Zdraví

Opatření Evropské únie, která dle současné legislativy u bylinek a bylinných produktů zakázala uvádět podrobnější informace, které by v lidech mohly vzbudit dojem zdravotního nebo léčebného účinku bylin - přestože se bylinky používají stovky let a pomohly desítkám miliónům lidí. Nesmí se již uvádět ani vědeckými výzkumy prokázané účinky bylin a rostlin, pokud se nejedná o farmaceutickou firmou registrovaný lék.

• Bylinkový herbář
• Fytoterapie
• Trendy ve zdravotnictví, prof. Peter Staněk
• Nemoci
• Globální online mapa epidemií METABIOTA

Máme v Česku podfinancovaný zdravotnický systém, do kterého stát posílá přibližně 7 procent HDP, přestože unijní průměr sahá na 9,6 procenta, u vyspělých států je to až 11 procent. Druhá vlna koronaviru či jiná pandemie může způsobit jeho kolaps. Platby státu do veřejného zdravotního pojištění za děti nebo důchodce vzrostou od června o 500 korun měsíčně z nynějších 1067 korun. Od ledna to bude o dalších 200 korun za měsíc. Zvýšením plateb tak letos vzrostou výdaje státu zhruba o 20 miliard a příští rok o 50 miliard korun, přesto to nestačí bylo by potřeba dalších 50 miliard kč.  (květen 2020).

Trendy ve zdravotnictví:

• Personifikace (léků) - každý jsme odlišný a celostní medicína (prof. Staněk).
• Telemedicína - přechod do digitálního a online prostředí.
• Růst civilizačních chorob (rakovina, obezita, cukrovka, autoimunitní onemocnění atd.) a kolaps zdravotních systémů.
• Růst nákladů ve zdravotnictví (nové technologie, stárnutí populace atd.).
• Pokles imunity a plodnosti populace.
• Růst psychických obtíží.

Růst počtu civilizačních onemocnění:

• Růst počtu alergií (příčinou mohou být léky, voda, potraviny, životní styl, málo pohybu atd.).
• Růst nádorových onemocnění, do roku 2030 se předpokládá podle výzkumu vědců 300 % růst nádorových onemocnění a to celosvětově!!
• Růst psychických onemocnění.
• Nadváha, obezita, do roku 2030 se předpokládá, že cca 50 % populace v USA bude trpět nadváhou (v Česku to bude cca 30 %, zejména mladé populace).
• Nadváhou dnes ve světě trpí přes 2 miliardy dospělých a vyšší tělesná hmotnost je příčinou mnoha chronických nemocí i následných zbytečných úmrtí (7.5.2021). 
  
• Cukrovka, podle odhadů světové organizace bude do roku 2050 mít každý třetí obyvatel diabetes. 

• Ročně umře na silnicích (v autě, na motocyklu nebo kole, či jako chodci na silnicích) světa 1,35 milionu lidí (8. místo), zdroj WHO.

• "WHO považuje klimatické změny za možná největší zdravotní riziko 21. století," musíme snížit emise oxidu uhličitého, jinak budeme dál ničit zásoby jídla, pitné vody a ovzduší, tedy "vše, co potřebujeme k udržení dobrého zdravotního stavu populace". Ročně zemře kvůli znečištění ovzduší přes sedm milionů lidí. Snížení emisí skleníkových plynů, které způsobují klimatické změny, by snížilo i znečištění ovzduší, které má dopad na lidské zdraví, dodala WHO. 

• Před vypuknutím koronavirové pandemie v roce 2019 se s psychickými obtížemi potýkal v Česku každý pátý člověk. Nyní je to každý třetí (leden 2021), odhalují data Národního ústavu duševního zdraví.
  

Zdraví lidí - nemoci:

• Do roku 2050 bude mít téměř třetina populace na světě diabetes.
• V Česku nyní trpí diabetem už 20% populace (rok 2017).
• Globální slepota vzroste do roku 2050 3x ( z 36 na 118 milionů lidí).
• Existuje více než 200 milionů lidí se středně těžkou až těžkou poruchou vidění, do roku 2050 se zvýší na více než 550 milionů.
• Epidemií krátkozrakostí nyní trpí cca 2 miliardy a do roku 2050 jich může být až 5 miliard.
• Růst nemocí a tropických nemoci (díky Migraci a oteplování).
• Například v roce 2003, kdy Evropu zasáhla nebývalá vlna veder, zemřelo na následky přehřátí organismu na 70 tisíc lidí.
  
• Tzv. "tepelná cytotoxicita", která poškozuje celou řadu orgánů, jde o určitou formu spálenin, jen uvnitř těla - venku je horko a vlhko, teplo se z těla nemůže vyloučit (snižuje se schopnost lidského těla ochladit se prostřednictvím vylučování potu).
  
• Do roku 2100 však budou extrémní vedra ohrožovat 48 % populace na planetě, pokud se nesníží emise Skleníkových plynů, počet ohrožených může vzrůst dokonce na tři čtvrtiny populace (Camilo Mora z Havajské univerzity v časopise Nature Climate Change).
  
