Jak bude vypadat společnost za 50 roků?

p>Příštích 50 let přinese největší technologické změny a inovace, jaké jsme kdy viděli v naší práci i volném čase. Digitální revoluce, stejně jako průmyslová revoluce před 250 lety, torpéduje všechny naše předpoklady o tom, jak bude probíhat náš budoucí život." 
  • podle průzkumu co nás čeká v budoucnu: 63 % dotázaných uvedlo, že preferuje samočistící domy poháněné robotickou technologií, dále následují implantáty pro sledování zdravotních statistik a létající taxíky a autobusy.

Zrychlování a změny v dopravě

  • Do roku 2069 prý dojde k revoluci v dopravě, a to použitím podvodních trubkových dopravních systémů mezi Velkou Británií, kontinentální Evropou a dalšími regiony, kde se vysokorychlostně budou přepravovat cestující mezi některými zeměmi za kratší dobu než hodinu. 
  • Létající taxíky a autobusy budou také používány v městských oblastech ke snížení přetížení dopravy, zatímco dálkové cestování bude zahrnovat opakovaně použitelné rakety létající v horní atmosféře a při vysoké rychlosti, což zkrátí dobu cestování mezi Londýnem a New Yorkem na méně než 30 minut. 
  • prázdniny ve vesmíru 

Zdraví:

  • Virtuální společníci a pečovatelé se stanou běžnou záležitostí. Budou sledovat zdravotní stav člověka po celý život a budou schopni příznaky přeložit do jakéhokoli jazyka.  
  • Velkoplošný 3D tisk životně důležitých orgánů nabídne jejich okamžité nahrazení u těch, kteří je potřebují.  
  • Hmyz se stane klíčovým zdrojem bílkovin. Kuchyně budoucnosti budou vybaveny nástroji pro sběr hmyzu.  

Po roce 2024 nás čeká kolonizace Měsíce a do konce desetiletí i cesta na Mars

Do roku 2050 může zmizet pod vodou:

Stoupající hladiny oceánů do roku 2050 ohrozí přes 300 milionů lidí. Studie zároveň odhalila, že v současnosti žije pod hranicí přílivu 110 milionů lidí. Obyvatelnou půdu jim vytváří systém mořských a protipovodňových hrází a vlnolamů. V nebezpečí jsou i velkoměsta:

  • Alexandrie
  • Londýn
  • Bruggy
  • New York
  • Jakarta
  • Tokio
  • Ribe
  • Panama city
  • více

10.9.2020 Rychlý růst populace, nedostatek jídla a vody, zvýšený výskyt přírodních katastrof a rostoucí napětí mezi zeměmi. Kombinace, která během následujících třiceti let donutí opustit své domovy více než miliardu lidí.

Institut pro ekonomiku a mír (IEP), think-tank každoročně reportující o stavu terorismu a míru podle údajů OSN, sesbíral data a sestavil registr ekologických hrozeb. Na základě definování osmi možných problémů vyhodnotil seznam nejohroženějších zemí, který má však platnost pro celý svět. I ty nejstabilnější státy totiž zřejmě pocítí dopady migrace více než jedné miliardy lidí prchajících za lepším životem.

90stránková analýza pracuje s úrovní společenské odolnosti v jednotlivých zemích a určuje, zda mají potřebné kapacity pro zvládání budoucích ekologických šoků. Podle ní více než miliarda lidí žije v zemích, u nichž je nepravděpodobné, že budou schopny přizpůsobovat se novým ekologickým hrozbám a zmírňovat jejich dopady natolik, aby svým obyvatelům poskytly životaschopné podmínky. Podle reportu bude "nejméně jedné ekologické hrozbě" v následujících 30 letech čelit 141 zemí.

  • Celá zpráva stojí na předpokladu, že světová populace do roku 2050 vzroste na téměř 10 miliard. Report předpokládá, že 31 zemí těchto regionů velice pravděpodobně ekologické dopady neustojí. Pro představu - v loňském roce vedly ekologické faktory a válečné konflikty k přesídlení přibližně 30 milionů lidí.
  • Registr rozděluje hrozby do dvou širších kategorií: potravinová nejistota, nedostatek vody a populační růst v jedné, a přírodní katastrofy jako povodně, sucha, cyklóny, zvyšování hladiny moří a oteplování v druhé. 
  • Zpráva předpokládá, že do roku 2050 celosvětová poptávka po potravinách vzroste o 50 %. V současné době nemají jistotu přístupu k dostatečnému množství potravin více než dvě miliardy lidí na celém světě. Do roku 2050 se počet těchto lidí zvýší na 3,5 miliardy. 
  • Do roku 2040 bude v 59 zemích s vysokým nebo extrémním nedostatkem pitné vody žít celkem 5,4 miliardy lidí, tedy "více než polovina předpokládané světové populace". Obyvatelstvo 19 nejohroženějších zemí zaujme přibližně 25 %světové populace. Všech těchto 19 zástupců zároveň patří mezi ty s nejhorší mírovou situací na světě, včetně Afghánistánu, Sýrie, Iráku, Čadu, Indie a Pákistánu. 
  • Nejistotu přístupu k pitné vodě dnes zažívá 2,6 miliardy lidí, což je číslo, které se v následujících 20 letech zdvojnásobí. Většina z těchto zemí se nachází v jižní Asii, na Středním východě, v severní Africe, v jihozápadní Evropě a Tichomoří. Vyhlídky na rok 2040 nejsou růžové zejména pro Libanon, Singapur, Izrael a Irák. 
  • Světové zásoby pitné vody jsou o 60 % menší než před 50 lety. Zároveň však poptávka po potravinách v následujících 30 letech vzroste o dalších 50 %, což bude z velké části způsobeno expanzí střední třídy v Asii 
  • Jen přírodní živly by tak mohly do roku 2050 donutit opustit domovy 1,2 miliardy lidí. Nejvíce obětí přírodních katastrof má na kontě Asie a Tichomoří, kde v jejich důsledku jen od roku 1990 zemřelo více než 581 000 lidí. V těchto oblastech si za stejné období 319 000 životů vyžádala zemětřesení, následovaná bouřemi, které mají na svědomí 191 000 obětí. 
  • Celkem 19 zemí pocítí riziko zvyšující se hladiny moře, která bude v následujících třech desetiletích nejbolestnější pro nízko položené pobřežní oblasti v Číně, Bangladéši, Indii, Vietnamu, Indonésii a Thajsku, ale také pro hustě osídlená města jako je egyptská Alexandrie, nizozemský Haag a japonská Ósaka. 
  • https://www.seznamzpravy.cz/clanek/hlad-zizen-valky-pocasi-do-roku-2050-svet-zaplavi-miliarda-uprchliku-119031#seq_no=2&source=hp&dop_ab_variant=0&dop_req_id=JIBVL8NccdI-202009100544&dop_source_zone_name=zpravy.sznhp.box&utm_campaign=&utm_medium=z-boxiku&utm_source=www.seznam.cz<br>
Loading...