Pád světového měnového systému

Pád světového měnového systému 2020 - 2024

Stephen Roach: měnící se globální prostředí dohromady s americkými rozpočtovými deficity povedou k pádu dolaru (hlavní rezervní měna) a tím i k pádu světového finančního systému, protože globální ekonomika je postižena mnoha významnými makroekonomickými nerovnováhami a trvá to již dlouho, je jen otázkou kdy to nastane! Tento proces (pád měnového systému) je jen malou součástí většího celku, který se v různých podobách na globální úrovni nazývá Kontrolovaná společnost, projekt TOTAL CONTROLVelký Reset - Great Reset nebo Technokracie.

Vývoj Vesmíru je podřízen přírodním zákonům a jedním z nich "koloběh" (zrození, růst a zánik), který zajišťuje vývoj i na planetě Zemi včetně člověka, který to nemůže změnit. Princip koloběhu (cyklicky se opakuje proces zrodu, růstu a zániku) je neměnný, stále se opakuje a v rámci cyklu je vývoj nepředvídatelný, je ale zajištěna dynamická rovnováha (symbolem je ležatá osmička).

Pád světového měnového systému je provázaný s vývojovým cyklem a globálním transformačním bodem zlomu. Jednou za cca 26 000 (kosmický, precesní rok, EON) při přechodu z věku Ryb do věku Vodnáře dostává lidstvo šanci, pokud se naakumuluje dostatek energie na kvantovou transformaci, dochází k vývojovému vzestupu (kvantový skok), kdy z Homo Sapiens může dojít k vývojové kvantové transformaci v HOMO Aquarius, dokončení duchovního vývoje člověka, nebo naopak v Homo technologicus, slepý vývojový druh. Pokud se to nepodaří, tak další příležitost bude až za 26 000 roků (Tomáš Pfeiffer). Jsme ve fázi (uprostřed cyklu), kdy starý strom na konci svého životního cyklu vyprodukuje velké množství semen, aby zajistil pokračování svého druhu (zde je jedno z vysvětlení přemnožené populace a jeho významu). Jsme na rozcestí transformace:

  • Transformace - pták FENIX, který vzejde z popela - revoluce (závislosti, ego, sobectví, pýcha , prioritou jsou lidské zákony, člověk je pánem planety), v astrologii je symbolem ptáka Fénixe konjunkce Jupiteru a Pluta, Saturn je také symbolem strachu (Taťjana Micič), astrologie nám pouze zrcadlí cyklické děje, není hybatelem a tvůrcem, tím je Vesmír včetně člověka s jeho ducha.
  • Transformace prostřednictvím vejce - evoluce (vlastní poznání, láska, přírodní zákony a soulad se Stvořitelem), emotivní proces prostřednictvím poznání, pochopení, sjednocení a lásky. Tím zvyšuje vibrace a rozpouštíme své strachy a bloky (rozpouštíme tmu vpouštěním světla) a stáváme se vědomým člověkem.
Vysvětlení růstu populace za posledních 200 roků a následně redukce: Během posledních 200 roků probíhala populační a průmyslová exploze (extrém za kterým následuje bod zlomu), počet obyvatel na planetě se zvýšil více jak 7x (roste koncentrace populace ve velkých aglomeracích) a exponenciálně růst i průmysl. Čeká nás transformace transformační bod zlomu (ZERO POINT), který se kryje s přechodem věku Ryb do Vodnáře. Proto v tomto období "téměř vše" exponenciálně roste včetně populace. Transformace znamená přechod z duality (dobro a zlo, rozum a víra atd., Homo sapiens) v jednotu (vznik HOMO Aquarius). Následně se populace opět sníží během cca 200 roků na původní stav (naplní se tzv. Herakleitův princip). Pokud se transformace nepodaří, další pokus má lidstvo za dalších cca 26 000 roků.


Opakuje se obdoba Calhounova experimentu, fáze zkázy?

