Cyklování

Cyklování (koloběh) s vývojovými pulzovými změnami

Cyklování a pulzování v různých podobách jsou přirozené jevy v přírodě, které nás ovlivňují v našem každodenním životě. Můžeme s nimi bojovat (sucho nebo povodně) nebo se můžeme naučit je vnímat, odhadovat a přizpůsobovat se jim tak, abychom nešli proti jejich působení, ale nechali se nést na vlně jejich působení (např. pravidelné záplavy Nilu, které přinášely vodu, živiny a byly tak zdrojem potravy pro tuto civilizaci).

RŮZNORODOST (multipolarita) A CYKLOVÁNÍ (POLARITA JIN A JANG a jejich dynamický přírodní KOLOBĚH) PATŘÍ MEZI ZÁKLADNÍ PŘÍRODNÍ ZÁKONY V UNIVERZU.

Cyklování, projevy, vlastnosti:

  • Pulzování je základní zákon přírody, které najdeme u člověka v přírodě i Univerzu, klíčová podmínka pro přirozené pulzování je různorodost, pestrost a dynamická rovnováha
  • V přírodě se obě formy pohybu (rozkladná a tvořivá) neustále střídají, budující princip však musí převažovat, aby mohl probíhat vývoj. Rozkladná, uvolňující forma pohybu je naproti tmu odstředivá. Nutí pohybující se části přesunout se ze středu směrem k okraji. Jde o "přímý" pohyb. Prvek systému se uvolní, rozplyne a rozloží. Příroda používá tento pohyb k rozkladu opotřebovaných celků, aby pak z jednotlivých zlomků znovu složila pomocí dostředivého pohybu nové formy. Tento dostředivý, spirálový pohyb odpovídá chladnutí, smršťování a zhuštění. Odstředivý pohyb odpovídá ohřívání, teplu, rozpínání a explozi.
  • Můžeme také říci, že cykly lze považovat dle mého názoru za „koloběh přírody, koloběh života, koloběh civilizací, koloběh vzniku a zániku, snižování a zvyšování diverzity je také přirozená vlastnost spojená s cykly a dynamicky pulzuje
  • Cykly se skládají z různých vln (mají různé vlastnosti) a jsou motorem rozvoje (života, přírody, ekonomiky)
  • Pro správné porozumění cyklů je velmi důležité sledovat procesy a podmínky (dynamická rovnováha okolních faktorů a procesu) na počátku vzniku cyklů, ale i v proběhu a na konci cyklu.
  • Extrémy (nárůst obou polarit extrémů) ve společnosti a Přírodě signalizují zrychlování cyků (např. zrychlování internetu, růstu dluhů, růst majetku, počtu obyvatel, stárnutí populace, růst projevů klimatických změn, svět je tzv. "naruby" atd.), za kterými následuje skoková rychlá vývojová změna
  • Při přechodu jednoho cyklu do druhého (dostředivý nebo odstředivý pohyb), nastávají oba současně v jeden okamžik, jsou propojené a jsou na dvou a možná i více místech současně a teprve následuje pulz (změna, transformace, metamorfóza), následuje hledání dynamické provázané rovnováhy v novém stavu
  • Při změně cyklů (např. precesní cyklus) dochází k řetězení dalších cyklů s menší periodou a bodem zlomu, změny cyklů jsou provázeny výbuchy sopek a dopady meteoritů nebo Supernov
  • Důležité je však připomenout že každý cyklus je něčím specifický (protože vše je vzájemně oboustranně provázané v dynamické rovnováze v prostoru) a může se lišit v čase (nelze dvakrát vstoupit do stejné řeky, protože dynamický tok mění čas, kvalitu a formu) s ohledem na probíhající dynamickou rovnováhu vzájemně provázaných souvislostí a také na faktu, že některé oblasti (příroda, ekonomika, zemědělství, průmysl atd.) si obvykle vedou lépe během expanze, některé během útlumu, jinými slovy řečeno expanze nemusí být expanzí pro všechny (během hledání nebo narušení rovnováhy tak může docházet k dynamickým přesunům mezi oběma póly), a naopak útlum nemusí být útlumem pro všechny
  • Invazivní druhy jsou jedním z důležitých procesů, které provází cyklování civilizací, invazivní druhy mají schopnost přežít, rychle se přizpůsobují nepřátelskému okolí a následně agresivně vytlačují původní druhy, rozvrací společenstva baktérií, fauny, flóry a celé ekosystémy (invazivní druhy se běžně šířily vodou, větrem atd.), díky člověku a jeho globální migraci se tento proces zrychlil a má celoplanetární účinek (v krajních případech může tento proces vézt až k celosvětovým hromadným vymírání druhů)
  • Body zlomu a obratu jsou součástí koloběhu Přírody

