Kásim Sulejmání

generálmajor Kásim Sulejmání, (narodil se 1957 v Raboru, 3.1.2020 USA zabily raketou z dronu vojenského lídra Íránu), přezdívaný Ajatolláhův meč. Sulejmání, který měl na starosti operace v zahraničí, stál za strategií tzv. zástupných válek, kdy se Írán v konfliktech v sousedních zemích sice přímo neangažoval, ale podporoval tam přes jednotky a poradce Al-Kuds (je arabský a perský název pro Jeruzalém) své spojence, ať už šlo o Húsíe v Jemenu, libanonský Hizballáh, či šíitské milice v Iráku.

  • stál v čele sil elitních sil revolučních gard Kuds jednou z nejpopulárnějších postav v Íránu. V průzkumu z roku 2018 mu důvěřovalo na 83 % dotázaných 
  • odveta za likvidace generála je velmi pravděpodobná a může mít podobu kybernetických útoků nebo akcí spojenců Teheránu.
  • Bude to znamenat vynucený odchod amerických jednotek z regionu?
  • Jeho smrt je jako vyhlášení války a může znamenat spojení šíítů v regionu proti USA (Irák, Irán, atd.), konflikt se tak vyhrocuje poté, co loni Bílý dům zpřísnil ekonomické sankce proti Teheránu a íránské Revoluční gardy v odvetě napadly několik tankerů v Perském zálivu.

Sulejmání, který se narodil v roce 1957 v Raboru v hornaté provincii Kerman a od třinácti pracoval, aby pomohl splatit otcovy dluhy, se připojil za islámské revoluce v roce 1979 k revolučním gardám a podílel se na potlačení kurdského povstání. Když v září 1980 zaútočil na Írán sousední Irák, byl už poručíkem, ač neměl žádné vojenské vzdělání. Během války s Irákem, kde čelil i útoku chemickými zbraněmi, se stal velitelem 44. divize. Stavěl se proti nesmyslným ztrátám při útocích vln vojáků. Pak zůstal v ústraní, zřejmě kvůli špatným vztahům s prezidentem Hašímem Rafsandžáním. Až v roce 1998 se stal velitelem sil Al-Kuds (je arabský a perský název pro Jeruzalém). Měl blízko k ajatolláhovi Chameneímu, který byl dokonce na svatbě jeho dcery. Íránský generál patřil ke konzervativní části vedení země, která odmítá spolupráci se Západem, nepřál si zlepšení vztahů s USA a hovořil o zničení Izraele. Po útocích 11. září 2001 s Američany vyjednával o postupu proti al-Káidě a Tálibánu. Spolupráce ale dlouho nevydržela. 

Do Revolučních gard Sulejmání vstoupil už během revoluce proti šáhovi v roce 1979 ve svých dvaadvaceti letech. Bojoval v íránsko-irácké válce v letech 1980 až 1988. Byl ženatý, měl čtyři děti a pocházel z chudé rodiny na východě Íránu, od třinácti let pracoval jako nájemní dělník.

Íránské Revoluční gardy založil ajatolláh Chomejní v roce 1979 jako "ozbrojenou pěst" islámské revoluce. Členy jsou dobře vycvičení, vyzbrojení a režimu zcela loajální bojovníci. Gardy také kontrolují z velké části íránskou ekonomiku, včetně jaderné energetiky a programu výroby balistických raket. Mají více než 100 tisíc členů. Disponují letectvem, námořnictvem a sedmnácti divizemi pozemních sil.

Po atentátech z 11. září 2001 pomohl Američanům vytipovat cíle v Afghánistánu, vztahy s USA se však opět zhoršily po americké invazi do Iráku v roce 2003 a po patové letní válce mezi Izraelem a Hizballáhem v roce 2006, kdy Sulejmání dohlížel na operace libanonského šíitského hnutí. Spojené státy zařadily Sulejmáního na sankční listinu v roce 2007. 

V roce 2009 američtí diplomaté informovali o iráckých snahách dosáhnout toho, aby Sulejmání zastavil raketové ostřelování zelené zóny v Bagdádu, kde sídlí vláda a kde je americké velvyslanectví. Podle USA Sulejmání působil v Iráku současně jako hasič i žhář, který rozdmýchával spory a pak je řešil, aby nastala situace výhodná pro Írán.

