Moře

moře tvoří cca 70 % povrchu země, je ale nyní jedno velké skladiště a přitom známe jenom cca 10% podmořské fauny a flóry. Ekosystém moře je systematicky ničen a eliminuje se tak reprodukční cyklus na celé planetě.

  • Na konci glaciálu 20 000 - 19 000 př.n.l. byla hladina oceánů o 130 m nižší než dnes (byla doba ledová -glaciál, voda byla akumulovaná v ledovcích), před cca 13 000 roky byla 110 m nižší, před 11 800 roky o 80 m, před 10 000 roky o 60 m nižší. Z maxima před 19 000 roky se během 15 000 roků dostala na současnou úroveň, zásadní roli v tomto procesu hrál konec glaciálu. A před 100 milióny let přibližně až o 200 metrů výše (před 15 miliony roky to bylo o 60 -70 m výše než při současném stavu, rozpustili se všechny ledovce). V posledním interglaciálu  cca 123 000 př.n.l. byla hladina asi o 10 m vyšší než dnes.
  • Kdyby roztály všechny horské ledovce, pak ty arktické (především Grónsko) a nakonec i mohutná Antarktida, hladina světových oceánů by se v průměru zvedla zhruba jen o 70 metrů. Jistě, nejméně 40 %  lidské populace by mělo vážný problém 
  • Celosvětové pohyby hladiny moře jsou nazývány eustáze. Eustatické pohyby souvisí s utvářením a táním ledovců (glacieustatické pohyby).  Izostáze- reakce povrchu Země na změny hustoty hmot Země nebo zatížení povrchu (lehčí litosféra "plave" na těžší astenosféře). Při zalednění zůstává více izotopu kyslíku 16O na pevnině, v ledu a v oceánech více těžšího izotopu 18O než před zaledněním; zároveň klesá hladina oceánů
  • Cyklické změny
  • Příčiny změn hladiny oceánu

Milankovičovy cykly a kolísání hladiny oceánu

  • Precese zemské osy (c. 20 -26 tis. let)
  • Náklon zemské osy (c. 41 tis. let)
  • Excentricita oběžné dráhy (c. 2160, 400 a 100 tis. let) 
  • Náklon zemské osy (c. 40 tis. let): mění se úhel dopadu slunečních paprsků na dané místo
  • Precese a excentricita: společně mění délku ročních období a intenzitu slunečního záření
  • více

Stoupání mořské hladiny podle NASA bylo výraznější před 19 000 let; před 14,6 - 13,5 tisíci let; 11,5 - 11 tisíci let a před 8,2 až 7,6 tisíci let. více

Analýzy naznačují, že postupné zvedání hladiny světového oceánu v průměru o 1 metr za století bylo přerušeno dvěma "skoky" - před 14,3 až 12,8 tisíci lety a před 11,5 až 8,8 tisíci lety, kdy voda stoupala v průměru o 2,5 m za sto let. Na tento výsledek se můžeme v podstatě dívat i jako na prudké oteplení, které po prvních 1 500 letech bylo na dalších 1 300 let přerušeno jakýmsi návratem doby ledové - mladším dryasem. A po něm opět pokračovalo dalších 2 700 let (na obrázku dva světle žluté pásy oddělené světle zeleným). Chladný mladší dryas tak představuje "delší anomálii" v dlouhodobé éře vskutku extrémního, lidmi nezpůsobeného globálního oteplení :), které se někdy nazývá i Bolling-Allerod perioda podle dánského jezera Bolling na Jutském poloostrově a názvu dánského samosprávného celku.

"Naše odhady vzestupu hladin jsou sice nižší, než uvádějí studie z jednotlivých lokalit, ale jsou statisticky velmi hodnověrné. Pomáhají lépe pochopit, jak se měnil objem ledu v důsledku tání ledovců na konci poslední doby ledové," vyzdvihuje výsledky šéfka výzkumného týmu Jennifer Stanfordová. Její kolega Eelco Rohling dodává: "Nové poznatky budou využity k upřesnění modelů klimatického systému Země a pomohou zlepšit předpovědi změn úrovně mořské hladiny v souvislosti s globální změnou klimatu."

