně, dosud je to 3%. Vzrůst má i podíl obnovitelných zdrojů, a to z 12,5 % na 28 %

 Ke snížení produkce emisí o 90 milionů tun do roku 2050 bude nutné realizovat několik základních kroků. "Prvním je odstavení v podstatě všech hnědouhelných energetických bloků. Dále je tam výrazné snižování spotřeby energie, rozvoj obnovy zdrojů, v podstatě totální elektrifikace dopravy, což znamená, že v roce 2050 už by na českých silnicích a železnicích nemělo jezdit nic na benzin či naftu, snížení tepelných ztrát budov, a to zásadně, v zásadě o polovinu, změna vytápění domácností. více

11.12.2019 Náklady na dosažení uhlíkové neutrality v Česku budou činit 675 (30-40 miliard EUR) miliard korun. Evropská unie by to měla zohlednit v příštím rozpočtovém období. Na twitteru to po dnešním jednání s ministrem životního prostředí Richardem Brabcem, generálním ředitelem ČEZ Danielem Benešem a státní tajemnicí pro evropské záležitosti Milenou Hrdinkovou uvedl premiér Andrej Babiš (ČTK) 

Německo

Svým balíčkem opatření na ochranu klimatu, schváleným už před týdnem, chce spolková vláda docílit splnění ambiciózních klimatických cílů, které si předsevzala k roku 2030. 

  • jízdenky na dálkové vlakové spoje má proto klesnout ze současných 19 procent na sedm procent. 
  • od 1. dubna 2020 letenky. Například daň na letenku do evropských destinací má vzrůst o 5,65 eura (zhruba 145 korun) na 13 eur, pokud spoj startuje z německého letiště. U letů do 6000 kilometrů má zdanění vzrůst o zhruba deset eur na 33 eur. Ještě delší lety budou zatíženy daní ve výši téměř 60 eur, což je o téměř 18 eur více než dosud. 
  • kabinet schválil zásadní body k plánovanému zpoplatnění skleníkového plynu CO2 prostřednictvím systému národních emisních povolenek. Paliva z ropy, zemního plynu a později i z uhlí mají podražit, například benzin podle agentury DPA o zhruba tři centy na litr. více

18.9.2019 Německo nesplní ani své emisní cíle pro rok 2020. Berlín původně plánoval, že do příštího roku emise skleníkových plynů ve srovnání s rokem 1990 sníží o 40 procent. Do konce loňského roku ale klesly jen o 30,6 procenta.

Co by pro nás v Česku uhlíková neutralita v roce 2050 znamenala?  

Za emisní povolenky náš průmysl zaplatil už 37 miliard korun a další výhled je až 230 miliard v příštích deseti letech.

  • Především bychom museli přestat topit uhlím a fosilními palivy, a to jak v elektrárnách a teplárnách, tak v domácnostech. Zhruba 300 tisíc domácností dnes topí uhlím. Znamenalo by to úplnou elektrifikaci železnic a veřejné dopravy.
  • Znamenalo by to, že žádné auto na silnicích by nesmělo jezdit na konvenční pohon. Zřejmě bychom museli dovážet elektřinu a biomasu. Museli bychom snížit spotřebu masa, změnit spotřebitelské vzorce - omezit dovoz potravin, létání a teplotu v místnostech.
  • Základem jsou pak především úspory energie ve všech sektorech. Bylo by nutné omezit odvětví s vysokým příspěvkem k emisím skleníkových plynů - například hutnictví a ocelářství.
  • Podíl průmyslu (včetně energetiky) v ČR činí přibližně 30 procent hrubé přidané hodnoty, a ČR tak patří mezi nejprůmyslovější členské státy EU.

Uhlíková neutralita, zprávy z tisku:

25.12.2020 Bohatá elita může za víc emisí než chudší polovina lidstva. Pokud má být boj proti globálním změnám klimatu úspěšný, bude muset svůj životní styl změnit zejména bohatá elita, která produkuje obrovský podíl emisí skleníkových plynů. Jedno procento nejbohatších obyvatel planety má na svědomí dvakrát tolik emisí než celá chudší polovina lidstva, uvedl tento měsíc ve své zprávě Program OSN na ochranu životního prostředí (UNEP). Zpráva sleduje, jak souvisí uhlíková stopa s životní úrovní lidí, a upozorňuje na to, že disproporčně velký podíl na globálním oteplování mají kvůli vyšším emisím zejména lidé s vyššími příjmy. Deset procent obyvatel planety s nejvyššími příjmy spotřebovává 45 procent veškeré vyrobené energie a dokonce 75 % energie v letecké dopravě. Naproti tomu chudší polovina lidstva spotřebovává jen deset procent energie a 5 % energie v letecké dopravě.

