Zalesňování

Možnou variantou pro řešení klimatických změn jsou nové návrhy vědců v podobě zalesňování, (lesy dokáží snížit teplotu okolního vzduchu, snižují vysychání půdy, produkují kyslík a snižují CO2), jde o řešení anebo zmírnění klimatických změn? Nebo se jedná o pouze počítačový model, který řeší pouze omezená kritéria (les je živý dynamicky provázaný ekosystém s biliony vzájemných vazeb fauny a flory) místo celého ekosystému? Je zalesňování zásadním krokem, jak snížit produkci skleníkových plynů? Kolik máme na realizaci této varianty času, abychom efektivně omezili a zmírnily dopady klimatických změn? Jsou vyřešeny základní parametry zalesňování (existují studie proveditelnosti a souhlasu jednotlivých dotčených zemí) např. legislativa, politická vůle dotčených států (chtějí to také místní obyvatelé), vlastnictví půdy, následná péče a údržba, financování, časový faktor, kvalita půdy, dostatek vody, (máme dostatek vhodných stromů a keřů pro jednotlivá klimatická pásma) atd. z pohledu Česka a celé planety?

Německo, podobně jako Česko přitom bojuje především se zkázou lesů, uměle vysázených v 19. století. Už v době napoleonských válek (1803 -1815) bylo totiž podle odborníků území dnešního Německa prakticky odlesněné, protože dřevo se ve velkém používalo jako topivo a stavební materiál.

Zalesňování, stručné informace:

  • Obnova lesů je dlouhodobý a nákladný proces, který vlivem prohlubujícího se sucha a narušeného lesního ekosystému (les je tvořený z přirozené obnovy lesa, nikoli z výsadeb a odumřelé stromy jsou zdrojem živin, které strom vytahuje z půdy jedno či více století, a jakmile odumře, vrací je zpět) nemusí být moc úspěšný (příroda je nejlepším hospodářem a má své přirozené postupy)!
  • Masové zalesňování (nové lesní monokultury, sázené ve stejném čase do mrtvé půdy bez žvin, protože byl narušen přirozený koloběh živin a dalších faktorů), byť v dobrém úmyslu může napáchat více škody než užitku, kdy se „kozel může stát zahradníkem“. Pochopili jsme plně příčiny současného stavu lesů, jsou příčinou pouze sucho a kůrovec?
  • Klíčovou složkou při zalesňování je i půdní mikrobiom (houby, bakterie, mykorhiza, živá biosložka v půdě) bez kterého by tento záměr nebyl dlouhodobě životaschopný (nelze tedy pouze vysázet velký počet stromů, ale klíčové je, aby půda a v ní vysázené stromy byli ve vzájemné homeostáze s Přírodou, jejími cykly a celým ekosystémem, půda musí obsahovat život (mikroorganismy), který je v symbióze s vysazovanými stromy, mrtvá půda znamená postupné odumírání a smrt pro mladé stromky. Jak vrátíme do lesa lesní stařešiny a ducha lesa?
  • Skladba nově vysazovaných dřevin by měla brát ohled na lokalitu, klimatické, hydrologické, a další podmínky, ale také díky suchu, preferovat druhy s hloubkovými kořeny (např. kulový kořen), nebo také často opomíjené třešně, hrušky, jeřáby ptačí i břeky na zvýšení biodiverzity v souladu komplexním ekosystémem.
  • Nově vysazované stromky jsou vystaveny extrémním teplotám v létě (až 60 °C), suchu a v zimě holomrazům, tyto teplotní extrémy dále zhoršují či znemožňují jejich přirozený růst (přirozený růst je také omezován travinami, které rychle během několika roků obsazují uvolněné místo na vykácených plochách a malé stromky doslova zadusí). Potom na vykácených plochách vznikají tzv. „tepelné ostrovy“, které ještě více vysušují okolní prostředí, narušují přirozený malý koloběh vody a vytváří území podobné savaně
  • Pokud se naplní černý scénář můžeme přijít o polovinu z tří milionů hektarů lesů (pro obnovu budeme potřebovat cca 15-20 miliard sazenic stromků zejména listnatých stromů, obnova 1 ha lesa vyjde na cca 130 000kč)
  • Pro nově vysázené, zejména listnaté stromky (bříza, dub, buk, osika, jeřáb, olše, topol atd.), je největším nebezpečím, kromě sucha přemnožená zvěř, pro kterou je to vítaná pochoutka
  • Vzhledem k rozsahu (Česko a okolní státy) kalamity a její další eskalace v dalších letech hrozí nedostatek pestré skladby sazenic listnatých stromků (dub, buk, olše, bříza, javor, třešeň, topol, jeřáb) a také chybí dostatečná těžební kapacita. Důsledkem tohoto stavu bude za cca 5 roků extrémní nedostatek dřeva pro průmysl
  • Lesy žily desítky roků na dluh, protože jen podnik Lesy ČR za posledních 6 let odvedl do pokladny státu cca 36 miliard korun, les se stal pouze hospodářským prostorem s cílem maximálního zisku
  • V roce 2018 si kůrovcová kalamita vyžádala daň v podobě 50 000 hektarů lesa, letošní odhady se pohybují 10krát větší, to je cca 500 000 hektarů a jak to bude v roce 2020 a 2021, budeme mít (zůstanou nám po kalamitě) ještě lesy v nadmořské výšce pod 700 m
  • Podle odhadů Lesnické výzvy, jak jsem si v únoru přečetl v novinách, mohou v budoucnu přesáhnout škody na smrkových porostech kvůli kůrovci jenom v ceně dříví 500 miliard korun a letošní škody se odhadují na 30 miliard korun (dotacemi a dalšími kompenzacemi pokryje stát pouze necelou desetinu napáchaných škod)
  • Kůrovec a další škůdci napadají oslabené stromy (tzv. „lesní policie, přirozená regulace v ekosystému), je pro nás pouze signálem, v jaké stavu jsou naše hospodářské lesy, kde člověk vychýlil přírodní rovnováhu (husté jehličnaté monokultury a produkce emisí) a tím les oslabil, přidalo se se sucho a rozmnožili se škůdci
  • Těžební kapacity (a další navazující oblasti v koloběhu zpracování a výroby) jsou nastaveny v Evropě na smrk, současná změna výsadby stromů si vyžádá zásadní změny ve zpracovatelském, těžebním a výrobním průmyslu v minimálně celé Evropě.

