Voda

Voda

Proč pole erodují a nevsakují vodu? Protože člověk žije na dluh přírody, a pokud to nezmění, tak ani půda nebude zadržovat vodu!

Latinsky: salutem per aquam - zdraví díky vodě.

Povodně a sucha (způsobují oheň) - dvě strany jedné mince, polarity mezi kterými pulsuje dynamická rovnováha, na kterou působí také 4 živly a planetární systém - 7 základních planet (obdoba jin / jang).

Povodně se vyskytly v letech 1997, 2002, 2006, 2009, 2010 a 2013. Od roku 2014 naopak čelíme deficitu srážek, který se projevuje poklesem zásob podzemní vody a stavu povrchových vod. Roky 2015 a 2018 byly extrémně suché a průměrně spadlo o 25% méně vody. Více

Spotřebu vody ve světě dělím do tří hlavních kategorií. Zavlažování (zemědělství) zabírá asi 70 % veškeré spotřeby vody v zemi. Většina vody zavlažuje plodiny, abyste nakrmili lidi. Druhou kategorií je voda pro průmysl a výrobu, to je asi 20 %. A pak je tu voda pro domácnosti, která zaujímá asi 10 %. 

Příroda přijímá - akumuluje vodu na jaře a na podzim, následně ji potom postupně během léta dodává rostlinám.

  • Jak zadržovat voduAnomálie vodyKoloběh vody.
  • Viktor Schauberger,  Masaru Emoto (22.7. 1943 - 17.11.2014).
  • Václav Černý, věnuje se výzkumu vody, nejlepší je pramenitá voda.
  • Seth M. Siegel (kniha Budiž voda je inspirativním vyprávěním popisujícím vize a oběti státu a národa, který zajištění dostatku vody odedávna považuje za jednu ze svých základních priorit. Navzdory velmi omezeným zdrojům vody, rychle rostoucí populaci i ekonomice a mnohdy nepřátelsky naladěným sousedním zemím si Izrael dlouhodobě udržuje náskok v oblasti vodohospodářských inovací, s cílem zajistit svůj vlastní dynamický budoucí rozvoj).
  • Potopa světa.
  • Kolik existuje skupenství?

Voda v Česku

  • Proč pole erodují a nevsakují vodu?
  • Česká republika leží na rozvodí, a tak pouze 2 % vody do ČR přiteče odjinud. Průměrný člověk denně spotřebuje 110 l vody. Z toho 40 % na osobní hygienu, 25 % na splachování, 16 % na úklid, 10 % na mytí nádobí a jen 5 % na pití (2019). Není vyřešená v rámci úspor tzv. šedá voda, kdy se málo znečištěná voda z umyvadel, sprch a van svede do nádrží a po přečištění a stabilizaci se s ní splachuje.
  • Hlubinné podzemní vody (nejvydatnější jsou v České křídové pánvi, tedy v povodí Labe, následuje východočeské pomezí s Moravou, Třeboňská a Českobudějovická pánev) - tvoří 50 % spotřeby pitné vody, z kvalitativního hlediska vykazují oproti povrchovým vodám příznivější a hlavně v čase stálejší fyzikálně­-chemické parametry.
  • Povrchové vody - tvoří 50% spotřeby pitné vody, jsou navíc výrazně více znečištěné (než podzemní) a jejich stále náročnější úprava by byla velmi drahá.
  • Celorepublikový průměr srážek kolísá mezi cca 520 -700 milimetrů (srážkové průměry kolísají na různých místech naší země přibližně od 400 mm ročně až po zhruba 1 450 mm ročně) v jednotlivých rocích, nejméně prší na Rakovnicku a okolí ve srážkovém stínu Podkrušnohoří.
  • Délka vodních toků se z původních 76 tisíc kilometrů kvůli narovnávání řek v minulosti zkrátila o jednu třetinu, v současné době tak máme v Česku 21 tisíc kilometrů vodních toků uzavřených do regulovaných koryt (Jan Freidinger z Greenpeace).  
  • Od roku 1948 zmizelo na našem území 950 tisíc hektarů mokřadů, v roce 2019 bylo s pomocí dotací ministerstva obnoveno 100 tůní, mokřadů a rybníků. Nyní máme cca 50 tisíc hektarů mokřadů. 
  • Zhruba 1,2 milionu hektarů české zemědělské krajiny je odvodněno melioracemi, skoro půl milionu hektaru bylo odvodněno do roku 1945. Na některých místech je toto dědictví po našich předcích užitečné. 
  • V Česku ročně naprší 40 až 60 miliard kubíků vody, a to i v těch nejsušších letech (v roce 2015 to bylo 42 miliard kubíků), což je třicetkrát až čtyřicetkrát více vody, než činí roční spotřeba vody v zemi (1,5 miliardy kubíků) jak pro pitné účely, tak pro průmysl a zemědělství. (zemědělství potřebuje zatím pouze 3% vody, světový průměr je 70 %).
  • Vody tedy naprší dost, jen vodu z dešťů nedokáže vsáknout, v potřebné míře, naše zemědělská ani lesní půda.
  • SuchoNejvětší sucha v Česku.
  • Více o souvislostech v knize: Cesta v desetiletí metamorfózy z pohledu laika.

Dnes prší ale jinak než v minulosti, nerovnoměrně, přičemž obvykle se ona nerovnoměrnost vykládá posunem období, kdy v minulosti pršelo, do jiných částí roku. A také rostoucí intenzitou srážek v podobě přívalových dešťů. To je jistě pravda, téměř se ale nemluví o nerovnoměrném rozložení srážek i po tak malém území, jako je Česko.

"S ohledem na nerovnoměrné rozložení zdrojů je třeba urychleně vybudovat dálkové přivaděče pitné vody z oblastí, kde je vody dostatek, a vzájemné propojení vodárenských soustav," říká Venera, podobný názor má i doc. Václav Cílek.

  • Komplikací je vysoká nákladnost a fakt, že většina vodárenských podniků v zemi je v rukou soukromých, často zahraničních vlastníků, kteří své zisky do opravování a rozšiřování sítě příliš neinvestují.

Voda nezná hranice a je přirozenou součástí přírody a jejich cyklů. Někteří lidé v Česku si ovšem myslí, že voda patří státu!? (nebo je předmětem majetku, obchodování a příjmů) I současný ministr životního prostředí zastává podobný názor, pokud ho již neopravil.... Připojme tedy vodoměr ke každé studni znějí návrhy z poslaneckých lavic...! - krásný systémový krok!!!!