Pokud by se státy světa skutečně odhodlaly k boji proti oteplování a pokusily se růst teplot omezit na 1,5 stupně Celsia do konce století, jak to předpokládá pařížská dohoda o klimatu, pak by se produkce oxidu uhličitého na hlavu musela snížit na 2,5 tuny ročně do roku 2030. Ti chudší by paradoxně mohli svou uhlíkovou stopu zvětšit až třikrát, desetina nejbohatších by ale musela emise omezit na desetinu toho co dosud. "Emise nejbohatšího procenta celosvětové populace činí více než dvakrát tolik, co emise těch chudších 50 %. Tato elita by tak musela svou uhlíkovou stopu zmenšit třicetkrát, pokud bychom chtěli dostát pařížské dohodě

https://www.novinky.cz/veda-skoly/clanek/bohata-elita-muze-za-vic-emisi-nez-chudsi-polovina-lidstva-40346168#

12.12.2020 Generální tajemník OSN António Guterres v sobotu apeloval na světové lídry, aby ve svých zemích vyhlásili stav klimatické nouze a pomohli tak urychlit kroky, které by zabránily katastrofálním důsledkům globálního oteplování. Na virtuálním klimatickém summitu, který uspořádala Velká Británie, vystoupil mimo jiné čínský prezident Si Ťin-pching, který ohlásil závazek snížit do roku 2030 emise oxidu uhličitého v poměru k hrubému domácímu produktu o 65 procent oproti roku 2005.

https://www.e15.cz/zahranicni/sef-osn-apeloval-na-politiky-aby-vyhlasili-stav-klimaticke-nouze-1376215?

10.12.2020 Banky přisypávají do kotle miliardy na znečišťující fosilní projekty

Téměř pět let poté, co se podepsala Pařížská dohoda o změně klimatu, finanční instituce stále poskytují miliardy dolarů společnostem, které těží a spalují nejvíce znečišťující zdroje na Zemi.

Podle společné zprávy 18 klimatických organizací zveřejněné ve čtvrtek poskytly banky od začátku roku 2016 v půjčkách a zárukách více než 1,6 bilionů dolarů podnikům s fosilními palivy, které plánují a rozvíjejí ropné, plynové a uhelné projekty. U prvních třech bank (Citigroup, Bank of America a JPMorgan Chase) jde dohromady o 295 miliard dolarů.

Tento údaj ale vychází pouze z dat bank a investorů do společností zapojených do 12 energetických projektů, což je daleko od celosvětového rozsahu financování fosilních paliv. Podle Bloombergu se celková částka blíží 3,7 bilionům USD, pokud zahrneme všechny typy korporátních znečišťovatelů.

Podle zprávy, kterou koordinovala německá klimatická skupina Urgewald, má těchto 12 projektů potenciál vyprodukovat nejméně 175 gigatun dalších emisí CO2. To je téměř 75 % zbývajícího uhlíkového rozpočtu, což je množství CO2, které lze podle vědců z Climate Analytics ještě vyprodukovat, aby globální oteplování nepřesáhlo úroveň 1,5 stupně Celsia.

https://www.kurzy.cz/zpravy/570189-banky-prisypavaji-do-kotle-miliardy-na-znecistujici-fosilni-projekty/<br>

14.10.2020 Zelený vodík, nízkouhlíková letecká paliva a elektrická nákladní vozidla patří mezi 55 čistých technologií, které mohou Evropské unii pomoci dosáhnout cíle klimatické neutrality do poloviny tohoto století, ukázal ve středu výzkum společnosti Capgemini Invent 

17.9.2020 Splnění cíle by znamenalo, že EU bude mít výhled na dosažení klimatické neutrality do roku 2050. To znamená dosáhnout rovnováhy mezi vyprodukovanými emisemi uhlíku a jeho pohlcováním půdou, lesy, oceány a umělými úložišti.