• Nárůst nemocí způsobené chemtrails (psychické, dýchací, poruchy imunity).
• Od 80. roků minulého století dramatický nárůst onemocnění mozkových funkcí u dětí (poruchy autistického spektra, hyperaktivity, ADHD, autismu, atd..).
• Téměř 8,3 milionu lidí ve světě zemřelo v roce 2017 předčasně vinou znečištění životního prostředí, což bylo více než v důsledku kouření (6,6 milionu) a o poznání více než na HIV, malárii či tuberkulózu (2,4 milionu). Špatný stav životního prostředí mohl podle GAHP celosvětově za 15 % všech úmrtí. Nejvíce se to týkalo právě Indie (2,3 milionu obětí), Číny (1,8 milionu) a dále Nigérie, Indonésie a Pákistánu. více
  

Cyklické epidemie (historie):

Neštovice, mor, chřipka, ale také tyfus, tuberkulóza, dětská obrna či cholera trápily Evropu až do konce 20. století. Tehdy se díky vakcinaci, antibiotikům a dodržování základních hygienických pravidel podařilo ty nejhorší nemoci vymýtit. Objevují se nové nemoci jako AIDS, ebola, BSE (nemoc šílených krav). Viry mutují ze zvířat na člověka (ptačí chřipka, prasečí chřipka, SARS, MERS) a je jen otázkou času, až se objeví takový, který bude stejnou měrou smrtící jako nakažlivý.

V říjnu 2019 proběhla v USA epidemiologická "válečná hra" Event 201. Odborníci z různých oborů při ní nasimulovali, jak by probíhala pandemie fiktivního koronaviru. Výsledek? "Nákaza" se za půl roku rozšířila z Brazílie do celého světa, o rok později už měla na kontě 65 milionů "mrtvých" a vyvolala globální finanční krizi. Ani ne čtvrt roku poté se v čínském městě Wu-chan objevil skutečný nový koronavirus, který dostal název SARS-CoV-2 a způsobuje nemoc Covid-19. Pokud by byl stejně smrtící jako nakažlivý, mohla by lidstvo zachvátit pandemie, kterou popsal Event 201.

• Covid - 19 (2019 - dnes), zemřelo cca 300 000 lidí (květen 2020)

• Ebola (2014 -2016), zemřelo cca 11 300 lidí, nemoc byla poprvé zaznamenána v Kongu v roce 1976. Pandemie eboly zasáhla zejména západní Afriku, dodnes se šíří zejména v africkém Kongu. WHO kvůli šíření eboly vyhlásila v roce 2014 globální stav nouze. Nemoc má velkou smrtnost, umírá na ní 50-90 procent nakažených.

• MERS (2012 - dnes), zemřelo cca 890 lidí, nemoc se začala v roce 2012 šířit z Blízkého východu. Zasáhla celkem 27 zemí, nejvíce případu zaznamenala Saúdská Arábie a Jižní Korea. Nemoc se šíří dodnes, v roce 2019 bylo zaznamenáno přes 200 případů

• Prasečí chřipka (2009 -2010), zemřelo cca 18 500 lidí, virus, který se poprvé objevil v Mexiku, vznikl smíšením virů prasečí, lidské a ptačí chřipky. Šíří se vzduchem, nejčastěji kýchnutím. V Česku se nemocí nakazilo celkem 2477 osob a do března 2010 na ni 102 lidí zemřelo.

• SARS, zemřelo cca 800 lidí, byl nejhorší během listopadu 2002 až července 2003 a lidstvo ho poslalo k zemi do devíti měsíců.  

• HIV/AIDS (1981 - dnes), zemřelo cca 35 milionu lidí, vir HIV napadá lymfocyty v krvi a ve střevě, které jsou nezbytné pro imunitu a způsobuje nemoc AIDS. Bez léčby nemocní do několika let umírají. Léčba je však v současnosti velmi efektivní, pacienti mohou s virem žít i dlouhý a naplněný život. Na světě jsou dokonce dva lidé, kteří jsou považováni za vyléčené. Oba absolvovali transplantaci kostní dřeně od dárce s neobvyklou genetickou mutací, díky níž jsou nositelé imunní vůči viru HIV.
  

• Hongkongská chřipka v roce 1968 asi jeden milion. 
  

• Asijská chřipka v letech 1957−1958 zabila celosvětově kolem dvou milionů lidí

• Světová pandemie cholery (1965 -1975) se začala šířit v roce 1961 z Indonésie, pokračovala do Bangladéše a Indie. Po přechodu SSSR se epidemie přemístila do severní Afriky, odtud do Itálie i Japonska. Celkem se po světě nakazilo téměř šest set tisíc lidí a smrtnost, která původně dosahovala až poloviny případů, postupně klesala pod deset procent. https://archiv.ihned.cz/c1-66759570-zadna-epidemie-tady-nebyla-komunisticke-organy-se-rozmach-cholery-snazily-utajit-vcetne-tajne-karanteny
• Pravé neštovice (do roku 1980, zemřelo 300 milionu lidí), pravé neštovice se poprvé vyskytly zřejmě před více než 3000 lety v Indii a v Egyptě a po celá staletí patřily k největším metlám lidstva, mají zřejmě na svědomí více obětí než všechny války dohromady. Jen v uplynulém století zabily přes 300 milionů lidí. Neštovice se v historii podílely na pádu celých říší, zdecimovaly i americké Indiány. 
  
