Skleníkové plyny

p>Skleníkové plyny (GHG): CO2 (oxid uhličitý), Metan (CH 4), SF6 (Fluorid sírový, N20 (oxid dusný), vodní páry, aerosoly atd.

"špinavá šestka" (Čína, USA, EU, Indie, Rusko, Japonsko), vypouštějí dvě třetiny světových emisí (sama EU jen devět procent) následovaná "sedmičkou" (Jižní Korea, Austrálie, Saúdská Arábie, Kanada, Írán, Indonésie, Brazílie) dohromady (13 zemí) dokonce přes tři čtvrtiny, leč nemají snahu - hlavně Čína - se brzdit.

Dnes uvolněný CO2 se zvětší části projeví za 10 - 30 roků, citelná změna klimatu se dle významných ekologů projeví během 10-30 roků (Sýrie, Irán, Indie, Afgánistán atd.) - zdroj: Věk nerovnováhy

  • Šelfová moře (globálně tvoří 7 % celkové plochy moří a oceánů s 25 miliony kilometrů čtverečních) mají klíčový vliv na absorpci oxidu uhličitého. Většina uhlíku (70 až 88 %) se nachází v horních deseti centimetrech mořského dna. Pokud by se ze dna uvolnil, znamenalo by to vážné důsledky pro globální klima. K uvolnění může dojít lidskou činností (v šelfových mořích probíhá 90 % rybolovu) nebo oteplováním moře. Více
  • Celkové globální emise skleníkových plynů ze spalování fosilních paliv dosáhly v roce 2018 zhruba 37 miliard tun. více
  • Nedávná Zpráva o změně klimatu a půdě Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC) odhaduje, že 25 - 30 % celosvětových emisí skleníkových plynů připadá na potravinový systém. více
  • Čína totiž jen za pouhé tři týdny vyprodukuje spalováním fosilních paliv více CO2 než veškerá evropská automobilová doprava za rok. Největší trh světa přitom hlásá, že hodlá být klimaticky neutrální, ovšem až v roce 2060. Než se tak ovšem stane, Čína hodlá do roku 2030 emise dokonce zvyšovat. (2020)

Studie připomíná, že podle závěrů Mezivládního panelu pro změnu klimatu při OSN by udržení globálního oteplování na úrovni 1,5 stupně Celsia do konce 21. století vyžadovalo zlikvidovat 100 až 1000 miliard gigatun CO2 (gigatuna je miliarda tun). více

Americká NASA, tedy vládní instituce, jež před 50 lety dostala lidstvo na Měsíc, ve svých zprávách vyčísluje pravděpodobnost, že oteplování způsobuje člověk na více než 95 %. Příčinou je masivní produkce skleníkových plynů. více

IPCC v závěrech nejrozsáhlejší souhrnné zprávy o vědeckých poznatcích ke klimatu uvádí, že současná koncentrace oxidu uhličitého, metanu a oxidu dusičitého v atmosféře nemá obdobu za posledních 800 000 let. Lidská produkce těchto skleníkových plynů byla poháněna ekonomickým a populačním růstem a tyto plyny byly extrémně pravděpodobně hlavní příčinou pozorovaného oteplení od poloviny 20. století. 

Světový trh z plastem je zodpovědný za 5 % emisí skleníkových plynů (2019) a do roku 2050 se tento podíl zvýší až na 15% více

Čistá planeta pro všechny, ve kterém rozebírá osm scénářů vývoje k roku 2050.

EU musí podle Evropského parlamentu (EP) přehodnotit své střednědobé klimatické cíle, aby mohla k roku 2050 dosáhnout nulových čistých emisí skleníkových plynů (cíl klimatická neutralita), to odpovídá závazkům EU podle pařížské dohody.