  • Antarktida je rozlehlá pustina pokrytá největším ledovým příkrovem světa, který obsahuje asi 90 % globálních zásob sladké vody. 
  • Za posledních 10 roků se poptávka po vodě zvýšila 4 x a tempo dále roste (vyšší populace a spotřeba) říká Jan Maňák z BNP Paribas Asset Management (6.4.2019).
  • Světová zdravotnická organizace (WHO) předpovídá, že v roce 2025 bude polovina světové populace postižena nedostatkem pitné vody (bude žít v oblastech s nedostatkem čisté vody). O něco optimističtější OSN to očekává až o pět let později.  
  • Díky nedostatku vody umírá každoročně až 5 milionů lidí každý rok, tj až 10x více než kolik lidí umře ve válkách.
  • Kdo řeší, jak hospodařit s vodou nejintenzivněji? Palestina, Izrael, Jordánsko (Petra je nejsušší místo na světě), Irán.
  • Slunce vyprodukuje tisíc wattů na metr čtverečný při jasné obloze od jara do podzimu. Na kilometr čtvereční je to příkon jednoho bloku Jaderné elektrárny Temelín (1000 MW) říká hydrolog a biolog doc. Jan Pokorný.

Na celém světě pije odsolenou mořskou vodu 300 milionů lidí, to je cca 4% populace (2019), vznikají tu však dva problémy, odsolovací zařízení potřebují velké množství energie a využívají elektřinu vyrobenou zejména z fosilních zdrojů a tím zvyšují produkci skleníkových plynů v atmosféře. Druhým problémem je solanka z továren, která se vrací do moře, to zvyšuje koncentraci solí v mořích a poškozuje mořské ekosystémy zejména v přímořských městech. Odsolování se tak v současné době stává kvetoucím byznysem. Více

Voda, zdroj života
Voda, zdroj života

Zajímavé informace o vodě:

  • Některé rostliny a jejich plody obsahují až 90 % vody.
  • Tělo člověka obsahuje 70-90% vody (např. mozek až 90%, svaly cca 70%), množství vody v těle s věkem postupně klesá až na cca 60% ve stáří.
  • Více jak milion obyvatel zásobuje pitnou vodou přehrada Želivka, není se realizuje na této přehradě čistička s novou technologií a, která bude stát min. jednu miliardu korun.
  • Věděli jste, že 6 litrů vody vypité během jedné hodiny vám způsobí smrt!!
  • Cca 70% plochy země patří vodě v oceánech, drtivou většinu z toho však tvoří voda slaná, které je tu pouze jen tři procenta (69 % z toho je v ledovcích, dalších 30 % v podzemí a jen necelé procento na povrchu a v atmosféře).
  • Přirozené horské lesy a horské louky jsou velkou zásobárnou vody, kterou stále nedoceňujeme.
  • Jsme jedinou zemí v Evropě (tzv." střecha Evropy"), kde pramení spousta řek, ale žádná přes na naše území nepřitéká, proto je základem udržitelnosti správná péče o vodu a celou přírodou.
  • Máme pouze 0,3% sladké vody pro lidstvo, zbytek je dostupná jako podzemní voda a ledovce na pólech.
  • Délka vodních toků v Česku je cca 76 000 km, z toho 25% je regulovaných (neregulované toky zadrží o 150 - 300% více vody než regulované, které jsou navíc tzv. mrtvé s malým množstvím rozmanitosti flóry a fauny).
  • 1 m3 zeminy v Evropě obsahuje až 200-500 litrů vody.
  • Experti odhadují, že ještě na začátku 20. století se na celém českém území zadrželo celkem bezmála 11 miliard kubíků vody (biliónů litrů), v současnosti je toto číslo poloviční!!!
  • Za posledních 80 let jsme odvodnili milion hektarů mokřadů, což je moc, když máme 3,5 milionu hektarů zemědělské půdy. Vodu do krajiny teď musíme vrátit. V tuto chvíli je až 70 procent území České republiky ve stadiu silného nebo mimořádného sucha, což je obrovské číslo a mělké vrty do třiceti metrů k vodě nedosáhnou, říká ministr životního prostředí Richard Brabec (30. července 2018).
  • Nyní se spotřebovává více vody než je příroda schopna přirozeně doplnit, žijeme na dluh dalších generací - dlouhodobě neudržitelný stav!!!
  • Listnaté a smíšené porosty, potažmo jejich půdy, zadržují výrazně více vody, než jehličnaté. 
  • Výrazný deficit srážek v prvních týdnech října 2018 a nadprůměrně vysoké teploty způsobily během minulého měsíce sucho na 83 % území České republiky ve vrstvě půdy do jednoho metru. V Česku šlo letos již o druhý vrchol sucha. Ten první se projevil v srpnu, kdy bylo suchem postiženo zhruba 94 procent území Česka, na sedmdesáti procentech republiky bylo tehdy sucho výjimečné či extrémní. Dva letošní vrcholy sucha připomínaly situaci z roku 2015. Celkově Česko zažívá již čtvrtý suchý rok po sobě. 

Česko 18.6.2019 Snažíme se zachytit vodu v krajině za jakoukoliv cenu, protože jsme za posledních 80 let odvedli vodu z jednoho milionu hektarů pozemků (Richard Brabec).

Klíčové kroky pro zadržení vody v ČR

Co je příčinou nedostatku vody obecně? Známe odpověď na tuto otázku? Jak zadržovat vodu?

  • Zadržování srážkové vody  - zabránění zbytečnému odtoku vody ze srážek do kanalizace. 
  • Akumulace vody v přírodě -  obnova zaniklých nebo vznik nových krajinných prvků a územních celků. 
  • Umožnit řekám přirozenou volnost - meandry (až 25% našich toků je uměle regulovaných).
  • Vytvoření informační platformy o suchu a rozvoj stávajícího monitoringu (intersucho.cz).
  • Zodpovědné hospodaření s půdou (obnova remízků, mokřad vytvořit prostor pro živočichy v půdě, změna osevních plánů a plodin), obnova diverzity krajiny (fauna flóra) a změna myšlení (zisk není klíčovým faktorem, ale přírodní zákony).
  • Úprava meliorací.
  • Omezení zástavby zemědělské půdy a omezení pěstování komodit pro průmyslové účely (řepka - přidávání do paliva, kukuřice, rychle rostoucí dřeviny - používají se na spalování v bioplynových stanicích atd.).
  • Změna postoje k tzv. hospodářským lesům a jejich změna na přírodní zejména v horských a hornatých oblastech, které jsou zdrojem vody a přirozeně ji akumulují.
  • Zlepšení péče o půdu a množství a kvalitu vody v rámci zemědělství a lesnictví.
  • Zodpovědné hospodaření s vodou napříč státními a veřejnými sektory. 
  • Půdu, která ztrácí schopnost vodu vsakovat a udržet, ničí i prudké lijáky tím, že splachují její nejúrodnější vrstvu - za rok zmizí v Česku cca 20 miliónů tun ornice (tím se sníží schopnost zadržení vody v půdě min. o 6 milionů m 3 vody ročně, to je spotřeba voda pro cca 130 000 lidí ročně při průměrné denní spotřebě 130 litrů za den).