• Virus z čeledi Poxviridae, původce pravých neštovic. První příznaky nemoci jsou podobné chřipce, pak se objeví typická vyrážka. Horečka vystřelí nahoru, puchýřky zhnisají a prasknou a za dva týdny je překryje pevná krusta. Většina postižených zemře na oběhové selhání, u hemoragické formy na vykrvácení do podkoží. Ti, kteří přežijí, zůstanou do smrti poznamenaní hlubokými bledými jizvami. Tato nebezpečná choroba, latinsky zvaná Variola vera, zahubila jen během 20. století podle odhadů až pět set miliónů lidí.  
  
• Nejhroznějším zabijákem byla na počátku 20. století španělská chřipka (pandemie začala 4. března 1918 v kansaském vojenském táboře Funston). Virus typu A/H1N1, který ji vyvolal, zmutoval zřejmě v Asii přenosem z ptáků na člověka. Útočil hlavně na imunitní systém zejména na mladé ve věku 20 až 40 let. virus H1N1 dokázal množit i v plicích, takže úmrtnost 20 procent stačila na to, aby nemoci podlehlo za půl roku až sto milionů lidí. Jen pro srovnání: 1. světová válka stála patnáct milionů lidských životů. 
• Ruská chřipka (1882 - 1892), zemřelo cca 1 milion lidí, začala v roce 1889 na území dnešního Uzbekistánu, poté se přes Rusko rozšířila až do západní Evropy. V roce 1890 postihla jižní Afriku, Ameriku a zbytek světa. V následujících letech se ještě vrátila do Evropy, pandemie dohasínala až v roce 1894.
  
• Cholera (1817 - dnes), zemřelo cca 5 milionu lidí, proběhlo již sedm pandemií cholery, přičemž poslední z nich trvá dodnes. První pandemie se rozšířila na přelomu 10. a 20. let 19. století z Indie a zasáhla i Čínu či Indonésii. Podle údajů WHO se cholerou nakazí každý rok přibližně 2,9 milionu lidí a podlehne jí okolo 95 000 osob. Nemoc se dnes vyskytuje ve více než 47 zemích světa, jen v Africe žije okolo 40 milionů lidí v oblastech, kde se cholera běžně šíří. WHO si dala za cíl do roku 2030 snížit počet obětí cholery až o 90 procent a radikálně omezit její výskyt.
  
• Poslední velká epidemie v českých zemích se datuje k letům 1713 až 1715, kdy v důsledku moru zemřelo okolo dvou set tisíc lidí.
  
• Velký londýnský mor 1665 -1666, zemřelo cca 100 000 lidí. Jedna z posledních velkých morových epidemií v Evropě zasáhla v druhé polovině 60. let 17. století Anglii. V té době už si celá Evropa myslela, že ji mor opustil, a tak katastrofu nikdo nečekal. Nejvíce se nemoc rozšířila v hlavním městě, zemřela čtvrtina celkové londýnské populace. 
  
• Pro původní obyvatele Ameriky, kam je španělští dobyvatelé zavlekli epidemii cocoliztli na přelomu 15. a 16. století, byly však decimující. Pád říší Inků a Aztéků nezpůsobily jen "hromové hole" a vychytralá taktika conquistadorů - i když se hrdlořezové jako Francisco Pizarro a Hernán Cortés hodně snažili. Kdo nepodlehl variole, toho vyhladily dvě vlny epidemie zvané cocoliztli, zřejmě paratyfu C. Za pouhých sto let od objevení Ameriky v roce 1492 bylo vyhlazeno až 90 % původních obyvatel. Kolonizace Ameriky byla také spojená, pod Ondřeje Habra s konjunkcí - Saturna a Pluta v Kozorohu (1518, má epochální charakter, 500 letý cyklus), s vymíráním původního obyvatelstva během 50 -100 roků, tak ten divoký západ v opačném gardu s největší pravděpodobností souhlasí (v roce 2020 je také Saturn a Pluto v Kozorohu)
  
