Prof. Ing. Zdeněk Žalud, Ph.D.

Je výzkumným pracovníkem Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR a profesorem na Mendelově univerzitě v Brně, kde vede Ústav agrosystémů a bioklimatologie.

• již v šedesátých letech varoval Botanik a lesník profesor Vladimír Úlehla varoval, že jižní Morava se velmi pozvolna mění v polopoušť. 
• Dlouhodobě se zabývá dopady změn klimatu na polní plodiny, včetně působení zemědělského sucha na agrosystémy. Věnuje se i adaptačním krokům na oteplování a úbytku vody v krajině.Vložte svůj text... 
  

Prof. Zdeněk Žalud, názory, teze, komentáře:

3.7.2020

• Česko už nebude zelené jako v normálním roce ani žluté jako minulý rok, ale bude hnědé. Čeká nás nedostatek pitné vody, neúroda a vyschlé řeky. A také neobyčejný nárůst požárů. 
  
• Jeden déšť nás nespasí. Ani kdyby trval celé léto. Česko je vyprahlé a bude hůř: problémem není nedostatek srážek, ale především vzrůstající průměrná teplota. Krajina kolem nejspíš získá žlutohnědý sežehlý odstín, nížiny se promění na polopouštní oblasti a v Evropě začne boj o vodu. A jak vědec připomíná, ten je daleko nebezpečnější než válka o nerostné bohatství - jde v něm o život.
  
• Sucho tady už bylo, je a bude. Ten rozdíl je ale ve frekvenci - od začátku tisíciletí zažíváme více suchých epizod než dříve. Příčina není v úbytku srážek, ale v tom, že se planeta otepluje, voda se více odpařuje a chybí v půdě. A když se sejde teplejší období s roky, kdy i srážek je míň, jsou tu poměrně časté dramatické suché epizody. 
  
• Pro mělké podzemní vody - to jsou ty, k nimž člověk dosáhne jednoduchou technikou, třeba hloubením studní - je zásadní zima a sníh. Plní se v období vegetačního klidu od prosince do února.
  

https://www.forbes.cz/uz-nas-nespasi-ani-kdyby-prselo-cele-leto-bioklimatolog-predpovida-zmenu-ceske-krajiny/

18.6.2020

• Státem podporovaná adaptační opatření by neměla být jen kolekce izolovaných aktivit, co zmírňují jednotlivé dopady změny klimatu, ale komplexní soubor zásahů, které zvyšují hodnotu ekosystémových služeb v krajině a kvalitu života všech organismů včetně člověka 
• strategie rea­lizace musí lišit regionálně, tzn. se zohledněním charakteru území, nadmořské výšky, typu zemědělské činnosti, hydrologické bilance, klimatu apod. 
  
• klíčová je podpora intervencí směřujících ke zvýšení kvality zemědělské půdy, která především v intenzivně obhospodařovaných lokalitách často ztratila schopnost zadržet vodu (podpora správné aplikace vodozádržných a půdoochranných technologií)

6.5.2020

• Česko je vyprahlé. Problémem totiž není jen nedostatek srážek, ale především vzrůstající teplota
• Krajina kolem nejspíš získá žlutohnědý sežehlý odstín, nížiny se promění na polopouštní oblasti a v Evropě může začít boj o vodu
• "Máme ještě šanci se připravit. Adaptovat se a zmírnit dopady sucha,"
• Podle většiny scénářů stoupne teplota průměrně o další stupeň do roku 2040
• Sahara tu nebude, ale níže položené oblasti se začnou proměňovat v polopouště, jaké jsou ve Španělsku, v Itálii... Některé oblasti v Česku budou významně ohrožené. Ale ještě to nebude takové, abychom se museli stěhovat
• Voda je daleko větší rozbuška a válka o vodu je daleko nebezpečnější než válka o nerostné bohatství
• Mohli bychom alespoň polovinu nahradit vodou užitkovou. Když známe průměrnou spotřebu na člověka (cca 90 litrů na den), proč neudělat paušál na průměrnou hodnotu plus 30 či 50 % jako prostor navíc?
• Na vesnicích můžeme sbírat užitkovou vodu do retenčních nádrží
  
• Kdybych radil lidem, kteří mají finanční prostředky, řekl bych jim, ať investují do velké podzemní zásobárny vody, která bude mít objem řádově tisíce litrů. Tam svádět dešťovou vodu a začít ji využívat v domě jako užitkovou
• zemědělství v 500 metrech nad mořem si polepší, protože se tam oteplí, bude větší množství srážek než v nížinách a v zimě tam bude sněhová pokrývka, která ochrání rostliny před vymrznutím a doplní půdní profil v době tání

