Mozek

Má hmotnost cca 1,5 kg, podobně jako mikrobiom, který má hmotnost 1,5 - 2kg. Lidský mozek má 85 až 100 miliard neuronů a milion miliard synapsí. Neurogeneze, obnova mozku, s sebou nese růst několika stovek neuronů denně. Nové neurony se začlení do mozku, aniž by nějak narušily jeho fungování a jeho "identitu". Mozek je tuhý, nevyvíjí žádný pohyb, spotřebovává více než 20 % glukózy v organismu a 20 % kyslíku přítomného v krvi. V mozku je namačkáno více než tři kilometry vláken, která spojují mozkové buňky mezi sebou a s orgány. Jde o dendrity a axony, podél nichž probíhají elektrické vzruchy důležité pro komunikaci. Každý neuron má několik dendritů, ale jen jeden axon, který může být dlouhý až jeden metr.

Oxytocin (hormon lásky a důvěry, vzniká v srdci, mozku atd.) snižuje úzkost a stres, reguluje naše společenské vazby a chování, zlepšuje paměť, emoční spojení a usnadňuje rozpoznávání emocí.  

Tři fáze vývoje mozku

V roce 1960 americký neurovědec Paul MacLean formuloval model tzv. trojjedinného mozku, který rozděluje mozek na tři rozdílné části. Tento model naznačuje, že mozek je organizován v hierarchii, která vychází z jednotlivých vývojových fází mozku. Tyto tři části jsou:

1. Plazí nebo primární mozek (mozkový kmen) - modrá (umožňuje rozeznávat známé věci od neznámých)

2. Savčí nebo emociální mozek (limbický systém) - žlutá, oranžová (emoce a učení, minulost, přítomnost a budoucnost jsou pro emociální mozek to samé)

3. Lidský mozek (neokortex) - cihlová (logika, uvažování, analýza a řešení problémů, řeč, porozumění, vytváření významů, síla vůle a moudrost)

Jednotlivé části se vyvíjely postupně evolucí. Mozkový kmen se vyvinul jako první a odpovídá za naše primární - instinktivní reakce. Nad mozkový kmen se vyvinul limbický systém, který ovládá naše emoce. Poslední vývojově nejmladší částí je neokortex, který je odpovědný za naše racionální myšlení.

Při různých aktivitách nebo situacích se aktivují různé části mozku. Když jsme v nebezpečí a musíme jednat rychle, abychom si zachránili život, tak se aktivuje plazí mozek a připraví tělo na reakci útok/útěk vyplavením stresových hormonů. Pokud sledujeme v televizi šokující zprávy nebo se k nám dostane nepříznivá informace, je stimulován limbický systém a uvolní druh chemických látek, který vytvoří v těle emoce. A konečně pokud řešíme úkoly, děláme rozhodnutí a nebo argumentujeme je aktivní neokortex bez zapojení dalších částí.

Moderní zobrazovací techniky, jako je magnetická rezonance, umožnily zkoumat, jak se chovají různé části mozku během různých zkušeností. Ukázalo se, že procesy, které v mozku probíhají, jsou velmi komplexní. Přesto koncept trojjediného mozku Paula MacLeana nám přes určité zjednodušení dokáže popsat, jak se mozek chová a jak to ovlivňuje naše pocity, myšlenky a chování. 

Plazí nebo primární mozek

Plazí mozek se nachází v zadní a dolní části mozku, která se nazývá mozkový kmen. Správné fungování této oblasti nám pomáhá detekovat a reagovat na nebezpečí. U plazů tato mozková struktura dominuje jejich chování jako je agrese, dominance, teritorialita a rituální námluvy. U lidí plazí mozek zahrnuje ochranu sebe, rodiny, majetku, fyzickou a sociální komunikaci, jako je podání ruky, pokývání hlavou nebo poklona. Na úplně základní úrovni nám mozkový kmen umožňuje rozeznávat známé věci od neznámých. Známe jsou většinou považovány za bezpečné a žádoucí, zatímco neznámé jsou považovány za podezřelé do té doby, dokud si je nezařadíme do kontextu, ve kterém se objevují.

