Jahody

Jahody

Nesmíte tak nikdy zapomenout na odstranění starých lístků a uschlých částí rostlinky, odstranění plevele, prokypření půdy (podpoří samotný růst), na řádnou zálivku a pravidelné hnojení. To je nejideálnější provést poprvé v době, kdy uvidíte, že vaše jahodníky vyhánějí nové lístky v prostřední části rostlinky, připomínající srdíčko. Další hnojení by pak mělo být ve vegetativním období, kdy rostlinky nahazují první květy, z kterých budou později velmi oblíbené plody v podobě jahod. 

  • Pro jahody je důležitá pravidelná zálivka, hnojení bohaté na dusík, draslík a hořčík. 
  • Pro první hnojení je nejlepší užití kravského nebo koňského hnoje v naředěné podobě.
  • Později se pro hnojení hodí tzv. zákvas, tedy roztok připravený ze slepičího trusu. 
  • Jako další hnojivo se dá také užít velmi účinný jódový roztok. Díky jódu budou jahodníky dostatečně vyživené a jejich plody tak budou velké, šťavnaté a sladké. Specifické aroma jódu taktéž působí jako přírodní repelent, který bude odpuzovat škodlivý hmyz a zároveň bude sloužit i jako prevence před plísněmi, které jahodníky hojně napadají.  Stačit vám bude pouze 20 kapek čistého jódu, které smícháte s 10 litry stojaté nebo dešťové vody. Ke kořenům každého jahodníku poté nalijete zhruba litr tohoto roztoku a máte hotovo. Pokud chcete použít roztok i na listy, zvolte menší množství jódu, tedy zhruba 10 kapek na 10 litrů, a pomocí rozprašovače naneste na listy. Ty tak budou lépe chráněny před škůdci. 
  • Výluh z kopřiv: nasekané kopřivy napěchujte do většího kbelíku či sudu podle toho, kolik jahod potřebujete zalévat. Následně zalijte vodou a nechte stát zhruba po dobu 7 dnů. Jednou za týden přidejte do zálivky 1 litr tohoto hnojiva. 
  • Droždí a chleba: smíchejte zhruba 100 gramů droždí a přidejte 100 gramů cukru a 3 litry vody. Směs nechte vyzrát zhruba 10 dní. Dále si připravte chlebové hnojivo -⁠ třetinu kbelíku naplňte suchým chlebem, zalijte horkou vodou a nechte odstát po dobu deseti dní.
  • Jakmile si připravíte všechny tři potřebné koncentráty (výluh z kopřiv, chleba a droždí), přichází na řadu samotné hnojení. Do kbelíku dejte 1 litr od každého druhu hnojiva. Vznikne vám směs o 3 litrech s komplexním hnojivem. To dále rozřeďte alespoň do 24 litrů vody. Takto připravená zálivka je vhodná pro jahodníkové keříky. Dejte si záležet, aby každý z nich dostal alespoň 1 litr této vydatné směsi. 
  • Pro tvorbu velkých, šťavnatých a lahodných plodů jim v době kvetu pomůže šikovné hnojivo, jež vytvoříte z jednoho šálku mléka, který rozmícháte ve dvou litrech vody. Po dvou hodinách přidejte 3 gramy manganu a 3 gramy kyseliny borité. Nakonec sem přimíchejte ještě jednu lžíci jódu a máte hotovo. Směs nařeďte v 10 litrech vody a zavlažte kvetoucí jahody (stačí vzít jeden šálek pro každý keřík). 
  • Močovina (karbamid). Budete potřebovat pouhé dvě lžíce karbamidu na 10 litrů dešťové nebo odstáté vody. Na každý jahodový keřík vám pak stačí 0,5 l výsledného roztoku. Hnojte co nejblíž ke kořenům, postřik na listy totiž není příliš vhodný. Poprvé použijte močovinu v době kvetení, podruhé po odplození jahodníků. Toto hnojivo aplikujte po dešti, když je půda stále ještě dostatečně mokrá, takže se živiny mnohem lépe vstřebávají do půdy. V opačném případě rostliny nedokážou dodané hnojivo dostatečně absorbovat, a řada živin tak přijde vniveč.

