Sluneční soustava

Naši Sluneční soustavu tvoří 8 planet, 5 trpasličích planet, černé díry více než 150 měsíců planet, zejména u Jupiteru, Saturnu, Uranu a Neptuna, a další menší tělesa jako například planetky, meteoroidy a komety. Jak tato soustava vlastně vznikla nevíme, oficiálně se mluví o velkém třesku před asi 4,5 miliardami roky. Všechno má jak svůj začátek, tak i konec. Zánik naší Sluneční soustavy je v daleké budoucnosti úzce spjat s vývojem svého středobodu, tedy Slunce, které má vlastní jaderné palivo pro postupné hoření na zhruba ještě pět až sedm miliard let. Po jeho spotřebování se vnější vrstvy Slunce začnou nafukovat a postupně pohltí své vnitřní planety, Merkur, Venuši a velmi pravděpodobně nakonec i Zemi.

Sluneční soustava je někdy popisována jako dvojsystém skládající se ze Slunce a Jupiteru jako hlavních dvou členů a dalších menších těles. Jupiter je téměř 2,5× hmotnější než všechny ostatní planety sluneční soustavy dohromady.  

Slunce obíhá v rámci naší galaxie (Slunce obíhá kolem Mléčné dráhy) po své vlastní oběžné dráze. Jedna jeho cesta trvá 200 milionů let. V době kdy zde bylo naposledy, panovala na Zemi Jura.    

Slunce, pomyslný centrální bod celé soustavy, je rovněž jejím výrazně nejhmotnějším tělesem (zhruba 99,866 % celkové hmotnosti sluneční soustavy), což mimo jiné způsobuje, že obíhá v těsné blízkosti jejího těžiště. Těžiště celé Sluneční soustavy však většinou bývá mimo samotné Slunce. Vlivem gravitačních sil úměrných hmotnosti Slunce je k němu celá soustava vázána. Planety kolem něj obíhají po eliptických drahách, přičemž se vždy nejedná o dokonalé elipsy, neboť tělesa Sluneční soustavy se navzájem ovlivňují. Měsíce zase po eliptických drahách obíhají kolem svých planet. 

  • naše planeta Země "roste", neboť vesmírný prach má na ni vliv samozřejmě i v současnosti. Díky obrovskému množství neustále dopadajícího vesmírného prachu je Země totiž den ode dne těžší a těžší, a to až o sto tun denně. 
Zobrazit více Zabalit
Loading...