Kyslík

Kyslík je všude kolem nás, jedná o bezbarvý plyn bez chuti a zápachu.

  • Na začátku existence kyslíku ve vesmírném prostoru stál konec hvězdy 
  • historie kyslíku se začala psát zhruba sto milionů roků po Velkém třesku - události, při níž vznikl náš vesmír. Do té doby bychom v kosmu nalezli pouze tři chemické prvky: vodík, helium a nepatrné množství lithia.
  • Kyslík totiž představuje produkt fúzních reakcí za nepředstavitelně vysokých tlaků a teplot, které se rozběhly v nitrech hvězd a objevilo se beryllium a posléze i uhlík, dusík a kyslík
  • Právě z hvězdného popela se totiž formují i objekty, které u první generace hvězd chyběly - planety, valná většina prvků, jež tvoří svět kolem nás, a dokonce i nás samotné, má opravdu hvězdný původ 
  • kyslík neobyčejně přátelský element, snadno totiž vytváří sloučeniny s celou řadou ostatních chemických prvků 
  • Na mladé Zemi volný kyslík v podstatě neexistoval. Byl vázán do oxidů křemíku a železa v zemské kůře, do sopečných plynů v atmosféře a později i do vody v oceánech. 
  • pak došlo ke změně, na Zemi se objevil život a s ním i chemická reakce zvaná fotosyntéza
  • Přibližně před 2,4 miliardy let začaly zelené řasy v oceánech a posléze i rostliny na pevninách při fotosyntéze spotřebovávat oxid uhličitý z mořské vody i z atmosféry. Vedlejší produkt pak představoval dvouatomový molekulární kyslík.  
  • díky epidemii života se kyslík dostal do atmosféry ve velkém, až se stal jednou z jejích dominantních složek
  • "kyslíkový holokaust", nebo též "velká oxidační událost" před 2,4-2 miliardami let, mnohé organismy navyklé na bezkyslíkatou atmosféru se totiž novému prostředí nedokázaly přizpůsobit a hromadně hynuly
  • kyslík během dalších dvou miliard let po "holokaustu" přehodil evoluční výhybku ještě několikrát - byť je třeba dodat, že se jedná o hypotézy, které nejsou plně potvrzené. 
  • Podle studie před půl miliardou let existovala hned dvě krátká, ale dost možná zásadní období, kdy množství kyslíku v prostředí zásadně pokleslo. Jeden takový propad nastal navíc jen krátce před kambrickou explozí, druhý před asi 525 miliony let - také po něm se v geologickém záznamu objevilo hned několik nových skupin živočichů. Obě kritická období mohla stát za vymřením části druhů, potažmo uvolnila prostor pro vývoj nových. Jakmile se množství kyslíku rozpuštěného ve vodě vrátilo do normálu, podnítilo to u přeživších druhů podobnou evoluční explozi, jaká nastala u savců poté, co jim na přelomu křídy a třetihor uvolnili cestu dinosauři. V současnosti tak víme, že kyslík je jedním z hlavních nástrojů, kterými evoluce disponuje.
  • Začátek prvohor kambrium před asi 541-485 miliony let, Vztah mezi množstvím kyslíku v prostředí a evolucí života se často zmiňuje jako jedno z možných vysvětlení takzvané kambrické exploze.
  • Prudký nárůst koncentrace kyslíku v zemské atmosféře až na hranici 35 % před 300 miliony let (předposlední periodě prvohor) totiž vedl k tomu, že mohla hmyzí těla narůst do obřích rozměrů (současný plynný obal naší planety obsahuje přibližně 78 % dusíku, 21 % kyslíku, 0,9 % argonu a pouhé, avšak významné 0,04 % oxidu uhličitého) Mnohé odborníky nejvíc zaujala poměrně nápadná souvislost mezi zvyšujícím se množstvím kyslíku v prostředí a rozvojem "různorodosti" pozemského života. 

https://www.stoplusjednicka.cz/evoluce-diktovana-kyslikem-bourlive-promeny-atmosfery-modre-planety

https://www.stoplusjednicka.cz/pribeh-kysliku-o-puvodu-zivotodarneho-prvku-ve-vesmiru-1?utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=sekce-z-internetu

Loading...