• Epidemie cocoliztli (v jazyce Aztéků to znamená Velký mor) řádila mezi lety 1545 - 1570. Byla to jedna z mnoha epidemií, které sužovaly celou oblast dnešního Mexika. Výskyt nemocí měli na svědomí Evropané, kteří je s sebou zavlekli na americký kontinent. Místní populace tyto nemoci neznala, neměla proti nim žádné protilátky, a tak byly tyto epidemie velmi devastující. nemoc způsobila bakterie Salmonela enterica, která způsobuje břišní tyfus. Ten se projevoval vysokými teplotami, krvácením z úst, očí a uší a bolestmi hlavy. Aztékové neměli vytvořené žádné protilátky a nemoc si mezi nimi vybírala krutou daň. Nakažený člověk zemřel za několik dní ve velkých bolestech. Dříve se vědci domnívali, že cocolitzli byla epidemie spalniček nebo neštovic. Břišní mor nebyla jediná nemoc, která Aztéky ničila, postihly je také epidemie neštovic, která měla na svědomí 8 milionů životů. Cocolitzli si vyžádalo ještě více obětí, vyhladila 80 % celé populace Aztéků a de facto zničila jejich říši. Kromě opakovaných epidemií, z nichž tři včetně cocolitzli byly opravdu rozsáhlé, Aztéky také v daném období postihly vlny mimořádných veder. Sucha způsobila nedostatek úrody, hlad a podvýživa také přispěly k celkové nízké imunitě Aztéků. cocolitzli mohla být i jiná nemoc. V kostech Aztéků se ovšem kromě Salmonely entericy žádné další patogeny nenašly, takže vědci vycházejí pouze z tohoto jednoho nálezu. Připouští, že zkoumaný vzorek je příliš malý a mohly by se v budoucnu najít i jiné patogeny. Břišní tyfus se zatím jeví jako nejpravděpodobnější. https://www.extrastory.cz/vedci-konecne-prisli-na-to-co-vyhladilo-azteky.html?
• Anglický pot zasáhl Evropu v 15. a 16. století v několika vlnách jedna z nejpodivnějších a nejvíce smrtících nemocí v dějinách. Záhadná nemoc pokaždé vypukla na britských ostrovech a že jedním z jejích nejvýraznějších příznaků byl odporně páchnoucí pot. Nemoc zasáhla Anglii v pěti vlnách v letech 1485 až 1551. Poprvé se objevila na konci války růží po bitvě u Bosworthu, když se Jindřich VII. po porážce Richarda III. vrátil do Londýna. V tak zvaném "studeném" stadiu trpěli bolestmi hlavy, svalů a kloubů, zimnicí a závratěmi, v "horkém" stadiu pak následovala strašlivá žízeň, nevolnost, zvracení, horečky, delirium, bezvědomí, krvácení z nosu, nadměrné pocení a rychlé vyčerpání organismu. Zvláštností choroby bylo, že útočila převážně na boháče, aristokraty a mladé a silné jedince (podobně jako Španělská chřipka). Umírali vévodové, biskupové, starostové a studenti. Podle vědců je možné, že chudina měla proti epidemii jakousi tajnou zbraň - díky tomu, že byla v dětství vystavena více nemocem než zámožnější vrstvy, měla silnější imunitní systém. Po pár měsících anglický pot zmizel stejně rychle, jako se objevil. Znovu se vrátil v letech 1507, 1517, 1527-1529 a na přelomu let 1551/1552. Po roce 1517 se pak rozšířil i na evropský kontinent, kde v některých městech vymřela až polovina obyvatelstva. Po roce 1551 se pak už nikdy neobjevil.
• Černá smrt (1347 - 1351, zemřelo cca 50 milionů lidí), mor se zrodil v píscích mongolské pouště Gobi a stačila mu jediná generace, aby zlikvidoval dvě třetiny obyvatel Číny. Poté ho mongolští nájezdníci dovezli na Krym, odkud ho janovští námořníci zavlekli do Evropy. V říjnu 1347 přistála nakažená obchodní flotila v sicilské Messině.Místní bezostyšně rabovali opuštěné lodi, jejichž posádky vymřely, takže nemoc brzy roznesli po ostrově a na pobřeží Itálie. Do konce roku zpustošil mor Janov, Benátky a Pisu, dva roky poté už pohltil Francii, Španělsko, Německo, Anglii a do tří let pronikl až do Ruska.Pandemie zahubila asi třetinu obyvatel Evropy a Asie, vyplenila také Konstantinopol a oblasti ovládané muslimy: Káhiru, Asuán, Antiochii, Damašek, Jeruzalém, Tunis, Mekku. Jen samotné první vlně v letech 1348 až 1350 padlo za oběť okolo pětadvaceti milionů lidí, epidemie se vracela až do 20. století. Celkově si mor vyžádal ke dvě stě milionům životů. Pandemie prohloubila krizi, v níž se Evropa nacházela na konci 13. století kvůli zhoršení podnebí, a urychlila společenské změny: oslabila šlechtu, posílila pozice měšťanstva. Někde vedla nejistota k eskalaci náboženského fanatismu, jinde prožité hrůzy podlomily víru v církev a lidé začali volat po její očistě. Nepřímým důsledkem zoufalé situace těch nejchudších byly mimo jiné i husitské války. 
• K trojici nejobávanějších zabijáků v našich dějinách patří bakterie Yersinia pestis, která u lidí způsobuje mor. Ať už šlo o mor plicní, kdy postižený kašle krev, dýmějový s hnisavými boláky, nebo septický, při němž maso černá a odpadá z kostí, výsledkem bývala skoro stoprocentní úmrtnost během několika dnů. 
• Pandemie způsobená bakterií Yersinia pestis (541 -570) propukla v roce 541 v Etiopii. Podle vládnoucího císaře dostala název justiniánský mor. Prohnala se jako smršť celým Středomořím a pronikla až do Galie a Irska. A několikrát se vrátila, takže v rozmezí let 541 až 750 skosila až padesát milionů lidí. Pandemie na dlouhou dobu zlomila vojenskou moc Byzance, což umožnilo rozšíření islámu ve Středomoří.  
  
