Plasty

p>Špatné nakládání s plastovým odpadem má nepříznivé účinky na životní prostředí a klima, vznikají ložiska plastů a mikroplastů, které se objevují na souši a v řekách a oceánech po celém světě. Plast přispívá ke změně klimatu prostřednictvím emisí skleníkových plynů z výroby a nakládání s odpady a škodlivých účinků používáním chemikálií a spotřebou vody. Pod atakem plastů kolabují celé ekosystémy.  více

Znečištění plasty

denně se jen v Evropě prodá tři čtvrtě miliardy kelímků na kávu, kterou vypijeme, a o deset metrů dál kelímek hodíme do koše

  • naše planeta je kompletně zanesena plasty, které se postupně rozkládají a objevují se vodě, potravinách atd. (tzv. mikroplasty - neviditelné vysoce toxické části) a způsobují nemoci zvířatům i člověku
  • Roční celosvětová produkce plastů se od roku 1950 zvýšila ze 2 na 380 milionů tun (2019) a předpokládá se, že se do roku 2035 zdvojnásobí a do roku 2050 se téměř zečtyřnásobí (podle některých zdrojů výroba plastů se v celosvětovém měřítku zvýšila od šedesátých let 20. století do dneška z 1,5 milionu na zhruba 400 milionů tun ročně)
  • Na začátku roku 2019 vyvezla EU měsíčně přibližně 150 000 tun plastového odpadu. Toto číslo bylo v letech 2015 a 2016 přibližně dvakrát vyšší - až 300 000 tun měsíčně, když vývoz směřoval především do Číny a Hongkongu. Zákaz dovozů do Číny (2018) byl důvodem snížení a přesunu vývozu plastového odpadu do jiných zemí v Asii. (Indie, Indonésie, Vietnam, Malajsie, Turecko ....) více
  • Každou minutu se po celém světě koupí milion plastových lahví a do roku 2021 se očekává další růst o 20% 
  • prostřednictvím toxických látek v tělech vodních živočichů pak znečištění plasty přes potravní řetězec negativně ovlivňuje i život na pobřeží 
  • podle názoru MŽP Richarda Brabce se může stát, že v roce 2050 bude v mořích objemově víc plastů než ryb. Rozjeli jsme projekt Dost bylo plastu, kde ve spolupráci s firmami hledáme cesty, jak používání plastů co nejvíce omezit.
  • aktuální množství plastového odpadu v oceánech odhadované až na 150 milionů tun do roku 2050 ztrojnásobí (tj. 450 milionů tun), každoročně proudí do oceánu až osm milionů tun odpadu 
  • Devět z deseti vzorků vody z Vltavy a Labe, odebraných loni v září, obsahuje mikroplasty. Nejvíce, 18 kusů, obsahoval litrový vzorek vody odebraný poblíž výpusti čistírny odpadních vod v Ústí nad Labem-Neštěmicích.(24.3.2019)
  • Bioplasty vyrobené z kukuřičného škrobu nebo z kyseliny polymléčné mohou představovat pro životní prostředí větší hrozbu než běžný plast (neumíme je recyklovat). "Na kompostování jednoho kilogramu bioplastu je potřeba řádově více, než desetinásobné množství kompostu. Navíc většinou obsahují vázaný uhlík, a proto je pro kompostování potřeba dodávat další živiny jako dusík a fosfor," více
  • 80 % plastového odpadu se dostává do oceánu z řek
  • velká tichomořská odpadková skvrna (mezi Kalifornií a Havajskými ostrovy) se rozkládá zhruba na ploše 1, 6 milionů km2 a pluje na ní cca 1,1-3,6 bilionu kusů
  • v oceánech ročně končí cca 600 000 - 800 000 tun náčiní používaného při rybolovu
  • planetu do roku 2040 zamoří až jedna miliarda tun plastového odpadu
Plasty
Plasty

Přední vědci z národních akademií věd 28 evropských zemí vůbec poprvé spojili síly a do hloubky prozkoumali celý řetězec činností spojených s nakládáním s plasty. Na základě jejich poznatků vydává EASAC sedm doporučení politikům Evropské unie, jak celý systém transformovat.

Stručný výtah ze sedmi doporučení zákonodárcům EU

1. Zakázat vývoz plastového odpadu

Podle EASAC se v současnosti většina plastového odpadu z EU nerecykluje v Evropě, ale obrovské množství kontaminovaného a obtížně recyklovatelného odpadu se vyváží mimo kontinent, kde často končí v ilegálních továrnách a uniká do životního prostředí.

2. Stanovit za cíl nulové skládkování plastového odpadu, minimalizovat spotřebu plastů a používání jednorázových výrobků z nich

3. Rozšířit zodpovědnost výrobců

EASAC žádá, aby i výrobci plastů a prodejci platili poplatky za znečištění životního prostředí, např. za velkoobjemové plastové obaly, a aby se snížily poplatky za recyklované plasty.