  • https://chalupari-zahradkari.cz/uzitkova-zahrada/nejlepsi-hnojivo-pro-jahody-pouze-z-beznych-surovin-staci-hnojit-jednou-tydne-a-budou-plodit-jako-dive/
  • https://chalupari-zahradkari.cz/uzitkova-zahrada/na-hnojeni-jahod-jeste-neni-pozde-uroda-bude-maximalni-univerzalni-zalivka-pro-vsechny-typy-jahodniku

Plísně u jahod

Začne to často nenápadně, malé šedé skvrnky na stoncích či listech. Když nic neuděláte, za chvíli jsou větší a větší. Jahody, které začínají růst hned s prvními teplejšími dny, jsou na to obzvláště háklivé. Přece jen, na jaře bývá vláhy spousta. A když včas nezareagujete, za chvíli začnou tmavnout a šednout i plody, které se na rostlinkách začaly zrovna utvářet. Pak už je na všechno pozdě. Plíseň šedá (Botrytis cinerea) se usadila na vaší zahrádce.

Tahle houba umí být pěkně agresivní. Základní prevencí je odstraňovat všechny poškozené či jinak narušené listy či kusy stonků. Nebojte se nemilosrdně vyhodit vše, co by mohlo být zdrojem infekce. Jinak riskujete celou úrodu. Velkým problémem může být prudší déšť či kroupy, které listy naruší a otevřou tak dveře infekci. Pak může šedá plíseň napadnout i živou část rostliny a z ní se šířit dál. Dejte si pozor také na dávkování dusíkatých hnojiv, nadbytek dusíku totiž plísni velmi svědčí.

Droždí, nebo také kvasnice, jsou v podstatě slisované šlechtěné mikroorganismy. V jednom gramu čerstvého droždí jich může být i více než 10 miliard! Převažuje zde kvasinka pivní (Saccharomyces cerevisiae). 

  • Kvasinky vytvářejí speciální mikroflóru, která rostlinám prospívá a působí jako aktivátor růstu. Kromě toho obsahují také celou řadu zdraví velmi prospěšných látek. Za zmínku stojí zejména několik typů vitamínu B, kromě něj ale i chrom, železo a mnoho dalších. Tyto látky podporují růst rostlin i jejich květ, a hlavně, odpuzují také některé škůdce a choroby - včetně plísně šedé.
  • Droždí můžeme používat preventivně a možná problémy s plísní ani nenastanou.  

Jak připravit roztok z droždí?

Stačí vám k tomu droždí, voda a lžička cukru. Jen dejte pozor na dostatečné zředění, příliš koncentrovaný roztok rostlinám nesvědčí. Ideální je natočit asi litr vlažné vody. Kvasinkám je nejlépe při teplotách kolem 30 °C. Pokud do vody přihodíte ještě lžičku cukru, máte ideální základ. Pak už zbývá jen rozdrobit kostku droždí (ta má hmotnost obvykle 40 g). Nechte chvilku odstát, kvasinky se v teple proberou k životu a cukr jim pomůže nastartovat množení. Jakmile voda zchladne, nalijte obsah do pětilitrové nádoby a dolijte obyčejnou, ideálně odstátou, vodou. A můžete začít zalévat.

Podobně se dá použít také sušené droždí. Sáček obvykle vystačí asi na 40 až 50 litrů hnojiva. I tady je vhodné začít rozpuštěním droždí ve vlažné vodě. Klidně použijte pěti či desetilitrový kbelík. K sušenému droždí přidejte trochu více cukru, aby kvasinky nastartovaly. Tři nebo čtyři čajové lžičky by měly stačit.

Alternativa:

Kvasnice (kvasinky) obsahují vitamín B, chrom, železo a další užitečné látky, které pobízejí rostliny k růstu a květu. A pomáhají jim se také lépe bránit při nečekaných obtížích. Stačí rozmíchat jednu kostku droždí (mívá váhu 40 gramů) v jednom litru vlažné vody (30 °C) a přidat lžičku cukru. Chvíli počkejte, aby se kvásek aktivoval. Poté roztok přelijte do pětilitrové nádoby. 

Ředění je důležité, přílišná koncentrace totiž rostlinám nesvědčí. Jakmile voda vychladne, použijte roztok jako běžnou zálivku. Lze to udělat i preventivně, nemusíte čekat, až se objeví první potíže. A nemáte-li doma droždí čerstvé, pak použijte to sušené ve stejném poměru (jen přidejte o něco více cukru). Plísně ani hniloba nebudou mít u jahodníků žádnou šanci.

https://chalupari-zahradkari.cz/uzitkova-zahrada/ucinna-jodova-zalivka-pro-jahodniky-po-ktere-vam-jahody-porostou-jako-dive-pri-sklizni-si-budete-mlaskat-blahem/

zobrazit více..
Loading...