Graeme Maxton

Graeme Maxton (26.6. 1960, Edinburgh) je britský ekonom a spisovatel. Je autorem nebo spoluautorem pěti knih o změně klimatu, ekonomickém systému a automobilovém průmyslu. Do roku 2018 byl generálním tajemníkem Římského klubu se sídlem ve ŠvýcarskuGraeme Maxton píše pro nejvýznamnější světová periodika, např. The Economists, je autorem knih a pravidelným hostem pořadů BBC a CNN News. více

  • dospěla společnost a západní civilizace k transformační změně v celoplanetární civilizaci?
  • Graeme Maxtom má také pověst přesného prognostika - očekával finanční krizi v roce 2007 téměř o deset let dopředu.

Předtím byl regionálním ředitelem Ekonomické zpravodajské jednotky v Asii (regionální ředitel v Economist Intelligence Unit v Hongkongu), pracoval pro Booz Allen Hamilton , Citigroup a American Express a v letech 1988 až 2002 byl hostujícím profesorem na Cass Business School. Je členem poradního výboru projektu Pathways EHK OSN a ve věcech populace. Jeho příští kniha Globaler Klimanotstand (Globální klimatická nouze) bude vydána v únoru 2020. Narodil v roce 1960 se ve Skotsku a v současné době žije ve Vídni a Taipei.  Graeme Maxton spolupracuje s celou řadou institucí po celém světě a představuje a usnadňuje dialog o světové ekonomice, globálním podnikání a Asii. Je známý pro své postřehy, stimulující a zručný moderátor, který poskytuje jasně členěnou analýzu příležitostí a rizik, která jsou před námi. https://www.graememaxton.com/

Graeme Maxton, názory a teze:

Proč potřebujeme radikální obrat? To je určující bitva o 21 století a žádný Hollywoodský hrdina přichází, aby nás zachránil. V této radikální a snadno čitelné knize (Změna nebo kolaps) představuje bývalý generální tajemník Římského klubu (celosvětová sít 100 renomovaných nezávislých myslitelů, kteří se zabývali řešením problémů, jimž čelí současná populace) svůj manifest o ekonomických a sociálních změnách. Ukazuje, jak může lidstvo postavit dvacetiletý most k lepšímu světu. Bez ohledu na to, co to stojí, není nic jiného než změna. 

