Kapitalismus 21. století

Kapitalismus 21. století

Za TEZÍ: maximalizace krátkodobého zisku za jakoukoliv cenu bez ohledu na ztráty ve společnosti a v přírodě (tzv. ekonomika smrti, kapitalismus 21. století) stojí nobelista z roku 1976 Milton Friedman (1912 - 2006) - na těchto základech se vybudoval ekonomický systém, který nyní selhává, systém, který drancuje lidské zdroje a zdroje naší planety na kterých jsme závislí. Maximalizace zisku v byznysu je jenom to, jak realitu vnímáme, to není objektivní fakt. Jediné co je potřeba udělat, je změnit vnímání a říci NE! CÍLEM BYZNYSU JE TVOŘENÍ DLOUHODOBÝCH VÝHOD PRO všechny. Tím se tvoří ekonomika života. To je ekonomický systém založený na odstraňování znečištění, regeneraci zničené krajiny, využití nových technologií, recyklaci, využít slunce, větru a další možnosti. (3.9.2020 Perkins John)

  • Imperialismus (Technokracie) je nevyšší stádium kapitalismu, vládu od států přebírají globální technologické firmy.
  • Pravděpodobně ve 40 letech tohoto století dojde ke kolapsu kapitalismu 21. století (princip tohoto systému je založený na růstu, nebo udržitelném růstu na planetě s omezenými zdroji) díky vyčerpání přírodních zdrojů (spotřebováváme více než je schopna planeta obnovit).

Vzniká "Ekonomika digitálních platforem", nejhodnotnější komoditou světa se stávají právě osobní data, která se stávají kapry (s využitím dopaminové závislosti) ve "zlatém rybníku". Čeká nás nějaký nový vývojový střet civilizací po 500 letech (dobytí Mexika, získání zlata a stříbra, tyto komodity se stali hybatelem světové globalizace) působení kapitalismu? Budou osobní data novou rozbuškou (černou labutí) v tomto desetiletí?

  • Díky rozvoji "ekonomiky digitálních platforem", které aplikují nadnárodní technologické společnosti narůstá polarizace, důsledkem může být střet mezi státy a globálními technologickými společnosti. Jak zareaguje spotřebitel, na kterou stranu se přidá? Co tento střet způsobí? Co si o tom myslíte Vy?
  • Výkonová společnost, chceme být stále lepší a lepší, vzniká nezdravá soutěživost, člověk ne nedokonalý, nahradíme ho umělou inteligencí a algoritmy, vše kontrolujeme a řídíme, aby byl výkon ještě větší a dále rostl.
  • Čeká nás kontrolovaná společnost a přechod do Technokracie?
  • Doc. Ilona Švihlíková současný ekonomický model nazývá rentiérský kapitalismus.
  • Zainteresovaný kapitalismus.

Koronavirová krize (řešením je např. vršení dalších nesplatitelných dluhů) nám v nahotě ukazuje, že kapitalismus (nyní dekadentní poslední fáze - kapitalismus 21. století - triumf individuálního myšlení, peníze na prvním místě) je jako systém neudržitelný, selhává na různých úrovních je nahrazen imperialismem a následně ho čeká ho transformační kolaps! Nová společnost bude podobná "komunismu" s využitím i moderních technologií (robotizace, UI) ve prospěch člověka, (základem bude morálka, víra, soulad rozumu a emocí bez jejich potlačování, tedy vědomý člověk). 28.3.2020