Předpověď fáze cyklu není snadná, protože elementy dráhy se v dlouhodobém měřítku chovají chaoticky. Teorie chaosu ukazuje, že astronomické kvaziperiodické cykly a klimatické kvaziperiodické cykly nemusejí mít stabilní fázový rozdíl

  • za poslední 2 miliony let k 20 cyklům nárůstu a poklesu ledovcové pokrývky

Vývoj civilizace po potopě světa podle cyklických vývojových věků:

Přesnost jednotlivých fází věků (kosmických roků nebo měsíců) a cyklů je v časové odchylce (časové i jiné faktory) +/- 5-10 %, protože ani koryto meandrující řeky není pravidelné (příroda je přirozeně různorodá, to je jeden z přírodních zákonů), přesto ale platí i pravidlo druhé, pulzování s vývojovou transformací.

  • Heinrich EVENT 3 cca 31 000 - (29 000 př.n.l,) klimatická událost způsobující vrstvu IRD v jádrech mořských sedimentů v Severním Atlantiku

  • Heinrich EVENT 2 cca 24 000 (22 000 př.n.l)

  • Ledovcové maximum cca 16 000 př.n.l. (aktivní písečné duny)

  • Heinrich EVENT 1 cca 14 000 (14 800 př.n)

  • Allerod - ochlazení, Starší dryas - ochlazení cca 13 500-13 800 př.n.l.

  • Doba meziledová 10 880 . 12 700 př. n. l.,
  • Meltwater pulze 1A (cca 11 500 - 12 700 př.n.l.) rychlé zvýšení hladiny oceánů o cca 16 - 30 m za dobu 400 - 500 roků (ve stelném obdobím probíhal poslední interstradiál), 12 500 př.n.l. Böllingův interstadiál, globální oteplování, 2 interstradiály Bolling, Windermere
  • Před cca 11 000př. n.l., Vědci našli důkazy pro velkou globální katastrofu, která se měla odehrát před necelými 13 tisíci lety. Byla způsobena dopadem částí komety CLOVIS a odstartovala další dobu ledovou a způsobily rozsáhlou katastrofu doprovázenou změnami klimatu. Katastrofa byla opravdu masivní a vzplálo při ní přibližně 10 % povrchu Země. Diamantové nanokuličky byli objeveny v severní Americe, Evropě a Sýrii.
  • Před cca 10 900 př.n.l Campi Flegrei a  v Evropě ožily i jiné velké sopky, např. vulkán Laacher (VEI 6), pod jezerem Laacher See v německém pohoří Eiffel (před posledním výbuchem v oblasti se komory plnily zhruba 30 tisíc let), došlo k další výrazné klimatické oscilaci.
  • Mladší Dryas (před 10 800 - 9 600 př. n. l., konec plestocénu), nastalo ochlazení, které trvalo cca 1000 roků a zalednění sahalo až k hranicím Česka, polovina precesního cyklu, který trvá cca 24 -26 000 roků. Před mladším Dryasem nebo v jeho průběhu došlo k vyhynutí fauny v Severní Americe - pád neteoritů - kometa CLOVIS
  • 10 000 - 9 000 př. n.l. (zemědělství) došlo v oblasti tzv. úrodného půlměsíce (tj. v oblasti dnešní Palestiny, Sýrie, Turecka, Íránu a Iráku) ke změnám ve způsobu získávání obživy počátkem zemědělství v návaznosti na oteplení v holocénu po poslední době ledové. V předchozích dobách byl obživou lov a sběr přírodních plodů, hlíz a zrn divokých trav. Lidé postupně začali sami účelově pěstovat obilí (hlavně pšenici a ječmen) a chovat dobytek (ovce, kozy,  hovězí dobytek). Vedle obilnin také pěstovali hrách, čočku, proso, len, mák, boby, výjimečně i oves a žito.
  • 10 940 př.n.l. (jarní  rovnodennost - setba, bod zlomu, přechod z věku Panny do věku Lva), Konec malé doby ledové - "Potopa světa" - Noe a jeho archa, geomagnetická inverze, potopení  Atlantidy, vzestup hladiny oceánů o desítky metrů
  • 10 940 -8 780 př.n.l. - věk lva (Sfinga Egypt) konec poslední doby ledové, Holocén, stavba Göbekli Tepe, počátek ZEP TEPI
  • 8 780-6 620 př. n.l. (AC) - věk raka
  • 6 620-4 460 př. n.l. - věk blíženců (Adam a Eva) velký teplotní výkyv v 6 200 př. n.l
  • 4460-2 300 př. n.l. - věk býka (býk Sóma, Indie)
  • 2 300-140 n.l. - věk skopce (beran)
  • 140 př. n.l. - 2 020 n. l. - věk ryb (příchod Ježíše Krista, rybář, ryba)
  • 2020 n.l. (podzimní rovnodennost - sklizeň, bod lomu, přechod z věku Ryb do Vodnáře), časový interval, ve kterém se setkává více cyklů (souběh stejným směrem),  může docházet k tzv. transformaci (zánik starého a vznik nového např. myšlení, změna) a signály příchodu tohoto „super cyklu“ je možné vidět už od osmdesátých let minulého století a mohou trvat až 100 roků
  • 2 020-4 180 n.l. - věk vodnáře (období chaosu a změn) – začátek precesního měsíce, kdy se potkává více cyklů současně (25 920,12 960 roků, 2 160 roků, 540 roků, 180 roků, 90 roků, 30 roků atd.), přichází období ohně (rozkladná odstředivá síla, po které následuje tvořivá síla)