• Neštovice zavlekli do starověkého Říma druhé poloviny 2. století, za vlády Marka Aurelia, legionáři. Podle vládnoucího rodu Antoninovců dostala epidemie přízvisko Antoniánský mor (Galénův). Podlehla jí čtvrtina obyvatel, asi pět milionů lidí. Podle anglického historika Edwarda Gibbona patřila epidemie neštovic ke spouštěcím mechanismům, jež vedly o dvě století později k rozpadu římské říše. Antoniánský či Galénův mor (Řím, cca 100-200 n.l.), podlehlo pět milionů lidí. Podle anglického historika Edwarda Gibbona patřila epidemie neštovic ke spouštěcím mechanismům, jež vedly o dvě století později k rozpadu římské říše. (879 n.l. výbuch Vesuvu)
• Zhruba před 4400 lety přinesli lidé na Sibiř mor, což mohlo vést až ke kolapsu tamní populace. Vyplývá to z výsledků genetické analýzy švédských vědců. Morová nákaza mohla ovlivnit genetickou strukturu obyvatel severovýchodní Asie, kteří zhruba před 5500 lety migrovali do Severní Ameriky. 
  
• Neštovice řádily již kolem roku 10 000 př. n. l a také mumie faraona Ramesse V. datována do roku 1160 př. n. l. vykazuje typické známky neštovic.
• redukce populace-více

Odborníci v oblasti výživy a zdraví:

• Margit Slimáková (24.12.1969), je nejvlivnější českou expertkou v oblasti zdravého životního stylu, zdravé výživy a přístupu ke zdravotní péči.
• Petr Havlíček, výživový specialista.

Zdravotnictví a zdraví, zprávy z tisku:

14.5.2021 Skoro pětina Italů během pandemie covidu-19 brala kvůli potížím s duševním zdravím psychofarmaka. Více než čtvrtina lidí se v době zdravotní krize obrátila na psychologa a šest procent jich vyhledalo psychiatrickou péči. (ČTK)

7.5.2021 Mezinárodní den proti dietám a Den pohybu pro zdraví. Tyto dva dny se slaví již několik let vždy na začátku května a připomínají nám, jak důležitý je pro naše zdraví pravidelný pohyb. Nadváhou dnes ve světě trpí přes 2 miliardy dospělých a vyšší tělesná hmotnost je příčinou mnoha chronických nemocí i následných zbytečných úmrtí.  Právě pravidelný pohyb je přitom - na rozdíl od nesmyslných diet - jedním z nejlepších způsobů, jak s nadváhou bojovat.

https://www.bydlet.cz/591928-zbytecna-nadvaha-trapi-dve-miliardy-dospelych-na-celem-svete/<br>

23.3.2021 Vyčerpání rezerv zdravotních pojišťoven podle ministra zdravotnictví Jana Blatného (za ANO) neznamená ohrožení zdravotní péče. Řekl to na dnešním jednání sněmovního výboru pro zdravotnictví. Pojišťovny letos podle něj vydají asi 20 mld. Kč více, než s čím počítaly jejich zdravotně pojistné plány. Ministr ale také připomněl, že do systému veřejného zdravotního pojištění jde o 50 mld. Kč navíc ze státního rozpočtu za státní pojištěnce

26.1.2021 Před vypuknutím koronavirové pandemie se s psychickými obtížemi potýkal v Česku každý pátý člověk. Nyní je to každý třetí, odhalují data Národního ústavu duševního zdraví. "Z odborného hlediska je to opravdu hodně," uvádí Petr Winkler, který se v ústavu situací zabývá. Obdobná čísla ukazují i zahraniční studie. Jiných nemocí, například chřipky a dalších respiračních chorob, nyní naopak ubylo. V jejich šíření brání roušky a omezení setkávání lidí.

https://archiv.ihned.cz/c1-66873570-socialni-izolace-prinesla-narust-psychickych-problemu-na-psychologa-se-ceka-az-tri-mesice

Nárůst počtu lidí s psychickými problémy v covidové krizi souvisí především se sociální izolací a vládními restrikcemi. "Lidé už nemají strach z neznámé nemoci, ale dopadá na ně vleklá zátěž nouzového stavu," porovnává krizový psycholog Štěpán Vymětal aktuální situaci s první půlkou loňska, kdy pandemie vypukla.

https://www.vitalia.cz/clanky/zahady-lidskeho-tela/?

Posledního vrcholu nemocnosti Česká republika dosáhla v roce 2014, kdy černým nebo též dávivým kašlem onemocnělo 2521 lidí. Po poklesu v roce 2015 počet nemocných opět každoročně stoupá. V roce 2016 dosáhl 627 případů, v roce 2017 667 případů a v předloňském roce pak 752 případů. V roce 2019 na černý kašel nikdo nezemřel. 