Historické základy kapitalismu v Evropě

  • Dobytím Mexika před 500 roky začala globalizace a odstartoval kapitalismus (Evropu zaplavilo zlato a stříbro z Mexika). Konquista byla také zásadním příspěvkem k první globalizaci, vzniku jednotného trhu, vzestupu námořního obchodu a k nečekanému hospodářskému a mocenskému vzestupu západní Evropy. Na začátku 16. století totiž neměli Evropané za přepychové orientální zboží, koření, hedvábí nebo porcelán co jiného nabídnout. O jejich výrobky nebyl na východních trzích zájem.
  • Bez ohledu na sociální rozdíly drahé kovy z Nového světa umožnily Evropě jako celku žít nad poměry a investovat, což se ukázalo být rozhodují v konkurenci s ostatním světem (v letech 1550 až 1800 Mexiko a Jižní Amerika zajistily kolem 80 procent světové těžby stříbra a asi 70 procent světové těžby zlata).
  • Před půl tisíciletím se setkaly dva naprosto rozdílné světy (Španělé si mysleli, že do Mexika přicházejí šířit civilizaci a humanitu, opak byl ale pravdou), globalizace dodnes někomu bere a jiným dává.
  • Za prvních sto let španělské nadvlády (díky železu a střelnému prachu) tak Mexiko přišlo až o 90 % obyvatelstva (epidemie neštovic), jehož počet klesl z 22 až 25 milionů na dva až tři miliony.

Znaky a projevy kapitalismu 21. století

Jde o výkonovou společnost, která potřebuje neustále růst, to je parametr, kterému je vše podřízeno i za cenu ztráty lidství, posledním stádiem je Imperialismus.

  • Má základní zákon "HONBA ZA ZISKEM a NEKONEČNÝ RŮST", který se stal celosvětovou drogou a likviduje současnou civilizaci a Přírodu. Kapitalismus 21. století je zaslepen finančním ziskem a ostatní ho nezajímá, pokles biodiverzity (vytváření monopolu, bohaté elity, chudoby atd.) je důsledkem i lidské činnosti způsobené právě slepotou kapitalismu (důsledkem slepoty je náraz do překážky).
  • Toleruje Daňové ráje, brání zdanění neproduktivní činnosti (investice na burze, atd.), které ale současná politická elita díky např. "tlakům lobbistů", daňovým rájům, komplikovaným a děravým zákonům není schopna rychle a efektivně realizovat 
  • ZPŮSOB MYŠLENÍ, člověk je nedokonalý a proto musí být jeho řízení a kontrola nahrazena roboty a umělou inteligencí - " NADČLOVĚKEM" (digitální diktátor).
  • Kapitalismus 21. století je zaslepen finančním ziskem a ostatní je nezajímá, pokles biodiverzity je důsledkem i lidské činnosti způsobené právě slepotou kapitalismu (důsledkem slepoty je náraz do překážky).
  • Z POHLEDU KAPITALISMU 21. STOLETÍ NENÍ KLÍČOVÁ VODA, ALE LEVNÝ a dostupný ZDROJ ENERGIE, KTERÝ UMOŽNÍ MIMO JINÉ I LEVNÉ EFEKTIVNÍ ODSOLOVÁNÍ MOŘSKÉ VODY.
  • Pro současnou západní společnost jsou charakteristické tyto znaky: individualismus, spotřeba, žít na účet jiného, informace, udržitelný růst (zisku, nerovnováhy, dluhů, spotřeby, počtu chudých, moci atd.), bezohlednost k člověku a přírodě, rozklad morálky a rodinného modelu, růst byrokracie, ideologizace všeho a potlačování jiného názoru, neschopnost vytvořit dlouhodobé koncepce a neodpovědnosti za své činy.
  • Dluhy mají celoplanetární charakter a zejména u vyspělých západních zemí jsou nesplatitelné (zejména díky demografické křivce, modelu kapitalismu 21. století a nutnosti poklesu průmyslové produkce).
  • Neochota vyspělé "bohaté" západní civilizace platit vlastní finanční dluhy a dluhy vůči planetě Zemi, žene současnou civilizaci 21. století do kolapsu!
  • Nový obchodní model kapitalismu 21. století: mailová schránka zadarmo. cloud zadarmo, sociální síť zadarmo, wi-fi zadarmo.ne, není to zadarmo, je to naopak, my platíme informacemi o nás, které tyto společnosti o nás sbírají zdarma (my platíme a společnosti mají metadata zdarma).
  • Snižování diverzity všeho má celoplanetární charakter (růst globálních digitálních firem, koncentrace majetku, přerozdělení sfér vlivu na globální úrovni), která je důsledkem kapitalismu 21. století, důsledky vidíme v podobě klimatických změn na planetě.
  • Současné největší společnosti na planetě denně skupují (pohlcují) desítky až stovky společností (chtějí byt největší, nejmocnější) a stávají se nástrojem na ovládání všeho a všech (kontrolovaná společnost, která všechny vaše starosti a problémy vyřeší).
  • Používá tradiční lineární ekonomiku založenou na principu "vyrobit, použít a vyhodit" (nefunguje oběhového hospodářství neboli cirkulární ekonomika s udržitelným rozvojem), zboží se neopravuje, protože náhradní díly jsou drahé (mnohdy vyšší než samotný výrobek).
  • Chronická nadprodukce všeho (spotřební zboží, potraviny, automobily, oblečení, služby, technologie) na úkor člověka a Přírody (na dluh přírody), např. až 40 % potravin se vyhodí (Prof. Václav Smil).
  • KAPITALISMUS 21. století je pouze projevem ztráty diverzity (různosti) ve společnosti a ve vývojovém koloběhu lidské civilizace (vznik, růst a zánik), který čeká očistná metamorfóza a ta již začala koronavirovou krizí.
  • Globalizace, která mimo jiné rozšířila konzumní způsob života po celém světa a využívala levnou pracovní sílu na maximalizaci zisku globálních firem, se nyní transformuje do tzv. lokalizace s využitím moderních technologií a robotů (náhrada lidské práce), začíná proces deglobalizace (výroby zboží a produkce potravin) - programy, technologie, roboty a patenty však budou vlastnit globální firmy - tím se ještě zvýší koncentrace majetku (digitální technologie a roboti nejsou zdaněni, jako lidská práce) .
  • Hrneme problémy před sebou a čekáme až se to tzv. "ZADRHNE"!  
  • Směřujeme do Technokracie (vrcholná fáze kapitalismu, Imperialismus) s kontrolovanou společností a sociálním bonusem po Pádu světového měnového systému.
  • Rentiérský kapitalismus.
  • Digitální koncentrační tábory.
  • Úzká vládnoucí elita (v průběhu staletí se stále zmenšuje) ovládá masy (tato skupina se v průběhu staletí stále zvětšuje) prostřednictvím vlád jednotlivých národních států.

