Ochrana krajiny

p>jak krajina vypadala v minulém století v padesátých letech?

Voda, říčky, řeky

Lesy, stromy, keře

Pastviny, stepi

  • panenské vysokohorské louky s léčivými bylinami a faunou

Půda

Zvěř a ptactvo

Vegetace

Ovzduší

25.9.2020 Pole a hlušiny mění v lesy a mokřady. Projekt biocenter v Šumicích ukazuje trend návratu k původní krajině (95 milionů)

Za několik let bude na těchto 75 hektarech poblíž obce Šumice na Brněnsku hustý les, mokřady a celá zelená struktura biocenter a biokoridorů, kde najdou útočiště malí i velcí živočichové a vzácné druhy rostlin. 

Konkrétně projekt přináší výsadbu tvrdého luhu přecházejícího do porostu keřů a květnatých luk. Tvrdý luh je typ lužního lesa, kde dominují stromy s tvrdým dřevem, hlavně dub letní, jasany nebo jilmy. "Jedno biocentrum (biocentrum je geograficky vymezená plocha, která díky svým vlastnostem umožňuje život původních živočišných i rostlinných společenstev, pozn. red.) obsahuje výsadbu tvrdého luhu, druhé květnatou louku a další například tůně a mokřady. V našem případě se jedná o projekt významu přesahujícího hranice ČR a podobně rozsáhlý projekt se zde doposud nerealizoval. V blízké době se pokusíme, pokud získáme dotaci, doplnit stávající biokoridory také o mokřad, který měl být součástí původního projektu, ale nakonec z něj byl kvůli zdlouhavému procesu schvalování vyřazen," dodává k projektu současný starosta Šumic Marek Moudrý. Projekt začal letos v dubnu a tvorba biocenter potrvá ještě dva roky. 

Pozemky určené k založení biocenter se nejprve zoraly, pak upravily kombinátorem, aby se rozmělnila původní orba, pak oplotily, zasela se tráva začalo se s výsadbou keřů a stromů. "V současné době je vysázena veškerá výsadba, vše je oploceno a máme za sebou první rok následné péče. Kompletně hotovo bude koncem roku 2022. Projektů budování biocenter, která narušují monotónnost zemědělské krajiny, v posledních letech v Česku přibývá. "Právě území ekologické stability a biocentra do krajiny vnášejí rozmanitost, jsou domovem - nebo místem, kudy se mohou pohybovat - pro řadu druhů živočichů a rostlin, hrají roli v zadržování vody. A v neposlední řadě jsou důležité i pro lidi

https://byznys.ihned.cz/c1-66820850-pole-a-hlusiny-meni-v-lesy-a-mokrady-projekt-biocenter-v-sumicich-ukazuje-trend-navratu-v-puvodni-krajine<br>

2.9.2020 Původní podoba krajiny v Evropě, včetně České republiky, byla mnohem otevřenější, než dnes. Její zarůstání a nástup lesů umožnil až člověk, který vybil stáda velkých býložravců, která do té doby bránila dřevinám v ovládnutí kontinentu. Čeští vědci na to upozorňují v rozsáhlém, dvojdílném článku, který publikoval časopis Vesmír.

