Energie

p>Současný trend v energetické koncepci v EU směřuje k obnovitelným energiím s postupným opouštěním energie z fosilních paliv a jádra.

Ceny silové elektřiny na trzích letí od počátku roku 2018 strmě vzhůru. Tak drahá, jako je nyní, byla naposledy na podzim 2012. na poslední rok (2018) vzrostla cena 1 MWh ze 34,1 euro na 45,9 euro, přičemž v závěru 2018 roku se cena 1 MWh dostala až na úroveň 56,7 euro. Jedna megawatthodina v roce 2008 stála 90 eur (1.7.2008), naopak na jaře 2016 stála něco přes 20 eur (min. 21,47 eur), následně ale podražila až o 150 %. V roce 2019 se sice cena stabilizovala okolo 50 eur za megawatthodinu, předpokládá se další růst vzhledem ke změně energetického mixu v Evropě.

  • Fotovoltaiku s bateriemi lze pořídit od 100 tisíc, to sníží platbu za elektřinu až o 80%, systém vydrží fungovat nejméně 15 let, pak sice trochu klesá jeho účinnost, ale ještě dalších pět let by měl pracovat, více

Díky sníženému průtoku vody v řekách se v letních měsících snižuje výroba elektrické energie v jaderných a vodních elektrárnách (v některých zemích i uhelných elektráren), které vyrovnávají v letních měsících rychlé výkyvy v toku zelené elektrické energie. Sucho tak může zásadně změnit strategické energetické plány (roste riziko výpadku elektřiny, blackout), pokud bude trvat sucho i v dalších letech, bude se problém s vynuceným odstavením energetických výrobních bloků stupňovat (porostou extrémy, omezování odběru elektřiny nebo blackouty)

  • Nejsilnější závislost na vodě se týká právě tří typů elektráren, na kterých je česká energetika historicky založena - uhelných, jaderných a vodních.

Srovnání cen energie 2019 (na kolik vyjde elektřina z jednotlivých zdrojů)

  • 48,8 eur/MWh je aktuální cena elektřiny na pražské burze
  • 160,2 eur/MWh je nejnižší cena elektřiny, aby se podle studie Lazardu nová jaderná elektrárna zaplatila sama bez subvenci (záleží na pořizovací ceně elektrárny)
  • 135 eur/MWh je nejnižší cena elektřiny ze střešních panelů na rodinných domech
  • 14,7 eur/MWh elektřina ze slunce je výrazně levnější než z jádra. Letos v létě vysoutěžila sluneční elektrárna v Portugalsku garantovanou výkupní cenu 14,7 eura za megawatthodinu (asi 370 Kč/MWh). Jedná se o evropský rekord, podle kritiků se ale takový projekt nemůže nikdy zaplatit. 
  • 500 eur/MWh (v přepočtu cca 13 tisíc Kč) je výkupní cena, kterou mají od státu na dvě desítky let garantovanou tuzemské soláry postavené v roce 2010. Šlo o poslední rok s takto štědrou podporou. Znamená to, že Česko každoročně dotuje elektřinu ze slunce zhruba 25 miliardami korun více

22% energie z obnovitelných zdrojů chce mít česká vláda v roce 2030. Podle Komory obnovitelných zdrojů energie by ovšem země mohla za podobné investice snadno dosáhnout na 24 procent. Víc chce po Česku i Evropská komise. Náklady 100 - 600 miliard kč


Mapa přenosové soustavy Slovensko a Česko

Energetika v Evropské unii:

Do roku 2030 bude muset být v rámci Evropské unie produkováno 32 procent elektřiny prostřednictvím obnovitelných zdrojů, což například pro výrobu elektřiny v České republice je značně ambiciózní (ekonomicky špatně návratný) plán, který si vyžádá masivní investice s dopady na koncovou cenu elektřiny.  

Pokud se Němcům povede Energiewende, bude tento model inspirací pro celý svět (nevím, ale jestli si to budou moci ostatní země dovolit a zda budou mít Baltické moře)

  • Polsko bude v roce 2030 muset dovážet 20 procent elektrické energie, na dovoz velkého objemu elektrické energie budou spoléhat i Němci. 
  • Německu je ale strategie jasná: plyn má pomoci rychle nahradit jaderné a uhelné kapacity. Plánují, že do konce rok 2022 uzavřou všechny uhelné a jaderné elektrárny

Podle Ing. Dany Drábové je zatím cesta v Energetice v kombinaci vylepšených jaderných technologií a obnovitelných zdrojů.

Jaderná energetika to de facto ryze přírodní zdroj. Život na zemi by nefungoval bez jaderné fúze na Slunci, která je základem veškeré energie na naší planetě. Pokud by se nám podařilo ještě více pohnout s technologií jádra a zkombinovat ji s využíváním obnovitelných zdrojů, bylo by to podle mého názoru zatím ideální řešení.