Jaké globální nástroje používá kapitalismus 21. století?

Současný svět je díky globalizaci natolik vzájemně provázaný, že jakékoliv obchodní sankce dolehnou postupně na obě strany. Způsoby jakých "vyspělý západní svět" používá v komunikaci s ostatními zeměmi jen dokazuje, že nedokáže a nechce najít dohodu na řešení současných problému. Za nejefektivnější nástroj považuje "silové řešení".

  • Obchodní sankce (Venezuela, Irán, Rusko, Severní Korea atd.).
  • Obchodní války (např. USA a Čína), důsledky této a dalších obchodních válek budou pro celou civilizaci, kalamita v lesích severní polokoule je pro nás zrcadlem pro stavu lidské civilizace, která je oslabená podobně jako stromy.
  • Obchodní špionáž a využívání mozkového potenciálu rozvojových zemí.
  • Ozbrojené zásahy v autoritářských režimech (Libye, Sýrie, Irák atd.) s cílem prosadit "západní demokratický ekosystém".
  • Propaganda, manipulace, rozklad hodnot a kultury jednotlivých civilizačních modelů.
  • Vývozní spotřební a dovozní výrobní a surovinový ekonomický kolonialismus , život na dluh včetně přírody.
  • Medicína založená na udržování nemocí (závislost na udržovacích lécích, neřeší se příčina nemocí).
  • Vlivové neziskové organizace.
  • Daňové ráje, daňové prázdniny, globální daňová optimalizace, státní podpora, dotace, které poskytují národní státy globálním korporacím.
  • Zákony na míru nadnárodních korporací.
  • Závislostní vztahy (moderní technologie, financování, peněžní systém, burza).
  • Konzum a život na dluh (blahobyt na úkor většinové populace, která je chudá).
  • Globalizace se transformuje na lokalizaci s využitím robotizace, umělé inteligence a moderních technologií.
  • Home office - (atomizace lidí) přechod do digitálního prostředí a virtuální reality, následovat bude Technokracie s kontrolovanou společností a digitální měnovou reformou.
  • Záporné úrokové sazbyNepodmíněný příjemKurzarbeit, Digitální bankovní identita, Satelitní internet.
  • Agenturní zaměstnanci (jiná forma švarcsystému).

