Doc. Mgr. Petr Pokorný Ph.D.

p>Doc. Mgr. Petr Pokorný, Ph.D., (*1972), významný český biolog, paleoekolog (historická ekoogie), vědec a vysokoškolský pedagog, vystudoval biologii na Přírodovědecké fakultě UK a Biologické fakultě JČU. V Centru pro teoretická studia, společném pracovišti UK a AV ČR, se zabývá kvartérní paleoekologií. Přednáší na Přírodovědecké fakultě UK. Ve své práci se věnuje vztahům mezi přírodními a kultuními (civilizačními) jevy a tomu, jak jejich vzájemná souhra tvoří "velké" ekologické dějiny naší planety. Spolupracuje s Prof. Miroslavem Bártou
  • zabývá se výzkumem pylové analýzy a díky tomu odhaluje minulost

Více

Zemědělství

Již před 12 000 roky bylo zemědělství na Předním východě (Izrael, Turecko) odkud se šíří do celého světa. Člověk cíleně konstruuje umělé ekosystémy (počátek zemědělství), které přišlo s výrazným oteplením v Holocénu (po skončení doby ledové)

  • do střední Evropy přišlo zemědělství před 7 500 roky (Neolit)
  • docházelo ke změně konektivity zvětšoval se vymýcený les a zvětšovalo se území, které bylo užíváno zemědělstvím
  • v první fázi byla zajištěna konektivita lesa (vymýcené plochy v rámci lesa) a následně došlo ke stavu, kdy les byl v menšině (bezlesí) a tvořil ostrůvky v obhospodařované krajině - dochází ke změně konektivity biotopů - to způsobilo zemědělství
  • zemědělství znamená usazení na místě bohatnutí, rozvoj a vznik měst
Město Uruk před cca 6 000 roky

Platí zejména pro Česko a střední Evropu (vliv člověka na lesní ekosystémy)

Jered Daimond (Kolaps)

Mluví o Mezopotámii a o jejím rozvoji a zániku (důsledek klimatických změn a zavlažování v zemědělství - došlo k zasolení půdy)

  • enviromentalistický pohled na zánik civilizací
  • zavlečené krysy zničily palmy, které byly důležité pro život obyvatel na Velikonočních ostrovech

Kolapsy složitých společností Joseph A. Tainter je názorově bližší P. Pokornému

  • technologie a inovace jsou řešením problémů v každé civilizaci

Nárůstem civilizace narůstá její složitost a to je paradoxní (například vznik písma, dlužní úpisy, rozvoj zavlažovacích prací atd.), technologie řeší problémy a sami zakládají nové problémy (roste komplexita a společnost se stane tak složitou a organizačně náročnou, je náchylná ke změnám vnitřním i vnějším, až zkolabuje), mandatorní výdaje přesahují zisk, systém se hroutí

Globální odlesnění, nejtmavší modrá byla před 5 000 roky používána pro zemědělské účely

Měřil se obsah metanu, intenzivní zemědělská činnost zvýšila pravděpodobně obsah metanu (protože s oteplením obsah metanu klesá, v meziledové době dochází k poklesu koncentrace metanu a měl by pokračovat, ale před 3 -4 000 začal postupně stoupat v mokřadech, kde se pěstovala rýže dochází ke vzniku metanu)

  • podle Ruddimana by měl antropocén z tohoto důvodu začínat před 4 000 roky
  • dnes podle výzkumu se však tento zvrat v produkci metanu nepřipisuje člověku

TERRA Preta

Amazónie (obraz poslední divočiny) je na mapě znázorněna jako divočina (světlá plocha), tato teorie padla s objevením úrodné půdy Terra Preta (Černá zem, Amazonská tmavá země, "Biochar" ), která je mnohem úrodnější než běžná amazonská půda

  • po odlesnění jsou z letadla vidět pozůstatky ohrazených areálů a zavlažovacích kanálů, cest a silnic
  • Terra preta (antropogenní půda, vytvořená lidmi) je v podstatě umělá velmi úrodná půda vytvořená zemědělci na velkých plochách Amazonie, a vyskytuje se zejména podél řek (Amazonka, Orinoka a další přítoky), jsou tam uměle navršené pahorky kvůli povodním, TP vznikala pálením a přenášením úrodné půdy a do půdy pro provzdušnění rozbíjeli keramiku
  • vysvětlil se jev hyperdominance užitkových stromů (je zde nápadně velký výskyt stromů s jedlými plody než se stromy s plody nejedlými), Amazonský prales je v podstatě zpustlým sadem (před 2 000 roky) - skončilo to kolem roku 1610 (kolonizace Jižní Ameriky a díky nemocím pomřelo místní obyvatelstvo) a od té doby zarůstá Amazónie druhotným pralesem (kolem roku 1610 začala Amazonie opět zarůstat a akumulovala CO2, bylo to potvrzeno i sondami v ledovcích)
  • Terra preta má rozlohu kumulovaně cca 155 000km2 a tvoří cca 3,2 % povodí Amazonky
  • Terra preta může mít výnosy až o 330 % větší oproti sousedním zeminám, mocnost vrstvy je cca 0,5-2m a má vysoký obsah uhlíku až do 150 g C / kg půdy (spalování dřeva bez přístupu vzduch-dřevěné uhlí), zatímco okolní půda má pouze 20-30 g C / kg, díky mocnosti úrodné vrstvy má schopnost regenerace a plodí stovky roků na rozdíl od ostatní půdy, které po vypálení je po 2-5 letech neplodná
  • Staří terra prety se odhaduje mezi 2 000 - 5000 roky, díky kolonizaci Jižní Ameriky  a šíření nemocí toto území postupně zarostlo po roce 1610 druhotným pralesem

Výskyt Terra preta (modré plochy, oranžová je typická amazonská neúrodná půda) v povodí Amazonky

https://instituteofintuition.com/terra-preta/ 

https://www.sciencemag.org/news/2014/01/searching-amazons-hidden-civilizations

https://resource.wur.nl/en/show/New-light-on-dark-earth.htm 


V Česku (střední Evropa ve středověku tzv. Medieval maximum) v průběhu 12 a 13. století dochází k velkému zlomu (největší změna doby poledové na našem území)

  • vzniká stát, města, kolonizují se původní lesní oblasti, zavádí se nové zemědělské technologie
  • největší rozmach zemědělství je v období baroka až do 19 století, kdy byla krajina nejvíce využívána a odlesněna člověkem (souvisí to i s průmyslovou revolucí)
  • 1790 James Watt Parní stroj počátek Antropocénu (průmyslová a zemědělská revoluce), začala se obdělávat, díky parním strojům, rozsáhlá území plání v USA, Jižní část Sibiře atd. Potom vznik hnojiv fosfáty, ledek, amoniak.
  • To následně v průběhu 100 roků umožnilo velké zrychlení "The great acceleration" v globálním měřítku po 2. světové válce, které je taženo populační explozí (díky příznivému počasí, vynálezům automobil, hnojiva, ropa, průmyslová výroba atd.)
  • vstup člověka na oběžnou dráhu a na Měsíc

Blíží se doba ledová?

Ano určitě přijde, navzdory současnému oteplování, protože jde o opakující se cyklus (střídají se doby ledové a meziledové), ale přesně neumíme určit kdy to bude (díky složitosti systémů, které to ovlivňují).

  • My směřujeme cyklicky do další doby ledové (jsme na prahu nebo již jsme v glaciálu a směřujeme do suchého období) 
zobrazit více..
Loading...