  • Česko je jedinou evropskou zemí, odkud voda jen odtéká, 20% území je však ohroženo nedostatkem vody.
  • "Čechy jsou střechou Evropy, máme vodu jenom tu, která nám spadne." MŽP R. Brabec.
  • Nové přehrady - Česko zvažuje výstavbu čtyř středně velkých přehrad: jedné na Zlínsku, dvou na Rakovnicku a té čtvrté v jiné části středních Čech (narušují běžný říční režim, brání doplňování spodní vody, migraci živočichů - mizí celá řada zvířat a ekosystém, je narušena rovnováha toku od pramene až po ústí... ,usazují se zde toxické látky z polí.. atd.) - V dnešní době začínají být přehrady spíš rizikovým faktorem říká Michal Kravčík.
  • Vláhový deficit vody v ČR - www.intersucho.cz  - v některých oblastech chybí až sto litrů vody v půdě na metr čtvereční.
  • Cyklus srážek.
  • Vládou schválená koncepce proti účinkům sucha.
  • Změna myšlení a přístupu k vodě a přírodě jako celku včetně stromů i zvířat.
  • Změna z "přístupu dobyvatele planety" na "přístup návštěvníka", který pečuje a respektuje přírodu jako ekosystém... a stává se zodpovědným za své činy a jejich důsledky.
  • Zvrátit pokles hladiny spodních vod (péče o přírodu, úprava koryt toků do původní podoby, změna způsobu odvodnění komunikací a měst, atd.).
  • "Je třeba zadržet vodu, kde to jen jde. Zrušit betonové regulace řek a potoků, kde to jde, nebo je vyvést do lesů, kde vznikne mokřad. Přehradit strouhy a zmeandrovat potoky a říčky. Vodu ze střech chytat do nádrží a následně ji využít ke kropení a splachování. Hory, hřebeny a kopce osázet smíšenými lesy, podél řek nechat vyrůst lužní lesy. Řeky nechat rozlévat, neorat do blízkosti vodních toků, ale využít jako louky pro produkci píce. Zmenšit výměry lánů a znovu je rozdělit mezemi zarostlými stromy a křovím," radí Petr Štěpánek bývalý starosta Prahy 4 (16.5.2019).

MZE - koncepce sucha schválená vládou 2017 ke stažení (67 stran)

Krajina s rybníkem u Bučovic
Krajina s rybníkem u Bučovic

Vědci z ČVUT otestují v poušti zařízení na výrobu vody ze vzduchu.

S.A.W.E.R. (Solar-Air-Water-Earth-Resources) 2017

  • Nyní testovaný systém, který se vejde do dvou lodních kontejnerů, vyrobí 100 litrů destilované vody denně. Další úpravou pomocí minerálů z ní vznikne pitná voda.
  • Kapacita vystavované technologie Expo 2020 potrvá od 20. října 2020 do 10. dubna 2021 by měla být pětinásobná oproti té, která se nyní testuje. Spojená bude též s dalšími systémy, například pro speciální zavlažování. 

25.5.2020 Odborníci z polytechnického institutu ve Virginii přišli na efektivní způsob, jak zkapalnit i z tu nejjemnější mlhu. Takzvaná vodní harfa na své struny zachycuje mikroskopické kapky vody kondenzované v mlze. Poté, co se kapky nahromadí a naberou dostatečnou váhu, stečou do připravené nádržky. Harfa je složená ze strun vyrobených z nerezové oceli, každá o průměru čtvrt milimetru. Oproti běžným zařízením na zachytávání vody z mlhy je dvacetkrát účinnější. Dosud užívaná pletiva navíc lidé stříkají různými chemikáliemi pro zvýšení efektu.

  • K nápadu ho inspirovaly sekvojové stromy, které zachytávají vodu z mlhy do svého jehličí.

https://pozitivni-zpravy.cz/nadeje-pro-nejsussi-mista-na-zemekouli-vodni-harfa-zachyti-vodu-z-pary-ve-vzduchu/

2017 Prof. Zdeněk Žalud: Nedostatek vody v zemědělství se nejvíce projevuje: na jižní Moravě v okresech Hodonín, Mikulov, Znojmo a Břeclav. Ve středních Čechách je to pak například Lounsko nebo Rakovnicko. 

Spotřeba, voda a její paradoxy:

  • Jak zefektivnit využívání vody k pěstování potravin?  Vyspělé země, konzumující maso, budou muset přejít k téměř vegetariánské stravě - rostlinné potraviny spotřebují až desetkrát méně vody a na výrobu 1 živočišné kalorie je potřeba 3 až 10 kalorií rostlinných.
  • Evropská unie a zejména vyspělé země (Německo, Francie, Itálie) v současnosti vyhodí přes 40 % potravin, (pro svoji výrobu potřebují vodu), prof. Václav Smil.
  • Z živočišné výroby pochází 18 % emisí skleníkových plynů vyprodukovaných lidskou činností. To je více než z automobilové dopravy na celém světě.
  • 50 % z celkového množství onemocnění na světě by mohlo být zlepšeno díky lepším dodávkám vody, lepší hygienou a nakládáním s vodními zdroji.
  • 800 milionů lidí trpí nedostatkem vody a také na světě je více než 1 miliarda lidí chronicky podvyživena.
  • Kuvajt 100% pitné vody vyrábí odsolováním mořské vody a přesto patří paradoxně mezi největší spotřebitele vody na jednu osobu.
  • Třetina světové populace, tedy 2,1 miliardy lidí, nemá podle nové studie OSN doma spolehlivě pitnou vodu. Jen čtvrtina obyvatel Země (1,9 miliardy) má toalety s napojením na kanalizaci a systém úpravy odpadních vod.  
  • V Africe hladoví 100 miliónů obyvatel díky nedostatku vody, populační růst je v Africe vyšší jak 3% ročně. 
  • Přibližně 70 % sladké vody je využíváno na zavlažování, 22 procent v průmyslu a osm v domácnostech. V průběhu minulého století rostla spotřeba vody dvakrát rychleji v porovnání s nárůstem počtu obyvatelstva Země. 
  • V roce 2030 bude žít polovina lidstva v oblastech s akutním nedostatkem vody, dle studie OSN z roku 2009.
  • "Producenti zemědělských komodit nyní spotřebují 70 % veškeré pitné vody. 
  • Výrazně roste podíl znečištěné vody v oceánech, které jsou domovem spousty živočichů, kteří jsou součástí potravinového řetězce naší civilizace. 
  • V oceánech je nyní ohrožen jeden druh ze tří.
  • Las vegas, nejsušší  místo USA má spotřebu vody 1000 litrů na osobu a den!!!
  • jezero Mead, zdroj vody pro Las vegas, se zmenšilo za 10 roků o polovinu.
Jezero Mead
Jezero Mead
  • 50 měst s počtem obyvatel nad 6 milionů se nedostává vody (Káhira, Amán, Peking, Mexico....), v polovině velkých měst je nedostatek vody.
  • V Amánu (Jordánko) teče voda z kohoutku 1 x týdně, voda je na příděl.
  • Hladina Mrtvého moře klesá každým rokem o 1m ( voda je 10x slanější než v oceánu), leží 412 m pod hladinou moře (za posledních 50 roků se zmenšilo o 30% a do roku 2050 zanikne).
  • Čadské jezero se zmenšilo o 95%.
  • Aralské moře téměř zmizelo ( důvod - zavlažování bavlníkových polí a odklon 2 řek).
  • cca 40% zemského povrchu tvoří pouště a polopouště.
  • Na Antarktidě je 90% veškerého ledu na planetě, to stačí na to aby stoupla hladina oceánu o 70 m.
  • Vědci spočítali, že růst teploty moře o jeden stupeň Celsia znamená, že se do atmosféry vypaří o sedm procent více vody.
  • Hlavní město Iránu, Teherán, který má asi 13 milionů obyvatel se ročně propadá o 25 cm. Pod městem jsou zásoby vody, ze kterých je zásobováno nejen město, ale voda se užívá i pro zavlažování okolních pozemků, a tak hladina spodních vod klesá. Stejně tak je na tom i Indonéská metropole Jakarta, která se ročně propadá o 20 cm a až trojnásobnou rychlostí klesá kalifornské San Joaquin Valley, kde jsou města Stockton a Fresno. (Miroslav Hruška 2020).
Mapa Evropa, vzestup moře o 70m
Mapa Evropa, vzestup moře o 70m

