Zlatice
Zlatice, nesprávně "zlatý déšť" neboli forzýtie (Forsythia) je opadavý, vzpřímený, bohatě větvený až 4 metry vysoký keř. U nás se nejčastěji pěstuje zlatice prostřední (Forsythia x intermedia) a její kultivary. Je to kříženec původních druhů zlatice převislé (Forsythia suspensa) a zlatice zelené (Forsythia viridissima).
Barva květů: žlutá, kvete březen až duben ještě před rozvitím listů
Stanoviště: slunné, ujímá i v městských zahradách a parcích, kde je znečištěný vzduch, nesnáší přemokření, dává přednost světlým a slunným stanovištím, snáší i polostín, ale pak málo a řídce kvete, ani růst není nijak bujný
- snáší velice dobře znečištěné ovzduší, proto bývá ozdobou městských parků a sídlišť
- důležitou podmínkou každoročního bohatého kvetení je včasné, důkladné a pravidelné prořezání, protože na starším dřevě zlatice nekvete
Půda: nejvíc se jí daří v propustné, výživné a přiměřeně suché, v přemokřené a podmáčené zemině bude živořit.
Permakultura: větvičky v prosinci ochotně rozkvétají ve vázách jako barborky a zkrášlují vánoční čas
- jednou za tři až čtyři roky keř zmladíme tím, že seřízneme pouze nejstarší větve 10-15 cm nad zemí. Radikální řez celé rostliny není vhodný, protože nové výhony pokvetou až v dalším roce
- po odkvětu je potřeba rostlinu co nejdříve upravit udržovacím řezem, aby bohatě kvetla i v příštím roce
- vhodný jako solitér nebo do živých plotů
- zlatice se využívají jako živý plot, při správném a pravidelném tvarování časem vytvoří hustý neprostupný plot.
Záměna: štědřenec odvislý (pravý zlatý déšť) - má efektní motýlovité květy, čimišník
Množení: hřížením: dlouhý výhon zjara ohneme k zemi a zasypeme zeminou. Jakmile zakoření, odstřihneme ho od mateřské rostliny a přesadíme na vybrané stanoviště
- na jaře také stačí ustřihnout mladý zelený výhon, zasadit do země a za 3 až 4 týdny zakoření. Pak novou sazeničku vysadíme