  • Za klimatickou neutralitu je označován stav společnosti, při kterém jsou emise skleníkových plynů plně vyvážené mechanismy na jejich neutralizaci, ať už přírodními, či technologickými.
  • Je nutné se soustředit na "přímé snižování emisí a upřednostňovat akce směřující k zachování a rozšiřování přirozených propadů a rezervoárů uhlíku". Technologie pro odstraňování oxidu uhličitého z atmosféry by prý měly být aplikovány pouze tam, kde ostatní mechanismy nelze využít.
  • EK plánuje v souvislosti s rokem 2050 dosažení 80% pokrytí spotřeby elektrické energie obnovitelnými zdroji. "Výroba energie je dnes zodpovědná za více než 75 procent emisí skleníkových plynů v EU,"říká Pavel Poc (ČSSD)
  • Dle Evropského parlamentu (EP) má zásadní význam pro snížení emisí skleníkových plynů v zemědělství změny ve stravovacích návycích obyvatel, zejména "významné snížení spotřeby hospodářských zvířat".
  • EK má za cíl původní snížení emise skleníkových plynů o 40 procent proti úrovni z roku 1990, chce navýšit cíl podle nové rezoluce na 55procentní redukci. "Pokud chceme udržet oteplování pod 1,5 stupně Celsia (oproti předindustriální éře), potřebujeme snížit emise alespoň o 55 procent oproti roku 1990. Současný cíl EU ve výši 40 procent k roku 2030 je nedostatečný,"
  • EU asi splní cíl svých závazků k roku 2020, kterými byli redukce emisí o 20 % produkce 20% spotřeby elektrické energie z obnovitelných zdrojů.
  • pro období 2014 až 2020 mělo být na ochranu klimatu vynaloženo kolem 200 miliard eur (přes pět bilionů Kč).
  • na léta 2021 až 2027 by pak mohla na ochranu klimatu směřovat až čtvrtina celkových prostředků, tedy více než 250 miliard eur (růst pouze o 20%). více
  • Evropská komise chce, aby se emise CO2 u těžkých nákladních aut snížily do roku 2030 o 40 procent v porovnání s rokem 1990. Připomeňme, že nákladní auta se na produkci emisí CO2 z dopravy podílí zhruba 25 procenty (19.4.2019). 
  • země EU odsouhlasily, že do roku 2030 má v porovnání s rokem 2021 dojít ke snížení emisí CO2 u nových osobních vozů o 37,5 procent. "Díky tomuto návrhu by se emise oxidu uhličitého měly snížit o více než 100 milionů tun, 

Oxid uhličitý a skleníkové plyny se dostaly do ohniska ideologie. Oficiální věda je placená za to, aby dosáhla nízkouhlíkové společnosti, případně uhlíkově neutrální. To máme přestat dýchat? Problémy začínají od vědců, kteří si odporují v principech chápání klimatické změny, mnozí ignorují přímou funkci vody a vegetace v utváření klimatu. Více se věří modelům, nežli vlastním očím a zkušenostem. Modely nedokáží postihnout dynamiku přeměn sluneční energie přes rostliny a vodní páru, která je nejvýznamnějším skleníkovým plynem, tvoří ovšem i mlhu a mraky, které stíní a přenáší sluneční energii v "čase a prostoru". To, že nedokážeme tyto děje modelovat, neznamená, že můžeme tyto nejdůležitější procesy ignorovat, říká biolog doc.Jan Pokorný

13.5.2019 Zdanění leteckého paliva, kerosenu, v Evropské unii by přineslo snížení uhlíkových emisí sektoru o 11 procent, přičemž dopad na zaměstnanost ahrubý domácí produkt by byl zanedbatelný. Uvádějí to uniklé unijní dokumenty, do nichž měl možnost nahlédnout list Financial Times (FT). více

Mládežnické hnutí Youth for Climate ("mládež za klima") 

organizované protesty studentů z cca 20 zemí

30.3.2019 Více než 90 procent tepla, které vyprodukovaly emise skleníkových plynů, pohltily moře a oceány. Pouze zlomek ohřál vzduch, pevninu a ledovce. Obrovské množství energie, které přijala moře, přispívá ke zvyšování jejich hladiny a přináší s sebou hurikány a tornáda, která jsou v posledních letech častější a silnější než dříve. více

Produkce CO2

Uhlík v přírodě koluje, oceány, půda a vegetace ho jsou schopny pohltit. Člověk vypustí ročně cca 11 gigatun uhlíku, na což už příroda nestačí, a stabilita celého klimatického systému je narušena. Polovina CO2 zůstává v atmosféře a ohřívá ji. Průměrná doba setrvání CO2 ve vzduchu se pohybuje v rozpětí od čtyř do 200 let. Co hůř - lidstvo zároveň atmosféru zásobuje dalším skleníkovým plynem metanem a kombinované radiační působení (schopnost ohřívat) těchto plynů rychle roste.