Zdravá půda je tak mnohdy výrazně důležitějším úložištěm uhlíku než vegetace. Přičemž platí, že zdravá půda zadržuje uhlíku výrazně více, než půda poškozená nevhodným hospodařením, v porovnání s jinými ochranářskými aktivitami, jako je například sázení stromů, náprava degradované půdy ve zdravou zatím hodně podceňovaná. Přírodní louka na dobré a zdravé půdě je určitě lepší než hospodářská smrčina na půdě degradované a vyšeptalé, Dlouhodobě kvalitní les na většině míst kvalitu půdy vylepšuje, zatímco intenzívní využívání polí a pastvin vede k degradaci půd. Nejde jenom o chemizaci, ale často zejména o využití či odnášení organické hmoty a používání minerálních hnojiv,

Houby saprotrofní (bedly, václavky nebo žampiony), které získávají živiny čistě jen rozkladem mrtvé organické hmoty (stromů, listů atd.) a k tvorbě plodnic v zásadě potřebují pouze dostatečnou vlhkost a nejsou vázány na zdravou hostitelskou rostlinu. Díky vyšším teplotám jsou schopné fungovat i v zimě. Jsou aktivní i přes zimní období a v dnešní době tvoří plodnice třeba už v květnu, červnu, to se dřív vůbec nedělo.

Mykorhizní houby (hřiby, muchomůrky, holubinky, ryzce, lišky atd.) tvoří symbiózu s kořeny rostlin, stromů a jsou schopny růst v relativně úzkém rozmezí teplot (cca 5°C a jsou náchylné na změnu prostředí) a nejsou schopny existovat bez ní existovat. Houba stromu dodává vodu a živiny, které jsou v půdě – dusík, fosfor a minerály. A naopak strom produkuje uhlíkaté látky, tedy cukry, kterými zásobuje tyto houby. Ty tedy bez svého hostitele vůbec nejsou schopny růst.