  • Je zde však určitá podobnost se zánikem a potopením Atlantidy (počátek věku Lva) a nesprávným použitím technologií a experimentů, které byli důsledkem odklonu od vědomí (z pohledu věčnosti) a skončilo to potopou světa a redukcí populace.
  • Nyní jsme již v podobném bodě (počátek věku Vodnáře, opozice věku Lva), také jsme se odklonili od vědomí (a také nevnímáme důsledky našich činů z pohledu věčnosti, ale pouze tady a teď) a experimentujeme s technologiemi (proces se zrychluje) a hrozí, že se může opakovat podobná situace, která vyústila v potopu světa (nyní digitální potopu světa s Digitálními koncentračními tábory).

Teze: lidstvo opakuje pravděpodobně stejný model (jako myši v Calhounově experimentu) -"zánik a potopení Atlantidy" (pozůstatek Bermudský trojúhelník se svými anomáliemi), který byl pravděpodobně způsoben nesprávným použitím technologií a různými experimenty, které byly důsledkem odklonu od vědomí a skončilo to potopou světa. A nyní používáme také technologie a experimentujeme, proces se exponenciálně zrychluje, odklonili jsme se od Vědomí .Je zde však určitá podobnost v minulosti a možnost v přítomnosti - "opakování zániku Atlantidy a potopy světa" - nebo nějaký ekvivalent, pokud jednotlivci a lidstvo neudělá zásadní změnu myšlení a přístupu k planetě.

Co jsou příčiny pádu USD a světového finančního systému?

Jde o cíleně řízený proces pánů za oponou, nebo o důsledek našeho myšlení a zrychlujícího konzumu?

  • Pokud spotřebitelé nebudou cítit důvěru v ekonomiku a politický systém, přestanou nakupovat a to povede následně i k nedůvěře k penězům (i mezi státy, protože tištěné peníze ztratí důvěru obyvatel - překročí se bod zlomu).
  • Pokud lidé budou ztrácet důvěru v peníze a peníze jsou postavené na důvěře, bude to znamenat sražení jejich hodnoty a důsledkem bude pád světového finančního systému.

Mixem těchto faktorů nastává "smrtící kombinace" a k pádu může dojí "během roku, či dvou, nebo možná více", jde o nevyhnutelnou věc, která má "negativní implikace pro americká a globální finanční aktiva". Aby mohl současný finanční systém fungovat musí globálně růst min. o 2 - 3 % ročně, jinak hrozí kolaps (Ponzi schéma). Součástí tohoto procesu je i vznik DVS. Signálem dynamiky tohoto procesu je růst zlata (zlato je platidlem poslední záchrany, především v prostředí, jako je to současné), stříbra, Bitcoinu a nemovitostí. Další fází je digitální bankovní identita a satelitní internet (plošná implementace nejpozději do roku 2022).