V červnu 2020 nahlásila americká meteorologická observatoř na Havaji, že koncentrace CO2 v atmosféře dosáhla 418,32 ppm (miliontin), nejvíce v historii měření. A díky pokročilým technologiím rekonstrukce klimatu z ledovcových vrtů také víme, že to je největší koncentrace v historii lidstva, respektive alespoň za posledních 800 tisíc let.

"Lidskou činností vzniká jen 3,5 procenta CO2 na planetě, zbytek produkuje přímo země svou činností, tedy oceány, sopky, vegetace nebo fauna (ekologický web Sceptical science) . Z těchto 3,5 procent se na produkci CO2 osobní automobilová doprava podílí 5,5 procenty. Globálně se tedy osobní doprava podílí na produkci CO2 na Zemi jen 0,2 procenta. "Znečišťovateli" jsou přitom domácnosti, průmysl, energetika. A samozřejmě nákladní, lodní a letecká doprava," dodává Hrdlička ze Škody Auto. více

  • Amerika je přitom druhým největším "znečišťovatelem" planety, na produkci CO2 se vloni podle Mezinárodní energetické agentury (IEA) podílela 22 procenty. 
  • Zemědělství má dnes na lidské produkci skleníkových plynů podíl více než 20 % (červen 2020)

Největší producenti skleníkových plynů v Evropě (seřazeno podle produkce SP):

  • Německo, je s odstupem největším producentem skleníkových plynů v Evropě
  • Velká Británie
  • Polsko
  • Itálie
  • Francie
  • Španělsko
  • Holandsko
  • Česká republika
  • Belgie
  • Rumunsko

Podle JP Morgan, největší výzvu pro Německo představují emise skleníkových plynů, jež nemají svůj původ ve výrobě elektřiny, tj. emise produkované v dopravě, průmyslu apod. (19.4.2019)

Česko

Česko se zavázalo, že do roku 2030 by mělo 14 % energie spotřebované v dopravě pocházet z čistých zdrojů. V současnosti je to 6,42 procenta a většina z toho připadá na bionaftu.

  • Premiér Andrej Babiš přitom jednoznačně odmítl dotovat nákup drahých automobilů soukromým osobám ze státního rozpočtu

Trendy v letectví

ani v roce 2050 nebude možné vybavit letadla elektromotory pro dlouhé lety, byla by příliš těžká a přes Atlantik by to zkrátka nezvládla. Proto se vyvíjí nové možnosti jak snížit spotřebu a emise u současných technologií

  • Irské nízkonákladové aerolinky Ryanair se dostaly mezi deset největších znečišťovatelů ovzduší v Evropě. Před ním byli energetické firmy, které vyrábějí elektřinu z uhlí, nejvíce znečišťujícího fosilního paliva.
  • roste podíl leteckého průmyslu na emisích tzv. skleníkových plynů,  znečištění od leteckých společností se od roku 2005 zvýšilo o zhruba dvě třetiny

Negativní vliv CO2 na zdraví člověka v ložnicích a kancelářích

záleží na délce pobytu v takovém prostředí a na koncentraci CO2 v ovzduší (hladiny CO 2 okolo 1000 ppm mohou způsobit zdravotní problémy, i když expozice trvá pouze několik hodin). více

  • roste počet zánětlivých reakcí organismu
  • narůstá stres
  • zvětšuje se kalcifikace ledvin a demineralizace kostí
  • snižují se kognitivní funkce mozku až o 50%

Emise, zprávy z tisku:

25.12.2020 Bohatá elita může za víc emisí než chudší polovina lidstva. Pokud má být boj proti globálním změnám klimatu úspěšný, bude muset svůj životní styl změnit zejména bohatá elita, která produkuje obrovský podíl emisí skleníkových plynů. Jedno procento nejbohatších obyvatel planety má na svědomí dvakrát tolik emisí než celá chudší polovina lidstva, uvedl tento měsíc ve své zprávě Program OSN na ochranu životního prostředí (UNEP). Zpráva sleduje, jak souvisí uhlíková stopa s životní úrovní lidí, a upozorňuje na to, že disproporčně velký podíl na globálním oteplování mají kvůli vyšším emisím zejména lidé s vyššími příjmy. Deset procent obyvatel planety s nejvyššími příjmy spotřebovává 45 procent veškeré vyrobené energie a dokonce 75 % energie v letecké dopravě. Naproti tomu chudší polovina lidstva spotřebovává jen deset procent energie a 5 % energie v letecké dopravě.