Proslulost získal za syrské občanské války. Írán vyslal Sulejmáního do Sýrie, aby tam podporoval režim Bašára Asada. Řídil operace proti jeho odpůrcům včetně radikálů z Islámského státu. Opět se tak řízením okolností ocitl na jedné straně fronty s Američany, protože od konce roku 2014 vedl operace proti IS.

V červenci 2015 například vedl tajnou íránskou delegaci, kterou přijal v Kremlu ruský prezident Vladimir Putin. Sulejmání položil na stůl mapy Sýrie s aktuální válečnou situací a řekl Rusům: "Pokud nezasáhnete, Asad už se neudrží a padne." Sám Sulejmání jezdil do Sýrie na bojiště pravidelně, navštěvoval frontové linie, ale ani Írán sám už nedokázal syrské povstalce zastavit. Putina se mu podařilo přesvědčit. Na konci září 2015 vzlétly první ruské bombardéry nad Sýrii a situace se postupně začala obracet. Moskva a Teherán společně Asadův režim zachránily. 

Boj proti IS v Iráku

Pozornost médií na sebe upoutal, když v stál v listopadu 2014 za porážkou IS u Džurf as-Sacharu, kde po boku iráckých vojáků a šíitských milicionářů, které vycvičili íránští poradci, bojovali i příslušníci Hizballáhu. Sulejmání se pak objevil i na přehlídce. Cílem akce bylo uvolnit cesty, jimiž o svátku ášúrá proudily do posvátné Karbaly statisíce šíitských poutníků. Na přelomu let 2014 a 2015 vedl generál i další operace v irácké provincii Dijála, kde se mu podařilo osvobodit města Saadíja a Džalavla, přičemž Írán nasadil do bojů i letadla F-4. V té době byl Sulejmání zraněn při atentátu u Sámarry, který spáchal příslušník IS, jenž se dokázal infiltrovat do jeho štábu.

Když se Rusko chystalo zasáhnout na základě pozvání syrského prezidenta Bašára Asada v Sýrii, Sulejmání jednal v Moskvě.

Sulejmání pak upevňoval íránský vliv v Iráku, kde se z šíitských milic PMF stala jedna z největších vojenských sil, která se podílela na osvobození Mosulu i na zajištění hranice se Sýrií.

Al - Kuds (je arabský a perský název pro Jeruzalém) 

Oddíly Al-Kuds pak jsou elitní složkou těchto Revolučních gard. Mají zhruba 15 tisíc členů. Ovládají prostřednictvím nadací a svých firem íránskou ekonomiku a tak vlastně samy sebe umožňují financovat. Doma v Íránu bojují proti zastáncům reforem, kteří by si přáli více otevřít zemi světu.

V zahraničí pod vedením Al-Kuds bojuje například libanonská organizace Hizballáh. Hájí zájmy libanonských šíitských muslimů od osmdesátých let a válčí v Sýrii za režim Bašára Asada, za hlavního nepřítele považuje Izrael.

V Iráku jsou íránským spojencem Lidové mobilizační jednotky. Irácká šíitská milice, která se podílela na porážce Islámského státu. Ve válce v Sýrii přišli za prezidenta Bašára Asada bojovat tisíce šíitů z Íránu a mnoha dalších zemí. Asad patří k náboženské komunitě alávitů, která je spřízněná se šíity. Odtud plyne solidarita Íránců a dalších šíitských muslimů s Asadovým režimem. Húsijští povstalci v Jemenu jsou také šíité, kteří válčí proti koalici vedené Saúdskou Arábií. Írán jim dodává zbraně a ekonomickou pomoc.

Šíitská větev je v islámu menšinová, ale hlásí se k ní devadesát procent Íránců a vyznává od svého vzniku procítěný kult mučednictví a utrpení. Íránský režim se považuje za ochránce šíitů v celém světě, což silně rezonuje v ideologii Revolučních gard a jednotek Al-Kuds.

Írán v posledních letech obrovsky rozšířil svoji sféru vlivu na Blízkém východě. Podporuje Hizballáh, syrský režim prezidenta Bašára Asada, irácké milice a politické strany i povstalce v Jemenu. Kásim Sulejmání a jeho oddíly Al-Kuds v tom všem hrají důležitou roli.

