Trojmoří

Trojmoří

Iniciativu Trojmoří v roce 2015 navrhl polský prezident Andrzej Duda jako způsob, jak podpořit společné energetické či dopravní projekty mezi chudšími zeměmi východní části EU. Mezi uvažované počiny této iniciativy patří vedle dálničního propojení Via Carpatia z Litvy do Bulharska například i kanál Dunaj−Odra−Labe prosazovaný českým prezidentem Milošem Zemanem.

  • tato iniciativa má hlavně podpořit ekonomiku zemí, které stále dohánějí západoevropské státy v kvalitě silnic, železnic, v hustotě propojení plynovody nebo datovými sítěmi. Právě provázanost severojižním směrem je jedna z největších slabin zemí mezi Baltem a Balkánem. 

USA projekt podporují, protože v něm vidí možnost, jak vybalancovat rostoucí vliv Ruska a Číny hlavně v ekonomické oblasti. Deklaraci na podporu Trojmoří přijala v polovině listopadu i americká Sněmovna reprezentantů a hlasovali pro ni republikáni i demokraté. Končící americký ministr zahraničí Mike Pompeo letos v únoru slíbil, že americká vláda může do fondu Trojmoří poslat až miliardu dolarů. Pozitivně o něm hovoří také poradci nového amerického prezidenta Joea Bidena.

Investiční fond Trojmoří vznikl v roce 2019 jako součást stejnojmenné iniciativy a jednotlivé vlády členských států do něj slibují vložit své příspěvky, jejichž minimální výše je 20 milionů eur (526 milionů korun). Polsko a Rumunsko ale daly podstatně více. Prvně jmenovaná země například na summitu Trojmoří v polovině října slíbila 250 milionů eur (6,5 miliardy korun). 


14.12.2020 Miliardy z USA mají střední Evropě pomoct stavět silnice i plynovody. Vyvážit vliv Ruska a Číny ve střední Evropě a přitáhnout k ní pozornost hlavně velkých amerických investičních fondů mají peníze americké vlády zaslané do investičního fondu Trojmoří. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa jimi podpořila společný projekt dvanácti zemí střední Evropy od Estonska po Bulharsko, jehož členem je i Česko, které potřebují desítky až stovky miliard na stavbu nové infrastruktury. Konkrétně jde o příspěvek vládní rozvojové banky DFC schválený minulý týden. Ačkoli jde "jen" o 300 milionů dolarů (cca 6,5 miliardy korun), mají sloužit právě k přilákání pozornosti dalších velkých investorů z USA. Spolu s příspěvky členských států by americké peníze měly vytvořit základní balík tří až pěti miliard eur, z něhož budou financovány první investice.

"Trojmoří je nástroj pro zúčastněné země, jak si pomoci samy sobě," řekl Ian Brzezinski, analytik amerického think-tanku Atlantic Council, který se podílí na podpoře myšlenky iniciativy Trojmoří. Česko, Slovensko nebo Rakousko ale ještě nedaly své příspěvky do investičního fondu.

V Česku je Trojmoří spjato hlavně s projektem zmiňovaného kanálu Dunaj−Odra−Labe. Česko podobně jako třeba Slovensko vůči iniciativě Trojmoří přistupovalo dosud opatrně v obavách, aby její projekty neoslabovaly spolupráci v rámci EU. Panují také jisté obavy z polské dominance v regionu.

Hlavní zastánci Trojmoří jako polský prezident Duda, jeho estonská kolegyně nebo analytici jako Ian Brzezinski zdůrazňují, že tato iniciativa má hlavně podpořit ekonomiku zemí, které stále dohánějí západoevropské státy v kvalitě silnic, železnic, v hustotě propojení plynovody nebo datovými sítěmi. Právě provázanost severojižním směrem je jedna z největších slabin zemí mezi Baltem a Balkánem.

Dalším velkým stoupencem Trojmoří je Chorvatsko, které v těchto týdnech slaví velký úspěch právě v energetickém propojení severojižním směrem. K ostrovu Krk začátkem prosince připlul plovoucí terminál a takzvaná regazifikační jednotka LNG Croatia, tedy loď, která by měla z kapalného zemního plynu dovezeného tankery odkudkoli na světě opět udělat plyn a předávat ho do léta budovaného plynového napojení, které umožní prodej plynu všem středoevropským státům.

"Dodávky plynu začnou 1. ledna 2021," hlásil už v létě chorvatský ministr energetiky a životního prostředí Tomislav Ćorić s tím, že kapacita terminálu, která čítá 2,5 miliardy krychlových metrů plynu ročně, je vyprodána do října 2023 a na další čtyři roky jsou objednávky plné zhruba z osmdesáti procent.

Vybudování dalších plynových propojení patří mezi priority některých států Trojmoří. Sníží se tak opět závislost na ruském plynu, což se ukázalo, když svůj plovoucí LNG terminál zprovoznila v roce 2014 Litva. Do té doby monopolní ruský dodavatel plynu Gazprom tehdy litevským odběratelům snížil cenu plynu o dvacet procent.

https://archiv.ihned.cz/c1-66857880-miliardy-z-usa-maji-stredni-evrope-pomoct-stavet-silnice-i-plynovody<br>

zobrazit více..
Loading...