Pokud by se státy světa skutečně odhodlaly k boji proti oteplování a pokusily se růst teplot omezit na 1,5 stupně Celsia do konce století, jak to předpokládá pařížská dohoda o klimatu, pak by se produkce oxidu uhličitého na hlavu musela snížit na 2,5 tuny ročně do roku 2030. Ti chudší by paradoxně mohli svou uhlíkovou stopu zvětšit až třikrát, desetina nejbohatších by ale musela emise omezit na desetinu toho co dosud. "Emise nejbohatšího procenta celosvětové populace činí více než dvakrát tolik, co emise těch chudších 50 %. Tato elita by tak musela svou uhlíkovou stopu zmenšit třicetkrát, pokud bychom chtěli dostát pařížské dohodě

https://www.novinky.cz/veda-skoly/clanek/bohata-elita-muze-za-vic-emisi-nez-chudsi-polovina-lidstva-40346168#

10.12.2020 Banky přisypávají do kotle miliardy na znečišťující fosilní projekty

Téměř pět let poté, co se podepsala Pařížská dohoda o změně klimatu, finanční instituce stále poskytují miliardy dolarů společnostem, které těží a spalují nejvíce znečišťující zdroje na Zemi.

Podle společné zprávy 18 klimatických organizací zveřejněné ve čtvrtek poskytly banky od začátku roku 2016 v půjčkách a zárukách více než 1,6 bilionů dolarů podnikům s fosilními palivy, které plánují a rozvíjejí ropné, plynové a uhelné projekty. U prvních třech bank (Citigroup, Bank of America a JPMorgan Chase) jde dohromady o 295 miliard dolarů.

Tento údaj ale vychází pouze z dat bank a investorů do společností zapojených do 12 energetických projektů, což je daleko od celosvětového rozsahu financování fosilních paliv. Podle Bloombergu se celková částka blíží 3,7 bilionům USD, pokud zahrneme všechny typy korporátních znečišťovatelů.

Podle zprávy, kterou koordinovala německá klimatická skupina Urgewald, má těchto 12 projektů potenciál vyprodukovat nejméně 175 gigatun dalších emisí CO2. To je téměř 75 % zbývajícího uhlíkového rozpočtu, což je množství CO2, které lze podle vědců z Climate Analytics ještě vyprodukovat, aby globální oteplování nepřesáhlo úroveň 1,5 stupně Celsia.

https://www.kurzy.cz/zpravy/570189-banky-prisypavaji-do-kotle-miliardy-na-znecistujici-fosilni-projekty/<br>

6.12.2020 Pouhé jedno procento světové populace je zodpovědné až za polovinu emisí způsobených leteckou dopravou, naznačuje švédská studie. Jak je to možné? Vědci odhadují, že do letadla v roce 2018 nastoupilo pouze 11 procent obyvatel Země. Průzkumy ukazují, že až čtvrtina cestujících jednou ročně létá na dovolenou (a samozřejmě zpět). Jeden z 10 létá často, přičemž ti "nejhorší viníci" (1 procento) téměř každý den.

https://www.novinky.cz/veda-skoly/clanek/za-polovinu-emisi-z-letadel-muze-pouhe-jedno-procento-lidi-40342524#s<br>

22.11.2020 Solární geoinženýrství je jednou z teoretických cest, jak zabránit globálnímu oteplování a vyřešit nežádoucí klimatické změny. Podle nejnovější vědecké studie však ani tato metoda není z dlouhodobého hlediska dostatečná, pokud nebude podpořena efektivním snižováním skleníkových plynů.