  • Neodpovědnost, blahobyt, sobectví, závislost, lži, iluze, nadřazenost lidských zákonů nad zákony stvoření a strach ze změny.
  • Celosvětové a americké chronické rozpočtové deficity a nesplatitelné dluhy (na začátku roku 2021 dosahují úrovně 300 bilionů USD).
  • Je nízká míra úspor (a díky zavedení záporných sazeb se ještě více snižuje) a rostou pouze dluhy, místo spoření (to se dělo ještě na konci minulého století).
  • Nejvíc jsou zadlužené nejvyspělejší ekonomiky, je to z logiky světového finančního systému, který logicky způsobuje růst dluhů a život na dluh, jako motor růstu ekonomiky.
  • Úrokové sazby hypoték a státních dluhopisů jsou na nule nebo klesají pod nulu.
  • Úrok používaný při multiplikaci peněz bankami (Pavol Lupták).
  • USA nastoupili cestu deglobalizace (uzavírání se do sebe, přechodem na lokalizaci), obchodních válek a trhají se od zbytku světa, ale možná po volbách dojde k obratu (tonoucí se stébla chytá).
  • Zrychluje se koncentrace majetku, mizí střední vrstva, tím se zvyšuje polarizace ve společnosti.
  • Nástup kontrolované společnosti např. v podobě Technokracie.
  • Klimatické změny a extrémy v Přírodě, většina populace se koncentruje do měst a žije ve virtuální realitě (digitální prostředí).
  • Stárnutí a pokles porodnosti populace (demografická křivka, zastavení růstu populace), nákladný sociální a zdravotní systém a také řízená nebo neřízená redukce populace.
  • Prostor pro vznik DVS díky ekonomice digitálních platforem a nové digitální měny.
  • Omezená globální poptávka, "nespotřeba" (zastaví se koloběh ekonomiky, protože spotřeba je její krví, lidé omezí nákup spotřebního zboží) a konec ekonomického růstu, který umožňuje život na dluh.
  • Záporné úrokové sazby, přebytek levných peněz ("neomezený tisk peněz"), bubliny na akciovém a realitní trhu, dolaroví jednorožci, firmy bez zisku s miliardovými valuacemi v USD a zombie firmy atd.
  • Drancování životního prostředí, přírody a život na její dluh, brzy dojdou klíčové zdroje (pitná voda, úrodná plodící půda, lesy, energie, suroviny atd.) a tím se zastaví růst ekonomiky (ekonomika je postavená na růstu, udržitelném růstu) a přijde její kolaps.
  • Model kapitalismu 21. stoletíjediným kritériem je honba za ziskem, která ničí přirozenou diverzitu civilizace a tím dochází k samo-destruktivnímu procesu. Planeta je vnímaná jako zdroj surovin, nikoliv jako živá bytost. Člověk je ji nadřazen a vytváří lidské zákony, které jsou v rozporu se zákony stvoření.
  • Za 200 roků se dostalo zlato z oběhu finančního světového systému (1776 -1976), od roku 1976 (Kingstonský měnový systém, zlato nebylo vůbec zakomponované) máme tzv. FIAT měny (peníze tvořené dluhem, nejsou kryté zlatem) - Pavol Lupták.
  • Cílený proces rozkladu a paralýza národních států vede k úpadku vzdělání mladé generace, zemědělství (jíme nekvalitní potraviny), průmyslu (90 % průmyslu je v majetku nadnárodních korporací), je vyvíjen neustálý útok na základy rodiny, importuje se nám cizí kultura (migrační krize řízená z nejvyšších míst), podporuje se výměna a mísení ras. 
  • Od roku 1999 (technické zavedení EURa) do roku 2020 ztratilo EURO 85% hodnoty vůči zlatu, přestože zlato je uměle podhodnocené.
Čeká nás digitální měnová reforma. Výsledkem budou bezhotovostní digitální měny postavené pravděpodobně na technologii blockchainu (jediným tlačítkem tak dojde k digitální měnové reformě). Jde o řízený proces, který se odstartoval spouštěčem jménem pandemie koronaviru na kterou se svede vše. 
  • ECB minimálně od září 2020 spustila přípravu digitálního eura.

Zachrání nás nějaké kouzlo, když jsou dluhy nesplatitelné? MMT, již byla fakticky uvedena do praxe tím, jak mohutně se nyní v některých zemích monetárně a fiskálně stimuluje. 

Kupní síla USD vlevo (od zavření zlatého okna Nixonem 1971) a objem peněz v oběhu vpravo

Graf vizuálně ukazuje téměř dokonalý inverzní vztah mezi množstvím peněz v oběhu a jeho kupní silou. Odráží jednoduchý vztah, že ceny rostou přibližně úměrně k peněžní zásobě. Jinak řečeno, odráží základní zásadu monetarismu, že z dlouhodobého hlediska je cenová inflace přímým důsledkem růstu na měnovou inflaci. 