Projevy krize kapitalismu 21. století, nástup Imperialismu

  • Eskalace (stupňování) a prodlužování obchodní války mezi Čínou a USA se stává dalším spouštěčem v řadě, který čeká na aktivaci v nastávajícím období (připravená sněhová koule) s důsledky pro světovou ekonomiku a planetu. Již nyní probíhá informační, kybernetická a další války, které mají za cíl změnit sféry vlivu.
  • Další růst dluhů, záporné úrokové sazby (plošná aplikace na firmy a fyzické osoby) a spotřeba.
  • Vrtulníkové penízeMMT, modern monetary theory.
  • Příchod krize spotřeby, spotřeba a zisk jsou hnacím motorem kapitalismu 21. století.
  • Vystoupení Velké Británie - Brexit (a postupně dalších států) z EU.
  • Snižující se výnosová křivka státních dluhopisů.
  • Krize demokracie (omezování svobod, potlačování jiných názorů, růst zákazů a nařízení).
  • Dynamický rozvoj a vznik technologických společností (tzv. star-upy, Dolaroví jednorožci), které nerealizují zisk a přesto mají miliardové tržní ocenění v USD na burze.
  • Rostoucí chudoba a střet mezi bohatými a chudými.
  • Celoplanetární pokračující negativní působení vůči Přírodě (spouštěčem je sucho - důsledkem nedostatek potravin, migrace a války o vodu a potraviny).
  • Vysávání ovládaných států (intelektuálně, surovinově, finančně, ve formě levné pracovní síly).
  • Politicky prosazovaná elektromobilita a její důsledky např. uhlíková daň a další.
  • Zneužití moderních technologií, UI a robotů na další omezení svobod člověka (proti člověku) a koncentraci majetku.
  • Zvyšování daní jako důsledek rostoucí byrokracie, korupce, složitosti a nákladnosti systému, další nekontrolovatelný růst počtu zákonů a nařízení. 
  • Virtuální realita, digitální diktátor a digitální koncentrační tábory.

Nová vlna kolonizace

technologický rozvoj, honba za ziskem, růst populaceKlimatické změny způsobují novou vlnu kolonizace. Nyní se jedná o tyto oblasti

  • Arktida, zdroje ropy, zemního plynu a rud a kontrolu nových námořních tras.
  • Měsíc (předpokládá se v průběhu dvacátých let 21. století, USA, Rusko, Čína, Indie) - kolonizace Měsíce a Vesmíru.
  • Asteroidy, těžba surovin.
  • Grónsko (USA se pokoušeli od Dánska získat již v 19. století a znovu ze strategických důvodů v roce 1946, když se rozbíhala studená válka, mají vedle tradičního Ruska i nečekaného rivala − Čínu, nyní se objevila nabídka znovu).
  • více

Čína chce realizovat Polární hedvábnou stezku (Arktida může být od roku 2045 v létě bez ledu), zkrátí námořní spojení ze Šanghaje do nizozemského Rotterdamu by trvalo o dvacet dní méně.

Kapitalismus 21. století vystihuje film" Země medu"

Film na elementárním příkladu předvádí neblahé důsledky chamtivosti kapitalistického systému. Drancování neprospívá nikomu.

Film se odehrává v hornaté krajině kdesi v Makedonii, kde osamoceně hospodaří "poslední chovatelka divokých včel v Evropě" Hatidze. Padesátnice s tureckými kořeny se kromě včel pečlivě stará také o svou nemohoucí matku. Její život probíhá v harmonii s přírodou; se včelami se Hatidze domlouvá tajuplnými popěvky a vždy jim nechá dostatek medu, tak aby byli všichni spokojeni. Občas vyrazí do města prodat svůj produkt, na nějž může být právem hrdá. Jednoho dne se však v jejím těsném sousedství usadí rodinka kočovných pastevců skotu. Tatík Hussein, jeho manželka Ljutvie a kupa jejich dětí jsou jako z divokých vajec, to však Hatidze nevadí a ráda se s nimi druží. Horší je, že se kočovníkům zalíbí její způsob výdělku. Vrhnou se sami na včelaření, ale nedbají přitom na Hatidziny rady. Nejenže jsou co chvíli zasaženi žihadlem, ale hlavně nedodržují zásadu neodebírat včelám moc medu - tlačí na ně totiž nenasytný odběratel, který požaduje vysoké dodávky. Husseinovy včely potom začnou napadat ty Hatidziny a je zle. Nakonec rozčarovaní kočovníci odjíždějí ze zplundrovaného kraje a Hatidze může jen doufat, že se jí znovu podaří nastolit rovnováhu.