Při rozprášení aerosolů oxidu siřičitého do atmosféry, které budou odrážet sluneční paprsky, dojde ke snížení slunečního svitu a důsledkem bude menší oteplování. Takový je jeden z postupů takzvaného solárního geoinženýrství, které má do budoucna pomoci lidstvu v boji s klimatickými změnami. Oporou metody je přitom případ filipínské sopky Pinatubo, která roku 1991 vychrlila do atmosféry miliony tun popela a sopečných plynů, jež následně ochladily planetu na dva až tři roky.

V novém výzkumu vydaném ve Sborníku Národní akademie věd (PNAS) však vědci tvrdí, že postup nebude účinný, pokud bude podíl skleníkových plynů dále stoupat k velmi vysokým hodnotám.

"Solární geoinženýrství možná nebude spásné při zabránění značného oteplování, pokud bude trvat déle než jedno století a během této doby se budou nadále zvyšovat emise skleníkových plynů," uvedl pro The Independent jeden z hlavních autorů studie Tapio Schneider z Kalifornského technologického institutu.

Zdroj: https://www.lidovky.cz/relax/veda/umele-ochlazovani-planety-nepomuze-pokud-neomezime-sklenikove-plyny-tvrdi-vedci.A201120_132325_ln_veda_liluj

14.10.2020 Globální emise CO2 v prvním pololetí klesly meziročně o rekordních 8,8 %, resp. o 1,551 mld. tun. Vliv na to měly koronavirová omezení. Vyplývá to ze studie, jejíž závěry zveřejnila v časopise Nature Communications skupina vědců z Číny, Francie, Japonska a USA (ČTK) 

9.10.2020 HSBC se zaměří na nulové emise uhlíku napříč celou svou zákaznickou základnou nejpozději do roku 2050 a poskytne financování ve výši 750 až 1 bilionů dolarů, aby pomohla klientům tento přechod uskutečnit, řekl výkonný ředitel Noel Quinn agentuře Reuters

8.10.2020 Evropský parlament ve finálním hlasování potvrdil svou podporu pro snížení úrovně emisí do roku 2030 o 60 % oproti úrovni z roku 1990, současný cíl pro státy EU byl přitom nastaven na snížení o 40 % (Reuters) 

29.9.2020 Dánská vláda chce snížit emise oxidu uhličitého nad evropský cíl, aniž by škrtala výdaje na sociální stát. Píše to dnes agentura Reuters. Dánsko v loňském roce přijalo zákon, kde se zavázalo snížit do roku 2030 emise oxidu uhličitého o 70 %. Ve srovnání s úrovní z roku 1990 by Dánsko mělo vypouštět o 20 mil. tun oxidu uhličitého méně (ČTK)

17.9.2020 Rozšíření systému emisních povolenek, přísnější limity pro zplodiny z letecké a lodní dopravy či zvýšení požadavků na energetickou účinnost mají EU pomoci dosáhnout nově stanoveného klimatického cíle k roku 2030. Uvedl to dnes místopředseda Evropské komise Frans Timmermans, který představil podrobnosti plánu na omezení emisí skleníkových plynů do 10 let o nejméně 55 % proti hodnotám z roku 1990

16.9.2020 a to, že by Evropská unie slevila z plánů na razantní snižování emisí skleníkových plynů, mohou premiér Andrej Babiš i jeho ministr průmyslu a obchodu a dopravy Karel Havlíček zapomenout. Na jaře to přitom byli oni, kdo vyzývali, aby EU kvůli pandemii nového koronaviru od svých záměrů ustoupila. Jenže unijní instituce i velká většina členských zemí tvrdí, že "zelené" investice jsou nutné nejen kvůli ochraně životního prostředí, ale že zároveň "nakopnou" ekonomiku, která vinou pandemie spadla do hluboké krize.

Toto přesvědčení se jasně ukáže ve středu, kdy Evropská komise zveřejní návrh, jak by měly státy EU snížit emise k roku 2030. Už předem řekla, že chce, aby emise klesly nejméně o 55 procent. To Babiš i Havlíček opakovaně označili za nepřijatelné. Česko návrh může zablokovat, muselo by pro to ale sehnat mezi ostatními zeměmi EU spojence.

Česko je v rámci Evropy i na celém světě jednou ze zemí s nejvyššími emisemi CO2 na osobu. Na jedné straně je to dané vysokým podílem průmyslu na tuzemské ekonomice, na druhé stále poměrně vysokým podílem hnědého uhlí na výrobě energií. Přechod na čistší ekonomiku tak může vyjít na vyšší stovky miliard až jednotky bilionů korun.