Příklady různého cyklování

cyklování je provázeno body obratu a zlomu s transformačním bodem zlomu

  • při změně skupenství z kapalného na tuhé dochází při snižování teploty k pulzu (prasknutí) a vmžiku mrzne voda
  • cyklování vody (koloběh vody), vegetace, zvěře, uhlíku, vápníku, křemíku
  • cyklování albeda v závislosti na zalednění země spojené s odstraněním stromů a další vegetace, dlouhých cyklech se to provázané se střídáním glaciálu a interglaciálu, bondovy cykly, činností termohalinního výměníku v oceánech a monzuny v atmosféře
  • cyklování ročních období, střídání dne a noci (je provázané s životem člověka)
  • Cyklické změny v zalednění a odlednění planety (ovlivněna precesí cca 25 000 roků, excentricitou orbity Země - cca 100 000 roků - Milankovičova teorie), které jsou provázané s hladinou oceánů (při zalednění klesá hladina oceánů o více jak 100m a na opak při otepletní dochází ke zvýšení hladiny oceánů o více jak 100m), změnou salinity vody, výbuchy sopek či dopadem meteoritů (přesování vody mezi kontinenty a oceány zajišťuje včetně mikroorganismů a atmosféry dynamickou rovnováhu na planetě). Střídání glaciálů a interglaciálů, střídání doby ledové a meziledové, zalednění a odlednění pólů
  • pulzování mízy ve stromech, zalesňování a odlesňování migrace lesů mezi póly a rovníkem
  • cyklování ekonomiky (růst, recese, krize), koloběh peněz (zastavení toku, nasává krize)
  • Vulkanické cykly
  • cyklování JIN a JANG v prostoru
  • lunární cyklus slapů Měsíce je cca 18,6 roků - souvisí s jevem El Nino a La Nina (Golfský proud),  jejíž důsledkem je i nutacie Země (kolísavý nebo kývavý pohyb zemské osy) , která je krátkodobou změnou precese
  • Precese, cyklus trvající cca 25 - 26 tisíc roků
  • Schwabeův cyklus - cyklování sluneční aktivity (minima a maxima) a s tím spojená reakce měsíce, sluneční skvrny,  periodického střídání maxim a minim jejich výskytu na Slunci, Období minimální tvorby slunečních skvrn je vždy po 11, 22 a 80 letech, sluneční aktivita letos klesne na nejnižší úroveň za posledních 200 let (2020), což může vést k anomáliím v počasí či jeho projevů
  • De Vriesův (Suessův) cyklus (Mauderovo a Daltonovo minimum) sluneční aktivity má 190 - 210 letou periodu, velké solární cykly s dobou trvání 350 - 400 let (Wolfovo, Maunderovo a Modern minimum)
  • Solární cyklus (10-12 roků)
  • nutacie Země (kolísavý nebo kývavý pohyb osy, krátkodobá změna precese) s hlavní periodou 18,6 let, geologové našli souvislost mezi rotací Země a činností sopek
  • cyklování lidské populace, civilizací (vymírání-rození), cyklování civilizací (imploze a expoloze)
  • Pacifický dekadální cyklus" PDO (v závislosti na měnící se rychlosti rotace planety) 20-30 let ochlazování a pak 20-30 let oteplování. Takto kolísají i globální teploty, ale i úlovky ryb v nebo populace planktonu oceánech a v kolísání hladin oceánů. Kolem roku 1998 se tento cyklus přepnul do chladné fáze, proto v dalších desítkách let čekáme spíše ochlazování.
  • Bondovy cykly (události)
  • Milankovičovy cykly
  • Autoři (Kauppinen a Malmi) této nerecenzované studie (korelace mezi teplotou a nízkou oblačností) ukazují na těsnou korelaci mezi poklesem oblačnosti a nárůstem teploty (1970 - 2014). A dovozují, že příčinou aktuální klimatické změny nejsou zřejmě emise skleníkových plynů, ale spíše pokles oblačnosti.