Savčí nebo emociální mozek

Tato část mozku se také nazývá limbický systém. Obsahuje amygdalu a hypothalamus a její hlavní funkcí jsou emoce a učení. Rozvíjí se velice brzy po narození a reguluje motivaci a emoce spojené s krmením, rozmnožováním a navazováním vztahů. Limbický systém všechny vjemy označuje buď jako žádoucí (potěšení) a nebo jako nežádoucí (bolest/stres). Zajímavé je, že tato část mozku nedokáže pracovat s představou času a nedokáže aplikovat logiku. Minulost, přítomnost a budoucnost jsou pro emociální mozek to samé. To může vysvětlovat, proč vás váš pes vítá, jako kdyby jste byli pryč 30 let, i když jste odešli jen na 30 minut. A také to vysvětluje, proč traumatizovaní lidé jsou jakoby uvízlí v čase. Neuronové spoje v emociálním mozku jsou pod vlivem ranného stresu stále spojené a aktivují se stejně jako před 50ti lety, kdy k traumatu došlo. Uvíznutí v limbickém mozku je problematické, protože to není místo, kde by se mělo něco dlouhodobě uchovávat. Následkem tohoto stavu je, že mozek je přetížen, a aby zachoval přirozené funkce spojené s emociálním fungováním, musí pracovat déle a tvrději, což vede k rozvoji symptomů spojených s traumatickým stresem.

Lidský mozek

Mozkový neokortex je přední část mozku jedinečná primátům a je ještě více rozvinutá u lidí a je odpovědná za věci, které nás odlišují od zvířat jako logika, uvažování, analýza a řešení problémů, řeč, porozumění, vytváření významů, síla vůle a moudrost. Co se týká řešení traumatu, je potřeba přesunout nebo propojit emočně nabitý obsah z limbického systému do neokortexu, který má větší kapacitu k dlouhodobému uchování obsahu. Metaforicky řečeno během řešení traumatu se musí otevřít spojovací cesty mezi dvěma mozky, aby došlo k přenosu obsahu. Dokud k tomu nedojde, tak neokortex pro vyléčení traumatu se svými kognitivními funkcemi nic nedokáže udělat. Dobře to může ilustrovat snaha někomu, kdo je v těžké krizi, pomoci mu jeho stav rozmluvit prostřednictvím argumentů. Jedna ze známých psychoterapeutických metod - kognitivně behaviorální terapie, která se snaží působit na prefrontální oblasti mozku (logika, uvažování, představa času) není v řešení traumatu účinná.
Původní trauma, které zajišťuje přežití (ať už skutečné nebo domnělé), totiž vzniká v limbickém systému (útok, útěk, zamrznutí) a během tohoto stavu je prefrontální kortex "vypnutý". Což dává perfektní smysl - když na vás útočí tygr, nemá smysl nad něčím přemýšlet. Člověku v krizi nebo intezivní emoční nouzi tak nepomůže žádný argument.

Tři mozky v harmonii

Pro optimální duševní i tělesné zdraví je tedy nutné, aby všechny tři mozky pracovali společně v harmonii. K dosažení tohoto stavu nepotřebujete tým expertů, aby vám mozek seřídili. Teď se zastavte a zkuste se pomalu a zhluboka nadýchnout. Skvělé! Během pomalého a hlubokého nádechu se všechny tři mozky propojují. Hluboké dýchání tak může být považováno za celostní intervenci do mozku.