Zdroj: https://docplayer.cz/17137879-Prijde-potopa-nebo-uz-byla-aneb-zmeny-hladiny-oceanu-v-historii-zeme-role-klimatu-a-pohybu-zemske-kury-david-ulicny-geofyzikalni-ustav-avcr.html

https://magazin.gnosis.cz/vzestup-morske-hladiny/

https://zmeny-klima.wz.cz/ledovce-a-klima/ledovce-2-dil/index.htm

https://www.zive.cz/clanky/biblicka-potopa-ceska-jak-bychom-dopadli-kdyby-nas-zatopil-ocean/sc-3-a-198047/default.aspx#part=1

https://www.e15.cz/magazin/interaktivni-mapa-simulace-potopy-sveta-763639

https://earthexplorer.usgs.gov/ 

Moře, Skotsko
Moře, Skotsko

Od roku 1960 do roku 2010 se snížil obsah kyslíku ve vodě o 2 % oproti dřívějšímu stavu (někde v tropech až o 40 %).  Ryby se v důsledku mohou z hlubších míst přesunovat k mělčím vodám, kde hrozí nadměrný výlov a masivní snížení populace pro lidstvo a ekosystém důležitých ryb, mezi které patří tuňák, marlín nebo různí žraloci. Naopak tolerantní vůči změnám v množství kyslíku ve vodě jsou různé mikroby či medúzy. Podle IUCN by změna oceánských ekosystémů mohla ovlivnit i přirozené přeměny dusíku a fosforů na Zemi. 

  • Vědci IUCN v současnosti odhadují, že oceány ztratí do roku 2100 kolem 3 až 4 % svého průměrného množství kyslíku ve vodě. (mezi lety 1960 a 2010 světové oceány ztratily asi 2 % kyslíku obsaženého v mořské vodě)
  • v oceánech dramaticky šíří "mrtvé zóny", tedy velké oblasti, kde není prakticky žádný kyslík. Před rokem 1960 jsme takových oblastí znali 45, dnes jich je kolem 700 
  • Pozorování NASA odhalilo, že mrtvá zóna měří na délku okolo 14 tisíc kilometrů a zabírá plochu přes 21 tisíc kilometrů čtverečních. Ještě před 30 lety to přitom bylo o 8 tisíc čtverečních kilometrů méně
  • Možnost narušení přirozeného oceánského biomu představuje potenciální obrovský a těžko řešitelný problém, který může vést k vyhynutí některých důležitých druhů ryb nebo obrovské přemnožení těch, které najednou ztratí své přirozené predátory. Tak drastické změny potravního řetězce na planetě vždy vedlo k velkým a ne nutně příznivým změnám. 
  • Studie uveřejněná tento týden v časopise Nature uvádí, že hladiny moří se do roku 2100 zvednou o 67 centimetrů, což je o 7 cm více, než kolik ve svých propočtech uváděl Panel OSN pro změny klimatu (IPCC). Ohroženo záplavami tak bude asi 400 milionů lidí místo 360 milionů, jak předpokládali vědci z IPCC. více
  • Více než 8 milionů tun plastového odpadu skončí každý rok v oceánech. 90 % z tohoto odpadu je do oceánu přivedeno desítkou řek, z toho osm se nachází v Asii (ndus, Gangu, Maghnu, Mekong, Perlovou a Žlutou řeku, Amur a Chaj-che) a v Africe (Niger a Nil). Podél řeky Chaj-che v Číně žije více než 500 milionů lidí.