Zalednění (sluneční minima) a sluneční maxima

sluneční minima a maxima jsou také spojená růstem lidské populace, fauny a flóry.

  • Sumerské maximum okolo 2700 př. n. l.
  • Řecké maximum okolo 2500 př. n. l.
  • Stonehenge maximum okolo 1800 př. n. l.
  • Egyptské minimum okolo 1400 př. n. l. (1480 -50 př.n.l. možný odchod Mojžíše a Izraelitů z otroctví v Egyptě, 40 roků putovali pouští  - Exodus), období stěhování národů v Evropě
  • Homérovo minimum okolo 750 - 550 př. n. l.
  • Řecké minimum 400 př. n. l.
  • Římské maximum okolo roku 0, pád říše Římské cca 330 po kristu
  • Neštovice (antoniniánský mor) zavlekli do starověkého Říma druhé poloviny 2. století, za vlády Marka Aurelia, legionáři, podlehlo jim čtvrtina obyvatel, asi 5 milionů lidí. Podle anglického historika Edwarda Gibbona patřila epidemie neštovic ke spouštěcím mechanismům, jež vedly o dvě století později k rozpadu římské říše.
  • 541 -750 n.l. justiniánský mor, prohnal se jako smršť celým Středomořím a pronikla až do Galie a Irska. A několikrát se vrátila, takže v rozmezí let 541 až 750 skosila až 50 milionů lidí. Pandemie na dlouhou dobu zlomila vojenskou moc Byzance, což umožnilo rozšíření islámu ve Středomoří
  • Oortovo minimum 1010-1050 (1040 -1080), De Vriesův (Suessův) cyklus sluneční aktivity má 190 - 210 letou
  • Středověké maximum 1100 - 1250  (medieval warm period) okolo roku 1200 (tzv.středověké klimatické optimum trvající od 10. do 14. století), velký rozmach zemědělství (podkovy, chomout, rádlo)
  • Invaze Mongolů do Evropy 1223 - 1242, od snahy Mongolů na vytvoření celosvětové říše a kompletního ovládnutí Evropy zachránila Evropany smrt Čingischánova nástupce Ögedeje
  • Wolfovo minimum (1280-1350), následně v letech 1348-52 morová nákaza , kdy o život přišlo cca 50 % Evropanů. Invaze Mongolů do Evropy 1223 - 1242, od snahy Mongolů na vytvoření celosvětové říše a kompletního ovládnutí Evropy zachránila Evropany smrt Čingischánova nástupce Ögedeje
  • Spörerovo minimum (1400 - 1510, nebo 1450 -1500), Malá doba ledová (1400-1850), De Vriesův (Suessův) cyklus sluneční aktivity má 190 - 210 letou periodu
  • 1500, španělští dobyvatelé zavlekli na přelomu 15. a 16. století do Ameriky neštovice, za pouhých sto let od objevení Ameriky v roce 1492 bylo vyhlazeno až 90 % původních obyvatel díky neštovicím a conquistadorům Francisca Pizarra a Hernána Cortése
  • Mauderovo minimum  (1638 - 1715), Malá doba ledová (1400-1850), De Vriesův (Suessův) cyklus sluneční aktivity má 190 - 210 letou periodu. Výbuchy sopek: 1600 Huaynaputina (VEI 6) , Peru, 1707 Fudži (VEI 5), Japonsko, 1693 islandská hora Hekla zatemnila oblohu dokonce na sedm měsíců. Třicetiletá válka (1618-1648) byl evropský ozbrojený konflikt, zahynulo cca 8 milionu lidí