Spotřeba vody v Česku

  •  V roce 1990, kdy byla 173,5 litru na obyvatele denně a její cena se pohybovala mezi dvěma až třemi korunami za metr krychlový.  Roční spotřeba byla 546,1 miliónu metrů krychlových vody (pro srovnání USA přes 550 l na den, např. Etiopie okolo 25 l na den).
  • V roce 2016 byla potřeba vody na osobu 88,3 litru, roční spotřeba byla 322,3 miliónu metrů krychlových, což odpovídá zhruba 51násobku objemu Máchova jezera .
  • Od roku 1990 klesla průměrná denní spotřeba vody na obyvatele skoro o polovinu. Přitom ceny vodného a stočného od té doby vzrostly třicetkrát," upozorňuje ředitel odboru statistiky zemědělství a životního prostředí ČSÚ Jiří Hrbek. 
  • "Z každé koruny zaplacené na vodném a stočném koncovým zákazníkem se státu vrací 41 haléřů v podobě daní, odvodů a poplatků. Jenom na dani z přidané hodnoty stát v roce 2015 vybral na vodném a stočném přes 4,5 miliardy korun, přičemž v témže roce souhrnný kalkulační zisk provozních vodárenských společností nečinil ani tři miliardy korun," argumentuje Vlasák.
  • "Zatímco v roce 1958 bylo na veřejný vodovod napojeno 57,3 procenta a na kanalizaci 48,1 procenta obyvatel ČR, loni to bylo už 94,4 a 84,7 procenta. 

V Česku loni fungovalo 2445 čistíren odpadních vod a jejich celková denní kapacita se rovnala 3,9 miliónu metrů krychlových denně. Za rok se v nich vyčistilo necelých 447 miliónů metrů krychlových odpadních vod. Podíl čištěných vod tak dosáhl již 97,3 procenta.  

Vodní zdroje:

Celkový objem vody na Zemi je přibližně 1,4 miliardy km3. Z toho je 35 milionů km3 - přibližně 2,5-3,5 procenta - sladké vody. Sedmdesát procent zásob sladké vody se vyskytuje ve formě ledu nebo trvalé sněhové pokrývky na horách a oblastech Antarktidy a Arktidy. Přibližně 30 procent sladké vody je ukryto v zemi, sladkovodní jezera a řeky obsahují 0,3 procenta. Jen necelé jedno procento zásob vody je ale využitelné pro ekosystémy a lidstvo.

Několik čísel o vodě:

  • Voda tvoří 70 - 90% hmotnosti těla a podobné je to i s mozkem (cca80%).
  • Již 20% ztráva vody je pro člověka smrtelná.
  • Cca pouze 3%  vody je sladká, ostatní je slaná.
  • Podzemní voda tvoří cca 31%, ledové příkrovy a ledovce činní neuvěřitelných cca 69% zásob sladké vody na zemi.
  • Povrchová voda je tvořena jezery 87%, bažiny a močály 11%, řeky 2%.
  • Většina podzemních vod pochází ze sněhu (její cesta trvá od roku až po tisíce roků).
  • Pro zadržování vody v krajině je důležitý les a rostliny.
  • Již v pohádkách voda rozlišovala na mrtvou a živou.
  • Odhaduje se, že zhruba 10 % vlhkosti v atmosféře pochází z odpařování vody rostlinami.
  • Ledovce pokrývají 10-11 % zemského povrchu.
  • Vlastnosti a anomálie vody.

Proč mizí voda?

  • Byla porušena tisíciletá dynamická rovnováha (narušena tzv. biodiverzita) rostlin, stromů, zvířat, člověka a přírody.

Vodní cyklus (koloběh)

Malý vodní okruh , existuje jen tehdy, pokud je dostatek vegetace a vody:

Na kilometr čtvereční působí příkon  1000MW (energie, kterou vyprodukuje slunce při jasné obloze od jara do podzimu na kilometr čtvereční,, pokud je na tomto území les nebo ovocný sad a rybníky, většina energie jde do výparu vody - vodní páry neodchází rychle proto se voda vrací jako drobný déšť, mlha nebo ranní rosa, když se v noci ochladí.

Velký vodní okruh

Krajina neobsahuje vodu ani porost a proto se krajina hodně zahřívá a tím dochází k silnému odparu (ohřátý vzduch stoupá rychle vzhůru a vlhkost z okolí), krajina vysychá a díky tomu se např. městské aglomerace, přehřívají.

Kde hrozí konflikty o vodu (2020)?