  • současné změny ve společnosti na řešení globálních změn klimatu již nestačí
  • ve standardním scénáři vychází hlavní bod zlomu, když se zastaví růst a začne výrazný pokles (mezi roky 2030-2040, MIT), výsledky kolapsu budou viditelné desítky roků před tím i potom
  • většina lidí si neuvědomuje, že se civilizace nachází uprostřed vážné krize (klimatické změny, migrace, vymírání druhů, znečištění půdy, oceánu a ovzduší, prohlubující se nerovnost), která je poháněná mohutnými dlouhodobými sociálními a enviromentálními silami. Lidstvo tlačí příliš na pedál ekonomického růstu a ekologické zátěže, blikají nám varovné kontrolky, systém se rozpadá a lidé přesto nechtějí nic měnit
  • Změny jsme mohli dělat od 80tých roků, nyní již nemáme čas, musíme zavést radikální změny, čím později tím budou drastičtější (radikální obrat)
  • většina lidí nepozná (nechápe) správně pomalé působení negativních zpětných vazeb v Přírodě (desítky roků jsme devastovali přírodu a nebyl vidět negativní důsledek, situace se však viditelně mění)
  • nejmarkantnějšími signály změny klimatu jsou: vymírání živočišných druhů, překyselení oceánů, rozpouštění ledovců, extrémy počasí
  • vodní páry zesilují účinek skleníkových plynů (jejich objem v ovzduší neustále roste), zvyšuje se odpar na oceány a vysušuje se pevnina
  • růst teploty o 2°C (450 ppm, rok 2035) způsobí bod zlomu (systém a jeho současná rovnováha se rozvrací) a rychlé roztávání ledovců a stoupání hladiny oceánů, podle světové banky růst průměrné teploty o 3-4°C je neslučitelné se životem civilizace pokles populace na cca 1 miliardu
  • nyní stále produkuje cca 80% energie z fosilních zdrojů (uhlí ropa, plyn) a tento trend bude pokračovat ve světě i po roce 2030
  • lidstvo v současnosti produkuje ročně cca 42-43 miliard tun (2017) emisí CO2 (koncentrace stoupá cca o 2-3 ppm za rok, nyní 417 pp)
  • elektromobily na mnohých místech ještě více podporují znečištění (Čína, Indie atd., kde je dominantní zdroj energie z fosilních paliv)
  • stále prosazovaný ekonomický růst (spotřeba a drancování přírody nad její limity EDP, žijeme na dluh našich dětí) je dalším faktorem, který situaci zhoršuje
  • pokud lidstvo bude pokračovat ve vypouštění skleníkových plynů až do roku 2030, tvrdě narazí na bod zlomu (čeká nás ovladatelná klimatická změna s globálními následky), čeká nás výrazný ekonomický pokles, rostoucí migrace, nedostatek vody, potravin a jejich zdražování, růst agresivita, nepokoje, konflikty atd.
  • v současnosti také probíhá trend přesunu moci a společenského vlivu od "vůle lidu" k požadavkům korporací a finančních institucí (koncentruje se velká moc do rukou úzké skupiny osob, která vytváří extrémní ekonomický, informační a politický tlak)
  • velké korporace umě maskovali svoje projekty, jako prospěšné pro celou společnost, ale jedinou skutečnou motivací je stále zisk
  • do roku 2030 bude žít v chudobném světě 7,5 miliardy obyvatel, s největším přírůstkem v Indii, Pakistánu, Střední Africe (rozevírají se dále nůžky mezi západní civilizací a chudobným světem)
  • lidstvo se stalo příliš početným (7,7 miliardy) na limitované zdroje planety Země, proto lidstvo musí zredukovat svoji ekologickou stopu, přestože to poškodí ekonomiku a sníží životní úroveň (jde o minimalizaci škod, proces již nejde zastavit, bezbolestná transformace není možná, čím později to uděláme tím budou větší škody a rozvrat)
  • současně je nutné změnit ekonomický model (dominance ekonomického systému kapitalismu 21. století, nekonečný růst a honba za ziskem), veřejný zájem musí dostat přednost před jednotlivci s ohledem na možnosti a regeneraci přírody, která má svoje limity (bezpečnostní protokoly)
  • v tomto pojetí příroda slouží člověku na vytváření hodnot (zisku za cenu destrukce přírodního prostředí), ekonomický model je příčinou klimatických a sociálních problémů celé civilizace
  • rychlý růst populace (nyní cca 80 milionů za rok) zejména v nejchudších oblastech s nedostatkem vody a potravin (migrace)
  • lidstvo překračuje přírodní limity již od roku 1980 (40 roků žijeme na dluh přírody), nejvíce to jde na vrub nejvyspělejších států, kde žije menšina populace
  • Eko-kapitalismus je jen nový kabát pro stanou poučku (zisk a trh na prvním místě)
  • Cirkulární ekonomika (nesnižuje okamžitě ekologickou stopu) je často spojená s novou oblastí podnikání a zisků, (sám princip si protiřečí s udržitelností růstu), pokud ji domyslíme do konce znamená to likvidaci klíčových odvětví (automobilový průmysl, veškeré spotřební zboží bude mít najednou životnost více jak 10 roků)
  • Investice označované jako "udržitelné" používá finanční a průmyslový sektor jako prezentaci společenské odpovědnosti, prvořadým cílem je rychlý zisk a neřešení klimatických problémů planety