Zdroj: https://www.lidovky.cz/kultura/neber-prilis-medu-vcele-se-odvdecis-festival-jeden-svet-uvede-i-dokument-zeme-medu.A200304_095630_ln_kultura_jto

Informace z tisku:

13.7.2021 Kapitalismus možná skutečně umírá. Nahradí ho technofeudalismus? Vše nasvědčuje tomu, že kapitalismus neskončí revolučním třeskem, ale evolučním skomíráním. Stejně tak jako sám postupně a skrytě vytlačoval feudalismus, až byla jednoho dne většina lidských vztahů založená na trhu a feudalismus byl smeten, je dnes opět kapitalismus svrháván novým ekonomickým režimem - technofeudalismem. Je to troufalé tvrzení, které navazuje na mnohé předpovědí o zániku kapitalismu ze strany levice. Tentokrát to ale může být pravda.

Signály jsou viditelné už nějakou dobu. Ceny dluhopisů a akcií, které by se měly pohybovat ostře opačnými směry, buď závratně rostou nebo klesají, ale vždy v jednom šiku. Podobně náklady na kapitál (návratnost očekávaná z vlastnictví cenného papíru) by měly s volatilitou klesat, místo toho ale rostou, protože budoucí výnosy jsou stále nejistější.

Snad nejvýraznější známka toho, že se děje něco vážného, se objevila 12. srpna loňského roku. Toho dne jsme se dozvěděli, že za prvních sedm měsíců roku 2020 se národní důchod Spojeného království propadl o více než 20 procent, což výrazně překonalo i ty nejhorší předpovědi. O několik minut později poskočila londýnská burza o více než 2 procenta. Nic podobného se nikdy nestalo. Finance se zcela oddělily od reálné ekonomiky.

Znamená však tento bezprecedentní vývoj doopravdy to, že už nežijeme v kapitalismu? Koneckonců kapitalismus prošel zásadními proměnami již dříve. Neměli bychom se jednoduše připravit na jeho nejnovější inkarnaci? Ne, nemyslím si. To, co zažíváme, není jen další metamorfóza kapitalismu. Je to něco hlubšího a znepokojivějšího.

Od pekaře a sládka k bankéřům

Ano, kapitalismus prošel od konce devatenáctého století nejméně dvěma extrémními proměnami. K první velké proměně - od konkurenční podoby k oligopolu - došlo při druhé průmyslové revoluci, kdy elektromagnetismus uvedl do života velké síťové korporace a megabanky nezbytné k jejich financování. Ford, Edison a Krupp nahradili v roli hlavních hybatelů dějin pekaře, sládka a řezníka, o nichž psával Adam Smith. Následný bouřlivý koloběh megadluhů a megavýnosů nakonec vedl k ekonomickému krachu v roce 1929, k New dealu a po druhé světové válce k brettonwoodskému systému, který svými omezeními v oblasti financí zajistil vzácné období stability.

Konec brettonwoodského měnového systému v roce 1971 odstartoval druhou transformaci kapitalismu. S rostoucím americkým obchodním deficitem, který se stal světovým poskytovatelem agregátní poptávky (nasával čistý vývoz Německa, Japonska a později i Číny), poháněly Spojené státy nejdynamičtější fázi globalizace kapitalismu, kdy se zisky Německa, Japonska a následně i Číny neustále vracely zpět na Wall Street a vše financovaly.