  • Například v povodí řeky Nil, kde Etiopie leží výše na řece a Egypt na jejím konci. Právě teď staví Etiopie největší přehradu v Africe, Velkou etiopskou renesanční přehradu, a Egypt se kvůli tomu cítí velmi zranitelný. Mezi oběma zeměmi panuje obrovské politické napětí. Snaží se vyjednávat společně i se Súdánem, který leží mezi nimi. Zatím neměli v dosažení dohody moc štěstí. 
  • Podobné problémy jsou mezi Tureckem a Irákem v povodí řek Tigris a Eufrat.
  • Také mezi Čínou a Kambodžou, případně také Laosem? Vietnamem a Thajskem, všechny tyto jihovýchodní asijské země se rozprostírají po proudu kolem řeky Mekong jižně od Číny.
  • Problém s vodou, kterým je zasažena i Čína, řeší také Indie a Pákistán. Pokud by vyeskaloval, měli bychom tu konflikt tří jaderných velmocí... Jde o Himálaj a Tibetskou náhorní plošinu. Pramení tu mnoho velkých asijských řek. Mezi nimi Žlutá řeka, Jang-c'-ťiang, Mekong, Brahmaputra, Ganga nebo řeka Indus a všechny jejich přítoky. Je to asijská vodárna. Nejvýše na proudu leží Čína, pak následuje Indie, Pákistán a Bangladéš, Nepál a Bhútán.
  • https://zpravy.aktualne.cz/zahranici/konfliktu-o-vodu-pribude-varuje-americky-expert/r~c548df1e907211ea842f0cc47ab5f122/?
  • Válka o vodu

Voda, zprávy z tisku:

30.7.2021 Je možné zařídit, aby voda byla vodivá stejně jako třeba měděný drát? Vědci předpokládali, že k něčemu takovému může docházet v jádrech velkých planet, kde vysoký tlak dokáže stlačit molekuly vody k sobě do té míry, až se začnou překrývat jejich elektronové obaly.

https://techfocus.cz/veda-vesmir/3426-kovova-voda-byla-poprve-pripravena-v-pozemskych-podminkach.html?

5.6.2021 Množství kyslíku ve sladkovodních jezerech mírného pásu po celém světě rychle klesá - rychleji než v oceánech. Trend, který je z velké části způsoben změnou klimatu, ohrožuje sladkovodní organismy i kvalitu pitné vody. Na výzkumu, zveřejněném nyní v časopise Nature, se podílel také hydrobiolog Josef Hejzlar z Biologického centra Akademie věd, který hodnotil data z českých jezer a nádrží.

"Voda v římovské nádrži se za tu dobu oteplila na hladině o 2 stupně, což je nejméně o jeden stupeň víc, než je průměrný teplotní nárůst ve světových jezerech. Je to způsobené změnou atmosférického proudění nad střední Evropou.

  • Poklesy kyslíku rozpuštěného ve vodě jsou také výrazné. Rozsah bezkyslíkatých zón v hlubokých vrstvách na konci letního období se zde v posledních 30 letech zdvojnásobil, a to i přes určité snížení přísunu znečištění do nádrže, ke kterému došlo s postupným zlepšováním čištění odpadních vod v povodí této vodárenské nádrže.
  • Jezera jsou indikátory změn a potenciálních hrozeb v životním prostředí, protože reagují na děje v okolní krajině a atmosféře. Zjistili jsme, že se velmi rychle mění, což ukazuje, jak výrazně už probíhající atmosférické změny ovlivnily ekosystémy.
  • Koncentrace kyslíku ve vodě ovlivňuje kromě biodiverzity řadu dalších charakteristik kvality vody. Když množství kyslíku klesne, začnou se například množit bakterie, kterým se daří v prostředí bez kyslíku a produkují účinný skleníkový plyn - metan. To zapříčiňuje, že jezera v důsledku ztráty kyslíku uvolňují do atmosféry více metanu. Navíc se ze sedimentu na dně uvolňuje do vody více fosforu, který již nyní v přesycených rybnících a jezerech představuje velkou živinovou zátěž a způsobuje mimo jiné růst řas a sinic, jež mohou produkovat toxické látky.
  • Odkysličení povrchové vrstvy vody je u většiny jezer způsobeno fyzikálními zákonitostmi, a to zejména vlivem nepřímé závislosti rovnovážné koncentrace kyslíku ve vodě, jež je v kontaktu s atmosférou, na teplotě. Čím je teplota vody vyšší, tím méně kyslíku voda pojme. Má to vliv i na hlubší jezerní vrstvy s nízkou teplotou, které jsou během teplé části roku nehybné. Při zvýšené teplotě hladinové vrstvy klesá množství kyslíku, které do hlubších vrstev od hladiny proniká. S růstem teploty se také prodlužuje délka stabilního zvrstvení vodního sloupce, takže se kyslíku ve spodních vrstvách vyčerpává více. A úbytek kyslíku ve vodě nad sedimentem je úzce spojen se zhoršením čistoty vody.
  • https://www.seznamzpravy.cz/clanek/efekt-klimaticke-zmeny-v-cesku-z-jezer-mizi-kyslik-zhorsuje-to-pitnou-vodu-156753#<br>

20.4.2021 prof. Peter Staněk - Fenomén VODA

18.1.2021 Voda je pro život na Zemi nezbytná. Přesto naše znalosti o tom, jak se tady objevila, nejsou kompletní. Kamínek do mozaiky poznatků o historii vody na Zemi teď zasadil výzkum meteoritů.

Meteority z počátku Sluneční soustavy mohly přivážet vodu na Zemi. Naznačuje to nová studie týmu, který vedl geochemik Simon Turner z Macquarieovy univerzity v Sydney. Pokud se její výsledek potvrdí, změní se pohled na historii vody na planetě.

Do loňského roku převažující teorie o "dovozu vody" tvrdily, že ji na naši planetu dopravovaly spíš komety - tělesa s nápadnými ohony pokládaná za přerostlé sněhové koule. Nyní se však hromadí indicie, že také kamenné meteority - chondrity - dopadající na Zemi kdysi obsahovaly kapalnou vodu. A nejspíš ji měly už před 4,5 miliardami let, kdy se formovala Země a další planety Sluneční soustavy.

Tekutá voda byla při vzniku Sluneční soustavy i jejím formování běžná. Přítomna byla i na mladé Zemi, ale i na jiných planetách. Vznikala přirozeně během formování těles vlivem zahušťování zárodečné kosmické polévky.

  • Část vody mohly na Zemi dopravit také dopadající chondritické meterority, kterými byla mladá Země doslova bombardována. Tyto meteority přitom měly složení, z něhož vznikala i Země.
  • https://nedd.tiscali.cz/voda-priletala-na-zemi-v-meteoritech-502929

12.12.2020 V letošním roce spadlo nejvíce srážek za posledních deset let, zbytek prosince už na tom nic nezmění. Od začátku roku do konce listopadu podle meteorologa Martina Štrose v Česku spadlo 735 milimetrů srážek, přičemž normál pro celý rok činí 686 milimetrů. Ten byl překonán v průběhu října. (ČTK)  

30.11.2020 Staří Mayové vybudovali složitý filtrovací systém, aby měli pitnou vodu. V jednom z velkých mayských měst Tikalu se nachází sofistikovaný filtrační systém, který obyvatelům poskytoval pitnou vodu. Stavitelé k tomu použili minerály, které dopravovali ze vzdálených oblastí.

Tým archeologů pomocí radaru objevil na nalezišti Tikal pozůstatky filtračního systému, který byl instalován ve vodním rezervoáru Corriental, což byl důležitý zdroj pitné vody pro starověké Maye. Systém obsahoval krystaly křemene a zeolitu. Ty sloužily jako minerální síto na vodu. Je zajímavé, že stejné minerály se k přírodní filtraci používají i dnes. Filtrace byla podle odborníků velmi účinná, dokázala vodu zbavit mikrobů, uhlíkatých sloučenin, těžkých kovů i toxinů. "Zajímavé je, že podobný systém by byl velmi efektivní i dnes po téměř 2000 letech.

