Dluhy odpouštění

ul>
  • jistou formou odpouštění dluhů jsou" vrtulníkové peníze" pro státy i obyvatele
  • dluhy rostou, protože jsme empatičtí a společensky solidární
  • 26.11.2020 ECB by měla zvážit smazání vládního dluhu, které kupuje v současné krizi, aby pomohla zemím při zotavení, anebo prodlužování jeho splatnosti do nekonečna, uvedl vysoký italský úředník (Bloomberg)

    Do konce roku 2022 vzroste dluh Španělska na 124 procent hrubého domácího produktu, Itálie na 165 procent a Řecka na 195 procent. Stále těžší je uvěřit myšlence, že tyto země, které mají všechny populace v produktivním věku a mají chronické problémy s produktivitou, se stále dostanou ven ze svých dluhových pastí.

    Bez radikálního uvažování se na obzoru objeví národní bankroty, což nevyhnutelně povede k novým spekulacím o rozpadu samotného eura.

    Téma probublává minimálně od jara. Do té doby již bylo zřejmé, že koronavirus a související blokování nejenže krátkodobě devastují ekonomiku, ale zanechají dlouhodobé jizvy. Tím jsou zastaralá fiskální pravidla, kterými se v prvních 20 letech řídila evropská měnová unie - limity Paktu stability a růstu ve výši 3% rozpočtového deficitu a 60% státního dluhu ve srovnání s HDP. I Německo očekává v příštím roce rozpočtový deficit ve výši téměř 100 miliard EUR.

    Myšlenka na zrušení dluhu se však v posledních několika týdnech díky nové kombinaci okolností znovu prosadila. Nejprve oznámení, že americké a německé společnosti vyvinuly vakcínu účinnou proti COVID-19, umožnilo tvůrcům politik poprvé přemýšlet o životě po pandemii.

    Možná motivován tím, a jistě jedním okem na plánovaném grilování prezidentky ECB Christine Lagardeové, řekl předseda Evropského parlamentu David Sassoli deníku La Repubblica, že odpuštění dluhu je "zajímavá pracovní hypotéza, kterou je třeba sladit s hlavním principem udržitelnosti dluhu. "

    Viceprezident ECB Luis de Guindos tuto myšlenku okamžitě odmítl.

    https://www.politico.eu/article/ecb-cannot-ignore-questions-about-debt-forgiveness/   

    13.7.2020 Krugman poukázal i na skutečnost, že nyní je mnohem více přijímáno to, že vládní dluhy musí vzrůst a i ti, kteří kritizovali růst dluhů a deficitů v minulosti, dnes uznávají, že takového kroku je třeba. Projevuje se to v USA, ale třeba i v Německu, které je tradičně ohledně dluhů a deficitů velmi opatrné. Německo má ale také velkou společenskou solidaritu a výsledkem je, že i jeho vláda nyní stimuluje a podporuje ekonomiku.

    https://www.patria.cz/zpravodajstvi/4445963/krugman-o-nerovnovahach-a-vyhledu-americke-ekonomiky.html

    9.7.2020 Zatímco další vývoj koronavirové pandemie zůstává nadále zatížen významnou nejistotou, již nyní je zřejmé, že jedním z jejích makroekonomických důsledků bude prudký nárůst státního zadlužení. To se přitom bude týkat nejen fiskálně zodpovědných jako například Německa, které si to s dluhem 60 % HDP může dovolit, ale také Itálie a spol., u nichž dluhové břemeno významně přesahuje hranici 100 % HDP.

    • začíná se vážně diskutovat o možnosti mimořádné monetizace koronavirového dluhu, kdy by centrální banka pokryla dodatečné výdaje státního rozpočtu tiskem nových peněz. Rozdíl oproti dnešnímu QE je zásadní - centrální banka by nakupovala státní dluh napřímo (nikoli skrze sekundární trh) a hlavně by nikdy nevyžadovala jeho splacení.
    • Monetizace státního dluhu však rozhodně není bezproblémová a mezi ekonomy je všeobecně považována za absolutní tabu. Přímé financování státního rozpočtu mělo historicky za následek řadu hyperinflačních epizod, příkladem budiž Výmarská republika nebo Zimbabwe.
    • problematičtějším aspektem je legálnost monetizace dluhu - primární právo Evropské unie tuto operaci explicitně zakazuje, což má garantovat nezávislost centrální banky. Na druhou stranu, v průběhu euro krize a také v pozdějších letech to byla právě ECB, jež významně ohnula vlastní pravidla, aby pomohla nejvíce zadluženým státům a plnila roli věřitele poslední instance.
    • https://www.patria.cz/zpravodajstvi/4448458/Rozbresk-Svet-po-koronaviru---jak-se-vyporadat-s-monstroznimi-dluhy.html?utm_source=TOP_EVENTS&utm_medium=e-mail&utm_campaign=Trhy_data_vysledky_PD

    Od 1.6.2019  je účinná novela insolvenčního zákona, díky níž by měli předlužení spotřebitelé snadněji dosáhnout na oddlužení. Objem bankovních úvěrů poskytnutých českým domácnostem téměř 1 700 miliard korun, objem úvěrů poskytnutých živnostníkům dosahuje sotva 50 miliard korun. Jde tedy o zhruba tři procenta.

     Obdobnou, ale ještě vstřícnější šanci brzy dostanou také podnikatelé. Nová směrnice, kterou již na jaře schválil Evropský parlament, ukládá členským státům povinnost zavést pro korporační dlužníky preventivní restrukturalizační řízení. Počítá ale také s tím, že by podnikající fyzické osoby mohly dosáhnout oddlužení nejdéle do tří let. Norma bude implementována do českého právního řádu do 2 - 3 roků. Více

    Jak probíhá oddlužení živnostníků?

    zobrazit více..
    Loading...