V roce 1907 rozpoutal JP Morgan finanční paniku v USA (banky vydávali více peněz, než měli kryté zlatem) - nastal řetězový kolaps bank když si lidé masově začali vybírat svoje peníze o které nakonec přišli, JP Morgan potom za babku skoupil velkou část finančního sektoru v USA. A to vše vyústilo v roce 1913 založením FEDu (je sdružení soukromých bank, které vydává peníze).

4 měnové systémy od roku 1913 (vznik FEDu)

  1. Období zlatého standardu (dohoda 50 států světa, bankovky kryté zlatem v poměru 3:1), zlatý standard 1871 - 1914 (klidné období)
  2. Meziválečné období.
  3. Brettonwoodský měnový systém (1944).
  4. Kingstonský měnový systém (1976, fiat currency system), peníze k kingstonském měnovém systému se tvoří dluhem (začíná exponenciální růst), který nemůžeme nikdy splatit (peníze jsou kryté nevědomostí a důvěrou lidí) - tento systém zlikvidoval střední vrstvu a umožnil rostoucí koncentraci majetku, (zvýhodňuje hlavní světovou rezervní měnu USD - strategické suroviny se musí platit v USD) nyní již kolabuje tento světový finanční systém.
  5. Kvantový finanční systém s digitálními měnami.

Kupní síla amerického dolaru 1913 až 2013

za 100 roku se snížila kupní síla USD na pouhá 4 %

V letech 1900 až 2015, dolar ztratil více než 98% své kupní síly, zatímco zlato zvýšilo svou hodnotu více než 50x  

https://www.patria.cz/zpravodajstvi/4433694/perly-tydne-casovani-bubliny-pad-dolaru-a-u-nas-pohoda.html

Proč musí nutně nastat zřícení globální ekonomiky

Přijde recese v roce 2020?

Hospodářská a ekonomická krize

Máme zachraňovat ekonomiku?

Co nám ukázala pandemie koronaviru?

Jak bude vypadat svět po pandemii koronaviru?

Pád světového měnového systému, zprávy z tisku:

1.3.2021 Ekonom Noah Smith na stránkách Bloombergu tvrdí, že silný dolar již neslouží americkým zájmům, ovšem při přechodu na nový globální monetární systém je podle něj třeba opatrnosti.

Pokud by se Spojené státy vydaly směrem k politice slabšího dolaru, nebylo by to poprvé - Smith připomíná osmdesátá léta, kdy se prohlubovaly americké obchodní deficity s Japonskem a Německem. Toto období zmíněnou politiku přineslo také. Jejím základem byla takzvaná Dohoda z hotelu Plaza, ale něco takového je nyní podle Smithe nepravděpodobné. Tehdy totiž jednaly Spojené státy s přátelskými zeměmi, ale nyní dosahují největších deficitů s Čínou, se kterou by dosažení podobné dohody bylo velmi nepravděpodobné.
Co by tedy mohly Spojené státy pro oslabení dolaru a snížení deficitů udělat? Smith poukazuje na to, že kurz dolaru tlačí nahoru jeho nákupy ze strany zahraničních centrálních bank, které jej používají jako rezervní měnu. Spojené státy by tak mohly použít stejnou strategii a nakupovat měny zahraniční, což by vyvolalo opačný efekt. Ekonom míní, že samo o sobě by to na výrazné oslabení dolaru asi nestačilo, ale signál by to byl významný. A k tomu by současnou pozici dolaru mohla oslabit větší diverzifikace měnových rizik ze strany zahraničních centrálních bank. Tedy nahrazování dolaru v jejich rozvahách jinými měnami.
Na co fedcoin?