  • Daltonovo minimum (1790 - 1830), Malá doba ledová (1400-1850), od konce tohoto minima je dynamický růst populace a rozvoj lidské civilizace (zdokonalení parního stroje), 1815 -1835 De Vriesův (Suessův) cyklus sluneční aktivity má 190 - 210 letou periodu. 1815 výbuch sopky Tambota v Indonésii (VEI 7), v roce 1816 byl rok bez léta (Evropa a Severní Amerika), průměrná teplota byla o 0,7 °C nižší, dokonce i v létě mrzlo, byla slabá úroda a hladomor. Od roku 1820 začíná dynamicky růste světová populace, za téměř 200 roků narostla 7,7 x ( z 1 miliardy na 7,7 miliardy). Od roku  cca 1780 dochází také k výrazné nárůstu kumulativní vulkanické činnosti.
  • 1914 -1918 1. světová válka, padlo  cca 9,5 mil vojáků a přibližně 21 milionů jich bylo ve válce zraněno, odhaduje se, že masakry civilistů, nemoci a strádání ve špatně zásobeném zázemí si navíc vyžádaly i dalších 6 milionů civilních obětí. Největší bitva u Verdunu padlo cca 1 milion lidí
  • Moderní maximum (1914 - 2008)
  • 1918 (1920) Španělská chřipka, přišlo o život cca 25- 50 milionů lidí, jen pro srovnání: 1. světová válka stála 15 milionů lidských životů, Neštovice, nebezpečná choroba, latinsky zvaná Variola vera, zahubila jen během 20. století podle odhadů až 500 miliónů lidí, Asijská chřipka v letech 1957-1958 zabila celosvětově kolem dvou milionů lidí, Hongkongská chřipka v roce 1968 asi jeden milion. SARS byl nejhorší během listopadu 2002 až července 2003 a lidstvo ho poslalo k zemi do devíti měsíců.
  • 1921 Sovětské Rusko zažilo na začátku své existence příšerný hladomor, na který podle odhadů zemřelo kolem 6 milionů lidí.
  • 2. světová válka stála život cca 60 milionů lidí
  • 2020 (bod zlomu - přechod z 24. do 25. slunečního cyklu), De Vriesův (Suessův) cyklus sluneční aktivity má 190 - 210 letou periodu, počátek ochlazení způsobené zastavením Golfského proudu - v souvislosti s táním ledovců Grónska se do severních vod Atlantiku dostane hodně sladké vody. Zkondenzovaná sladká voda pokryje vrchní vrstvu oceánu, protože je lečí než slaná mořská. To ovlivní zpomalení Golfského proudu, co působí prudké ochlazení v západní Evropě a a východním pobřeží Severní Ameriky.
  • 2020 -2053 Velké sluneční minimum (Modern grand Solar minimum), globální ochlazení může na tři desetiletí vyrovnat jakékoli známky globálního oteplování. Minimum povede k výraznému snížení slunečního magnetického pole a aktivity, stejně jako během Maunderova minima (které trvalo 65 let, od roku 1645 do roku 1710) což vede k znatelnému snížení pozemské teploty. 

Justiniánův mor se vracel po 20 letech, černá smrt se vracela každých 8 - 10 roků, ta pravidelnost je zajímavá a někdy se hledá souvislost se slunečními cykly, které ovlivňují počasí (11 a 20- letý cyklus).  (18.3.2020 Václav Cílek)

Období Maunderova minima se také shoduje s tzv. malou dobou ledovou. V tomto období se držely velmi nízké teploty a v některých netypických nižších zeměpisných šířkách po celý rok neroztál sníh. Možná spojitost sluneční aktivity aklimatických změn je zatím předmětem výzkumu.