Stručné informace o moři:

  • 30 % obyvatel země jezdí na dovolenou ke Středozemnímu moři (enormně tak zatěžuje tuto oblast turistickým ruchem - důsledkem bude znečištění a narušení životního prostředí)
  • mořská voda je v současné době o 26 % kyselejší, než byla na začátku industriální éry (1750), což ničí mořské ekosystémy (WHO 12.2019)
  • Fytoplankton produkuje pomocí fotosyntéze více jak 50% světového kyslíku a spotřebovává CO2
  • až 80 % použité vody vtéká do Středozemního moře bez čištění
  • v důsledku lovu vymizelo 50% žraloků (ploutve jsou oblíbenou pochoutkou v Číně)
  • moře ohrožuje průmyslová turistika
  • ze světových moří zmizelo za posledních 100 roků cca 75 % velryb
  • na světě je chráněno pouze 0,5% moří, cca 1% Středozemního moře, na kontinentu je však chráněno cca 10% území
  • díky proplachování nádrží tankerů se dostává nejméně 2 miliony tun naftových produktů do oceánů každý rok
  • každé 3 dny ztroskotá na světě jedna velká loď a hrozí tak postupně značné znečištění
  • mořské hlubiny tvoří asi 80% objemu oceánů a bylo prozkoumáno pouze 1% mořských hlubin
  • v hloubce cca 5000 m pod hladinou je tlak vody 1000 kg na 1cm2 a teploty vody nepřekračuje 2°C, zde žijící zvířata jsou rozsolovité (jinak by praskla)
  • největší horou na zemi není Mount Everest, ale ostrov Hawai, měří 9200 (oceánská hora)
  • v roce 1950 se ulovilo ročně 50 milionů tun ryb, nyní je to téměř 100 milionů tun ročně
  • 75% světových zásob ryb je ohroženo nadměrným rybolovem
  • dnes se realizuje lov ryb sítěmi až do hloubky 2000 m
  • za posledních 30 roků zmizelo některých druhů až o 99%
  • až 25% ulovených ryb se hází zpět do moře, protože se průmyslově nevyužívají
  • rybolovem se na zemi živí cca 250 milionů lidí a zahyne při lovu cca 25 000 rybářů ročně
  • 50% konzumovaných ryb už nyní pochází z chovů - akvakultura (hned po internetu nejrychleji rostoucí odvětví) se rozvíjí od 80 let.
  • víte, že na získání jednoho kila chované ryby je potřeba krmná moučky ze zhruba 4kg volně žijících ryb
  • Mezi oceány a pevninou probíhá koloběh vody (sladké a slané) a dalších živin

Vzestup hladiny oceánů

Na Antarktidě je 90% veškerého ledu na planetě, to stačí na to aby stoupla hladina oceánu o 70m. Vědci předpokládají, že vlivem CO2 a globálního oteplování, do konce roku 2100 může hladina moří stoupnout až o 6m.

  • Po hurikánu Katrina bylo 80% New Orleans (město leží pod hladinou moře) pod vodou (vlna vysoká 6m
  • každou vteřinu roztaje cca 3 000m3 arktického ledu
  • Hladina moří se zvyšuje nejen přítokem vody z tajících ledovců, ale i prostým zvyšováním objemu vody v důsledku jejího ohřívání.
  • předpokládá se, že kolem roku 2040 bude arktida bez ledu
  • co ovlivňuje vzestup hladiny oceánů?

17.8.2020 Grónské ledovce se už neobnoví a hladina moří stoupne o šest metrů během desítek roků, tvrdí studie

Tání již nyní způsobuje, že se hladina světových oceánů zvedá v průměru o milimetr ročně. Pokud by ledovce v Grónsku roztály zcela, uvolněná voda by zvedla mořskou hladinu v průměru o šest metrů, což je dost na to, aby voda zaplavila přímořská města po celém světě. Tento proces by však trval desítky let.

Rozpouštění ledovců v oceánech

Sedmdesát procent zásob sladké vody se vyskytuje ve formě ledu nebo trvalé sněhové pokrývky(ledovce) na horách a oblastech Antarktidy a Arktidy. Přibližně 30 procent sladké vody je ukryto v zemi, sladkovodní jezera a řeky obsahují 0,3 procenta.  

