Institut Aleny Vitáskové

Neolit nebo také mladší doba kamenná je pravěké období (zhruba 8 000 až 5 000 let před naším letopočtem), ve kterém se namísto dosavadního lovu a sběru stává hlavním zdrojem obživy zemědělství.

Samotný výraz neolit pochází z řeckého neos = nový a lithos = kámen a odráží v názvu jeden z typických prvků tohoto období (viz níže). Tato tzv. neolitická revoluce začíná na Blízkém východě někdy v 8. nebo v polovině 7. tisíciletí př. n. l. a ukončuje tak období mladého mezolitu; neolit ovšem na různých územích začíná odlišně, podle toho, jak rychle či pomalu se sem šířila znalost prvotního zemědělství, které je rozhodujícím znakem období. Ve střední Evropě se uvažuje o 6. tisíciletí př. n. l.. Někdy ve 4. tisíciletí př. n. l. pozvolna přerůstá v období eneolitu.

Neolitická doba se vyznačuje následujícími aspekty:

  • zemědělství - ve střední Evropě hlavně pěstování obilnin a luštěnin a chov domácích zvířat
  • výroba keramických nádob, keramika
  • výroba první broušené a vrtané industrie
  • počátky vědomé výroby oděvů
  • usedlý způsob života spojený se stavbou trvalých domů (v paleolitu pouze stany a chaty netrvalého charakteru)

23.2.2020 Dřevěná studna (Neolitická studna z dubu, byla opracovaná kůly měly drážky), kterou archeologové před pár týdny našli při záchranném výzkumu pod budoucí dálnicí D35 u Ostrova v Pardubickém kraji, je nejstarší pravěkou dřevěnou strukturou na světě. Potvrdil to dosavadní výzkum archeologů, kteří ji datují do let 5256 až 5255 před Kristem. Studnu postavenou z dubových kmenů objevili archeologové v katastru Ostrova na Chrudimsku. Studna byla hluboká asi 140 centimetrů, její půdorys měl rozměry 80 krát 80 centimetrů. Její neolitičtí tvůrci dřevěné prvky opracovali nástroji z kamene, kostí, rohoviny nebo dřeva 

Loading...