Moderní technologie a digitální dopamin

  • WI-FI, mobilní telefon ve spojení s Facebookem a dalšími sociálními sítě a technologie se stává drogou ("digitální dopamin") moderní informační společnosti, tohoto stavu je dosaženo stimulací dopaminu v mozku (vzniká pak závislost na této činnosti)
  • Mobilní telefon a připojení k internetu se stává nepostradatelným partnerem mladé generace, k životu téměř nic kromě jídla a pití nepotřebují
  • Nové technologie a mobilní telefony odcizují děti od rodičů, přestávají si rozumět, je narušen tradiční mezigenerační model učení a předávání zkušeností
  • Podle neurovědců nás chytré telefony dělají hloupějšími, méně sociálními, zapomnětlivějšími a náchylnějšími k závislosti, nespavosti a depresi. Navíc nám "kradou navigační schopnosti" (orientaci). Vědci však tvrdí, že chytré telefony působí obráceně, než si myslí rodiče (kteří chtějí, aby se jejich dítě rozvíjelo své tvůrčí dovednosti a učení). Namísto toho, aby nás chytré telefony činily chytřejšími, snižují naše kognitivní schopnosti, což lze dokázat výsledky měření a studií. "Věda předkládá mnoho důkazů o tom, že informace, které se naučíte na digitálním zařízení, se nezachovávají dobře a nepřenášejí se do skutečného světa,"
  • Chytré telefony a smartphony ovlivňují naši paměť a koncentraci, jsou také návykové, a to až do té míry, že by mohly být v tomto ohledu na úrovni drog (dopaminová závislost, stejná jako u hazardních her, alkoholu, drog i chytrého telefonu, jak dopaminová reakce klesá, musíte zvýšit množství, které potřebujete, abyste dosáhli stejného výsledku). Také jsou spojovány se sníženou sociální interakcí, nedostatečným spánkem, špatnou navigační schopností v reálném světě a depresemi.
  • Moderní technologie podporují u lidské populace například proces odlidštění a vzdalování se přírodě
  • Každodenní rozhodování postupně předáváme moderním technologiím, podobné je to i u našich smyslů, kde také nastupují nové aplikace, senzory a další vymoženosti techniky, dochází tak k zpohodlnění a zakrnění základních funkcí a smyslů člověka
  • V nejbližších letech budeme moci přímo přenášet naše myšlenky do počítače (propojení mozku a počítače) a tak budeme mít možnost ovládat život v digitálním ekosystému
  • S nástupem digitálních virtuálních států ("digitální feudalismus" monopol digitálních gigantů Facebook, Google, Amazon a Apple) roste riziko, kdy "jeden člověk" bude rozhodovat o algoritmech pro šifrovanou komunikaci určenou pro miliardy lidí (díky tomuto faktu se sníží rozmanitost a omezí konkurenční sociálním prostředí), hrozí také fakt, že tyto firmy jsou už nyní tak velké a vnitřně vzájemně provázané, že je nelze rozdělit (jsou tak velké, že nesmějí padnout), protože jejich rozdělením by stát přišel o velké příjmy a riskoval by jejich ztrátu pozic na globálním trhu (a to je také možná důvodem plánovaného scénáře přechodu do DVS)

Člověk umí žít (i myslet) s polovinou mozku

Jak je to možné? Mozek dovede po čase překonfigurovat sám sebe a přiřadit zbylým částem mozku úkoly oné ztracené poloviny. Pacient samozřejmě přijde o část vzpomínek a jiných schopností, rozhodně však nepůsobí jako někdo, kdo má polovinu hlavy "dutou". 

  • Co je ale patrné: Mozek po hemisférektomii mění architekturu na mikroskopické škále - zvětšení konektivitu.
  • Vyšší "hustota" nejmenších mozkových spojů je vlastně jedinou významnou odlišností, která podle studie odlišuje zkoumané pacienty od běžných mozků. 
  • Podpora vyšší konektivity by mohla pomoct i budoucím terapiím nejen lidí s hemisférektomií, ale i dalším lidem s jiným druhem mozkového poškození.

  • "Jakkoliv jsou pacienti, kteří dovedou žít s polovinou mozku, naprosto výjimeční, i malé poškození zbylé poloviny například vlivem mrtvice může být zcela zničující," upozorňuje Kliemannová. "Snažíme se proto pochopit principy reorganizace mozku. Na konci této cesty by mohly být i lepší strategie, jak pomoct lidem, jejichž mozek byl poškozen, anebo objevíme cesty, jak pomoct pacientům jinými cestami než pomocí hemisférektomie." více

Zdroj: https://www.cell.com/cell-reports/fulltext/S2211-1247(19)31381-6?

Jaké hormony produkuje mozek během spánku?

Během spánku se zvýší produkce celé řady důležitých hormonů. Melatonin vylučovaný šišinkou ovlivňuje spánkové vzorce. Když do očí přestane svítit slunce jeho produkce prudce vzrůstá a začneme se cítit ospalí. Naopak ráno první sluneční paprsky jeho produkci zastaví a spustí produkci kortizolu, který obnoví naší bdělost. Co s produkcí melatoninu udělá večerní koukání na televizi, počítač a nebo tablet není těžké si představit - vyzařují totiž modré světlo, kterou tvorbu melatoninu spolehlivě blokuje. Když zastavíte tvorbu melatoninu má to vliv na hypofýzu, která během spánku produkuje růstový hormon, který tělu pomáhá obnovit a opravit poškozené a vyčerpané tkáně.

https://www.superionherbs.cz/7-zasadnich-procesu-ktere-probihaji-kdyz-spite/?