  • Houby rozšiřují pomocí spor, které se velice dobře šíří a současně šíření spórů působí na malý vodní cyklus

Vlivem odlesňování totiž dochází k odumírání těchto mykorhizních sítí (funguje jako kanál pro sdílení živin a informací mezi stromy a dalšími rostlinami), navíc kvůli rostoucí globální teplotě začínají tropické houby nahrazovat své v ukládání uhlíku schopnější severské kolegyně (ektomykorhiza)..

  • Zatímco diverzita rostlin a živočichů dosahuje nejvyšších hodnot v tropech, naopak nejvyšší hodnoty houbové diverzity byly zaznamenány v temperátních oblastech severní polokoule. Potenciální změny klimatu mohou negativně ovlivnit výskyt mykorhizní hub (soucitlivější na změnu klimatu), které usnadňují život rostlinám, zatímco patogenní druhy, které stejné rostliny napadají, budou ovlivněny méně. (Mgr. Petr Kohout)

Zajímavost: Velryby podporují růst fytoplanktonu (který se živí výkaly a močí velryb), který pohlcuje až 50 % veškerého uhlíku vyprodukovaného na Zemi. Zvýšení produkce fytoplanktonu o 1 % pak ve schopnosti uložit uhlík znamená ekvivalent dvou miliard dospělých stromů. Pokud by se populace velryb (v roce 2019 to bylo cca 1,3 milionu) vrátila na hodnoty před jejich masivním odlovem (zejména v 18. a 19. století) na 4 až 5 milionů, zvýší se tím výrazně množství fytoplanktonu. Objem CO2 odbouraného těmito organismy by dosáhl 1,7 miliardy tun.

  • Odhaduje se, že v zóně soumraku se akumuluje 2 až 6 miliard metrických tun uhlíku je každoročně. Ve srovnání s tím největší dešťový prales na světě nasává ročně jen asi 544 milionů metrických tun uhlíku - pět procent ročních 10 miliard metrických tun emisí uhlíku na světě, podle vědců z oceánografického ústavu Woods Hole (WHOI)

Divoký les a jeho pozůstatky na Šumavě

Výzkumníci (odborníci z Výzkumného ústavu Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, VÚKOZ) potvrdili existenci rozptýlených starých pralesovitých porostů (patřily do pásu smíšených smrko-jedlo-bukových lesů, ne k horským smrčinám) na desítkách zkoumaných ploch hospodářských lesů na území Chráněné krajinné oblasti Šumava.

  • V celé třetině zkoumaných porostů rostou potomci původních pralesů staří 200 až 450 let
  • Ve zkoumaných lesích je více generačních skupin. Bylo zjištěno, že 84 % z nich pochází z přirozené obnovy lesa, nikoli z výsadeb (jsou pokračovateli původních divokých lesů)
  • Některé procesy, které hospodář v lese často považuje za nežádoucí (např. vyvracení stromů) nebo dokonce škodlivé (např. napadení stromů kůrovcem) patří k „metabolismu“ horského pralesa
  • Půda v pralesích je až překvapivě v pohybu, je neustále hnětena působením stromů, a to ji omlazuje. Odumřelé stromy, ať stojící nebo ležící, jsou zdrojem živin, které strom vytahuje z půdy jedno či více století, a jakmile odumře, vrací je zpět
  • Pokud těžíme stromy dříve, než je vyvrátil vítr nebo se samy zlomí, zjednodušujeme a svým způsobem i znehybňujeme půdu v lese
  • Odvážíme-li z lesa celé generace stromů, půdu dlouhodobě ochuzujeme a měníme její schopnost zadržovat a vsakovat vodu
  • Odborníci přitom zjistili, že na zkoumaných plochách je podobná hustota vývratů a podobná pestrost půd, jako v Boubínském pralese
  • Čím silnější je pralesní kontinuita, tím více cenných druhů hub, mechů, měkkýšů i brouků v něm lze nalézt. Odvážením veškerého dřeva z lesa a zjednodušením jeho struktury jsme nevyhnutelně ochudili pestrost stanovišť pro nejrůznější organismy a tím jsme přímo snížili jejich výskyt
  • Nejde přitom jen o druhovou pestrost ale zejména o zastoupení vzácnějších druhů, ukazujících na dlouhodobou zachovalost lesního prostředí
  • Skutečně pralesní druhy mechorostů přežily jen tam, kde prales nebyl nikdy zcela vytěžen. Tam, kde došlo k delšímu přerušení pralesní kontinuity některé druhy hub nebo kupříkladu mechorostů zcela zmizely
  • více divoká příroda

