Prof. Ing. Miroslav Trnka, Ph.D.

p>1977, vědecký pracovník Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR. Zároveň působí na Mendelově univerzitě v Brně, kde v roce 2014 získal profesuru v oboru speciální a obecné produkce rostlinné. Hlavním vědeckým oborem je modelování dopadů změny klimatu na polní plodiny v současných i budoucích podmínkách.

bioklimatolog z vědeckého týmu projektu Intersucho, které mapuje vláhový (ne)dostatek

"Pravděpodobnost, že budeme mít suché roky, je dnes větší, než byla v minulosti, a to výrazně. Dokud s tím společnost a stát nezačnou pracovat jako s faktem, který je třeba vnímat nejen teď, když máme sucho, ale pořád, budeme zase pasivními diváky, a opakovaně. K tomu budeme odsouzeni," říká bioklimatolig Miroslav Trnka

Miroslav Trnka, názory, komentáře:

15.5.2020

  • Těžko můžeme chtít z Evropské unie hodně peněz k adaptaci na změnu klimatu, když jsme současně kvůli průmyslu jedněmi z největších producentů oxidu uhličitého na hlavu v Evropě. 
  • nemůžeme brát tak, že když změníme krajinu, nebudeme mít problémy se suchem. Když se podíváme na dopady sucha v Rakousku, Belgii nebo Nizozemsku, jsou dost podobné jako u nás. Ani ta pestrá krajina mu nezabrání. Důvod sucha je ve změně klimatu.  
  • v Česku máme odvodněno 1,2 milionu hektarů, většina meliorací je neudržovaná a vodu už neodvádí tak, jak bylo projektováno. Určitě mají vliv na řadu míst, jako zásadní klíč k řešení sucha bych je ale neviděl.Na konci dubna v krajině za posledních pět let chybělo 800 litrů na každý metr čtvereční.
  • Zemědělství je ucelený systém s koloběhem látek a energie. Musíme v něm najít rovnováhu, která odpovídá potřebám trhu i krajiny. Právě ohled na krajinu nám ale chybí. Potřebujeme ke krajině přistupovat jako k celku a využívat regionální specifičnosti
  • máme málo luskovin, vojtěšky, málo pícnin, tedy rostlin, které půdu primárně zlepšují. Chybí proto, že jsme se jako stát už v 90. letech rozhodli výrazně omezit živočišnou výrobu, a tak nemáme hnůj ani pícniny. Důsledek vidíme na polích. 
  • dnes máme dvojnásobnou užitkovost u mléčného skotu, potřebujeme jej tedy polovinu oproti 90. letům. O to je i méně hnoje.
  • Musíme se vyvarovat toho, abychom pěstovali například kukuřici na bioenergii tak, aby to vedlo k erozi a nakonec k emisím skleníkových plynů. Měli bychom pečlivě uvažovat o podpoře bioenergií, aby nebyla na úkor organické hmoty, kterou do půdy potřebujeme dostat 
  • V 19. století jsme měli trojnásobné množství hospodářských zvířat a oralo se jen zvířecím potahem, pole neměla víc než dva hektary a měli jsme spoustu rybníků, stejně přišla sucha, která trvala dva roky. Zemědělci a lesníci mají co zlepšovat, nejsou ale původci tohoto sucha. 
  • Při budování přehrad bude vždy potřeba vyvážit zájem ochrany přírody. Jejich dalším stavbám se v budoucnu nevyhneme. Pro určitá území nebudou jiná řešení. Nebýt povrchových nádrží, pět milionů lidí u nás nejspíš nemá co pít. 
  • https://archiv.ihned.cz/c1-66764040-chovame-se-jako-za-rakouska-uherska-behem-prumyslove-revoluce-rika-bioklimatolog-miroslav-trnka