Černým kašlem a jeho komplikacemi jsou nejvíce ohroženy děti do jednoho roku života. Proto jsou také děti už v prvních měsících života očkovány. Plošné očkování proti černému kašli bylo v Česku zavedeno v roce 1958. Do té doby se nemocí ročně nakazily i desítky tisíc lidí. Očkování ale nechrání člověka na celý život, po nějaké době se může člověk znovu nakazit. 

https://www.novinky.cz/domaci/clanek/v-cesku-loni-vyrazne-pribylo-cerneho-kasle-40345044# 

11.12.2020 Vědci mají atlas zubních buněk, chrup by se mohl léčit sám. Místo vrtaček, jejichž zvuk děsí mnohé pacienty, by mohli zubaři v budoucnosti využívat k léčbě chrupu zubní buňky. Jsou jich desítky typů, přičemž každý má při růstu zubu jinou funkci. Podrobně jsou nově popsány v atlasu zubních buněk, který vznikl na lékařské fakultě brněnské Masarykovy univerzity.

Nakonec výzkumníci popsali desítky typů buněk myšího řezáku a vytvořili schéma znázorňující jejich vzájemné vztahy i procesy v každé z nich. Sesbírali tak základní data pro další výzkum. V něm se mohou vědci pokusit zjistit, jak aktivovat nebo utlumit konkrétní geny v zubní buňce tak, aby napomohla v obnově zubu.

Tým se věnoval i lidským zubům. Přečetl genetickou informaci buněk získaných ze stoliček už dospělého a mladého člověka, které ještě rostly. "Především u kmenových buněk jsme našli hodně podobných věcí mezi lidskými zuby a zuby myší. Prozkoumali jsme takto i zub s kazem, abychom zjistili, které buňky se podílejí na opravě zubu," uvedl k dalšímu výzkumu Křivánek.

Další výzkum bude zaměřen zejména na odontoblastomy zodpovědné za tvorbu zuboviny, která vyplňuje většinu zubu. Právě tyto buňky by mohly v budoucnu sloužit k tomu, aby se například zubní kazy zacelovaly s pomocí buněk tak, že se zub sám obnoví. 

https://www.novinky.cz/veda-skoly/clanek/vedci-maji-atlas-zubnich-bunek-chrup-by-se-mohl-lecit-sam-40344792#<br>

Proces stárnutí, který je u všeho živého považován za nevyhnutelný, se odborníkům podařilo nejen zastavit, ale rovnou obrátit. Krevní buňky dospělých tedy mohou díky této léčbě i omládnout. Dlouho očekávaným elixírem mládí je přitom "obyčejný" kyslík.

Převratný výzkum má na svědomí izraelský vědec Šaj Efrati ze Sacklerovy lékařské fakulty Telavivské univerzity spolu s týmem z centra Sagol Center for Hyperbaric Medicine and Research. Výsledkem jejich bádání je zjištění, že když je lidem starším 64 let podáván čistý kyslík, dochází nejen ke zpoždění procesu stárnutí, ale dokonce k jeho obrácení. Kyslíková terapie přitom musí probíhat v tlakové komoře, a to vždy 90 minut pět dní v týdnu po dobu alespoň tří měsíců.

Podle studie se pak buněčná úroveň těl a mozku účastníků rovnala té, na jaké byla před 25 lety. To je podle Efratiho prvním důkazem, že lze buněčné stárnutí opravdu zvrátit. "Dáváme tím naději a otevíráme dveře mnoha mladým vědcům, aby se zaměřili na stárnutí jako na vratné onemocnění," řekl serveru The Times of Israel. U pozorovaných lidí došlo také ke zlepšení pozornosti, rychlosti zpracování informací a zvýšení výkonnosti - všechny tyto schopnosti se přitom s přibývajícím věkem obvykle snižují.

https://pozitivni-zpravy.cz/recept-na-vecne-mladi-konecne-prinasi-izraelsti-vedci-je-jim-tento-zakladni-prvek/?

• když byli lidé nad 64 let umístěni do tlakové komory a po dobu tří měsíců jim byl pět dní v týdnu vždy 90 minut podáván čistý kyslík, došlo nejen ke zpoždění procesu stárnutí, ale onen proces byl dokonce obrácen.  
• tzv. hyperbarická kyslíková terapie či oxygenoterapie - s využitím stoprocentního kyslíku při tlaku prostředí vyšším než jedna absolutní atmosféra ke zvýšení množství kyslíku rozpuštěného v tělních tkáních
  
• Jinými slovy, opakovaná přerušovaná hyperoxická (zvýšená hladina kyslíku) expozice vyvolala množství buněčných reakcí, které jsou obvykle indukovány během hypoxie (snížené hladiny kyslíku). Podle Efratiho se to nazývá "hyperoxicko-hypoxický paradox".
  