Smith si také v jiném článku všímá toho, že někteří zástupci Fedu hovoří o možnosti vytvoření vlastní digitální měny. Ekonom míní, že takový "fedcoin" by měl fungovat na jiném principu než třeba bitcoin. Podobné digitální měny totiž těží svou důvěryhodnost z náročného procesu těžby (takzvaný systém "proof of work"), která vyžaduje velké množství energie a počítačových kapacit. U Fedu a jeho digitální měny by nic takového nebylo nutné.
Fed by tak mohl vytvořit platební systém založený na digitálních penězích bez toho, aby používal náročné technologie, které stojí za soukromými digitálními měnami. Podmínkou je, aby lidé věřili, že jim jejich peníze neukradne. A podle Smithe by tato podmínka měla být naplněna jednoduše tím, že Fed je krást nemusí, protože on sám peníze vytváří.
Smith míní, že Fed by mohl vytvořit velmi levný systém založený na aplikaci, který by umožňoval provádění přímých plateb bez finančních prostředníků. Ohroženy by pak byly společnosti jako PayPal, Venmo, Stripe, Visa a MasterCard. Fed by ani nemusel generovat na této činnosti zisky, což by celou službu ještě více zlevňovalo. A konkuroval by tím i bankám, protože pro lidi by mohlo být jednodušší stáhnout si zmíněnou aplikaci a držet přes ni peníze než otevírat si účet u banky.
Ekonom svou úvahu uzavírá s tím, že platební transakce jsou možná zralé na to, aby je popsaným způsobem převzala vláda. V konečném důsledku by ale podle něj šlo o nacionalizaci jednoho odvětví a s tím mohou být vždy vážné problémy. Yellenová tak dělá dobře, když tvrdí, že je třeba celou věc ještě analyzovat.

https://www.patria.cz/zpravodajstvi/4618329/smith-silny-dolar-oslabuje-a-fedcoin-by-ohrozil-par-firem.html

17.2.2021 Počet vydaných platebních karet v Česku vloni stoupl o 800.000 na 13,5 mil. Bezkontaktních karet bylo 12,9 mil. Vyplývá to ze statistik, které dnes zveřejnilo Sdružení pro bankovní karty. Hranici deseti milionů překročil počet karet v Česku v roce 2011 (ČTK) . 

27.1.2021 Vzpoura lidu z Robinhoodu. Malí spekulanti koordinují obchody a zatápějí fondům, pomáhá jim i Musk. Menší burzovní hráči v USA na Wall Street zle zatápějí velkým investičním fondům. Některé z nich kvůli tomu zaznamenaly obrovské ztráty. Středobodem veškerého dění je diskusní fórum r/WallStreetBets s více než dvěma miliony členy na sociální síti Reddit, kde individuální spekulanti domlouvají a koordinují své obchody. "Nikdy jsem nic takového nezažil," prohlásil Jim Cramer, známý a dlouholetý burzovní komentátor stanice CNBC.

https://www.reddit.com/r/wallstreetbets/

Jen v posledních dnech a týdnech dokázali spekulanti v několika případech vyhnat svými nákupy kurz akcií firem, na něž se hromadně zaměřili, o desítky procent nahoru. A leckdy dokonce i na několikanásobek původní ceny. Ve všech výše zmíněných případech se zaměřili na společnosti, které jsou z různých důvodů v horší finanční kondici, či byly dokonce na pokraji bankrotu a jejichž kurz v předchozím období nerostl.

U takovýchto podniků fondy a další profesionální investoři často sázejí prostřednictvím takzvaných prodejů nakrátko (anglicky short selling) na pokles ceny akcií. Věří, že cena klesne a oni cenné papíry později nakoupí se ziskem zpět. Hromadné nákupy individuálních spekulantů však ženou kurzy nahoru a zaskočené fondy ve snaze zabránit ztrátám dříve prodané akcie nakupují zpět. Dochází k jevu, který se nazývá short squeeze - toto uzavírání krátkých pozic ze strany fondů vyvolává tlak na další růst ceny.