4. Skoncovat se zavádějící orientací na bio-alternativy

Biologicky rozložitelné plasty mají podle vědců v současnosti pouze značně omezený potenciál. Střetávají se u nich totiž dva protichůdné požadavky, které jsou zatím obtížně dosažitelné: na jedné straně potřeba jejich delší trvanlivosti jakožto obalů potravin či spotřebního zboží, na druhé straně jejich schopnost se přirozenou cestou rychle rozkládat ve vodě či v půdě. "Bio" také nemusí vždy znamenat menší dopad na životní prostředí z hlediska emisí skleníkových plynů či využití půdy.

5. Pokročilé technologie recyklování a přepracovávání

Je třeba vyvinout integrované recyklační systémy, které by si poradily s veškerým plastovým odpadem, aby se nemusel skládkovat či vyvážet mimo Evropu.

6. Omezení aditiv a používaných druhů plastů k usnadnění recyklace

Nejnovější technologický pokrok například už dovoluje nahradit dokonce i vícevrstvé obaly sestávající z několika různých materiálů, kvůli čemuž se dají jen obtížně recyklovat, a zaměnit je materiály s více vrstvami založenými pouze na jednom druhu plastů.

7. Regulace cen a kvóty na recyklovaný obsah

Zpráva EASAC podporuje opatření, o nichž se už diskutuje v EU a některých evropských státech, zahrnujících například daň z plastů nebo požadovaný minimální objem recyklovaných plastů.

https://www.lidovky.cz/relax/veda/makroplasty-i-mikroplasty-jsou-vsude-krize-vyzaduje-systemove-zmeny-shoduji-se-evropsti-akademici.A200312_155543_ln_veda_ape 

Mikroplasty

Mikroplasty tvarově různorodé plastové částice o velikosti od 100 nanometrů až po pět milimetrů, které se vyskytují ve vodě, v půdě i ve vzduchu jako součást znečištění životního prostředí.

  • primární mikroplasty - průmyslově vyráběné, vznikají oděrem pneumatik, oděrem při praní syntetického prádla a únikem z kosmetiky, kam jsou plasty vědomě přidávány
  • sekundární mikroplasty - vznikají postupnou fragmentací větších kusů plastů, ale například i mechanickým
  •  v každém litru vody 3,7 částice mikroplastů (koncentrace srovnatelná s podobnými pokusy v jiných zemích) je podle Greenpeace, spoluautor testů Jan Freidinger
  • mikroplasty škodí vodním živočichům, kterým se dostávají do těla 
  • pro člověka jsou také nebezpečné (přenášejí bakterie, akumulují se v těle), přestože až 99% mikroplastových částic, které člověk pozře, projde lidským trávicím traktem

Vědcům se potvrdilo několikaleté podezření. Tým pod vedením profesora Vídeňské univerzity Philippa Schwabla zveřejnil studii, která poprvé dokazuje přítomnost mikroplastů (o rozměrech mezi 50 a 500 mikrometrů) v lidské stolici.  

  • Na základě této studie autoři odhadli, že "více než 50% světové populace může mít ve svých stolici mikroplasty" 
  • mikroplasty byly nalezeny v rybách, ve vodovodní vodě, balené vodě v oceánech, létajícím hmyzu
  • "Nejmenší mikroplastické částice jsou schopné vstoupit do krevního řečiště, lymfatického systému a mohou dokonce dostat játrer"
  • mikroplasty by mohly ovlivnit imunitní odpověď trávicího systému nebo by mohly přispět k přenosu toxických chemických látek a patogenů, uvedli vědci.
  • najdeme i v českých řekách v Labi a ve Vltavě  (Česko denně opouští nějakých 50 miliard mikroplastových částeček a vláken

22.12.2020 Vědci zjistili, že částečky mikroplastů se nachází i v placentě. Objev vyvolal znepokojení, protože částečky plastů mohou mít negativní důsledky pro vývoj plodu a zdraví dětí. Vědci zkoumali vzorky placenty u šesti žen, přičemž u čtyř z nich byl nález pozitivní. Celkové množství mikroplastů bude zřejmě mnohem vyšší, analyzovala se totiž pouze 4 procenta placenty.