Al-Kuds je arabský a perský název pro Jeruzalém. V tomto případě znamená vzdálený, hypotetický cíl: dobytí Jeruzaléma z rukou Izraele. Al-Kuds jsou současně rozvědkou, kontrarozvědkou, výsadkáři, obdobou britských komand SAS či ruského specnazu. Jejich úkolem je obrana stávajícího systému islámské republiky a šíření jejího vlivu za hranicemi všemi dostupnými prostředky. Sulejmání byl až do své smrti hlavním organizátorem všech íránských vojenských a finančních aktivit ve světě. Zároveň tím, od koho jdou dolů příkazy, když je třeba potlačit v Íránu protirežimní demonstrace.

Od Izraele dostal za uši

Sulejmání se snažil v posledních letech využít úspěchů v Sýrii k obnovení útoků na Izrael. Ze syrských základen síly Kuds vypalovaly na židovský stát rakety a vysílaly na něj drony, ale s nevalným úspěchem. Pokaždé ovšem následovaly velmi tvrdé izraelské odpovědi, při kterých byly pozice Kuds v Sýrii zasypány střelami a o životy přicházeli íránští gardisté.

Byť Izrael obvykle k útokům za svými hranicemi mlčel, v případě těchto úderů poskytoval velmi podrobné informace. Výslovně při tom zmiňoval, že za neúspěšnými pokusy o útok na židovský stát stál právě Sulejmání, aby ho zbavil glorioly.

V prosinci loňského roku byl Sulejmání opět v Iráku, kde se pokoušel řešit vládní krizi vyvolanou demonstracemi, které propukly v říjnu kvůli vysoké nezaměstnanosti mladých, nefungujícím službám a nedostatku bytů. Protože premiér Adil Abdul Mahdí podal demisi, Sulejmání se snažil najít v Iráku jeho nástupce, který by se hodil Teheránu. Nakonec však Mahdí zůstal u moci, protože najít nového premiéra se nepodařilo, a terčem útoků demonstrantů se staly i íránské konzuláty, protože protestujícím vadil velký vliv Íránu na iráckou politiku. 

"Pro šíity na Blízkém východě je to James Bond, Erwin Rommel a Lady Gaga v jednom," napsal v roce 2017 bývalý analytik CIA Kenneth Polack, když sestavoval jeho profil pro sto nejvlivnějších osobností světa časopisu Time. Vystihl tím obdiv, kterému se těšil pro své opěvované strategické schopnosti a který ho v Íránu pasoval až do role celebrity.

Současně ale Polack zmínil i to, jak byl Sulejmání vnímán jinde: "Pro Západ je odpovědný za vývoz íránské islámské revoluce, je podporovatelem teroristů, člověkem snažícím se podvracet prozápadní vlády a vedoucím íránské války v zahraničí."

Podle listu Times of Israel byl Sulejmání, který stál v čele sil elitních sil revolučních gard Kuds jednou z nejpopulárnějších postav v Íránu. V průzkumu z roku 2018 mu důvěřovalo na 83 procent dotázaných, tedy více než íránskému prezidentovi Hasanovi Rúhánímu. 

Další bývalý agent CIA v Iráku John Maguire řekl loni časopisu New Yorker: "Sulejmání je nejmocnějším velitelem Blízkého východu současnosti."

Typickou blízkovýchodní nepřehlednost na bitevním poli charakterizuje to, že právě zabitý generálmajor významně přispěl k porážce Islámského státu v Iráku a v Sýrii. Ale na druhou stranu také napomohl rozšířit íránský vliv v regionu. V Sýrii jeho muži pomáhali udržet u moci Bašára Asada. Pomáhal také libanonskému Hizballáhu.

Kde může dojít k eskalaci konfliktu?