28.4.2020

• 4 hlavní body: monitoring sucha, příčiny suchých epizod, adaptace na nedostatek vláhy a výskyt sucha v budoucnu
• monitoring sucha, příčiny suchých epizod, adaptace na nedostatek vláhy a výskyt sucha v budoucnu 
  
• první stupeň, označovaný jako meteorologické sucho, což je stav, kdy méně prší, většinou svítí slunce a často jsou i vyšší teploty. Většina populace označuje tento stupeň za krásné počasí 
  
• druhý stupeň, nazývaný půdní sucho. Někdy také zemědělské, agronomické, lesnické apod. Množství vody v půdě začíná limitovat rostoucí vegetaci. Právě tento typ sucha je monitorován na www.intersucho.cz
  
• třetí stupeň sucha se nazývá hydrologické a to je typické tím, že pozorujeme pokles hladin povrchových vod a dozvídáme se o poklesu zásob vody v mělkých podzemních rezervoárech. A to je problém již všech, neboť začíná být ohrožena nejen kvalita, ale i dostupnost vody, včetně vody pitné
  
• čtvrtý stupeň sucha s názvem sucho socioekonomické, které se projevuje zmíněným sociálním napětím a ekonomickými ztrátami (např. nižšími výnosy plodin, zastavenou lodní dopravou) nejen v zemědělství 
  
• Mimochodem, v roce 2018 bylo jen v oblasti jižních Čech tisíce cisternových rozvozů pitné vody do vodojemů, aby z kohoutků nepřestala téct. I náklady na tuto zásadní pomoc jsou projevem čtvrtého stupně sucha. 
  
• Sucho tu bylo vždy a v rámci variability klimatu je jeho přirozenou součástí. Problém je skutečně v jeho současné vyšší četnosti a intenzitě. Hlavní příčinou je, že se mění klima, otepluje se a významně roste výpar. A tak sucho nastupuje i v letech srážkově normálních! Natož, když se sejde v éře stále teplejších let, jeden či více roků, kde je srážek méně, či jsou nevhodně rozloženy.
  
• A vyšší teplota způsobuje teplé zimy, voda se neakumuluje v podobě sněhu a odtéká již v zimě, jaro začíná dříve a rostliny předčasně odeberou více vody. Přibývá tropických dní, snižuje se vlhkost vzduchu a to vše opět vyvolává poptávku ze strany suché teplé atmosféry po vodě. 
  
• tvrdím pouze, že náš vztah ke krajině reprezentovaný především průmyslovým zemědělstvím je to sekundární, nikoliv primární, důvod, proč suchých epizod přibývá. Důkazem jsou drtivé dopady sucha v minulých letech v Německu, Rakousku, ale i v Polsku, či v dalších zemích, kde je krajina mnohem více fragmentovaná a obhospodařovaná na menších honech. Bez vody to nejde nikde.
• Rozložení půdy:  zemědělsky obdělávaná (54 %), lesů (33 %), zastavěné plocha (11 %), vodní plocha (2%) - agrární sektor, hraje klíčovou roli s krajinotvorbou (krajina produkuje jídlo, dřevo, energie, plní také mimoprodukční funkce, jako je zadržení vody, ochrana půdy a vodních zdrojů, biodiverzita, rekreace apod )

• vyčlenit část pozemků pro mimoprodukční zeleň, obnovit malé vodní plochy, budovat vlhká, pro biodiverzitu cenná území, obnovit v krajině meandrující toky atd.
• Vše, co byste chtěli vědět o suchu v budoucnosti a jeho účincích, najdete na našem dalším webu www.klimatickazmena.cz. Vývoj klimatu a desítky dopadů během roku v krajině směrem k hydrologii, zemědělství, či lesnictví až do 2100. 
  
• Sucho se bude co do frekvence výskytu, ale i doby trvání vyskytovat častěji. Nejen u nás. Je to globální problém, týkající se všech kontinentů. 
  

V úvodu příspěvku budou objasněny příčiny měnícího se klimatu a jeho vývoj na území ČR. Postupně budou zodpovězeny otázky, 

• jak se klima bude dále vyvíjet, jaké jsou a budou jeho nejvážnější dopady na českou krajinu a zemědělství. Na příkladu ukončených studií, zabývajících se odolností naší krajiny proti hydrometeorologickým extrémům monitoringu a předpovědi sucha
• potravinovou bezpečností a výnosy zemědělských plodin, bude demonstrováno propojení politiků, zemědělců a vědců se zaměřením na jejich přístup k řešení dopadů změny klimatu s důrazem na problematiku sucha.