Zdroj: https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/mikroplasty-placenta-veda-deti-vyzkum.A201222_160717_veda_baky

Řešení problémů plastů:

20.8.2020 Německý výrobce léků a pesticidů Bayer zaplatí v USA zhruba 1,6 miliardy dolarů (35 miliard korun) za urovnání většiny žalob týkajících se jeho antikoncepčního prostředku Essure. Dohoda podle Bayeru pokrývá zhruba 90 % z téměř 39 tisíc žalob. (ČTK) 

9.6.2020 Coca Cola nebo pivo Carlsberg se budou prodávat v lahvích z plně rozložitelného plastu. Bude vyrobený z rostlinných cukrů a je navržený tak, aby byl dostatečně odolný a mohly se do něj plnit také například perlivé nápoje. Kromě toho, že jej lze recyklovat, se láhve pomocí kompostéru rozloží do jednoho roku. Ve volné přírodě pak jejich rozklad trvá jen o několik let déle.

https://pozitivni-zpravy.cz/konec-plastu-nova-prirodni-lahev-se-rozlozi-do-roka/?

17.9.2018 Skupina badatelů z Královských botanických zahrad (KEW) v Londýně našla nový možný způsob recyklace plastů, který je několikanásobně rychlejší a přírodní. Využít při něm chce houby (Aspergillus tubingensis ). Více

  • Vědci vyvinuli enzym polyethylentereftalát (PET), který rozkládá plasty a je možné ho dále vylepšovat. Inspirací jim byla japonská skládka nedaleko továrny na zpracování PET lahví , kde zmutovala bakterie Ideonella sakaiensis, která pomocí speciálního enzymu dokáže plasty rozložit a následně využít jako potravu .(2016) 

31.1.2020 Vědci objevili techniku, kterou lze přeměnit různé druhy odpadu na velice odolný materiál grafen. Celý proces v řádu několika milisekund. je založen na zahřívání odpadu na vysokou teplotu okolo 2727 stupňů Celsia. Během této tepelné úpravy dojde k přerušení uhlíkových vazeb uvnitř materiálu, které jsou poté dalšími procesy rekonstruovány na grafenovou strukturu.

  • jakákoliv pevná látka na bázi uhlíku, včetně směsných a plastových odpadů či gumových pneumatik, může být přeměněna na grafen 
  • https://technika.denikplus.cz/veda-technika/1595-vedci-objevili-techniku-kterou-lze-premenit-ruzne-druhy-odpadu-na-velice-odolny-material-grafen.html?

Nový stavební materiál dostal názvev graphcrete, tedy "grafetón". V porovnání s běžnou betonovu směsí má pevnost tlaku vyšší o 146 procent a v ohybu o 80 procent. Podle jeho tvůrců může být například využit jako alternativní materiál pro problematické části výškových budov.

  • https://technika.denikplus.cz/veda-technika/1186-vedci-vyvinuli-zcela-novy-druh-betonu-stane-se-stavebnim-materialem-budoucnosti.html

30.1.202 Firma Enres (Langar) z Velkých Pavlovic recykluje plasty na ropný produkt v každé obci pomocí pyrolýzy (depolymerizační proces rozklad plastů). Podobné technologie fungují na Slovensku (ti ji pravděpodobně prodávají do Holandska) a Japonsku.

20.1.2020 Čína, která je jedním z největších uživatelů plastů na světě, představila plán na omezení prodeje a užívání plastových výrobků na jedno použití. Zákaz igelitových tašek vejde ve velkých čínských městech v platnost koncem letošního roku, od roku 2022 budou pak nerozložitelné plastové tašky zakázány ve všech městech. Výjimkou budou tržiště s čerstvými produkty, kde budou moci prodavači balit zboží do igelitových tašek až do roku 2025, napsal dnes zpravodajský server BBC News s odvoláním na čínské úřady

Plasty, zprávy z tisku:

22.12.2020 Vědci zjistili, že částečky mikroplastů se nachází i v placentě. Objev vyvolal znepokojení, protože částečky plastů mohou mít negativní důsledky pro vývoj plodu a zdraví dětí. Vědci zkoumali vzorky placenty u šesti žen, přičemž u čtyř z nich byl nález pozitivní. Celkové množství mikroplastů bude zřejmě mnohem vyšší, analyzovala se totiž pouze 4 procenta placenty.

Zdroj: https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/mikroplasty-placenta-veda-deti-vyzkum.A201222_160717_veda_baky

1.11.2020 Na dně Středozemního moře číhá obrovská hrozba pro svět, varují experti

  • Do Středozemního moře se každý rok vypustí 229 000 tun plastu, což je ekvivalent více než 500 lodních kontejnerů 
  • ve Středozemním moři aktuálně nachází přibližně 1,2 milionu tun plastů. Jen malý podíl z toho mají na svědomí nezodpovědní jedinci. Drtivou část, celých 94 %, tvoří nesprávně zpracovaný odpad.  
  • Největšími viníky na nelichotivém stavu Středozemního moře jsou Egypt, Turecko a Itálie. Moře trpí především jejich hustě osídleným pobřežím a neefektivním odpadovým hospodářstvím. V přepočtu na obyvatele jsou ale ještě horší tyto státy: Bosna a Hercegovina, Albánie, Černá Hora a Severní Makedonie. 