• Důležité je tedy toto kolísání kyslíku, které jsme generovali. Během tohoto procesu došlo ke zdánlivému stavu nedostatku kyslíku, který způsobil regeneraci buněk," 
• https://www.novinky.cz/veda-skoly/clanek/prelstili-jsme-prirodu-a-otocili-proces-starnuti-hlasi-izraelci-40343010# 
  

Ačkoliv se obecně předpokládá, že příjem vápníku ovlivňuje hustotu kosti, tím pádem i její pevnost, existuje rovněž alternativní vysvětlení, proč vegani a vegetariáni častěji trpí na zlomeniny. Důvodem může být podle oxfordské studie tělesná stavba. Vegani a vegetariáni jsou obecně štíhlejší než konzumenti masa. Kromě jistých zdravotních přínosů to ale může znamenat právě vyšší náchylnost ke zlomeninám. Ať už z důvodu slabších kostí, nebo třeba také absencí tukových "polštářků", které mohou zmírňovat případný náraz. 

https://www.novinky.cz/koktejl/clanek/veganum-se-vic-lamou-kosti-varuje-dlouhodoba-oxfordska-studie-40343001#<br>

V posledním roce v průměru 12 % kuřat rovněž trpělo popáleninami na nohou od amoniaku. Čpavek nahromaděný z odpadu ostatních zvířat kuřatům způsobuje poranění nohou i proto, že zvířata tráví příliš času vsedě, příčinou je ale pochopitelně stejně jako u dermatitidy špatné větrání a čištění prostředí. 

Téměř všechna kuřata pro britské a irské pobočky pochází z rychlochovů, kdy se do finálního stadia růstu vhodného pro zabití a následné zpracování dostávají do 30 dní. Důsledkem snahy o maximální rychlost růstu i velkého objemu kuřecích prsou je zhoršení mnoha zdravotních problémů od neschopnosti chodit po selhání klíčových orgánů, jako jsou játra nebo srdce. 

Počet zvířat, která zemřou nebo jsou utracena ještě před porážkou, podle zprávy klesá, úmrtnost na farmách dodávajících maso pro ostrovní obyvatele se pohybuje kolem 4 %. 

KFC se skrze podpis dokumentu iniciovaného neziskovými organizacemi zavázalo, že zlepší podmínky pro život kuřat. Nově bude od svých 34 dodavatelů požadovat pomalejší chov, který má snížit náchylnost k nemocem a s tím i potřebné množství podávaných antibiotik. 

https://www.seznamzpravy.cz/clanek/tretina-nasich-kurat-trpi-nemoci-priznalo-kfc-v-britanii-a-irsku-114154#

• Denní konzumace čerstvé natě ve velkém množství přispívá k omlazení těla, zlepšuje gastrointestinální trakt a chrání před rakovinou 
  
• Podle ní by strava měla zahrnovat špenát, petržel, bazalku, celer, rukolu, kapustu, brokolici a mátu. Obsahují velké množství vápníku, hořčíku, železa, draslíku, fosforu, zinku a vitamínů A, C, E, K. 
• Zelená zelenina je také velkým zdrojem vlákniny, jejíž spotřeba reguluje trávicí systém, podporuje kontrolu hmotnosti a zdraví střev," píše Anna Jelkina.

• Zelená zelenina a bylinky jsou také bohaté na vitamín K1. Ten je zodpovědný za ochranu kostí před osteoporózou a zabraňuje vzniku zánětlivých onemocnění.

• "Sklenice bylinek má velký omlazující účinek na mozek a zabraňuje poklesu rozumové aktivity, což se objevuje s věkem, říká odbornice na výživu. "Kromě toho zelenina obsahuje vitamín B a folát, který ovlivňuje zdraví srdce a také chrání před rakovinou."

• jedním z užitečných druhů ovoce a zeleniny jsou ty, které mají tmavě modrou a fialovou barvu. Patří sem tedy lilek, hrozny, fíky, borůvky a ostružiny 
  

• červené a oranžové plodiny, jako rajčata, mrkev, paprika, granátová jablka, dýně, pomeranče či meruňky. Jsou bohaté na karotenoidy, které chrání pokožku a oči. Zelené potraviny, tedy například kiwi, brokolice či petržel, jsou zase bohaté na vitamin C. 
  

• https://cz.sputniknews.com/svet/2020072012241737-vedci-odhalili-hlavni-mechanismy-starnuti/
  

• Výdaje na léčbu cukrovky 2. typu vlivem rostoucího počtu pacientů každoročně narůstají. V roce 2018 představovaly celkem 53 miliard Kč, predikce pro rok 2030 činí 63 miliard. Do rozpočtů se totiž nepromítají jen léčebné náklady, ale také výlohy za léčbu pozdních komplikací diabetu, hospitalizace pacientů i vyplácené invalidní důchody. 
• https://www.kurzy.cz/zpravy/551273-tempo-narustu-vydaju-na-lecbu-diabetiku-klesa-jejich-pocet-v-cr-roste-do-10-let-jich-bude-1-3/
  

15.5.2020 Telemedicína: Lékař 2.0. Jak technologie posouvají české zdravotnictví do onlinu

Na virtuální figuríně označuji, že mě píchá v pravém boku, vyťukávám, jak často a kde přesně mě bolí. Dostávám kontakt na několik vhodných lékařů. Vybírám si podle hodnocení a jejich služeb a kliknu. Doktor je okamžitě k dispozici. Může to být slepák? ptám se poněkud vystrašeně. Lékař mě uklidňuje a ptá se na další příznaky. Konzultace probíhá online. Po telefonu, formou videocallu nebo chatu.

