Zelený vodík

Zelený vodík se vyrábí elektrolýzou vody pomocí elektřiny, která je vyrobena pomocí obnovitelných zdrojů, hlavně ze slunce a větru. Právě tento způsob hodlá EU jakou součást opatření proti klimatickým změnám nejvíce podporovat. Podle zveřejněných plánů (červenec 2020) by měla v Evropě jen do roku 2030 vzniknout zařízení na elektrolýzu o výkonu 40 GW. Ta by ročně vyráběla až deset milionů tun zeleného vodíku.

  • Evropská komise vyčísluje vodíkové investice v Evropě minimálně na 180 miliard eur (necelých pět bilionů korun)
  • Kromě elektrolyzérů ale EU nadále počítá s tím, že se vodík bude vyrábět také ze zemního plynu (modrý vodík) a využívat technologie pro zachycování a ukládání uhlíku. Díky tomu bude do roku 2030 třeba investovat 120 až 130 mi­-liard eur do plynové infrastruktury, skladování energie či vodíkových čerpacích stanic.
  • Náklady na jeden kilogram zeleného vodíku dosahují až 5,5 eura. Stávající běžný vodík ze zemního plynu je až třikrát levnější, ekologičtější modrý vodík je jen o něco dražší, zhruba dvě eura za jeden kilogram. 
  • Německo v příštím desetiletí do těchto technologií investuje devět miliard eur. Cílem je vybudovat vlastní elektrolyzéry o kapacitě pět gigawattů. Tato kapacita by se pak do roku 2040 měla ještě zdvojnásobit. Důležitost, již Německo vodíku začíná věnovat, potvrzuje vyjádření ministra hospodářství Petera Altmaiera. Podle něj se Německo hodlá stát lídrem ve vodíkových technologiích, podobně jako před 20 lety při nástupu obnovitelných zdrojů.
  • Česko má plán na stavbu osmi vodíkových plniček, které z evropských dotací (přes sto milionů korun) podporuje ministerstvo dopravy

25.11.2020 Zelený vodík má do Chile přinést investice ve výši 20 miliard dolarů

Chilská strategie pro zelený vodík má tři hlavní pilíře: vyrobit nejlevnější zelený vodík do roku 2030, stát se jedním z jeho tří největších vývozců do roku 2040 a vyvinout elektrolyzér o kapacitě 5 GW do roku 2025.

Zelený vodík se v příštích letech stane jedním z hlavních pilířů ekonomiky země, což reflektuje obrovský potenciál Chile v oblasti výroby energie z obnovitelných zdrojů. Do těch v zemi investuje i česká energetická skupina SOLEK, která se zaměřuje na solární energetiku.

https://www.kurzy.cz/zpravy/568058-zeleny-vodik-ma-do-chile-prinest-investice-ve-vysi-20-miliard-dolaru/<br>

15.8.2020 Raketa na silnici: Auto na vodík ujede přes 1600 kilometrů na jednu nádrž a z nuly na sto zrychlí za dvě vteřiny. Kalifornská technologická společnost Hyperion představila "automobil pro vesmírný věk". Její Supersport XP-1 pohání vodíkové palivové články, což je technologie, kterou při letech do vesmíru používá i NASA. Vůz vychází ze základu elektromobilu, akorát energii neskladuje v bateriích, ale reakcí vodíku s kyslíkem ji vyrábí přímo ve svých útrobách. I díky tomu se může chlubit úctyhodným dojezdem - přes 1600 kilometrů na jednu nádrž.

Ačkoliv na trhu s elektromobily v současnosti dominuje lithium, Hyperion není zdaleka jedinou společností, která vodíkové automobily vyrábí. V posledních letech s tímto druhem pohonu začalo experimentovat mnoho automobilek včetně Hondy, Toyoty, Hyundai nebo General Motors. Také BMW v současnosti vyvíjí vodíkem poháněnou verzi modelu X5 a na burzu nedávno vstoupila automobilka Nikola, která pracuje na vodíkovém pick-upu nebo vodíkových kamionech.

Hyperion hodlá na trh dodat počátkem roku 2022 celkem 300 vozů. V současnosti má firma několik funkčních prototypů, jejichž vývoj jí zabral 10 let. Původně společnost plánovala představit vůz na newyorském autosalonu, kvůli jeho zrušení v důsledku koronavirových opatření však přistoupila k on-line prezentaci formou videa (výše).

Hyperion XP-1 pohání sada elektromotorů a jeho jedinou emisí je vodní pára. Vodík totiž nespaluje, ale pouze ho v palivových článcích "mísí" s kyslíkem. Vodíkové palivové články jsou v podstatě baterie - skládají se ze dvou elektrod (anoda a katoda), katalyzátoru a elektrolytu. V tomto případě však elektrody tvoří plyny namísto kovů - vodík v anodě a kyslík v katodě. Platinový katalyzátor rozdělí molekulu vodíku v anodě na její stavební kameny - záporně nabitý elektron a kladně nabitý proton. Jelikož vrstva elektrolytu blokuje průchod záporných částic a propouští pouze ty kladné, do katody skrz ni proniknou pouze protony. Díky tomu mohou být oddělené elektrony (v podobě elektrického proudu) vedeny přes elektrický obvod například právě do elektromotoru a následně do katody, kde kombinací s protony a kyslíkem vytváří vodu.

Vodík je vůbec nejčastěji se vyskytující prvek ve vesmíru, ale nenachází se v přírodě sám o sobě. Aby se tak z něj dal vytvořit elektrický proud a voda, musí se nejprve například právě z vody (nebo zemního plynu či dalších zdrojů) získat. Výroba vodíkového "paliva" vyžaduje spotřebu energie, a tím částečně mizí představa o tom, že tento plyn představuje dokonalý zdroj čisté energie - jeho "čistota" závisí na čistotě energie použité k jeho výrobě.

https://auto.ihned.cz/c1-66802190-raketa-na-silnici-auto-na-vodik-ujede-pres-1600-kilometru-na-jednu-nadrz-a-z-nuly-na-sto-zrychli-za-dve-vteriny

zobrazit více..
Loading...