Řešení celé situace je extrémně složité a musely by se na něm podílet vlády, soukromý sektor, průmysl, spotřebitelé i výzkumné instituce. Základem je jednoznačně zlepšení procesů zpracování odpadu a investice do inovací. Stejně tak si lidé musí osvojit takové spotřebitelské návyky, které jsou udržitelné. 

https://www.mix24.cz/na-dne-stredozemniho-more-ciha-obrovska-hrozba-pro-svet-varuji-experti/

14.10.2020 Vědci z Oxfordské univerzity použili mikrovlny k přeměně plastových sáčků, lahví a dalších obalů ze supermarketů na čistý vodík a uhlík. Díky této metodě dosahují velmi vysokého výtěžku. Ke zpracování plastů je používáno mnoho metod. Například materiálová, nebo také fyzikální recyklace. Jedná se o mechanickou přeměnu odpadu. Většinou na taveninu, která je použita pro výrobu dalších plastů. Dalším způsobem je surovinová, či chemická úprava. Při ní dochází k přeměně na nízkomolekulární sloučeniny, které jsou podobné ropným frakcím. Ty lze pak znovu použít pro výrobu nového plastu. Alternativou je energetická recyklace. Zde se jedná o destruktivní procesy, kterými jsou znovu získány chemické suroviny nebo energie. Využívá se zde metody zplynování, spalování a dalších. Ve většině případů jde ale o zpracování recyklovatelných plastů.

A jak je to s těmi mikrovlnami? Plastový odpad lze již přeměnit na vodík pomocí jiných metod, nová metoda však slibuje, že bude rychlejší a méně energeticky náročná. Dosud používala většina metod k rozkladu velmi vysoké teploty (nad 750 °C). Tímto vznikla směs vodíku a uhlíku. Dalším nutným krokem bylo oddělení těchto dvou izolovaných prvků.

Jie a kol. místo toho rozdrtili plast na malé kousky pomocí mixéru a smísili jej s katalyzátorem z oxidu železa a oxidu hlinitého. Poté použili generátor mikrovln o výkonu 1 000 W, díky tomu se během několika sekund povedlo izoloval 97 % plynu obsaženého v plastu. Bylo dosaženo také velmi vysokého výtěžku vodíku, 55,6 mmol na gram plastu. Teoretické maximum je 71.4 mmol/g.

Pevný materiál, který zbyl, byly téměř výlučně uhlíkové nanotrubice. Tento přístup má tu výhodu, že je zahříván pouze katalyzátor, ne celý plast, což vede k nižší spotřebě energie, jelikož plast neabsorbuje mikrovlny. Zároveň je proces místo obvyklých dvou pouze jednokrokový.

Výsledky tohoto experimentu přinášejí nový pohled na zpracování plastů. Zatím byly prováděny jen v malém měřítku (300 g plastu)

https://www.czechsight.cz/mikrovlnne-zareni-dokaze-premenit-plasty-v-cisty-vodik/<br>

31.7.2020 Vědci varují před nevyhnutelnou ekologickou katastrofou. Podle odhadů nás za 20 let zavalí miliarda tun plastů, včetně těch, které během pandemie zachraňují životy.

  • Podle neziskové organizace Ocean Conservancy skončí nyní v moři za jeden měsíc na 129 miliard roušek a 65 miliard ochranných rukavic
  • lidstvo za jeden rok vyprodukuje 300 milionů tun plastů
  • 80 % plastového odpadu se dostává do oceánu z řek
  • velká tichomořská odpadková skvrna (mezi Kalifornií a Havajskými ostrovy) se rozkládá zhruba na ploše 1, 6 milionů km2 a pluje na ní cca 1,1-3,6 bilionu kusů
  • v oceánech ročně končí cca 600 000 - 800 000 tun náčiní používaného při rybolovu
  • planetu do roku 2040 zamoří až jedna miliarda tun odpadu

https://www.seznamzpravy.cz/clanek/pacificka-odpadkova-skvrna-se-zvetsuje-vedci-varuji-pred-katastrofou-114324#

24.7.2020 Podle nového vědeckého modelu skončí ve světových oceánech a na pevnině v příštích dvou desetiletích více než 1,3 miliardy tun plastového odpadu, přičemž největší zdroj znečištění pochází z komunálního odpadu z domácností. Nárůst plastů na jedno použití se stal problematičtějším během pandemie, která rovněž narušila globální systémy nakládání s odpady a způsobila výrazné snížení cen plastů (CNBC)

4.6.2020 Spotřeba pěnového polystyrenu (EPS) v Česku loni meziročně vzrostla o 1,3 procenta na 61.800 tun. Od roku 2000, kdy jsou data k dispozici, byla třetí nejvyšší. Proti rekordnímu roku 2015 byla nižší o 0,5 procenta (ČTK) 

zobrazit více..
Loading...