  • Maunderovo minimum (1645 - 1715), Slunce se v té době zřejmě zvětšilo a zpomalila se jeho rotace  (průměrná teplota Země klesla o dva až tři stupně Celsia). v té době proběhlo celkem 63 úplných zatmění slunce a 8 z nich šlo přes Evropu
  • Letokruhy stromů, které jsou z daného období bohaté na výskyt radioaktivního uhlíku 14C, jehož množství s větší sluneční aktivitou klesá.

Na začátku 19. století skončila malá doba ledová (Daltonovo minimum), přišlo oteplení a společně s vylepšení účinnosti parního stroje (nástup století páry) začala lidská populace dynamicky růst (zdokonalení parního stroje a oteplení také stály za dynamickým růstem koloniální Anglie), za téměř 200 roků narostla 7,7 x ( z 1 miliardy na 7,7 miliardy)

  • Například české kroniky zaznamenávají kruté mrazy v letech 1784, 1794 a 1796 a katastrofální povodně v roce 1782. Od té doby až do současnosti se klima průběžně otepluje.
  • 1789 vypukla Velká francouzská revoluce a Francie se stala konstituční monarchií
  • 1815 výbuch sopky Tambora (Indonésie), rok 1816 byl označován jako rok bez léta (Evropa, Severní Amerika), skončily Napoleónské války (1803-1815)

Aktivitu Slunce lze hodnotit na základě proxy - procesů, o kterých víme, že jsou ovlivněny sluneční aktivitou. Jedním z nich je tvorba radioaktivního izotopu Carbon-14 v atmosféře, který rostliny poté absorbují. Měřením uhlíku-14 ve stromových prstencích a dalších materiálech, o kterých víme, že pocházejí z určitého období, můžeme odhadnout, jak aktivní bylo slunce v té době. Tento graf ukazuje aktivitu Slunce za poslední tisíciletí:

Sluneční aktivita Slunce

Podle některých studií má Slunce vliv na tektonickou a vulkanickou činnost. Mechanismus ale zatím není znám. Změny zemské magnetosféry vyvolané sluneční aktivitou mají vliv na množství kosmického záření dopadajícího na Zemi. Větší intenzity kosmického bombardování zřejmě energetické částice pronikají do zemské kůry hlouběji a ovlivňují pochody, které tam probíhají.

  • ISS obíhá Zemi v poměrně malé výšce pod ochranou zemské magnetosféry, posádky misí na Měsíc, Mars nebo k asteroidům tuto ochranu mít nebudou. Kdyby jejich loď nebo stanici zasáhl proud částic vymrštěných sluneční erupcí, zahynou.
  • extrémně silná geomagnetická bouře byla roku 1859, kdy noční nebe rozsvítily intenzivní polární záře i nad subtropickými oblastmi
  • silné sluneční bouře září 1859 (Carringtonova událost), 1872, 1921 a listopad 2003
  • Laki na Islandu, která na přelomu let 1783-1784 trvala 8 měsíců, otrávená půda nerodila, zemědělství kolabovalo, byl hladomor, následovalo prudké ochlazení o průměrně 4,8 °C po dobu 5 - 10 roků
  • Mezi roky 2002 a 2003 se odehrála další silná erupce Etny, jedna z nejsilnějších za posledních 150 let

