Doc. RNDr. Jan Pokorný, CSc.

p>Doc. RNDr.Jan Pokorný, CSc., (1946), respektoaný biolog, klimatolog a hydrolog, přední odborník na rovnováhu mezi vegetací a sluneční energií, vystudoval katedru fyziologie rostlin na PřF University Karlovy, je ředitel ENKI Třeboň o.p.s, která pomáhá chránit a obnovovat přírodu propojením technologie a přírodovědných postupů. V současné době se se věnuje distribuci slunečního záření v krajině v souvislosti s vodním oběhem a vlivem na místní a globální klima.  
  • Vystudoval biologii a chemii na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy (PřF UK), zabývá se fotosyntézou a ekofyziologií vodních rostlin a revitalizací mokřadů v Botanickém ústavu Akademie věd ČR, ENKI se zabývá aplikovaným výzkumem v oblasti solární a krajinné energetiky, rybničního hospodaření, hospodaření s vodou v krajině, využití přírodních i umělých mokřadů.
  • Přednáší na PřF UK, ČZU v Praze, University Applied Sciences Turku.
  • má velký dar, který spočívá v jeho schopnosti i poměrně složité biologicko chemické procesy vysvětlit laické veřejnosti a ukázat tak konkrétní přínos aplikované teorie v praxi s hmatatelnými výsledky
  • moto: "Chceme žít v zemi, odkud můžeme odjet a kam bychom se rádi vraceli."
  • Úsloví, že na "suché pole neprší" je pravdivé a ověřené v praxi!! Komentář: tato teze historicky neplatí, protože bychom měli všude suchá pole a to nemáme, přestože se krajina "lidskou činností změnila ve step a poušť" !!

Jan Pokorný, názory, komentáře, vize:

24.7.2020

  • celé vyspělé civilizace zanikly jen proto, že nedokázaly hospodařit s vodou. Svou činností měnili lidé krajiny, zbavovali se lesů a vegetace a nakonec nedokázali ve vysušené krajině přežít. V minulosti takto zanikla Mezopotámie, civilizace v severní Africe a území střední Asie. V novověku podobně vysychá Kalifornie, od poloviny 20. století subsaharská Afrika, mění se klima v Jižní Americe, rozšiřují se letní požáry v Austrálii a letos je suché léto na Sibiři, kde se intenzivně těží dřevo.
  • Španělsko přišlo o rozsáhlé lesní porosty v 16. století, stromy byly použity na stavbu lodí. Jeden kilometr čtvereční půdy uživí jen několik osob, jak populace roste, kácí a vypaluje les a získává tak další zemědělskou půdu. Další odlesňování pokračovalo s pálením dřeva pří výrobě železa a skla. Také v současné době lidé krajinu zbavují vegetace, kácí stromy a přeměňují ji na vyschlé stepy a pouště, děje se tak od poloviny 20. století zejména v Africe a Amazónii.
  • Odlesněná krajina zbavená vegetace je dnes na velkých plochách České republiky natolik rozpálená sluncem, že se stoupající horký vzduch v horních vrstvách atmosféry spojuje s proudem ohřátého vzduchu a proudí z pevniny až nad moře. Právě těmito vzdušnými proudy naše krajina ztrácí mnoho vody. "Stejný jev zahubil už civilizace ve starověku. Tehdy se nepálilo uhlí ani ropa a nezvyšovalo se nijak významně množství CO2. Přesto se měnilo klima a krajina se lidskou činností změnila ve step a poušť. Komentáře: tato teze neplatí a současný rok 2020 popírá tuto teorii téměř úplně ve všem, ale je možné že jde o odchylku, která potvrzuje pravidlo!!!
  • Nejdůležitější je přitom množství a chování vodní páry. To přímo souvisí s množstvím vegetace v krajině, vzpomeňme na mlhu nad lesy a mokrými loukami". Lékem na sucho a zvyšující se teploty je vysazování stromů a keřů do krajiny a ochrana již vzrostlých lesů. Vegetace se chladí výparem vody. Vodní pára se drží nad lesními porosty a vytváří vlhkou ochrannou clonu, která tlumí přicházející sluneční energii. Krajina se vzrostlými stromy a vegetací zásobenou vodou, se nepřehřívá a není tam energie, tedy síla, která žene vypařenou vodu s ohřátým vzduchem rychle do horních vrstev atmosféry a odtud pryč z kontinentu až nad moře.
  • Pokud chceme uchovat vodu v krajině a ochladit klima, je nutné sázet stromy, zachovat lesy a sady,"
  • Les je výborným pomocníkem i při snižování oxidu uhličitého, váže uhlík fotosyntézou do dřeva a listů. Stromy stejně jako ostatní rostliny krajinu ochlazují. Vodu, kterou přijímají kořeny a průduchy listů ji vypouštějí ve formě vodní páry, chladí a dokonale přitom vodu čistí. Na každou molekulu přijatého oxidu uhličitého je vyloučena jedna molekula kyslíku a odpaří se stovky molekul vodní páry.
  • "Strom během slunného letního dne odpaří 100 litrů vody, a tím své okolí ochladí o 70 kWh; průměrně v průběhu deseti hodin chladí výkonem 7 kW. Principy jsou vysvětlitelné znalostmi fyziky základní školy: na odpaření 1 litru vody se spotřebuje 0,69 kWh sluneční energie (skupenské teplo výparu), za plného slunečního svitu přichází na metr čtverečný několik set až 1000 W sluneční energie, na výpar se spotřebovává několik set wattů na metru čtverečném porostu. Proto je v lese chládek a trávník má o více než 10 °C nižší povrchovou teplotu nežli dlažba, střecha nebo asfaltový povrch. Pro srovnání, klimatizační zařízení v luxusních hotelích mají výkon 2 - 3 kW, mrazničky a ledničky o více než řád nižší. Lednička, mraznička i klimatizační zařízení ohřívají své okolí výkonem, kterým na druhé straně chladí. Vodní pára, kterou strom vypařil, ohřívá místa chladná, na nichž se sráží. Zatímco slunečník sluneční záření pouze pasivně odráží, strom ho odráží též a navíc se chladí výparem vody přes průduchy listů, aktivně tak přetváří sluneční energii v chlad a vlhko. Máme tedy k dispozici klimatizační zařízení pro tlumení globální změny, které v nejrůznějších obměnách - od smrku, dubu, břízy, jabloně přes blahovičník, baobab po sekvoje a stromy tropických deštných lesů porostlé epifyty a liánami - může zdarma příznivě upravovat globální klima. Je-li například plocha 400 m2 pokryta rostlinami a zásobena vodou, potom se podstatná část sluneční energie váže do vodní páry (například 250 W.m2) a naše zalitá zahrádka se stromy a dalšími rostlinami chladí sebe i okolí výkonem okolo 100 kW. Činí tak nehlučně, nenápadně, za zpěvu ptáků, vůně květin a zrání plodů. Jenom za energii nutnou k provozu chladicího zařízení srovnatelných technických parametrů bychom zaplatili 3000-6000 Kč denně." (O efektu stromů na klima se lze snadno přesvědčit měřením intenzity slunečního záření a měřením povrchových teplot. Přístroje jsou za dostupné ceny několika tisíc korun)
  • Zdroj: https://www.lidovky.cz/relax/zajimavosti/stromy-mohou-vratit-do-krajiny-vodu-a-tlumit-klimaticke-zmeny.A200722_095437_ln-zajimavosti_ape