20.12.2020 Hackněte si mozek, není to tak složité. Triky, jak na to, radí zakladatelé projektu Brain We Are

https://brainya.org/

 Biohacking je tady v Česku celkem nový pojem, ale jinak ve světě má bohatou historii. Co znamená? Má hodně výkladů podle toho, odkud se k němu dostanete. Pro mě osobně je to reakce na současný stav zdraví ve světě. Protože tady máme pandemii civilizačních onemocnění, jako je obezita, cukrovka, jako jsou neurodegenerativní onemocnění typu Alzheimerovy choroby a tak dále. A vědci všechny tyto nemoci studují a odhalují mechanismy v našem těle a právě biohacking těchto poznatků využívá. Takže už víme, že pro prevenci těchto nemocí je dobré zařadit pohyb, vyladit si cirkadiánní rytmy spánkem nebo můžeme začít s dechovými technikami. Není to všespásné, ale je to něco, co může zmírnit negativní vlivy okolního prostředí, které je v současnosti extrémní. 

Lidský mozek se svou strukturou nezměnil po desetitisíce let, ani naše tělo nevypadá jinak než před čtyřiceti tisíci lety. Náš mozek je ale plastický a "nasává" do sebe svoje okolní prostředí, takže se každá generace dokáže přizpůsobit těm nově nastalým podmínkám. Dneska se můžeme podívat na děti, které vyrůstaly v digitální době, a ty v deseti letech dokážou ovládat tablety, což už se starší generace kolem sedmdesáti let učí hůře. Když jste zmínila digitální revoluci, jak jsem řekl, ta evoluce biologická je velmi pomalá a mění se v řádu tisíců a milionů let, ale ta evoluce technologická přišla v tomto měřítku poměrně nedávno, ať už revoluce zemědělská, průmyslová, digitální, a posouvá naše prostředí velmi rychle kupředu. Takže ta biologická evoluce, což jsme my lidé, náš mozek, myšlení, pokulhává za tou technologickou, které jsme teď svědky. A proto se zabýváme právě brainhackingem a snažíme se vytvořit nástroje, díky kterým na nás nebudou mít technologie tak negativní dopad. V našem mozku jsou hodně staré a zajeté mechanismy odměny a závislostí a přesně na ty cílí společnost kolem nás, především v tom digitálním prostoru. 

Meditace je taková posilovna pro mozek, kdy máme šanci reflektovat, co se nám v hlavě děje. Takže v situaci, kterou Vojta popsal, máme tendenci uvědomit si ten moment, protože jsme si ty mozkové struktury vytrénovali tak, že nám vytvoří jakýsi mentální prostor, že počkají s tou reakcí, že nebudou reagovat hned. A my si najednou v tom prostoru, který se nám tam vytvořil, můžeme tu reakci vybrat. Protože tam nefunguje ta přímá linka emoce-reakce. A to mi připadá neskutečné rozšíření možností v tom světě.

A co dělá meditace například konkrétně? Dělaly se studie na lidech, kteří byli vystaveni nějakému traumatickému stresu, a vědci porovnávali skupinu, která meditovala, a skupinu, která ne. Zajímavé bylo, co se dělo, když měřili emoční vypětí. Ti, kteří nemeditovali, byli relativně méně vystresovaní, ale zato se v nich ten stres udržel dlouhodobě, takže se nebyli schopni rychle uklidnit na základní úroveň. Kdežto ti meditující - protože meditace poskytuje různý vhled, "nacítění se" na emoce, takže je člověk i citlivější - tu reakci měli daleko vyšší, takže stres v nich probudil daleko silnější emoce, ale oni byli schopní se daleko efektivněji uklidnit a dostat na tu základní úroveň. Takže se v jejich těle už neproháněl ten chronický stres, který pak souvisí s různými nemocemi a zánětlivostí.  

https://domaci.ihned.cz/c1-66855180-hacknete-si-mozek-neni-to-tak-slozite-triky-jak-na-to-radi-zakladatele-projektu-brain-we-are

zobrazit více..
Loading...