  • Pokud by se planeta Země oteplila o tři stupně Celsia, státy EU by každý rok utrpěly ztráty ve výši 170 miliard eur, tedy čtyři a půl bilionu korun, upozornila Evropská komise na nejnovější odhady vědců. 
  • https://archiv.ihned.cz/c1-66816540-brusel-chce-vyrazne-pritvrdit-ve-snizovani-emisi-v-cesku-jsou-jedny-z-nejvyssich-zmena-muze-stat-biliony<br>

16.8.2020 Keelingova křivka aneb jak víme, že za růst množství skleníkových plynů může lidstvo. Křivka růstu koncentrací CO2 v atmosféře s každoročními odchylkami se nazývá Keelingova křivka po vědci Charlesovi Keelingovi, který koncentrace CO2 začal poprvé monitorovat v roce 1958. Spolu s křivkou poklesu koncentrací O2, k jejímuž měření významně přispěl jeho syn Ralph Keeling, je zobrazena na následujícím grafu.

  • Vlivem fotosyntézy a dýchání se koncentrace CO2 v atmosféře mění během roku, během léta, kdy je hodně vegetace, klesá, v zimě naopak roste. Kdyby nedocházelo k žádnému vnějšímu zásahu, koncentrace by tak pouze každoročně oscilovala okolo stabilní hodnoty. V grafu však vidíme, že mimo zmíněné roční oscilace koncentrace CO2 vytrvale roste tempem okolo 20 ppm za desetiletí. 
  • Protože množství CO2 dlouhodobě roste, musí pocházet z nějakého jiného zdroje. Zdrojem takto velkého množství CO2 mohou být v principu oceány, půda, sopečná činnost anebo spalování fosilních paliv. 

Který z těchto zdrojů je zodpovědný za pozorované dlouhodobé zvyšování koncentrace CO2 nám právě napovídá klesající trend koncentrace kyslíku. Při hoření fosilních paliv je totiž kyslík spotřebováván a jeho množství je úměrné množství CO2, které při hoření vznikne. Při spalování uhlí je reakce jednoduchá, z jedné molekuly kyslíku vznikne jedna molekula oxidu uhličitého: C + O2 › CO2. Spalování zemního plynu spotřebovává kyslíku více, protože při něm vzniká také vodní pára: CH4 + 2 O2 › CO2 + 2 H2O.

V oceánech je přitom pozorován také trend růstu koncentrace CO2 (což je problém samo o sobě, protože zde CO2 způsobuje okyselení oceánů). Sečtený růst množství CO2 v atmosféře a v oceánech pak přesně odpovídá poklesu koncentrace O2, kdyby tento trend byl výsledkem hoření fosilních paliv. To je silný indikátor toho, že za růst koncentrace CO2 je skutečně zodpovědné spalování fosilních paliv.

To, že CO2 přidávané do atmosféry pochází z fosilních paliv, se mimo to také dá dokázat pomocí izotopové analýzy. Izotopové složení CO2 přidávaného do atmosféry totiž odpovídá izotopovému složení uhlíku ve fosilních palivech (a neodpovídá izotopovému složení uhlíku z žádného jiného zdroje). Více o tomto důkazu píšeme v našem minulém článku.

https://www.czechsight.cz/infografika-keelingova-krivka-aneb-jak-vime-ze-za-rust-mnozstvi-sklenikovych-plynu-muze-lidstvo/?utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=sekce-z-internetu#dop_ab_variant=0&dop_req_id=mlY4v3bApgt-202008160936&dop_source_zone_name=hpfeed.sznhp.box


25.7.2020 Katastrofu už možná nezvrátíme. Vědci našli obrovský únik metanu pod mořským dnem u pobřeží Antarktidy. Permafrost daleko na severní polokouli Země totiž pod ledem ukrývá miliony tun metanu, který při tání půdy samovolně uniká do ovzduší, čímž opět přispívá k ohřívání atmosféry a celý proces tak v zásadě akceleruje i bez přispění člověka. Původ úniku zatím není jasný, dokonce vůbec nemusí souviset s oteplováním oceánů. Možná jde spíše o aktivní vulkán. "Nejsou to dobré zprávy. Trvalo více než pět let, než se zde metan pohlcující mikroby začaly objevovat a dokonce i tak metan stále rapidně uniká z mořského dna