  • Jsem šokovaný myšlenkovými pochody těchto lidí. Každý normálně myslící člověk ví, že takový styl obchodování nemůže mít dlouhého trvání,"
  • Svou sílu na burzách navíc drobní hráči, kteří obchodují přes platformy typu Robinhood, znásobují tím, že ve většině případů nekupují přímo akcie daných společností, ale takzvané call opce. Jde o burzovně obchodovaný nástroj, který dává jeho držiteli právo nakoupit k určitému datu v budoucnu podkladovou akcii za předem stanovenou cenu.

  • Výhodou takové spekulace je, že za opci zaplatí investor nebo spekulant cenu, která obvykle činí jen zlomek kurzu samotné akcie. Jinak řečeno, na spekulaci stačí menší kapitál, než kdyby investor nakupoval přímo akcie. Pokud roste kurz akcie, zvyšuje se i cena call opce.

  • Zájem menších investorů o obchodování na burze vzrostl loni na jaře, když začala pandemie. Jejich zájem o investování a spekulace pohání nejen snaha vydělat, ale často i pouhý nedostatek jiné zábavy.

  • https://byznys.ihned.cz/c1-66874070-mali-spekulanti-zatapeji-velkym-fondum-domlouvaji-se-na-siti-reddit-obchoduji-pres-robinhood

24.1.2021 Americký akciový trh v posledních měsících zaplavují akcie firem, které vznikly jen proto, aby vyhledávaly akviziční příležitosti. Investoři jim loni svěřili rekordních 82 miliard dolarů, tedy přibližně 1,8 bilionu korun, přestože ani nevědí, do čeho budou investovat. Část expertů se proto domnívá, že tyto podniky by nakonec mohly být novým zdrojem spekulativní bubliny. Uvedl to server listu The Wall Street Journal (WSJ).

Řeč je o firmách, které se označují zkratkou SPAC, podle anglických slov special-purpose acquisition companies. Tedy o firmách, jejichž cílem je zaměřovat se na akvizice. V poslední době tyto podniky vyhledávají zejména start-upy v odvětví vyspělých technologií. Angažují se v nich i známá jména, nejen proslulý investor William Ackman, ale také například bývalý hráč basketbalové NBA Shaquille O'Neal či bývalý předseda americké Sněmovny reprezentantů Paul Ryan.

SPAC jsou čím dál častějším nástrojem financování pro soukromé firmy, které mají zájem dát své akcie na veřejný trh. Takto se v roce 2019 například dostala na burzu společnost Virgin Galactic britského miliardáře Richarda Bransona. Vhodný akviziční cíl tak nyní hledá už skoro 300 firem označovaných jako SPAC. K dispozici mají celkem zhruba 90 miliard dolarů (kolem 1,9 bilionu korun) a v posledních týdnech vzniká v průměru pět takových firem každý pracovní den.

  • Od začátku letošního roku vzniklo už 67 SPAC, které od investorů získaly téměř 20 miliard dolarů. To je výrazně nad částkou za celý rok 2019, která byla rekordní, než se fenomén SPAC loni prudce rozšířil. SPAC za loňský rok získaly do té doby nevídaných 82 miliard USD.
  • "Když slyšíte, že o SPAC už mluví všichni, vyvstává otázka, zda už z toho není spekulativní mánie," řekl člen vedení společnosti Westchester Capital Management Roy Behren, který sám do firem SPAC investuje. Jako problém by se mohl ukázat i málo průhledný proces oceňování firem, který může vést k tomu, že SPAC nakoupí předražené firmy. Opakovat by se proto mohla situace z přelomu tisíciletí, kdy splaskla bublina internetových akcií a nastal propad na burzách, upozorňuje Atwater z Financial Insyghts.
  • https://www.e15.cz/byznys/burzy-a-trhy/wall-street-je-precpana-akvizicnimi-stopari-se-dvema-biliony-dolaru-se-pousti-po-jakekoli-stope-1377326

16.12.2020 Proč se vlády bojí bitcoinu? Protože tisknou peníze ve velkém. Dlouholetý manažer v logistických firmách Alex Pilař ve svém komentáři o bitcoinu vysvětluje, proč se řada hráčů této měny bojí. Ale také proč kryptoměna zažila opravdu dobrý rok 2020. Přes 20 procent všech amerických dolarů v oběhu bylo vytištěno letos (2020).