  • S přítomností velkých savců souvisela diverzita rostlinstva a drobnějších živočichů. Krajina tehdejší mamutí stepi se v dnešním mírném pásu podobala krajině dnešního Altaje. Byla mozaikou stepí, sušších i vlhčích trávníků, rašelinišť a řídkých lesíků. Obývala ji směs druhů chladnomilných a kontinentálních až teplomilných, což lze dokázat nejen na fosilní megafauně, ale i na drobných savcích nebo broucích, jejichž těla se občas dochovala
  • Vliv velkých kopytníků na původní podobu krajiny podle ní nepřímo dokazuje například rozšíření denních motýlů v Evropě a Asii. Denní motýli jsou totiž, s výjimkou tropů, ve většině případů vázaní na otevřená stanoviště a jen málo z nich obývá husté, zapojené lesy. "Právem se lze domnívat, že v době rozmachu mamutí stepi prosperovali. Vyhovovaly jim podmínky utvářené aktivitou velkých býložravců. Například pastva koní potlačuje trávy a uvolňuje prostor bylinám, jako jsou hořce, krtičníkovité, bobovité či rdesnovité. To vše jsou časté živné rostliny housenek. I motýlů spojených s všudypřítomnými travami je dost - všichni okáči a také někteří soumračníci
  • Příchod moderního člověka a nadměrný lov podle vědců přírodu v Evropě zásadně proměnily. "Na severní polokouli to znamenalo postupné rozdrobení mamutí stepi. Kde to srážkové poměry umožnily, tam ji nahradily souvislé lesy. Středoevropská krajina byla ale i poté nějaký čas otevřená. Mamuti byli pryč, ale přežívali zde například sobi, velcí tuři a koně. Expanze lesa před 9000 až 4000 lety se kryje s dobou, kdy byla i tato velká zvířata téměř zdecimována,"
  • Evropě fragmenty původních stepí přetrvaly do současnosti. "Mnohé ze středoevropských 'stepních' lokalit, jejichž vznik byl donedávna přisuzován člověku, ve skutečnosti představují nejstarší zde kontinuálně existující formy vegetace.
  • teorie nizozemského ekologa Franse Very, podle níž by i lesy evropského mírného pásu byly v přírodním stavu pod silným pastevním tlakem
  • Přežití stepní fauny a flóry v Evropě umožnil příchod pravěkých zemědělců a pastevců. Ti s pomocí stád domácího skotu a koní, kteří byli po staletí velmi podobní svým divokým předkům, zachovali v řadě oblastí krajinu otevřenou. Tam, kde se páslo méně, začaly krajinu sužovat požáry. "S decimací velkých býložravců se pojí ještě jedna souvislost - nástup vlády ohně. Absence pastvy vede k akumulaci odumřelé rostlinné biomasy, ideálního paliva pro požáry. Jejich nástup lze poznat z přítomnosti ohořelých uhlíků v půdních profilech
  • Právě vyhubení velkých kopytníků podle vědců v současnosti stojí za úbytkem a ohrožením celé řady druhů vázaných na otevřenou krajinu nebo světlé lesy. V současnosti člověk tato prostředí v rámci ochrany přírody udržuje jen velmi pracně a nákladně. Přesto se mu nedaří obnovovat v krajině pestrou mozaiku, kterou dříve vytvářeli velcí kopytníci. "Pro udržení planetární biodiverzity zbývá jediné řešení: doplnit chybějící složky ekosystémů, zejména velké býložravce
  • V souvislosti s ochranou klimatu vědci proto varují před zjednodušenými recepty, které požadují výrazné zalesňování, případně redukce stád domácího skotu. Ta v mnoha oblastech nahrazují chybějící divoké velké kopytníky. Cestou je podle odborníků spíše méně intenzivní pastva.
  • Velcí kopytníci mají totiž v souvislosti se změnami klimatu na krajinu pozitivní vliv. Díky pastvě nedochází k rozkladu organické hmoty rostlin a uvolňování CO2 do atmosféry. Trus velkých kopytníků totiž zanášejí do půdy brouci, takzvaní koprofágové, a pomáhají tak vázat uhlík a organickou hmotu v půdě. Ta pak funguje jako houba a udržuje vodu v krajině. "Příznivý vliv velkých kopytníků na zadržování vláhy v půdě je zřetelný i v rezervaci velkých kopytníků v Milovicích
  • Kromě oblasti střední Evropy pomáhají velcí kopytníci také s ochranou prostředí, které je pro vývoj klimatu naprosto klíčové: permafrostu v severské tundře. "Celkové množství uhlíku je zde odhadováno na 1300 giga tun, což je zhruba dvojnásobek uhlíku nacházejícího se v atmosféře. S uhlíkem je v permafrostu deponován i dusík. Při oteplování permafrost taje a v mokřadech nastává mikrobiální rozklad, uvolňující do atmosféry oxid uhličitý, metan a oxid dusný. Návrat velkých kopytníků do polárních krajů by mohl pomoci. V zimě býložravci rozhrabávají sněhovou pokrývku, jež potom hůře izoluje půdu a ta promrzá více do hloubky. Konzumací rostlin umožní rychlejší recyklaci živin a zpomalí akumulaci stařiny. To vše může uvolňování skleníkových plynů z půd zbrzdit,"
  • Vědci zároveň upozorňují, že velkých kopytníků, i po zahrnutí domácích zvířat, není v krajině příliš, ale naopak i v porovnání s dobami ledovými, velmi málo.
  • https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/lesy-jako-puvodni-ceska-krajina-omyl-upozornuji-vedci?
zobrazit více..
Loading...