Spotřeba uhlí by v rámci unijní sedmadvacítky měla ve srovnání s rokem 2015 klesnout o 70 procent, podíl obnovitelných zdrojů na výrobě elektrické energie by měl naopak stoupnout na 40%. Tento návrh však už nyní naráží na odpor a skepsi zástupců členských zemí. "Všichni bychom si přáli čistší planetu, ale je třeba dávat si reálné cíle. Snižování emisních limitů se podepíše zejména na automobilovém průmyslu," kritizovala plány komise místopředsedkyně Evropského parlamentu Dita Charanzová (ANO). Automobilový průmysl je přitom klíčový i pro českou ekonomiku.

Předsedkyně Evropské komise v ročním raportu také ocenila práci EU během koronavirové pandemie. Unie toho podle ní udělala mnohem víc než kdy předtím - mimo jiné vytvářela koridory pro dopravu zboží (tzv. zelené pruhy) a starala se o to, aby se někteří občané mohli vrátit do svých zemí. Schengenský prostor, který epidemiologická opatření narušila, podle předsedkyně EK čeká reforma, respektive "vyztužení".

https://www.novinky.cz/zahranicni/evropa/clanek/von-der-leyenova-nespokojime-se-se-statem-quo-eu-musi-urychlit-premenu-40336684#

16.9.2020 Země unie teď mohou využít peníze z evropských fondů například na budování dobíjecích stanic pro elektromobily. Podle serveru Politico Evropská komise ve svém návrhu zmíní možnost, že by nově vyrobená auta od určitého data, nejspíš od roku 2035, už nesměla jezdit na benzin či naftu. Takový zákaz chtějí samostatně přijmout například Francie, Británie nebo Norsko.

Nový cíl pro snížení emisí k roku 2030, stejně jako jakékoliv cíle pro autoprůmysl či další sektory, začne platit, jen když se na něm shodnou členské země EU a Evropský parlament. Česko tedy má možnost dát dohromady koalici dalších států a návrh zablokovat, pokud s ním nebude souhlasit ani po prostudování zmíněné analýzy Evropské komise. Jenže momentálně se zdá, že se mu to nemůže podařit - rychlejší snižování emisí kritizovali jen Poláci, Maďaři, Slováci, Bulhaři a Rumuni. Naopak řada dalších zemí, například severské státy nebo Nizozemsko, by si přála ještě vyšší cíl než komisí navrhovaných 55 procent. Podobný požadavek také nejspíš vznese Evropský parlament - většina europoslanců se začátkem října zřejmě shodne na tom, že je potřeba snížit emise nikoliv o 55, ale o 60 procent.

Požadavek, aby EU k roku 2030 srazila emise rychleji, je v souladu se závěry tisíců vědců sdružených v rámci OSN. Podle nich je nutné, aby emise v roce 2030 klesly minimálně o 55 procent, jinak se unii nemůže podařit dosáhnout v roce 2050 klimatické neutrality - to znamená, že by se na jejím území k tomuto datu vypouštělo jen zcela minimální množství emisí. Dosažení klimatické neutrality loni slíbili lídři členských zemí EU včetně premiéra Babiše. Splnění tohoto cíle je podle vědců nezbytné, aby se lidstvo vyhnulo rozsáhlým změnám klimatu, které by, mimo jiné, vyvolaly migraci milionů lidí.

Pokud by se planeta Země oteplila o tři stupně Celsia, státy EU by každý rok utrpěly ztráty ve výši 170 miliard eur, tedy čtyři a půl bilionu korun, upozornila Evropská komise na nejnovější odhady vědců.

https://archiv.ihned.cz/c1-66816540-brusel-chce-vyrazne-pritvrdit-ve-snizovani-emisi-v-cesku-jsou-jedny-z-nejvyssich-zmena-muze-stat-biliony<br>