Mnoho mayských měst se nacházelo ve výše položených oblastech na pískovci, kde bylo těžké dostat se k pitné vodě. A když už se k ní dalo dostat, bylo nutné ji nějak skladovat, protože panovala častá sucha a zdroje vysychaly. Právě proto museli vodu nejprve důkladně přefiltrovat a poté uskladnit v nádobách. "Bylo za tím zřejmě empirické pozorování, které Maye přivedlo na myšlenku, že určité minerály jsou spojené s čistou vodou. Všimli si, že je čistější a chutná lépe, a chtěli tyto nerosty dostat ke svým vodním zdrojům". Zatímco jiné rezervoáry vody byly znečištěné vysokým množstvím olova, rezervoár Corriental měl vodu zcela čistou. Mayové byli na schopnosti vyčistit svou vodu velmi závislí, jinak by konzumovali i nebezpečné toxiny. 

https://www.extrastory.cz/stari-mayove-vybudovali-slozity-filtrovaci-system-aby-meli-pitnou-vodu?

19.8.2020 Změnit mořskou a poloslanou vodu na čistou a pitnou? Právě to se podle článku v časopise Nature podařilo týmu výzkumníků, a to dokonce za necelou půlhodinu. Proces transformace nepitné vody je postaven na filtrování skrze membránu z kovoorganického materiálu MOF (Metal Organic Framework) s pomocí slunečního světla.

Z každého MOF byli výzkumníci schopni vytvořit téměř 140 litrů pitné vody. Ukázalo se tak, že je tato metoda výrazněji efektivnější než klasické odsolování, které se používá v severních státech Afriky nebo třeba v Izraeli.

Podle Světové zdravotnické organizace by obsah rozpuštěných pevných látek v pitné vodě neměl přesáhnout poměr 600 částí na milion. Výzkumníci během půl hodiny dokázali přeměnit mořskou vodu na pitnou vodu s poměrem 500 pevných látek na milion a posléze díky slunečnímu světlu obnovit MOF do svého původního stavu. MOF je takto možné použít už po čtyřech minutách.

https://www.forbes.cz/vyzkumnici-za-pul-hodiny-premenili-morskou-vodu-na-pitnou-pomaha-jim-v-tom-slunecni-energie/

18.7.2020 Čína chce zpřístupnit veletok Mekong obřím nákladním lodím. Od začátku století zničujícím způsobem zasahuje do koryta řeky, čímž ohrožuje existenci zdejších živočišných druhů, ale také přivádí do existenčních potíží obyvatele ostatních států, kteří jsou na řece Mekong životně závislí.

Mekong patří mezi desítku největších řek světa. Vede napříč asijským kontinentem od Tibetu až do Jihočínského moře a protéká celkem šesti zeměmi. Podél jejího koryta leží mimo Číny ještě Laos, Thajsko, Myanmar, Kambodža a Vietnam, jejíž obyvatelé na ní do velké míry staví vlastní živobytí. Mimoto je z hlediska rozmanitosti živočišných druhů žijících ve vodách Mekongu tato řeka téměř bezkonkurenční. Jediná podobná řeka v tomto smyslu je jihoamerická Amazonka.

https://tajemnaasie.cz/2020/07/18/reka-mekong-je-na-pokraji-kolapsu-cina-ohrozuje-ekosystem-i-okolni-staty/?

18.7.2020 Přibližně dvacet kilometrů od Dubaje vyroste továrna arizonské firmy Zero Mass Water, která bude vyrábět vodu ze vzdušné vlhkosti. Mezi její odběratele má v budoucnu patřit například společnost IBV. Ta hodlá vodu stáčet do recyklovatelných lahví a konkurovat s ní luxusním minerálkám jako například Evian.

  • Na začátku firma počítá s používáním 1250 hydropanelů. Postupně by ale chtěla dosáhnout až na počet deseti tisíc. Hydropanely byly ve Spojených arabských emirátech používány už dříve, ale zpravidla pouze v táborech pro turisty nebo v některých domácnostech.
  • Továrna bude používat obnovitelnou energii namísto elektřiny z fosilních paliv, která pohání řadu odsolovacích zařízení vyrábějících pitnou vodu v Dubaji i celých Spojených arabských emirátech. Přesto americká společnost nedokáže v dohledné době cenově konkurovat firmám, které vodu získávají desalinizací. Použitá technologie je totiž mnohem dražší než u ostatních zařízení vyrábějících pitnou vodu.
  • Voda vyrobená americkou společností Zero Mass Water bude ve stejné cenové kategorii jako dovážená balená voda luxusních značek Evian nebo Fiji, tedy kolem deseti dirhamů (63 korun) za litr.
  • Zpočátku bude továrna schopná vyprodukovat přibližně 2,3 milionu litrů vody ročně, což se rovná zhruba objemu standardního olympijského bazénu.

Více na https://www.e15.cz/byznys/prumysl-a-energetika/americka-firma-ziskava-balenou-vodu-ze-vzduchu-v-arabskych-poustich-1371545?

13.6.2020 Čejčské a Kobylské - takové byly názvy dvou jezer rozprostírajících se v okolí řeky Trkmanky. Svého času šlo o největší přírodní jezera Českých zemí a ještě dnes se sem občas voda navrací. Kobylské jezero s délkou okolo deseti kilometrů by svoji rozlohou předčilo i Slapskou přehradu, šlo tudíž o opravdového jezerního velikána. Druhé, Čejčské jezero, bylo menší a své pojmenování získalo po přilehlé vesnici Čejč. Obě jezera pochází z dob holocénu a jsou pozůstatkem doby ledové. Zajímavé je, že obě jezera byla naplněna slanou vodou, přičemž Kobylské jezero bylo poloslané a neobsahovalo takové množství hořkých solí jako jezero Čejčské. Mohla se v něm proto prohánět hejna ryb a dalších jezerních živočichů a ptáků, které s oblibou lovilo panstvo. Vzpomíná na to spisovatel Jan Herben, který uvádí, že místní vesničané "prosekávali cesty v palachových houštinách, vozili pány na loďkách, nabíjeli jim pušky a nadháněli plaché vodní ptactvo". Jedním z nich byl údajně také František Lotrinský, manžel Marie Terezie, která dala vzniknout nové vesnici na břehu jezera, jejíž název Terezín nese jméno po slavné panovnici. Čejčské jezero se takto pestrou fauno chlubit nemohlo, neboť kvůli velké koncentraci hořkých solí bylo bez života. Zato se však jeho voda s vysokým obsahem sloučenin síry a dusičnanu sodného využívala k léčbě kožních onemocnění. Dnes už bohužel slaná jezera na Moravě nenajdeme. Místo nich bylo totiž upřednostněno pěstování cukrové řepy, a proto bylo před rokem 1850 nařízeno jejich vypuštění a přeměna na ornou půdu. Avšak jezerní krajina se i přes zásah člověka tak snadno nevzdala. Drobné tektonické pohyby a řeka Trkmanka se postaraly o to, že se jezera naplnila v roce 1965 téměř do původního stavu. Člověk si však nedal pokoj a znovu musel nesmyslně dokázat přírodě svoji převahu. A tak započalo prohlubování odvodňovacích kanálů i další meliorační práce, které nakonec vedly k trvalému odvodnění jezer. Dnes už nám existenci Kobylského jezera připomíná táhlé údolí, které je krásně viditelné z nedaleké Kobylí skály. Když zaprší, může si bedlivý pozorovatel všimnout, že se do míst bývalého jezera znovu vrací voda a s ní i typická slanomilná fauna a flóra.