  •  od roku 1900 také ztratily ledovce polovinu svého objemu a trend ústupu ledovců se zrychluje.  

Grónsko

Grónsko od roku 1992 ztratilo 3,8 bilionu tun ledu a tempo odtávání se zvýšilo z 33 miliard tun za rok v 90. letech na 254 miliard ročně během uplynulé dekády.

17.8.2020 Grónské ledovce se už neobnoví a hladina moří stoupne o šest metrů během desítek roků, tvrdí studie

Tání již nyní způsobuje, že se hladina světových oceánů zvedá v průměru o milimetr ročně. Pokud by ledovce v Grónsku roztály zcela, uvolněná voda by zvedla mořskou hladinu v průměru o šest metrů, což je dost na to, aby voda zaplavila přímořská města po celém světě. Tento proces by však trval desítky let.


Vztah požárů v USA o mořských proudů

El Nino je jev, jenž souvisí se zeslabením studeného oceánského Humboldtova proudu, což následně vede k rozsáhlým a dodnes důkladně neprobádaným atmosférickým procesům. James Randerson tvrdí, že pomocí satelitů NASA a NOAA (Národní úřad pro oceán a atmosféru), které budou mapovat teplotu povrchu oceánu, mohou vědci lépe předpovídat vztah mezi jevem El Nino a obdobími požárů jak v Jižní Americe, Střední Americe, tak i v částech Severní Ameriky, Indonésie, Jihovýchodní Asie a rovníkové Asie.

  • požáry v přírodě se pokouší dát do souvislosti se změnou podnebí a lidskou činností
  • Oheň potřebuje horko a sucho a pak jiskru, atmosférické podmínky určují, jak bude oheň intenzivní a jak se bude šířit, potom si příroda pomůže třeba mocnými lijáky
  • on-line mapa požárů

Existuje harmonický stav mezi koloběhem živin v půdě a také mezi pevninou, oceány a naopak, procesy fotosyntézy, mořské proudy, salinita vody, požáry, sucha, přívalové deště, eroze půdy a další procesy

Fytoplankton

Fytoplankton je společenstvo mikroorganismů (řasy, sinice, skrytěnky, rozsivky a zlativky atd.), které provádí fotosyntézu, většinou není schpno vlastního pohybu a je unášeno oceáky, má velkou diverzitou, která se v závislosti na roční době mění,. Fytoplankton je součástí potravinového řetězce v mořích.

Fytoplankton dělíme podle výskytu na:

  • vodní prostředí (hydroplankton)
  • vzduch (aeroplankton)
  • sníh (kryoplankton)

Fytoplankton a jeho účinky

  • v něm a ve vodě obsažené mikroorganismy mohou přispívat k oteplování oceánů
  • zdroj potravinového řetězce
  • produkuje prostřednictvím fotosyntéze více jak 50 % kyslíku a spotřebovává CO2
  • zdroj živin, které klesají na dno oceánů
  • více


Schematický "cestovní plán" proudění oceánu: Každá povodí oceánu obsahuje velké rotující gyre, poháněné rotací Země a větry. Gyrosy jsou většinou samostatné, takže voda v nich cirkuluje spíše než protéká mezi nimi. Malé vířící víry, které se vyskytují všude v oceánu, zajišťují určité rozechvění mezi gyry. Globální oběh známý jako "Oceánský dopravní pás" také poskytuje spojení mezi gyry, pohánějícími teplé povrchové vody a hlubokými studenými vodami po celém světě.