25.7.2020 Katastrofu už možná nezvrátíme. Vědci našli obrovský únik metanu pod mořským dnem u pobřeží Antarktidy. Permafrost daleko na severní polokouli Země totiž pod ledem ukrývá miliony tun metanu, který při tání půdy samovolně uniká do ovzduší, čímž opět přispívá k ohřívání atmosféry a celý proces tak v zásadě akceleruje i bez přispění člověka. Původ úniku zatím není jasný, dokonce vůbec nemusí souviset s oteplováním oceánů. Možná jde spíše o aktivní vulkán. "Nejsou to dobré zprávy. Trvalo více než pět let, než se zde metan pohlcující mikroby začaly objevovat a dokonce i tak metan stále rapidně uniká z mořského dna

  • Metan z permafrostu, ale nyní i z podmořské hladiny tak přispívá k oteplování planety i bez toho, aby se o další emise musel starat sám člověk
  • Podle vědců se klima v případě zdvojnásobení objemu CO2 na Zemi oproti dnešku může oteplit o 2,6 až 3,9 °C, což by v příštích desetiletích udělalo mnohé oblasti neobyvatelnými, roztálo ještě více ledovců a uvolnilo další množství metanu.
  • Existují tedy obavy, že zpomalení oteplování už nemusí být zvratitelné ani při extrémním snížení lidmi produkovaných emisí. Museli bychom přistoupit k mnohem kreativnějším řešením, jako je recyklace plynů nebo stínění oblohy.
  • https://refresher.cz/86962-Katastrofu-uz-mozna-nezvratime-Vedci-nasli-obrovsky-unik-metanu-pod-morskym-dnem-ktery-take-prispiva-ke-globalnimu-oteplovani?

17.6.2020 Looney (BP): Pro splnění emisních závazků pro r. 2050 by svět musel každý rok "vypnout" jako letos (koronavirová pandemie) po dobu následujících 25 let. V dubnu IEA odhadla, že globální emise CO2 by mohly letos klesnout o 8% respektive 2,6 Gigatun oproti úrovním z minulé dekády. Takov pokles by byl více jak 6rát větší než doposud rekordní redukce o 0,4 Gigatun z roku 2009 a dvojnásobný oproti součtu všech snížení od konce 2. světové války. Splnění globálního cíle do roku 2050 bude vyžadovat radikální změnu v nastavení životního přístupu lidstva jako takového. Technologie, které by umožnily splnění cíle existují už dnes, výzvou je ale jejich dostatečná aplikace a rozšíření

https://www.kurzy.cz/zpravy/548439-looney-bp-pro-splneni-emisnich-zavazku-pro-r-2050-by-svet-musel-kazdy-rok-vypnout-jako-letos/

6.12.2019 Britský fyzik Tim Palmer (66) nevěří lidstvo v nejbližší době vyvine technologii, která by v globálním měřítku byla schopna snížit objem oxidu uhličitého v atmosféře. Říkáme, že to, co dnes děláme, bude mít vliv na dalších sto let, protože to je horizont, na který jsme schopni nahlédnout. Dopad ale bude mít na tisíciletí. více

  • Síť 5G je může změnit předpověď počasí negativně. Může ovlivnit satelity, které dramaticky přispěly k jejich vylepšení. Satelity neměří počasí přímo, přijímají elektromagnetickou radiaci a vy můžete tato data interpretovat, tedy vyčíst z nich teplotu, množství odpařené vody a další atmosférické procesy. Problémem 5G je pásmo elektromagnetické radiace, které satelity používají pro zjištění odpařené vody.
  • Nicméně je tu pravděpodobnost, a to až 50 %, že na konci tohoto století se klima změní natolik, že velké části světa budou doslova neobyvatelné. Některá pobřežní města budou zaplavena nebo bouře budou tak intenzivní, jak jsme je nikdy nezažili. Čili udělat rozhodnutí o dekarbonizaci je pokus snížit toto riziko.
  • Výsadba stromů je jednoduchý způsob. Jejich masivní množství by situaci trochu změnilo. Ale technologie tu žádná není. Můžeme se spolehnout, že do 50 let takovou vyvineme, a nesnižovat dnes emise? Tvrdím, že je nebezpečí, že během 50 let překonáme takzvané body zlomu, kdy nás odsátí CO2 z atmosféry nevrátí zpět, ale že se prostě odehrají nějaké nevratné změny klimatu.

28.8.2019 Švýcarská vláda chce snížit své čisté uhlíkové emise do roku 2050 na nulu (Bloomberg) 

Ekologická stopa planety

zobrazit více..
Loading...