https://magazin.cz/historie/12622-jeste-pred-55-lety-byla-na-morave-obrovska-slana-jezera-mnohem-vetsi-nez-dnesni-slapska-prehrada?

12.6.2020 NEURONOVÁ SÍŤ BY MOHLA OCHRÁNIT VODNÍ TOKY PŘED ZNEČIŠTĚNÍM. Extrémní klimatické jevy jako dlouhotrvající sucho nebo přívalové srážky se vyskytují díky probíhající klimatické změně častěji než kdy dříve.

Úzce s nimi souvisí i výkyvy v kvalitě odpadní vody vypouštěné z tuzemských čistíren do řek a okolního prostředí. Reakcí na tento problém je nový inteligentní IT systém, který v horizontu tří let umožní včasnou předpověď úrovně znečištění a jeho změn v městských stokových sítích a pomůže v reálném čase zvolit taková technologická opatření, která rizika znečištění vodního ekosystému eliminují. Na projektu, jehož poskytovatelem je Technologická agentura ČR, pracuje konsorcium expertů na životní prostředí, hydrologii a informační technologie pod vedením Vysoké školy chemicko-technologické v Praze

https://techfocus.cz/gadgets/2129-neuronova-sit-by-mohla-ochranit-vodni-toky-pred-znecistenim.html?

9.6.2020 Norilsk už několik dnů bojuje s ekologickou kalamitou, která se navíc dál rozšiřuje. Značná koncentrace ropných látek byla zjištěna ve vodě také za plovoucími zábranami, které měly zastavit zamoření dalších řek po úniku tisíců tun ropného paliva z tepelné elektrárny v Norilsku na severu Ruska. Oznámila to ruská média s odvoláním na úřady Krasnojarského kraje. Z nádrže elektrárny podle vyšetřovatelů 29. května uniklo více než 21 tisíc tun paliva a maziv. Většina, asi 16 tisíc tun, se podle ekologů vlila do řeky Ambarnaja, zbytek se vsákl do půdy. Státní agentura pro rybolov odhadla, že potrvá desítky let, než se řeka vzpamatuje. Prezident Vladimir Putin 3. června schválil vyhlášení stavu nouze, který má uspíšit likvidaci havárie, a v přímém televizním přenosu káral místní hodnostáře, že se o havárii dozvěděli pozdě a nedokázali správně reagovat. Zaplatit vyčištění oblasti postižené únikem ropného paliva do řeky v polárním městě Norilsk slíbil šéf podniku Norilsk Nickel Vladimir Potanin, který odhadl náklady na deset miliard rublů (3,4 miliardy korun). Norilsk se 180 tisíc obyvateli leží asi 300 kilometrů za polárním kruhem. Město bylo postaveno okolo podniku Norilsk Nickel, který je předním světovým výrobcem niklu, platiny a palladia.

Více na https://www.e15.cz/zahranicni/prirodni-pohroma-na-sibiri-unikla-ropa-z-tepelne-elektrarny-v-norilsku-zamorila-i-dalsi-reky-1370475?

8.6.2020 Podle vládní zprávy o životním prostředí za rok 2018 dosáhly ztráty vody v českých vodovodech kvůli haváriím a únikům 15,8 procenta z množství vyprodukované vody, o rok dříve to bylo 16,4 procenta. Od roku 2000, kdy průměrný podíl promarněné vody činil 25,2 procenta, se číslo výrazně snížilo. Například Pražské vodovody a kanalizace se za loňský rok chlubí historicky nejnižším číslem 12,5 procenta, přičemž ještě v roce 1996 to bylo 43 procent.

Mezi deseti a dvaceti procenty ztrát se pohybuje i řada dalších větších českých vodárenských podniků. Mezi ty úspěšnější, s hodnotami atakujícími deset procent, jsou například Severomoravské vodovody a kanalizace Ostrava, Brněnské vodárny a kanalizace či společnost Královéhradecká provozní. Z trubek se ale i tak v celém Česku předloni ztratilo 95 milionů kubíků vody zhruba za osm miliard korun. 

Eurostat zaslal HN údaje za rok 2017 a předchozí roky jen z části zemí (data jsou poskytována dobrovolně), ty se ale netýkají procentního podílu, pouze uvádějí celkové ztráty vody při jejím transportu v milionech kubíků za rok. Při zohlednění počtu obyvatel země si však lze určité srovnání udělat. Například osmkrát lidnatější Německo mělo už v roce 2010 celkové ztráty při transportu 474 milionů kubíků, což bylo jen pětkrát více než Česko v roce 2018 (95 milionů). Pětkrát menší Lotyšsko mělo v roce 2017 úniky 10,3 milionu metrů krychlových, což je skoro desetkrát menší suma než ta česká. Podobně jako Česko na tom bylo například Polsko s 320 miliony, hůře Srbsko s 236 miliony 

Řada měst se v posledních letech snaží získat kontrolu nad provozem svých vodovodů zpět. Například Praha odkoupila od Veolie za 1,75 miliardy korun 49 procent akcií Pražských vodovodů a kanalizací. Součástí dohody je opce na nákup zbylých 51 procent akcií v roce 2028. Plzeň koupila svůj podíl od Veolie zhruba za 700 milionů a stejné firmě zaplatily 1,9 miliardy korun za 50,1 procenta akcií Severočeské vodovody a kanalizace, které vlastní města a obce v Ústeckém a Libereckém kraji. Nejde ale jen o francouzskou Veolii a velká sídla. Zhruba osmdesáti miliony vyplatil před časem dosavadního tuzemského soukromého provozovatele například i Dvůr Králové nad Labem. 

https://archiv.ihned.cz/c1-66774100-cesko-ztraci-rocne-vodu-za-osm-miliard-korun-v-evrope-to-je-prumer 

6.6.2020 Vědci z britské univerzity College London došli k překvapivému zjištění. Podle jejich simulací až tři čtvrtiny vodíku přítomného při tvorbě naší planety může být stále obsaženo v jádře.