Dříve

  • pro nově zasazené stromy, stejně jako pro lidi je to v létě stresující prostředí (netvoří přirozený stín korunou, nemají silný kořenový systém a jsou velmi citlivé na vodu)
  • živé vzrostlé stromy sníží teplotu vzduchu o více než 20°C, strom vypařil za den například 100 litrů vody, do vodní páry se tedy uložilo 70 kWh sluneční energie, která se neprojevila jako teplo zjevné (které měříme teploměrem), ale je uschována ve vodní páře, tato latentní (skrytá) energie se přes uvolní a sráží se v podobě rosy nebo když vodní pára stoupá vzhůru (teplota s výškou stoupá) a tak see vodní pára sráží, vytváří se mraky, ze kterých navečer prší
  • strom je perfektní bezúdržbová klimatizace, vydrží desítky či stovky roků, je tichá, je z recyklovaného materiálu, je poháněná sluneční energií, nemůžeme ji současnou technikou nahradit
  • příklad: Stromy v parku na ploše jednoho hektaru chladí výkonem nejméně 2500 kW, což je srovnatelné s výkonem 700 běžně užívaných klimatizačních jednotek
  • voda z kořenů rostlin a stromů se vypařuje přes listy a tak rostlina chladí sebe a okolí - přírodní klimatizace
  • historické civilizace, jejich zánik byl způsoben suchem, i my odvodňujeme, odstraňujeme trvalou vegetaci, "tzv. děláme pořádek" - tím defakto fénujeme krajinu (podobně jako vlasy) a ohřátý vzduch odnáší vlhkost vysoko do atmosféry, rozpouští mraky, vytváří vysoký tlak, je bariérou pro vlhký vzduch od Atlantik, tím si civilizace pod sebou podžezáváme větev - současná civilizace zatím následujeme ty, které vyschly. Měli nadprodukci potravin, kterou dosáhli vysušováním aby mohli pěstovat zušlechtěné stepní trávy, tedy obilniny (pšenice, žito, ječmen) a postupně tak měnili krajinu na step - důsledkem bylo sucho!
  • Les uživí jednu až dvě osoby na kilometr čtvereční. A les mizí, jak populace roste, nyní je nás na kilometru čtverečním 100 až 200, jinde i více a proto příroda nefunguje jako les a vysychá - je narušená homeostáze - krajina je nemocná (Zdravá krajina má poměrně hodně malých srážek) - klimatická změna se projevuje úbytkem malých srážek, kdy se udělají mraky a voda spadne zpět
  • hnutí "Natural Sequence Farming", Peter Andrews využívá program australské vlády na obnovu krajiny pro zadržování vody
  • texty Mezivládního panelu pro klimatickou změnu obsahují, např.: hospodařením v krajině neovlivníme množství vodní páry, ale ovlivňujeme ho tím, jak vypouštíme skleníkové plyny S tím nelze souhlasit a je to pitomost. Když odvodním nějaké území, tak stoupá povrchová teplota půdy, ohřívá se vzduch a ten stoupá vzhůru a odnáší vodní páru rychle vzhůru, říká Doc. biolog Jan Pokorný
  • velké lesní komplexy (okolí Amazonky nebo Konga) dokáží pumpovat vodu z oceánů 2 - 3 000km do vnitrozemí, pokud nebudeme mít lesy (odlesněná půda) a místo nich budeme mít vyasfaltované plochy, přestane nám pršet (nepřijdou k nám velké oceánské deště, protože stromy dokáží tuto vodu nasát pouze do vzdálenosti 600km - velký cyklus vody)
  • 1000W je energie, která ze Slunce dopadá na jeden m2 (na 2km2 -200ha jde energie ze slunce jako má výkon náš Temelín)

více

Jan Pokorný od 54 minuty

zobrazit více..
Loading...