Aby však mohli sehrát svou roli, požadovali funkcionáři z Wall Street osvobození od všech omezení New dealu a Bretton Woodu. S deregulací se oligopolní kapitalismus postupně přeměnil ve financializovaný kapitalismus. Stejně jako Ford, Edison a Krupp nahradili Smithova pekaře, sládka a řezníka, novými protagonisty kapitalismu se staly bankovní korporace Goldman Sachs, JP Morgan a Lehman Brothers.

Ačkoli tyto radikální proměny měly závažné důsledky (velká hospodářská krize, druhá světová válka, Velká recese a dlouhá stagnace po roce 2009), hlavní rysy kapitalismu se nezměnily: zůstal systém poháněný soukromým ziskem nebo rentou.

Ano, přechod od Smithova k oligopolnímu kapitalismu nadměrně zvýšil zisky a umožnil konglomerátům využít své obrovské tržní síly (tj. nově nalezené svobody bez konkurence) k získání vysoké renty od spotřebitelů. Ano, Wall Street získával rentu od společnosti tržními formami loupeže za bílého dne. Nicméně jak oligopol, tak financializovaný kapitalismus byly poháněny soukromými zisky, které byly zvyšovány rentami získávanými prostřednictvím určitého trhu - trhu, který ovládaly například General Electric nebo Coca-Cola, případně trhu, jejž vykouzlil Goldman Sachs.

Všichni tvoříme kapitál zdarma

Po roce 2008 se ale vše změnilo. Od chvíle, kdy se centrální banky skupiny G7 v dubnu 2009 spojily, aby využily své kapacity pro tisk peněz k opětovnému rozběhnutí globálních financí, vznikla hluboká diskontinuita. Dnes je globální ekonomika poháněna neustálou tvorbou peněz centrálními bankami, nikoliv soukromým ziskem. Mezitím se získávání hodnoty stále více přesouvá z trhů na digitální platformy, jako jsou Facebook a Amazon, které již nefungují jako oligopolní firmy, ale spíše jako soukromá léna nebo panství.

To, že je ekonomický systém poháněn účetními bilancemi centrálních bank, a nikoli zisky, vysvětluje, co se stalo 12. srpna 2020. Když k finančníkům dorazila zmíněná chmurná zpráva, pomysleli si: "Skvělé! Bank of England v panice vytiskne ještě více liber a nasměruje je k nám. Je čas nakupovat akcie!" Na celém Západě tisknou centrální banky peníze, které finančníci půjčují korporacím, a ty za ně nakoupí své akcie (jejichž ceny se oddělily od zisků). Mezitím digitální platformy nahradily trhy v roli míst k získávání soukromého bohatství. Poprvé v historii produkuje téměř každý z nás zdarma akciový kapitál velkých korporací - a to tím, že nahrává něco na Facebook nebo někam jede podle Google Maps.

Není to samozřejmě tak, že by tradiční kapitalistická odvětví zmizela. Na počátku devatenáctého století také zůstalo mnoho feudálních vztahů zachováno, ale kapitalistické vztahy začaly převládat. I dnes zůstaly kapitalistické vztahy nedotčeny, ale začaly je předbíhat vztahy technofeudalistické.

Pokud mám pravdu, každý stimulační program musí být zároveň příliš velký i příliš malý. Žádná úroková sazba nebude nikdy v souladu s plnou zaměstnaností, aniž bychom se mohli vyhnout postupným bankrotům. A s politikou založenou na existenci tříd, v níž soupeří strany nakloněné kapitálu se stranami bližšími práci, je konec.

Kapitalismus skomírá a brzy může následovat velký třesk. Pokud ti, kdo jsou vystavení technofeudálnímu vykořisťování a paralyzujícím nerovnostem, najdou kolektivní hlas, bude jistě pořádně silný.

https://a2larm.cz/2021/07/kapitalismus-mozna-skutecne-umira-nahradi-ho-technofeudalismus/?

9.7.2020 Zatímco další vývoj koronavirové pandemie zůstává nadále zatížen významnou nejistotou, již nyní je zřejmé, že jedním z jejích makroekonomických důsledků bude prudký nárůst státního zadlužení. To se přitom bude týkat nejen fiskálně zodpovědných jako například Německa, které si to s dluhem 60 % HDP může dovolit, ale také Itálie a spol., u nichž dluhové břemeno významně přesahuje hranici 100 % HDP.