Ekonomické elity se zaštiťují verzí pohádky Hrnečku, vař! neboli moderní monetární teorií a tvrdí, že tisk peněz může pokračovat navždy. Dlouhodobá a zásadní nedůvěra cypherpunkové komunity (definice v angličtině) ve svět státních měn vyústila před 12 lety v největší inovaci, kterou jsme ve finančním sektoru kdy viděli. Svět objevil digitální programovatelné zlato. Bitcoin vznikl mimo finanční instituce, univerzity a věděcké ústavy, a dokonce zcela mimo ekonomickou sféru.

Díky tomu byly při designu a konstrukci bitcoinu použity tytéž inženýrské postupy, jako když budujete dům nebo stavíte letadlo. Matematika a kritické myšlení. Více než 30 let hypotéz, experimentů a neúspěchů. Poprvé v historii se designu technologie peněz ujali matematici, kryptografové a softwaroví inženýři a ne politici, králové či sultáni.

Není tedy překvapení, že se mnoho chytrých a mocných lidí i institucí dlouhodobě pokouší bitcoin napadnout, zastavit, zesměšnit, a to na technické, ekonomické a konečně i legislativní úrovni.

  • Bitcoin je tak odlišná forma peněz, že mu drtivá většina lidí nerozumí a jen opakuje většinové postoje společnosti. 
  • Pro generaci vstupující do ekonomického života to může být příležitost naprosto zásadní. Analogie s Titanikem je sice obehrané klišé, nicméně bitcoin je přesně ten záchranný člun, o kterém se každý může rozhodnout, zda se nalodí, či ne. 
  • Bitcoin jistě není bez rizik, ale představuje obrovský skok dopředu v technologii peněz a nabízí jedinečný způsob uchování majetku. Svět financí už nikdy nebude stejný a pohled na peníze se navždy změní. 
  • Kryptograficky zabezpečený, decentralizovaný protokol nedovolí vytvořit víc než 21 milionů bitcoinů. Nedovolí, aby byl váš bitcoin utracen dvakrát, a zaručí, že pokud držíte klíč, nikdo vás o něj nemůže připravit. Je nezávislý na vládách a bankách, bez rizika inflace, konfiskace a cenzury a nabízí skutečnou ekonomickou svobodu všem lidem a všude na světě. 
  • https://www.seznamzpravy.cz/clanek/proc-se-vlady-boji-bitcoinu-protoze-tisknou-penize-ve-velkem-133858#<br>

8.12.2020 Antiglobalizační hnutí Attac chce zakázat kryptoměnu diem, kterou chystá provozovatel sociální sítě Facebook. Její zavedení by podle něj ohrozilo finanční systém a vedlo k privatizaci peněz. Dnes to řekl zástupce hnutí Alfred Eibl (ČTK)  

8.12.2020 Podíl bezhotovostních transakcí letos poprvé převýšil platby hotovostí. Vyplývá to z podzimního průzkumu společnosti Mastercard. Na 45 % respondentů začalo kvůli koronaviru častěji platit bezhotovostně. Hlavním důvodem změny nebyly vyšší nároky na hygieničnost, ale potřeba rychle a bezproblémově zaplatit bez nutnosti přepočítávat hotovost a nezdržovat ostatní nakupující, dodal Mastercard

2.10.2020 ECB říká, že zintenzivňuje práci na digitální verzi eura. Systém musí být, podle centrální banky, připraven na možné budoucí zavedení digitální měny. Evropská centrální banka se musí připravit na digitální euro jako doplněk k bankovkám, "pokud a když" to bude nutné, uvedl v pátek člen Výkonné rady ECB Fabio Panetta. ECB v září požádala o ochrannou známku pro pojem "digitální euro" a povede veřejnou konzultaci k tomuto tématu (Reuters) 

31.7.2020 Pozice dolaru jako světové rezervní měny začíná být v ohrožení, domnívá se banka Goldman Sachs Group. Americká měna čelí několika rizikům, jako jsou zvyšující se politická nejistota a znepokojení, které obklopuje další nárůst případů nového koronaviru v zemi. Dalším rizikem může být "inflační zatížení", respektive posun k němu na straně americké centrální banky.