  • Metan z permafrostu, ale nyní i z podmořské hladiny tak přispívá k oteplování planety i bez toho, aby se o další emise musel starat sám člověk 
  • Podle vědců se klima v případě zdvojnásobení objemu CO2 na Zemi oproti dnešku může oteplit o 2,6 až 3,9 °C, což by v příštích desetiletích udělalo mnohé oblasti neobyvatelnými, roztálo ještě více ledovců a uvolnilo další množství metanu. 
  • Existují tedy obavy, že zpomalení oteplování už nemusí být zvratitelné ani při extrémním snížení lidmi produkovaných emisí. Museli bychom přistoupit k mnohem kreativnějším řešením, jako je recyklace plynů nebo stínění oblohy. 
  • https://refresher.cz/86962-Katastrofu-uz-mozna-nezvratime-Vedci-nasli-obrovsky-unik-metanu-pod-morskym-dnem-ktery-take-prispiva-ke-globalnimu-oteplovani?utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=sekce-z-internetu#dop_ab_variant=368741&dop_req_id=4XISiZuXdo9-202007250716&dop_source_zone_name=hpfeed.sznhp.box

16.7.2020 Tým odborníků britské University of Sheffield navrhuje využívat metodu "zesíleného zvětrávání horniny", která zařídí významné zvýšení schopnosti půdy, například na polích a na farmách, pohlcovat atmosférický oxid uhličitý. Některé horniny - především čedič a některé křemičitany, samovolně pohlcují oxid uhličitý v průběhu svého zvětrávání, když se drolí na stále menší a menší kousky. Reagují přitom s oxidem uhličitým a vytvářejí uhličitany, které dále pohlcují oxid uhličitý. Tento proces je známý jako vázání (sekvestrace) uhlíku.

  • koncept jako takový úplně nový není. Zemědělci již dlouho znají například přidávání vápencového prachu do půdy kvůli snížení její acidifikace.
  • Rozprášený substrát, bohatý na křemičitany (velmi pravděpodobně pak čedičová drť, ale možné je i zužitkování betonu či odpadů z demolic) by na sebe během degradace navázal skleníkové plyny, a vytvořil uhličitany. Oxid uhličitý z atmosféry by díky tomu v řádu měsíců přešel do půdního rezervoáru. Škodní by na tom nebyli zemědělci, protože by se touto cestou zlepšily produkční vlastnosti půdy. A pozitivní vliv by pocítily i oceány, které by nakonec byly vystaveny menší acidifikaci.

Zesílené zvětrávání horniny spočívá v tom, že se dotyčná hornina nejprve rozdrtí na prach, aby se co nejvíce zvýšila plocha povrchu této horniny. Následně se prach z horniny rozptýlí do půdy, například na pole, a tím se dále urychlí proces zvětrávání horniny. Britští badatelé odhadují, že metodou zesíleného zvětrávání horniny by bylo možné odebrat z atmosféry kolem 2 miliard tun oxidu uhličitého ročně. To je zhruba polovina současných emisí uhlíku celé Evropy.

https://www.stoplusjednicka.cz/prach-z-nekterych-hornin-mohl-vyznamne-snizit-mnozstvi-co2-v-atmosfere?utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=sekce-z-internetu#dop_ab_variant=0&dop_req_id=gnrqUYX22k0-202007160835&dop_source_zone_name=hpfeed.sznhp.box

https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/jak-dostat-oxid-uhlicity-z-atmosfery-zacneme-praskovat-pole-kamennou-drti?utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=sekce-z-internetu#dop_ab_variant=0&dop_req_id=LVagKzgzTHb-202007160825&dop_source_zone_name=hpfeed.sznhp.box

13.7.2020 Cena emisní povolenky v Evropské unii dnes poprvé od roku 2006 vyrostla nad 30 EUR za tunu. EU pracuje na hluboké revizi na snížení skleníkových emisí a uhlíkové futures rostou i přesto, že globální ekonomice se kvůli koronavirové krizi na lepší časy nesvítá. Míra znečištění by přitom v tomto roce měla spadnout na nejnižší úrovně za několik desítek let.

https://www.patria.cz/zpravodajstvi/4450910/emisni-povolenka-nad-30-eur---poprve-po-14-letech.html

30.6.2020 Evropská kosmická agentura (ESA), americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) a japonská národní kosmická agentura JAXA využily data ze sedmnácti satelitů a využily je pro unikátní projekt. Vytvořily webovou stránku, s jejíž pomocí lze sledovat, jak pandemie koronaviru ovlivnila naši planetu.