Tak nějak funguje telemedicína. Tedy její základní forma, která se rozjíždí i v Česku. Online přístup do ordinací už umožňuje několik platforem. Moderní aplikaci teď spouští také český startup Doktor do kapsy. A její autoři směle tvrdí, že brzy dají uživatelům do ruky (i do kapsy) kompletní zdravotní hub. Online konzultace má být jen jednou z mnoha možností základní moderní péče. Podívejte se, jak technologie může změnit systém zamrzlý v minulém století.  

https://www.forbes.cz/lekar-2-0-jak-technologie-posouvaji-ceske-zdravotnictvi-do-onlinu/

14.5.2020 Výbor pro humánní léčivé přípravky (CHMP) Evropské agentury pro léčivé přípravky (EMA) doporučil rozšířit použití experimentálního léčivého přípravku remdesivir tak, aby bylo možné léčit více pacientů s těžkým onemocněním COVID-19. Aktualizovaná doporučení jsou založena na předběžných výsledcích studie NIAID-ACTT, které naznačují přínos remdesiviru při léčbě hospitalizovaných pacientů se závažným průběhem COVID-19. EMA v současné době tyto údaje vyhodnocuje v rámci průběžného přezkumu (tzv. rolling review) remdesiviru, který CHMP zahájil 30. 4. 2020. Tzv. rolling review je jedním z regulačních nástrojů, které má EMA k dispozici k urychlení hodnocení slibného léčivého přípravku před jeho registrací během mimořádné situace, jakou je i právě probíhající pandemie nemoci COVID-19. Tento postup znamená, že farmaceutické společnosti předkládají data EMA k vyhodnocení, jakmile jsou k dispozici, namísto předložení dat najednou, jak je obvyklé u běžné žádosti o registraci. Celé znění tiskové zprávy k průběžnému přezkumu EMA. 

https://www.ema.europa.eu/en/news/ema-starts-rolling-review-remdesivir-covid-19 

https://www.niaid.nih.gov/news-events/nih-clinical-trial-shows-remdesivir-accelerates-recovery-advanced-covid-19

Přestože remdesivir dosud není v EU registrován, tato doporučení umožní některým pacientům s těžkým průběhem COVID-19 přístup k tomuto léčivu v rámci národních programů pro použití neregistrovaného léčiva. EMA přitom i nadále vyhodnocuje data o jeho přínosech a rizicích. Po dokončení hodnocení vydá EMA stanovisko, na základě kterého může být vydáno Evropskou komisí rozhodnutí o registraci v EU.

https://www.idnes.cz/xman/rozhovory/doplnky-stravy-penco-jiri-sedlacek.A200224_164421_xman-rozhovory_rik?zdroj=patro_lidovky

Srovnání zemí podle výdajů na hlavu ukazuje, že i zde s více jak 10 000 dolary vedou Spojené státy, zatímco v Indii dosahuje částka asi 210 dolarů. U nás dosahují výdaje na zdravotní péči na obyvatele 3 058 dolarů a pohybujeme se tak na podobné úrovni, jako Korea, Španělsko, či Portugalsko 

https://www.patria.cz/zpravodajstvi/4392440/perly-tydne-ropa-opet-do-zaporu-navzdy-zmeneny-kapitalismus-a-u-nas-koprivnicka-anomalie.html

• "Na přírodní systémy je vyvíjeno příliš mnoho tlaků současně. To se musí nějak projevit. S přírodou jsme úzce propojeni, ať se nám to líbí nebo ne. Pokud se o ni nestaráme, nemůžeme se pak postarat ani o sebe. Naše populace spěje k 10 miliardám a my musíme začít přírodu chápat jako našeho nejsilnějšího spojence." 

16.1.2020 Záhadná epidemie zápalu plic, se kterou už více než měsíc bojují v Číně, se objevila v Japonsku, uvedl britský deník Daily Mail. Japonské ministerstvo zdravotnictví prohlásilo, že se nový koronavir objevil u přibližně třicetiletého muže z okolí Tokia, který nedávno v Číně pobýval. SARS se v jižní Číně objevil už v roce 2002, tehdy zemřelo na jeho následky více než 700 lidí v několika zemích a oblastech. více

5.1.2020 Epidemie neznámé formy zápalu plic, kterým se ve střední Číně v posledních týdnech nakazily desítky osob, není způsobena virem SARS, MERS ani ptačí chřipky. Podle agentury Reuters to dnes uvedly čínské zdravotnické úřady, které reagovaly na spekulace ze sociálních sítí o možném návratu nákazy SARS z let 2002-2003. (ČTK)

10.10.2019 Ve zdravotnictví bude v roce 2030 chybět 82 až 114 miliard korun, náklady na zdravotní péči se v tomto roce mohou vyšplhat na 528 až 600 miliard korun. Vyplývá to z propočtů Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) a Institutu ekonomických studií Univerzity Karlovy, které dnes zazněly v debatě pořádané Hospodářskou komorou ČR (ČTK) 

19.4.2019 Vědci z univerzity v izraelském Tel Avivu včera představili veřejnosti vzorový model kompletního srdce vytvořeného z kolagenu a dalších biologických molekul za pomoci 3D tiskárny. Podle nich se jedná o budoucnost léčby kardiovaskulárních chorob a prevence obranné reakce organismu po transplantaci.