Přibližně před 4,6 miliardami let došlo ke vzniku planety Země. Na počátku byly podle vědců prachové částice, jejichž srážkami se začala tvořit malá tělesa, která díky své gravitaci začala přitahovat další částice a okolní plyny. Dalšími srážkami začala vznikat stále větší a větší tělesa až došlo k vytvoření čtyř "terestrických protoplanet", tedy Merkuru, Venuše, Země a Marsu.

  • během formování Země se mohl vodík dostat do tvořícího se jádra planety. Plyn se tak mohl podle doktora Yungua Li a jeho týmu ochladit a zůstat ve vrstvě na hranici mezi zemským pláštěm a zemským jádrem. Až dosud se přitom vědci domnívali, že velká část vodíku unikla z atmosféry 
  • více než tři čtvrtiny raného zemského vodíku pravděpodobně "vstoupily" do jádra. Jádro je něco na způsob velkého rezervoáru, který obsahuje většinu vody planety Země. 
  • když se jádro začalo oddělovat od pláště ve formě tekutého železa, většina vody přítomné během tohoto procesu byla přitahována tekutým železem a pomohla tak k vytvoření jádra 
  • https://www.seznamzpravy.cz/clanek/zemske-jadro-jako-rezervoar-podle-vedcu-ukryva-vice-vody-nez-oceany-108713#

25.5.2020 Odborníci z polytechnického institutu ve Virginii přišli na efektivní způsob, jak zkapalnit i z tu nejjemnější mlhu. Takzvaná vodní harfa na své struny zachycuje mikroskopické kapky vody kondenzované v mlze. Poté, co se kapky nahromadí a naberou dostatečnou váhu, stečou do připravené nádržky. Harfa je složená ze strun vyrobených z nerezové oceli, každá o průměru čtvrt milimetru. Oproti běžným zařízením na zachytávání vody z mlhy je dvacetkrát účinnější. Dosud užívaná pletiva navíc lidé stříkají různými chemikáliemi pro zvýšení efektu.

  • K nápadu ho inspirovaly sekvojové stromy, které zachytávají vodu z mlhy do svého jehličí.

https://pozitivni-zpravy.cz/nadeje-pro-nejsussi-mista-na-zemekouli-vodni-harfa-zachyti-vodu-z-pary-ve-vzduchu/?utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=sekce-z-internetu

19.5.2020 Z pobřežních oblastí Indie a Bangladéše evakuují miliony lidí, protože se k pobřeží Bengálského zálivu blíží mohutný cyklon Amphan, který byl měl soud zasáhnout ve středu, uvedla stanice BBC. Na místě bylo předem vysláno přes dvacet záchranných týmů a další jsou připravené v záloze, uvedli indičtí představitelé. Meteorologové předpokládají, že až cyklon dorazí, budou pobřeží bičovat větry o rychlosti až 185 km/h.

V Bangladéši se bojí, protože bouře je nejsilnější od cyklonu Sidr, jenž v rcoe 2007 zabil 3500 lidí. Většina jich zahynula, když se vzedmula voda. Evakuují tam proto dva miliony lidí. Podle BBC jde dokonce od nejsilnější supercyklon od roku 1999, který v indickém státu Urísa zabil přes 9000 lidí.

6.5.2020 Ministerstvo životního prostředí s využitím evropských peněz loni pomohlo revitalizovat 19 kilometrů vodních toků. "Celkem za to vyplatilo 146 milionů korun. Za celou dobu současného evropského programového období od roku 2014 takto "rozvlnilo" 58 kilometrů řek a potoků. V současné době tak máme v Česku 21 tisíc kilometrů vodních toků uzavřených do regulovaných koryt," podotýká Jan Freidinger z Greenpeace. Takovým tempem budeme potřebovat přes tisíc let, abychom současný nevyhovující stav napravili.

14.5.2020 Se středomořským podnebím nejsou v Chile dlouhá sucha ničím nezvyklým. Jenže to, co zažívá tato jihoamerická země posledních deset let, normální není. Zásoby vody se razantně ztenčily, vysychá i hlavní zdroj vody pro Santiago.

https://www.seznamzpravy.cz/clanek/tak-vypada-tisicilete-sucho-svira-v-klestich-mesto-se-7-miliony-lidi-105672#

6.5.2020 Řeka Mekong je na pokraji kolapsu, Čína ohrožuje ekosystém i okolní státy. Čína chce zpřístupnit veletok Mekong obřím nákladním lodím. Od začátku století zničujícím způsobem zasahuje do koryta řeky, čímž ohrožuje existenci zdejších živočišných druhů, ale také přivádí do existenčních potíží obyvatele ostatních států, kteří jsou na řece Mekong životně závislí.

Mekong patří mezi desítku největších řek světa. Vede napříč asijským kontinentem od Tibetu až do Jihočínského moře a protéká celkem šesti zeměmi. Podél jejího koryta leží mimo Číny ještě Laos, Thajsko, Myanmar, Kambodža a Vietnam, jejíž obyvatelé na ní do velké míry staví vlastní živobytí. Mimoto je z hlediska rozmanitosti živočišných druhů žijících ve vodách Mekongu tato řeka téměř bezkonkurenční. Jediná podobná řeka v tomto smyslu je jihoamerická Amazonka.

https://tajemnaasie.cz/2020/05/06/reka-mekong-je-na-pokraji-kolapsu-cina-ohrozuje-ekosystem-i-okolni-staty/?

6.5.2020 V příštích desítkách let se na Zemi výrazně změní podmínky pro život. Do roku 2070 bude pětina Země stejně horká jako dnes saharská poušť a na tři miliardy lidí se budou muset těmto podmínkám přizpůsobit. Anebo utéct dál od rovníku. výzkumníkem Čch' Sü z Nankingské univerzity složený z čínských a amerických vědců.

  • nejvíce budou horkem zasaženy tropické státy, zejména Brazílie, Indie a země severní Afriky, kde budou běžné denní teploty kolem 45 stupňů Celsia ve stínu
  • důsledkem budou klimatičtí uprchlíci i v Evropě
  • Indie za několik desítek let může připomínat současnou Saharu
  • zejména Kanada, Sibiř a Arktida budou mít přívětivější podmínky pro život a zemědělství. Mírnější klima na Sibiři vloni předpověděla studie ruské Akademie věd. Odhadla, že namísto dnešních necelých 40 milionů by Sibiř budoucnosti mohla pojmout a uživit více než 140 milionů lidí
  • Takový přesun populací se ostatně přihodil mnohokrát v dějinách a zpravidla ho provázelo násilí a války

https://nedd.tiscali.cz/petina-planety-bude-do-roku-2070-horka-jako-sahara-488978?

Vodní stopa masa

Voda a výzkumníci

Rebilance zásob podzemní vody

Jak zadržovat vodu

Koloběh vody

Proč pole erodují a nevsakují vodu?

Radek Novotný, vraťme vodu do vlastních rukou

zobrazit více..
Loading...