"Začaly se objevovat opravdové pochybnosti o dlouhodobé životnosti amerického dolaru," napsal Daniel Sharp a další stratégové americké banky, jejichž názor je ve finančních kruzích stále menšinovým. Poukazuje ale na obavu mezi investory, že tištění peněz vyvolá v budoucích letech inflaci, následkem čehož utíkají především v tomto měsíci z dolaru a cpou peníze do zlata.

"Zlato je platidlem poslední záchrany, především v prostředí, jako je to současné.

Spojené státy se ani "zdaleka nepřibližují tomu, že by přišly o status rezervní měny, vzhledem k hloubce kapitálových trhů a převažujícího množství globálních transakcí denominovaných v dolarech," napsal Michael Krupkin z Barclays. A sami Goldmani říkají, že se nedomnívají, že jejich varování musí nutně nabýt reálný rozměr. 

https://www.patria.cz/zpravodajstvi/4463083/goldman-sachs-dolar-by-mohl-prijit-o-status-svetove-rezervni-meny.html

29.7.2020 Investiční banka Goldman Sachs v posledních týdnech stupňuje svůj "býčí" pohled na zlato, potažmo i stříbro. Uběhlo sotva šest týdnů a banka dále navýšila své 12 měsíční cílové ceny. Zatímco zhruba v polovině června posunula u zlata své predikce z 1 800 USD na 2 000 USD, v úterní aktuální zprávě již zmiňuje 2 300 USD. Zkrátka po nových historických cenách zlata z úvodu tohoto týdne Goldman Sachs očekává pro drahý kov nové rekordy, když upozorňuje na rizika spojené s americkým dolarem.

Rozhazovačnosti americké vlády a Fedu na podporu ekonomiky začínají v Goldman Sachs evidentně brát více na zřetel. Ve zprávě je právě zmiňována rekordní akumulace amerického dluhu a z toho plynoucí skutečné obavy týkající se životnosti amerického dolaru coby rezervní měny. Zvláště vzhledem k predikované druhé vlně COVID-19 a tedy dalším sociálním nejistotám, potažmo dalším politickým krokům či krokům americké centrální banky (Fed). Zkrátka dle Goldman Sachs se "zasévají semena pro budoucí inflační riziko".

Doplnit lze, že pro stříbro Goldman Sachs dále zvýšila své cenové predikce dokonce o více než třetinu. Poslední v červnu výrazně navýšený její 22 USD cíl byl totiž překonán, a vzhledem k výše uvedenému, stříbru oproti současným cenám dává další více než 20 % růstový potenciál. V ročním horizontu by se dle Goldman Sachs měla cena stříbra dostat na 30 USD.

V porovnání se zlatem přitom stříbro zaznamenává ještě výraznější rally. Z březnového propadu ke 12 USD již vlastně dokázalo svou cenu zdvojnásobit! Oproti zlatu má však maxima ještě daleko před sebou. Současné ceny, potažmo i výhled 30 USD, je jen návratem do roku 2013.

https://zlato.kurzy.cz/zpravy/552566-zlato-aneb-dle-goldman-sachs-mena-posledni-instance/

19.6.2020 Britská vláda si v květnu kvůli rozsáhlým nákladům na podporu ekonomiky v době koronavirové krize půjčila rekordních 55,2 miliardy liber (1,6 bilionu Kč). Veřejný dluh Británie tak poprvé od roku 1963 přesáhl sto procent hrubého domácího produktu (HDP). 

zobrazit více..
Loading...