Ringwoodit

Ringwoodit je průsvitný a dosud byl nalezen pouze ve formě zaoblených zrn do velikosti asi 100 mikrometrů a masivních minerálních agregátů . Ve své čisté formě je Ringwoodite bezbarvý. Může však také nabývat fialové, namodralé nebo kouřově šedé barvy prostřednictvím cizích příměsí.

  • Ringwoodit je druh olivínu, který vodu, přeměněnou obrovským tlakem na tzv. hydroxylový radikál, díky své výjimečné struktuře nasává jako houba. A kdybychom ji z ringwooditu, obsaženém v zemském plášti, mohli nějakým způsobem vodu "vymačkat", naplnila by veškeré světové oceány hned třikrát! 
  • Ringwoodit je po mineralogické stránce speciální forma olivínu (peridotu), jež se nachází v hloubkách od 410 do 660 kilometrů, tedy v oblasti přechodové zóny v zemském plášti. Co je ovšem zajímavé, vědci pomocí mnoha fyzikálních analýz vzorku zjistili, že 1,5% hmotnosti minerálu tvoří vázaná voda.  
  • Objev gargantuánských zásobáren vody v zemském plášti už teď mění náš pohled na to, jak vznikly pozemské oceány.
  • Dříve věda předpokládala, že vodu k nám "dolily" například i komety, dopadající na zemský povrch, nové poznatky rozšiřují dosavadní teorie o možnost, že voda oceány naplnila postupným prosakováním odspodu: obrovský tlak a teplota, panující v zemském plášti, ringwoodit taví a voda z něj uniká do vyšších vrstev planety 

Na základě rozboru minerálů, nalezených právě v meteoritech, se vědci už léta domnívali, že je v kamenných vrstvách zemského pláště zachycena voda, a že jí tam není vůbec málo. Nejnovější nálezy ale předčí veškerá očekávání. Vědci odhadují, že v hloubkách kolem 600 kilometrů existují enormní zásobárny vody, vázané v minerálu nazvaném ringwoodit. Ten jsme zatím znali jen z laboratoří, dokud jistá brazilská sopka v rámci erupce nevyplivla diamant, obsahující kromě dalších minerálů také ringwoodit stoprocentně přírodní. V podstatě takový bio-ringwoodit!

https://nedd.tiscali.cz/megaocean-v-zemskem-plasti-239581<br>

3.12.2020 Vědci objevili něco podivného. Pod Čínou se nachází mořské dno z tísíce kilometrů vzdáleného místa. Přestože se to nemusí zdát, kontinentální kůra je poměrně lehká a doslova se vznáší na mnohem hustších hmotách. Kontinenty se tak formují, lámou, ale nezanikají v zemské kůře. Na rozdíl od zemské kůry, která tvoří oceánské dno. Ta se noří hluboko do zemského pláště až do hloubek stovek kilometrů. Vědci nyní objevili v Číně část oceánské kůry, která kdysi tvořila dno Tichého

Dosud byla objevena část mořského dna v zemském plášti v maximální hloubce okolo 200 kilometrů. Část dna Tichého oceánu, které objevili pod Čínou, však klesá pod úhlem 25 stupňů až do hloubky více než 600 km pod zemským povrchem.

Vědci se v rámci nového výzkumu zaměřili na přechodovou zónu zemského pláště v hloubce až 600 kilometrů, kterou zkoumali pomocí více než 60 000 různých měření. Data čínsko-amerického týmu překvapivě odhalila, že pod územím severovýchodní Číny se v přechodné zóně zemského pláště nachází deska oceánské kůry, která kdysi tvořila dno Tichého oceánu.

Záhada čínských sopek

Seismická data odhalila v blízkosti desky také přítomnost taveniny, která způsobuje masivní uvolňování vody, kterou je deska nasáklá. Tato voda pod obrovským tlakem mění strukturu minerálů a dochází k jejich tavení, což vysvětluje také existenci sopek na čínsko-korejském pohraničí. Tyto sopky jsou totiž vzdálené od okraje litosferických desek nejméně tisíc kilometrů a vědci se domnívají, že vznikly právě díky přítomnosti taveniny.

https://veda.instory.cz/1472-vedci-objevili-neco-podivneho-pod-cinou-se-nachazi-morske-dno-z-tisice-kilometru-vzdaleneho-mista.html?

zobrazit více..
Loading...