Kůrovcová kalamita

kůrovcová kalamita nám zrcadlí stav lidstva na planetě a jasně nám ukazuje stav ve kterém se nacházíme

Některé příčiny kůrovcové kalamity

  • Lesní monokultury (ztráta přirozené diverzity lesa a krajiny), hospodářské lesy s orientací na zisk, před dlouhodobými procesy v celém ekosystému
  • Snížení schopnosti zadržování vody v krajině (půdě)
  • Odvodnění lesů a rostoucí počet obslužných komunikací (zpevněných i nezpevněných) v lese
  • Nedostatek vody a živin v půdě (i díky nefunkční mykorhize) oslabuje obranyschopnost stromů
  • Vyčerpání půdy, žití na dluh, je narušem přirozený koloběh dřeva -  3 vývojové stádia (dorůstaní, optimum a rozpad), pád jednoho stromu v přírodním lese znamená začátek nebo je podmínkou života nového stromu
  • Narušená diverzity fauny a flóry
  • Eroze půdy (vodní, větná)
  • Narušení malého a velkého vodního cyklu (koloběh vody)
  • Klimatické změny (sucho) a změna v distribuci srážek
  • Posun klimatického pásma o cca 1000km směrem k severu
  • Zvýšený elektrosmog vysílačů, které od roku 2015 znásobil (cca 3 x)
  • Narušená mykorhiza - symbiotický rovnovážný vztah mezi půdními houbami (houby hledají pro rostlinu výživné soli, minerální soli a vodu) a kořeny rostlin (produkují potřebný cukr pro houby), v poslední době se ukazuje, že 70 - 95 % všech rostlin je mykorhizních, proto má mykorhiza zásadní vliv na život a výživu rostlin. V divokém lese mají stromy větší odolnost proti suchu, mrazu, toxickým látkám, podporuje jejich růst a plodnost, zejména proto, že rostlina díky houbám využívá větší plochu půdy až 1000 x. Díky výraznému oteplení dochází k narušení mykorhizní symbiózu hub a stromu (mykorhiza je čitlivá na změny teplot) a tím oslabení stromů (nedostatek vody a živin, snížil se dosah kořenů díky odumření hub)
  • Narušen duch lesa (tzv. mateřský strom), princip a funkce lesních stařešinů ("Mateřský strom", který je informačním a energetický zdrojem lesního ekosystému, který zajišťuje koloběh moudrosti, vody, uhlíku, dalších živin atd.)

21.12.2019 Projekt Flash Forest, který využívá okročilou technologii (drony), software a poznatky ekologických věd k urychlení tradičního sázení stromů (je to až 10 x rychlejší něž tradičním způsobem prostřednictvím lidské práce) s pomocí speciálně upravených dronů, které mají kontejnery pro semenáčky s metodou zrychlení procesu klíčení semen lesních stromů. Cílem týmu Flash Forest je vysadit do roku 2028 celkem miliardu stromů, čímž chtějí přispět ke snahám o zmírnění následků emisí oxidu uhličitého.

více o souvislostech v knize: Cesta v desetiletí metamorfózy z pohledu laika

více o souvislostech v knize: Zamyšlení a cesta z pohledu vědce a laika

Loading...