Solární cyklus

  • 1638 - 1715 Mauderovo minimum, Malá doba ledová (1400-1850), De Vriesův (Suessův) cyklus sluneční aktivity má 190 - 210 letou periodu, Během třicetileté války (1618-1648) zahynulo cca 8 milionu lidí (lidé umíraly a mor a epidemie)
  • 1815-1835 De Vriesův (Suessův) cyklus sluneční aktivity má 190 - 210 letou periodu, Daltonovo minimum (1790 - 1830), Malá doba ledová (1400-1850), od konce tohoto minima je dynamický růst populace a rozvoj lidské civilizace (zdokonalení parního stroje
  • 1873 První celosvětová krize
  • 1914 počátek 1. světové války (bod zlomu - přechod z 14. do 15. slunečního cyklu)
  • 1923: Hyperinflace v Německu (bod zlomu - přechod z 15. do 16. slunečního cyklu)
  • 1929 Velká hospodářská krize - krach na newyorské burze 24. října (maximum 17. slunečního cyklu), 1927 Řecko ostrov Thera, Santorini vulkán VEI7
  • 1938-9 počátek 2. světové války (maximum 18. slunečního cyklu)
  • 1945 konec 2. světové války (bod zlomu - přechod z 17. do 18. slunečního cyklu)
  • 1960 Rok Afriky  (maximum 19. slunečního cyklu)
  • 1973 Ropná krize  (maximum 20. slunečního cyklu)
  • 1997-8 Asijská a Ruská finanční krize (bod zlomu - přechod z 22. do 23. slunečního cyklu)
  • 2000 -1 DOT com bublina a 11. září 2001 teroristické útoky (maximum 23. slunečního cyklu)
  • 2008  (bod zlomu - přechod z 23. do 24. slunečního cyklu)
  • 2020 (bod zlomu - přechod z 24. do 25. slunečního cyklu),
  • 2020 -2053 Velké sluneční minimum (Modern grand Solar minimum), globální ochlazení může na tři desetiletí vyrovnat jakékoli známky globálního oteplování. Minimum povede k výraznému snížení slunečního magnetického pole a aktivity, stejně jako během Maunderova minima (které trvalo 65 let, od roku 1645 do roku 1710) což vede k znatelnému snížení pozemské teploty. De Vriesův (Suessův) cyklus (Mauderovo a Daltonovo minimum) sluneční aktivity má 190 - 210 letou periodu. Velké sluneční minimum 2020 - 2053, sluneční cyklus 25 (2020 - 2031) , sluneční cyklus 26 (2031 - 2042), sluneční cyklus 27 (2042 - 2053), sluneční aktivita po roce 2021 klesne o 60 procent (rychle klesající magnetické vlny ve třech slunečních cyklech, které začnou v roce 2021 a potrvají 33 let)
  • více

Sluneční cyklus (10-12 roků): V roce 2020 (koronavirová krize) jsme v tzv. bod zlomu (počátek 25. slunečního cyklu - ekonomická krize) a stejný bod zlomu byl v roce 2008, kdy byl počátek 24. slunečního cyklu - ekonomická krize, podobně jako v roce 1997, kdy začínal 23. cyklus - Asijská a Ruská finanční krize . Situace se opakuje a je provázaná s aktivitou Slunce a frekvencí Země (Schumannova rezonance)

Vědci z univerzity v Londýně zjistili, že vedlejším efektem vyhlazování indiánů (cca 60 milionů, bylo to cca 10 % obyvatel planety) v Americe bylo globální ochlazení klimatu a příchod malé doby ledové. Velké vymírání indiánů, jak se celé epoše kolonizace Ameriky ve vědeckých kruzích říká, mělo jeden efekt. Vylidnila se spousta ohromných území, která dříve patřila indiánům, a zůstala opuštěná. Začala rychle zarůstat, což vedlo ve výsledku k tomu, co bychom zoufale potřebovali dnes – silný úbytek CO2 z atmosféry a následné globální ochlazení. Nastala takzvaná malá doba ledová, jež trvala od 15. do 19. století (1400-1850).

  • Stromy odčerpají CO2 z atmosféry, přitom jsou navíc zdrojem stínu a zadržují vodu v půdě. Zkrátka samá pozitiva, což se o jiných alternativách říct nedá. Měli bychom tedy znovu zalesnit co největší území planety, abychom dosáhli požadovaného cíle a snížili množství CO2 v atmosféře.

Změna salinity vody je (pokles) způsobená ohříváním Země, která rozpouští ledovce (sladkovodní voda), tím dochází o omezení růstu planktonu (oceány jsou plíce planety, které vyvažují pralesy na severní a jižní polokouli), zvyšuje se hladina oceánů (teplá voda zvětšuje svůj objem a přibývá také voda z ledovců).

  • díky snížené salinitě slábně hydrodynamické čerpadlo (také pulzuje, jev El Nino a La Nina)  v cyklech

Bondův cyklus

Cirkadiánní rytmus

Například Milankovičovy cykly, tedy vliv parametrů oběžné dráhy Země kolem Slunce, fungují až v daleko delším časovém měřítku (jde o desetitisíce let). A my pozorujeme oteplení v průběhu desítek roků, takže pravděpodobně jsou tyto cykly vzájemně provázané, ale pravděpodobně Milankovičovy cykly nejsou hybateli klimatických změn.