(Natalie Renier, kreativní studio WHOI) 

Termohalinní výměník

Proces zamrzání oceánů

Pokud se horní vrstva oceánu ochladí pod -1,5 °C, na hladině moře začíná zamrzat (na mikroskopické úrovni začínají růst maličké krystaly a spojují se dohromady). Když mořská voda mrzne musí ze sebe uvolnit sůl. Voda, která není zmrzlá, se stává ještě slanější, vzniká koncentrovaný solný roztok, který stéká z nově vytvořených dutin ledu sužujícími se trychtýři směrem ke dnu, protože je roztok hustší než obyčejná mořská voda. Těžká slaná voda sebou strhává z hladiny kyslík, který přenáší do hloubky. Velikost a rychlost vytváření ledu se zvyšuje a ledové skvrny se spojují do pevné hmoty během cca 7 dní. Každou vteřinu klesá až 1,5 milionů m3 husté slané vody ke dnu - nezastavitelný vertikální proud. Když se voda dotkne mořského dna, rozprostře se na ploše stovek kilometrů, přepadává přes pevninský práh. Vzniká obrovský podmořský vodopád (5 milionů Niagárských vodopádů). Studený, slaný a hustý okysličený roztok padá do propasti a na hladinu se dostane zpět za min. 1000 let. Podzemní proud směřuje od Antarktidy zpět k rovníku a na sever (podél zlomů), tyto pomalé proudy se míchají a ochlazují vody všech světových oceánů. Tento prastarý děj reguluje průměrnou teplotu vody na méně než 0,5°C. Stabilita umožňuje, aby se zde dařilo životu a chrání jej před poškozením (prudkými výkyvy klimatu planety).  Když se voda z hloubky vrátí na hladinu, začíná její dynamičtější existence, jak mile se připojí k teplejším a rychlejším proudům. Celý oceán je nekonečná vířící masa. Povrchové proudy mají rozdílnou teplotu v závislosti na tom, kolik energie přijmou ze Slunce. A to zase ovlivňuje, kolik vody se odpaří do Atmosféry. Těmito proměnlivostmi se řídí změny ročních období na zemi i na moři.

Když se Golfský proud na podzim ochlazuje, zbarvují Javory v Nové Anglii do ruda na pevnině a shazují listí. A půl roku později a o polovinu světa dále se jiný proud Kurošio začíná oteplovat a Sakury po celém Japonsku začínají kvést. Podobné děje (sezónní cykly) se odehrávají po celém světě. Při pohledu z Vesmíru jsou oceány a Atmosféra vnitřně propojené v jednolitý systém propojený vodou, již se 12 trilionů tun vznáší ve vzduchu. Každá bouřka i kapka je součástí tohoto ohromného systému, který pohání tolik činností, které jsou příznačné pro náš svět. V planetárním mechanismu je obsaženo více, než se zdá. Studený Antarktický solný roztok projde další proměnou (bodem zlomu) jakmile se se setká s jením z nejsilnějších jevů na Zemi. Tam, kde se střetává oheň s vodou se děje cosi magického, proces, který podepírá veškerý život na Zemi.

Sardinky (západně od Peru) hodují na planktonu a miliony dravějších ryb a ptáků sem mají každý rok namířeno, aby si pochutnali na hejnech rybek. Je zde jedna z nejvyšších hustot mořského života jaká je známá a proto jsou zde i lidé.

Toto místo je i příkladem toho, jak se setkávají dva zemské systémy a tímto setkáním udržují život.

  • koloběh vody
  • uvnitř zeměkoule - horké roztavené jádro

Zde v jádru původně vznikly všechny ostatní látky, svět není pevná kamenná koule, ale spíše rozžhavená sféra extrémně rozžhavené tekutiny s chladnou krustou na povrchu. Povrch Země, je podobný povrchu kapky vody a je ve své podstatě nestálý.

Výbuch vulkánu je lokální vzruch, způsobený pomalými proudy roztaveného jádra, který neustále cirkuluje uvnitř Země poháněný radioaktivním rozpadem zemského jádra. Právě tato látka, která se dostává ven skrze vulkány a zemskou kůru, poskytuje základní prvky potřebné k životu. 

Loading...