  • Transformovat současný ekonomický systém (který je hlavní příčinou současných problémů) a okamžitě zastavit spalování fosilních paliv a další znečištění do roku 2040 bez ohledu na důsledky, to je hlavní problém, cílem snížit ekologickou stopu (destrukce přírody) a tím předejít neřízené klimatické a ekologické změně
  • Nastavení nových podmínek a pravidel v nové společnosti, ti co se podíleli vědomě na způsobených škodách (podnikatelský, finanční sektor, "některé charitativní organizace" atd.) se nemohou podílet na novém řešení (budou se však muset podílet na financování obnovy a restrukturalizaci, protože náklady na transformaci budou vysoké 1-10 % světového HDP, to je cca 1-8 bilionu USD ročně v závislosti na termínu, kdy s transformací začneme)
  • jak si vše ujasníme, klíčové je, aby se realizovali klíčové transformační kroky tak, aby to co nejméně narušilo život lidí (většinu) a současně, aby se dosáhlo největšího možného efektu (náklady na transformaci jsou druhořadé -platí zejména menšina, která způsobila současnou situaci)
  • rozhodnutí v chudém světě rozhodne o "úspěchu nebo krachu transformace na globální úrovni", na řešení transformace je nutná spolupráce Číny, Indie, Afriky, Jižní Ameriky i zbytek Asie (protože chudých cca 7 miliard nemůže chtít to, co má zbytek, který se toho musí nyní vzdát ve prospěch přežití celku)
  • HDP = hrubá destrukce planety, proto musíme snížit svoji spotřebu ve všem co nutně nepotřebujeme (omezením spotřeby stávkujete oproti HDP)
  • stávka spotřebitelů v Evropě, může být inspirací pro další ve světě a také katalyzátorem radikální změny ekonomického a politického systému
  • není možné žít na ohraničené planetě a současně donekonečna zvětšovat ekologickou stopu planety (malá menšina, která hromaděním vlastního bohatství postavila nad zájmy většiny, tím uvrhla do krize ostatní většinu a všechnu živou přírodu), byl narušen a selhal demokratický proces
  • jednou z alternativ je nástup Technokracie, aby uskutečnila potřebné opatření, prosadila ekonomickou transformaci a po splnění této úlohy odstoupila (předpokladem je, že lidstvo dokáže připravit mechanismus mimořádné změny systému vládnutí a najde dostatek lidí s potřebnou mravní, intelektuální výbavou a odvahou řídit takovou transformaci)
  • Velké digitální nadnárodní firmy se schovávají za algoritmy, které mají chráněné autorskými právy, jako kdyby byl počítač ten co rozhoduje o tom, jak systém funguje a ne lidé, kteří ho programují. Tyto firmy k takovým krokům motivuje pouze vyšší zisk a moc ovlivňovat lidskou populaci k ještě větší spotřebě a nekonečnému utrácení (díky dopaminové závislosti a zlatému rybníku)
  • Zkuste si představit, že Google, Facebook, Twitter a Microsoft jsou čínské, iránské nebo ruské se stejně velkým vlivem na společnost, byli by tyto firmy vystavené většímu nebo menšímu regulačnímu dohledu, než kterému dnes čelí americké firmy (po zneužití dat a své dominantní moci vůči konkurentů a lidské populaci)?
  • Kyvadlo vlivu na společenský vývoj se až příliš vychýlilo na stranu byznysu a ekonomických a mocenských zájmů. Firmy v soukromém vlastnictví, a jejich veřejní prostřednici, nemají žádnou zodpovědnost za zlepšování sociální prosperity, jistot lidí a rovnovážnou obnovu přírody (ekologický dluh planety), mají jediný cíl maximalizovat zisk (sebevražedný ekonomický růst, droga kapitalismu 21. století) pro svoje akcionáře
  • Lidem pořádně nikdo nevysvětlil, jaké bude mít současná situace (žití na dluh přírody, klimatické změny atd.) důsledky pro celou civilizaci v následujících desetiletích. Tak proč vůbec něco měnit??
  • Čeká nás "nový ekonomický systém" včetně přehodnocení peněžního, soudního, politického, zdravotního, zemědělského, vzdělávacího systému atd. 
    (kde můžeme hledat inspiraci? v Přírodě nepoškozené člověkem)
  • Ale také vývojová transformace člověka, rodiny, vesnice, města atd.
  • Je "Demokracie" tím nejlepším způsobem, jak zajistit kontinuální rozvoj lidské populace?
  • Základem nové společnosti: lidé jsou si všichni rovni před zákonem a mají právo na soukromí, to je nevyhnutelná podmínka pro svobodu (svobodně myslet, mluvit atd.)
  • Obchodní válka mezi Čínou a USA ukazuje, že čínský ekonomický sen umírá. Peking má nyní na výběr: otevřít se (Čína bude nucena se  přizpůsobit západnímu liberálnímu systému volného trhu s koncem vlády jedné strany) nebo stagnovat (v technice stále zaostává nejméně 10 let za USA, HUAWEI potřebuje americký hardware). V nahotě se ukázalo, že ještě není Čína schopna konkurovat USA a stát se novou globální velmocí a je nucena ustoupit, přestože vlastní státní dluhopisy USA, vlastní klíčová ložiska nerostných surovin, má 1,4 miliardy obyvatel a více jak 5 000 historie.