  • Biologické zbraně, asymetrická reakce
  • Pokud Íránci budou chtít zaútočit na americké zájmy a cíle, nabízí se v první řadě několik stovek vojáků USA, kteří jsou ještě v Iráku. Nicméně Trump se netají tím, že chce všechny muže v uniformách s hvězdami a pruhy z Iráku a Sýrie stáhnout.  
  • Útoky však mohou směřovat znovu na tankery v Perském zálivu, případně na základnu amerického námořnictva na ostrově Bahrajn. V ohrožení jsou i velvyslanectví či základny v dalších zemích. Zejména v těch, které konkurují íránskému vlivu, například Saúdské Arábii. 
  • Islámská republika také může zcela odstoupit od jaderné dohody, podepsané v roce 2015, a ukončit mezinárodní kontroly svých atomových zařízení. Takové rozhodnutí je ve vzduchu už dlouho. 
  • Pohotovost vyhlásila také izraelská armáda, židovský stát patří mezi největší nepřátele Íránu a válčí s libanonským hnutím Hizballáh, podporovaným z Teheránu. 
  • Írán v posledních letech obrovsky rozšířil svoji sféru vlivu na Blízkém východě. Podporuje Hizballáh, syrský režim prezidenta Bašára Asada, irácké milice a politické strany i povstalce v Jemenu. Kásim Sulejmání a jeho oddíly Al-Kuds v tom všem hrají důležitou roli.
  • Al-Kuds je arabský a perský název pro Jeruzalém. V tomto případě znamená vzdálený, hypotetický cíl: dobytí Jeruzaléma z rukou Izraele. Al-Kuds jsou současně rozvědkou, kontrarozvědkou, výsadkáři, obdobou britských komand SAS či ruského specnazu. Jejich úkolem je obrana stávajícího systému islámské republiky a šíření jejího vlivu za hranicemi všemi dostupnými prostředky. Sulejmání byl až do své smrti hlavním organizátorem všech íránských vojenských a finančních aktivit ve světě. Zároveň tím, od koho jdou dolů příkazy, když je třeba potlačit v Íránu protirežimní demonstrace.  

3.1.2020 Nejvyšší íránský vůdce ajatolláh Chameneí v pátek varoval, že Teherán tvrdě pomstí smrt velitele jednotek Kuds generála Kásima Sulejmáního, který byl ráno zabit při americkém náletu na bagdádské letiště. Útok nařídil americký prezident Donald Trump. O pomstě mluvil i íránský prezident Hasan Rúhání. Při útoku zemřel také zástupce velitele iráckých šíitských Sil lidové mobilizace (PMF) abú Mahdí Muhandis. Irácký premiér Ádil Abdal Mahdí se nechal slyšet, že páteční americký útok považuje za agresi vůči Iráku a velké porušení jeho suverenity. Vlivný duchovní Muktada Sadr už vyzval k vyhnání Američanů. Spojené státy nařídily okamžitou evakuaci svých občanů z Iráku.

Chátamí řekl, že "nadešel čas zbavit region těch zákeřných bestií". Chátamí, který patří ke konzervativnímu duchovenstvu, to řekl při polední modlitbě v Teheránu. USA podle něj od této chvíle nezažijí klid. "Říkám Američanům, zejména (prezidentovi Donaldu) Trumpovi, že naše pomsta změní denní svit v noční temnotu".

Americký ministr zahraničí Mike Pompeo prohlásil, že USA stále stojí o zmírnění napětí na Blízkém východě, a nikoli o válku. V rozhovoru se CNN ministr zároveň řekl, že nepochybuje o tom, že útok na Sulejmáního zachránil životy Američanů.

14:04 Zabití Sulejmáního byl podle ministra zahraničí Tomáše Petříčka mimořádný krok v komplikované situaci, očekává íránskou reakci. Situace na Blízkém východě se dál komplikuje.

14:03 Írán nikdy nevyhrál válku, ale nikdy neprohrál při vyjednávání, uvedl v první reakci po zabití Solejmáního americký prezident Donald Trump.

13:49Premiér Izraele Benjamin Netanjahu kvůli událostem zkrátil svou zahraniční cestu do Řecka a předčasně se vrací. V prohlášení uvedl, že USA mají právo na sebeobranu, k níž podle něj likvidace generála patří.

Iran never won a war, but never lost a negotiation!

- Donald J. Trump (@realDonaldTrump) January 3, 2020

Zdroj: https://www.lidovky.cz/svet/pri-raketovem-utoku-v-bagdadu-zemrel-sef-iranskych-jednotek-kuds-chamenei-slibuje-odplatu.A200103_065731_ln_zahranici_ele?utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=z-boxiku&utm_campaign=null

Zdroj: https://www.novinky.cz/zahranicni/blizky-a-stredni-vychod/clanek/zabity-general-sulejmani-byl-pro-siity-james-bond-rommel-a-lady-gaga-v-jedne-osobe-40308774?dop-ab-variant=100&seq-no=1&source=hp&dop_source_zone_name=novinky.sznhp.box&utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=z-boxiku&utm_campaign=null


zobrazit více..
Loading...