http://www.ces.fau.edu/nasa/module-4/causes-2.php

Milankovičova teorie nebo Milankovičovy (klimatické) cykly

Milankovitch navrhl, že ledová období začala, když se tři cykly zarovnaly, aby upřednostňovaly delší období většího slunečního záření v zimě a menšího slunečního záření v létě při 65 ° severní šířky. Tyto podmínky pro severní šířky upřednostňují poněkud vyšší teploty, ale také více vodní páry ve vzduchu, což způsobuje více sněžení. více

  • excentricita, orbity Země (zemská dráha se mění z eliptické na kruhovou), cyklus každých  96 000 - 127 000 let (vyjadřuje změny oběžné dráhy Země z eliptické na téměř kruhovou
  • cyklus s periodou přibližně 405 000 let díky gravitačnímu působení Jupiteru a Venuš (existuje i dlouhý cyklus 2,4 milionů roků)
  • obliktivita, sklon rotační (šikmost) osy Země (mezi 22,1 a 24,5°) cyklus každých ~ 41 000 let (jako důsledek gravitačního působení na rovníkové vyboulení Země),  může ovlivňovat monzuny a tak i periodickou tvorbu pouští
  • precesní cyklus Země cyklus cca  26 000 let
  • lunární cyklus slapových sil (příliv a odliv zrychlují a zpomalují kývavý pohyb v rámci precesního cyklu) Měsíce s periodou 18, 6 roků (nutace), který je současně provázán s ENSO (El Nino Southern Oscillation)  sklon oběžné dráhy Měsíce způsobuje kolísání osy rotace Země
  • ENSO je nejvýznamnějším známým zdrojem meziroční proměnlivosti počasí a klimatu v různých částech světa (s různými cykly 3 až 10 let. La Nina (protiklad k termínu El Nino) znamená česky „holčička“ a je tak jako El Nino, dílčím jevem ENSO

Souhra tří orbitálních cyklů ovlivňuje množství slunečního záření přijímaného v různých zeměpisných šířkách během roku. Zdá se, že množství slunečního záření dopadajícího na severní polokouli při 65 ° severní šířky řídí postup a ústup ledovců a ledových plátů.

26.7.2020 Vědci z Kansaské univerzity tvrdí, že našli důkazy pro velkou globální katastrofu, která se měla odehrát před necelými 13 tisíci letyByla způsobena dopadem částí komety a odstartovala další dobu ledovou. Před 13 000 lety se Země probírala z doby ledové a podnebí se zvolna oteplovalo. Pak se na nebi objevilo několik velkých ohnivých těles. Vzápětí následovaly výbuchy a tlakové vlny. Na Zemi dopadly velké úlomky komety. Vědci publikovali rozsáhlou studii o této katastrofě. Její závěry vycházely z měření, která byla provedena na 170 místech po celém světě. Kometa měla podle jejich zjištění 90 kilometrů v průměru, za letu se začala rozpadat na menší části, které dopadaly na Zemi. Ty pak způsobily rozsáhlou katastrofu doprovázenou změnami klimatu. Katastrofa byla opravdu masivní a vzplálo při ní přibližně deset procent povrchu Země. Spálené části borovicových lesů byly postupně kolonizovány topoly, což jsou stromy, které dobře rostou v oblastech bez původní vegetace.

https://www.extrastory.cz/pred-12800-lety-se-zeme-srazila-s-castmi-komety-byla-z-toho-obri-katastrofa.html?utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=sekce-z-internetu#dop_ab_variant=368741&dop_req_id=ARPyiSJEOs0-202007260645&dop_source_zone_name=hpfeed.sznhp.box

 Zdroj: Sluneční aktivita v minulosti a prognóza pro 21. století: http://stara.suh.sk/obs/slnsem/20css/5w.pdf

  • http://www.pozorovanislunce.eu/vykladovy-slovnicek/maunderovo-minimum.html?ZOBRAZIT_NEAKTIVNI_STRANKU

Zdroj: Pacifický cyklus: https://www.klimaskeptik.cz/co-rika-veda/oceanske-cykly/

Glaciální cykly: https://wattsupwiththat.com/2017/08/04/paleoclimate-cycles-are-key-analogs-for-present-day-holocene-warm-period/

více o souvislostech v knize: Cesta v desetiletí metamorfózy z pohledu laika

více o souvislostech v knize: Zamyšlení a cesta z pohledu vědce a laika


 

 

zobrazit více..
Loading...