14.5.2020

  • Na přehrady nelze zapomínat, ale jejich stavba není spásou, která sucho vyřeší, I kdybychom je postavili na všech vodních tocích, sucha nás to nezbaví a naopak přinese i řadu problémů. Nádrže na rozdíl od podzemních vod mají tu výhodu, že přesně víme, kolik v nich je vody a můžeme ji řídit.
  • když se sníží srážky, může následovat sucho. To může nastat i tehdy, když jsou srážky normální, ale krajina jich důsledkem vyšší teploty a tím zrychleného vypařování vody potřebuje více, aby zůstal přibližně zachovaný její stav. V posledních šesti letech je výrazně tepleji než obvykle.
  • Vegetační sezona trvá déle a krajina by tak potřebovala více vody. Srážky jsou ale nižší než obvykle, a tím pádem máme v historickém kontextu mimořádné sucho. Klidně se může stát, že nynější sucho v následujících letech bude běžným stavem.
  • Pokud chybí voda ve výrazném množství, první dopady jsou obvykle vidět v zemědělství a lesnictví. Po čase nastává takzvané hydrologické sucho a to dopadá od občanů, přes průmysl a energetiku až po životní prostředí, přičemž jeho dopady jsou specifické regionálně.
  • Když se nasčítá dopadů tolik, že sucho ovlivňuje ekonomický potenciál území, mluvíme o socioekonomickém suchu. To může ve svých krajních projevech vést až k nucenému odchodu obyvatel z daného území, ale to v našich podmínkách zatím naštěstí nenastalo.
  • Musíme si uvědomit, že současné sucho není přímým důsledkem našeho hospodaření v krajině, ale změny klimatu

  • když běží epizoda sucha, jako je ta nynější, na všechna adaptační opatření už je pozdě. My se v současné době těmi uvedenými opatřeními vlastně připravujeme až na to další sucho, které přijde, taková je realita. Postavit přehradu je otázka let

  • Z velké části jde o investice, které slouží k propojování vodárenských soustav, budování menších nádrží a vrtů. Chybí ale promyšlený plán, kde řekneme nejen, kolik peněz utratíme za jednotlivé projekty, ale i jak to potom všechno bude fungovat dohromady. Společnost si také musí uvědomit, že stát jako instituce adaptaci na sucho za nás neudělá a to z finančních i kapacitních důvodů.

  • Inspirace: Často se také zmiňuje Izrael, ale upřímně, to je tak specifický případ, že jejich přístup v Evropě těžko uplatníme. Nemáme moře, nejsme napůl ve válečném stavu, ani nemáme tak dlouhou vegetační sezonu. Co se týče struktury krajiny a péče o ni, je inspirativní příklad Rakouska už jen proto, že vycházíme z podobných přírodních i historických podmínek.

  • Zdroj: https://www.lidovky.cz/domov/na-prehrady-nelze-zapominat-ale-jejich-stavba-neni-spasou-ktera-vse-vyresi-sucho-je-komplexnim-probl.A200513_090654_ln_domov_ele


  • Předpovídané srážky bohužel neřeší hydrologické sucho ani hlubší vrstvy v půdě, v povrchové vrstvě do jednoho centimetru je vidět, že pršelo, ale jak sáhnete hlouběji, k žádné změně tam zatím nedošlo (14.5.2019)
  • funguje  paměť skrytá v půdě, které se sčítá za několik posledních roků
  • když epizoda sucha nastane, většina z nás se stává pouhými diváky
  • Musíme pořád počítat i s rizikem povodní, protože změna klimatu rozkolísává v našich podmínkách hydrologický cyklus jako celek.
  • Dlouho stresovaného člověka ohrožuje deprese, infarkt, rakovina, v nejzazším případě smrt. Přibližně tak se nyní má česká krajina. Tím, čemu se říká kumulovaný stres, trpí pět let v řadě. Platí to však i opačne.
  • Na veřejný vodovod je napojeno 94,7 procenta obyvatel země, kanalizaci má v Česku zavedenou 85,5 procenta domácností
  • Zprůměrovaná cena vodného a stočného vykazuje růstový trend. Pitná voda stála v roce 2018 průměrně 38,1 koruny za kubík, stočné činilo 33,4 koruny bez DPH. Máme tu 6668 vlastníků a 2853 provozovatelů vodohospodářské infrastruktury.
  • Vnitřní dluh na vodohospodářské infrastruktuře činí zhruba 1,25 miliardy koruna týká se především odlehlých a rozlehlých regionů Česka, specificky je nízká míra připojení na vodovod v jižních Čechách.
  • vláha v půdě v období 1961 až 2010
zobrazit více..
Loading...