Graeme Maxton vydané knihy: 

Je autorem nebo spoluautorem pěti knih o změně klimatu, ekonomickém systému a automobilovém průmyslu. 

  • Globální klimatická nouze (Global Emergency, 2020), proč demokracie dosáhla svých hranic  
  • Zmena alebo kolaps (Change!, 2019)
  • Konec pokroku aneb Jak nás moderní ekonomie zradila (2012), světový bestseller Konec pokroku Vám otevře oči. Kniha byla zařazena do Top 20 světových bestsellerů a nominována na cenu Financial Times a Goldman Sachs Business Book of the Year Award 2011. Graeme Maxton je jedním z prvních, kteří zaznamenali, že růst světové ekonomiky dosáhl svých limitů. My tento fakt ignorujeme na vlastní nebezpečí. Pokud bychom ovšem moderní ekonomii zbavili několika zásadních a očividných chyb, dal by se přechod k udržitelné a uspokojivé nové ekonomice zcela jistě provést. Nechali jsme ekonomy, aby řídili náš svět - výsledkem toho je, že se naše planeta řítí do záhuby. Graeme Maxton je jedním z prvních, kteří zaznamenali, že růst světové ekonomiky dosáhl svých limitů. My tento fakt ignorujeme na vlastní nebezpečí. Pokud bychom ovšem moderní ekonomii zbavili několika zásadních a očividných chyb, dal by se přechod k udržitelné a uspokojivé nové ekonomice zcela jistě provést. 
  • Důležitá a zábavná kniha ukazuje, že moderní ekonomická teorie obsahuje zásadní chyby, které by zaznamenalo i dítě. Nejedná se však pouze o problém akademického charakteru. Nechali jsme ekonomy, aby řídili náš svět - výsledkem toho je, že se naše planeta řítí do záhuby. Graeme Maxton je jedním z prvních, kteří zaznamenali, že růst světové ekonomiky dosáhl svých limitů. My tento fakt ignorujeme na vlastní nebezpečí. Pokud bychom ovšem moderní ekonomii zbavili několika zásadních a očividných chyb, dal by se přechod k udržitelné a uspokojivé nové ekonomice zcela jistě provést. Kniha Konec pokroku je životně důležitým a velmi čtivým dílem - přečtěte si ji - otevře vám oči!
  • Čas na změnu modelu , Cambridge University Press, 2004, napsaný spolu s dr. Johnem Wormaldem
  • Jízda přes útes , Addison-Wesley Longman, 1995, napsaná spolu s Dr. Johnem Wormaldem, rovněž byla nominována na cenu Financial Times Business Book of the Year Award.

Podobné názory najdete v knize: Cesta v desetiletí metamorfózy z pohledu laika 

zobrazit více..
Loading...