Pcháč zelinný
Pcháč zelinný (Cirsium oleraceum, Pichliač zelinový) je statná, vytrvalá bylinka, které je vlhkomilná a dorůstá výšky až 170 cm. Pcháč zelinný je zdrojem alkaloidů, tříslovin, silic, chlorofylu, pryskyřice, flavonoidů. Minulosti se pcháč pěstoval jako odolné zelenina.
Pcháč zelinný, použítí a jeho účinky:
- při dně a revmatismu
- lokálně při křečích a bolestech zubů
- v dobách nouze a neúrody se používal jako zelenina (mrazuvzdorná)
- krmivo pro dobytek
Použití : v minulosti se mladé listy používaly jako jedlá zelenina do salátů, polévek, jako špenát
Kontraindikace:
Skladování: suché, temné místo, do teploty 25°C
Stanoviště: vlhká humózní stanoviště, záplavové louky s kyselou půdou
- údolí Bílého potoka
- Žítková
Sběr: listy, lodyha, kořeny
Plod: podlouhlá nažka a chmýrem
Barva květních úborů: světle žlutá, bílá, kvete červenec až září, květ je ukrytý v toulcovitém listenu
Lodyha: žlutozelená, přímá, dutá porostlá jemnými chlupy a mělce rýhovaná
Listy: jemně osténkaté světle zelené hluboce laločnaté nebo vejčitě, na rubové straně se žilnatinou, tvarově jsou velmi proměnlivé s jemně porostlými chlupy
Rozmnožování: odenky, nažkami
Čeleď: hvězdnicovité (Asteraceae)
Záměna: jiné druhy pcháče (obecný, šedý, bahenní)
Lidové názvy: bodlák, štěrbák, ježek, řbuchan
Magie bylinky:
Permakultura: bylinka signalizuje kyselé zamokřené půdy
Signatura: na rozdíl od jiných druhů téhož rodu, jsou listy porostlé jen měkkými chlupy
HERBÁŘ, ROSTLIN A BYLINEK
- ochotně se kříží s ostatními druhy pcháčů
- úbory má nahloučené na konci lodyhy a větví a to ho na první pohled odlišuje od ostatních našich pcháčů