  • začíná se vážně diskutovat o možnosti mimořádné monetizace koronavirového dluhu, kdy by centrální banka pokryla dodatečné výdaje státního rozpočtu tiskem nových peněz. Rozdíl oproti dnešnímu QE je zásadní - centrální banka by nakupovala státní dluh napřímo (nikoli skrze sekundární trh) a hlavně by nikdy nevyžadovala jeho splacení.
  • Monetizace státního dluhu však rozhodně není bezproblémová a mezi ekonomy je všeobecně považována za absolutní tabu. Přímé financování státního rozpočtu mělo historicky za následek řadu hyperinflačních epizod, příkladem budiž Výmarská republika nebo Zimbabwe.
  • problematičtějším aspektem je legálnost monetizace dluhu - primární právo Evropské unie tuto operaci explicitně zakazuje, což má garantovat nezávislost centrální banky. Na druhou stranu, v průběhu euro krize a také v pozdějších letech to byla právě ECB, jež významně ohnula vlastní pravidla, aby pomohla nejvíce zadluženým státům a plnila roli věřitele poslední instance.
  • https://www.patria.cz/zpravodajstvi/4448458/Rozbresk-Svet-po-koronaviru---jak-se-vyporadat-s-monstroznimi-dluhy.html?utm_source=TOP_EVENTS&utm_medium=e-mail&utm_campaign=Trhy_data_vysledky_PD

24.4.2020 Investor a miliardář Leon Cooperman uvedl pro CNBC, že koronakrize "pravděpodobně" navždy změní kapitalismus a že bude nutné brzy zvýšit daně. "Když je vláda oslovená, aby vás ochránila, když jste dole, má všechna práva vás regulovat, když jste nahoře," řekl Cooperman. "Kapitalismus se tudíž změnil." země posouvá doleva a že daně budou muset růst bez ohledu na to, kdo v listopadu vyhraje prezidentské volby. "Rychle, pokud vyhraje Biden, pomalu, pokud vyhraje Trump, ale daně musí narůst (carry, daně z kapitálových výnosů, možnost zdarma přerolovat daň z prodeje nemovitostí, to vše bude muset být odstraněno, mimochodem navždy).

https://www.patria.cz/zpravodajstvi/4391615/miliardar-cooperman-koronakrize-navzdy-zmeni-kapitalismus-dane-musi-narust.html

2.3.2020 Investiční fond Breakthrough Energy Ventures, který řídí zakladatel Microsoftu Bill Gates, vložil spolu s dalšími investory dvacet milionů dolarů do newyorského start-upu C16 Biosciences. Ten vyvíjí ekologicky udržitelnou náhradu za palmový olej, píše agentura Bloomberg. Firma C16 Biosciences experimentuje s mikroby, kteří mění potravinové zbytky a vedlejší produkty průmyslové výroby na syntetickou kapalinu, která má svými vlastnostmi plně nahradit palmový olej. Investici společnost využije na nábor nových zaměstnanců a vývoj technologie, která umožní olej vyrábět ve větším měřítku.

Globální trh s palmovým olejem stále roste, jeho hodnota by příští rok měla dosáhnout 93 miliard dolarů, odhaduje společnosti Zion Market Research. Podle neziskové společnosti Palm Oil Investigations obsahuje palmový olej zhruba polovina průmyslově vyráběných potravin. Většina palmy olejné, z níž se olej získává, se pěstuje v tropech na plantážích, kvůli kterým dochází k masivnímu kácení lesů.

  • Breakthrough Energy Ventures investuje do společností, jejichž technologie nebo produkty mohou snížit světové emise skleníkových plynů. Do fondu vstoupili například zakladatel Amazonu Jeff Bezos, šéf Virgin Group Richard Branson nebo mediální magnát Michael Bloomberg.


Nastal čas na změnu?

Jak transformovat společnost?

více o souvislostech v knize: Zamyšlení a cesta z pohledu vědce a laika

zobrazit více..
Loading...