17.6.2020 Looney (BP): Pro splnění emisních závazků pro r. 2050 by svět musel každý rok "vypnout" jako letos (koronavirová pandemie) po dobu následujících 25 let. V dubnu IEA odhadla, že globální emise CO2 by mohly letos klesnout o 8% respektive 2,6 Gigatun oproti úrovním z minulé dekády. Takový pokles by byl více jak 6krát větší než doposud rekordní redukce o 0,4 Gigatun z roku 2009 a dvojnásobný oproti součtu všech snížení od konce 2. světové války. Splnění globálního cíle do roku 2050 bude vyžadovat radikální změnu v nastavení životního přístupu lidstva jako takového. Technologie, které by umožnily splnění cíle existují už dnes, výzvou je ale jejich dostatečná aplikace a rozšíření

https://www.kurzy.cz/zpravy/548439-looney-bp-pro-splneni-emisnich-zavazku-pro-r-2050-by-svet-musel-kazdy-rok-vypnout-jako-letos/

21.5.2020 Experti: Emise CO2 během pandemie klesly celosvětově o 17 %. Ke zjištění došli neobvyklou metodou. Denní globálně vyprodukované emise oxidu uhličitého se k začátku dubna snížily o 17 % oproti průměrným hodnotám v roce 2019, vypočítala nová vědecká studie. Na vrcholu karanténních opatřeních dosáhlo denní snížení v zemích průměrně dokonce 26 % a vědci odhadují, že celkový roční pokles by mohl být okolo 4 %.

Studie tak ke svým zjištěním dochází pomocí kombinace dat o energii, aktivitě v ekonomice a informacích o nařízeních v různých zemích, která ovlivnila běžné chování jejich obyvatel. Výsledná čísla porovnali výzkumníci s průměrnými denními emisemi v loňském roce. Analýzu provedli u 69 zemí, 50 amerických států a 30 čínských provincií, které jsou odpovědné za 97 % globálních emisí CO2 a zahrnují 85 % světové populace.

Zdroj: https://www.lidovky.cz/relax/veda/experti-emise-co2-behem-pandemie-klesly-celosvetove-o-17-procent-ke-zjisteni-dosli-neobvyklou-metodo.A200520_161240_ln_veda_ele

30.4.2020 Pandemie nemoci covid-19 představuje pro světovou energetiku největší šok za více než 70 let, ve zprávě nazvané Global Energy Review 2020 to uvedla Mezinárodní agentura pro energii (IEA). Poptávka po energiích by podle ní letos mohla kvůli karanténním opatřením klesnout až o šest procent, tedy více než za finanční krize v roce 2008. Výsledkem slabší poptávky po energiích zřejmě bude pokles emisí uhlíku až o 8 %, což je šestkrát více než v roce 2009, tehdy ubylo 400 milionů tun emisí. Tuto prognózu agentura považuje za umírněnou.

22.4.2020 Prezident Světové meteorologické organizace očekává, že letos emise CO2 kvůli pandemii klesnou o 6 % (Reuters) 

21.3.2020 "Vědci opakovaně tvrdí, že globální emise musí klesnout na polovinu, a to již v následujícím desetiletí, abychom zabránili růstu teplot o více než 1,5 stupně Celsia z úrovně před nástupem průmyslové revoluce," čteme v NYT. Pokud tak neučiníme, "pravděpodobně se dostaví katastrofa již kolem roku 2040," včetně požárů, sucha a zaplavených pobřežních oblastí.

https://www.patria.cz/zpravodajstvi/4364010/nyt-koronavirus-a-zmena-klimatu-maji-spolecnou-jednu-podstatnou-vec.html

Zobrazit více Zabalit
Loading...