Uhelné elektrárny už nemá deset evropských států, další země jejich odstavení plánují nebo o něm uvažují. Podle IETA už uhelné zdroje neprovozuje Belgie, Estonsko, Island, Kypr, Litva, Lotyško, Lucembursko, Malta, Švýcarsko a Norsko

Nová šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová prosazuje tzv. Evropský zelený úděl (European Green Deal), 40 % snížení emisí do roku 2030 považuje za nedostatečné a zdůrazňuje 

  • dekarbonizace a decentralizace zdrojů
  • EU je nyní ve sporu, zda je jaderná energie  čistá nebo nikoliv
  • elektřina se podílí cca 20% na celkovém podílu produkce skleníkových plynů
  • opouštění jaderných zdrojů (zejména Jižní Německo, jsou ochotni si i připlatit, protože 65% populace se jádra bojí), jsou odstavovány uhelné elektrárny v Porúří
  • dále implementace nové evropské legislativy směřující k tvorbě jednotného evropského vnitřního trhu s elektřinou, který nebude kopírovat státní hranice.
  • energetickému mixu se bude muset přizpůsobit energetická soustava, např. podle Frankfurter Allgemeine Zeitung přijde Německo adaptace přenosových soustav na novou energetiku na závratných 130 miliard eur, tedy na více než tři biliony korun
  • Nizozemské úřady a švédská firma Vattenfall potvrdily dohodu o stavbě obřího větrného parku, který se zcela obejde bez finančních dotací (2019). 
  • Norsko generuje 95 % elektrické energie z obnovitelných zdrojů a jeho industrializace stála na vodních elektrárnách.  
  • Energetické koncepce v Německu (uzavření jaderných elektráren v roce 2022) - ohrožuje průmysl a elektromobilitu
  • Švýcarsko a Rakousko, země dovážející elektřinu z Německa, začínají vážně řešit otázku negativního dopadu přechodu Německa k obnovitelným zdrojům energií (růst ceny o 4-10%, nedostatek elektrické energie, přechodně přetížená sít) 

V roce 2019 přitom z jádra pochází zhruba desetina světové produkce elektřiny, ale do roku 2040 by zhruba dvě třetiny těchto zdrojů mohly zmizet, protože stárnou a nestaví se nové. 

Produkce uhlí v Itálii, Francii, Německu, Španělsku, Portugalsku a Spojeném království se podle údajů S&P Global Platts Analytics ve druhém kvartálu oproti minulému roku snížila o 40 procent, uvádí agentura Bloomberg.  

Díky suchu a klimatickým změnám v červenci 2018 způsobilo horko spolu s nedostatkem vody sérii vynucených odstávek elektrárenského výkonu ve Francii, Německu a Švýcarsku.

Změna v evropské energetice je součástí celosvětového trendu. Hojné dodávky levného plynu snižují podíl uhlí na trhu i ve Spojených státech, kde minulý rok uzavřeli rekordní počet elektráren spalujících fosilní paliva, způsobující největší znečištění, píše Bloomberg. Levný americký plyn se také vyváží do zahraničí, především do Číny a Pákistánu. Podle Mezinárodní agentury pro energii (IEA) se USA do pěti let stanou největším vývozcem zkapalněného zemního plynu na světě.

Spojené státy, které jsou už dnes největším světovým producentem zemního plynu, podle IEA zvýší produkci do roku 2024 na více než jeden bilion metrů krychlových. Jejich globální podíl tak stoupne na 23 procent.

Trendy a klíčové otázky v energetice

Čína masívně investuje do nerostných surovin, které jsou potřeba pro rozvoj energetiky (lithium, kobalt atd, až 80% se jich těží v Číně nebo pod čínským vlivem) a energetických technologii

  • nový trend tzv. lokalizace energetiky (energetických systémů) - modulární jaderné reaktory (různá kombinace velikosti, menší zranitelnost vlivem klimatických jevů, snížení ztrát při přenosu, přenosová soustava působí ztráty až 30%)
  • rostoucí dominantní geopolitický vliv Číny v energetických kovech
  • Německo (2011, zejména kvůli Fukušimě) se odklání od jádra a preferuje tzv. Zelenou energetiku - větrná a solární v kombinací s akumulací energie
  • skladování elektrické energie i po dobu několika roků (není vyřešen tomto problém jak pohledu objemu, tak finanční efektivity)
  • zdroje elektrické energie, jejich rychlá disponibilita (větrníky a fotovoltaika to nejsou - potřebují kombinaci s bateriovými úložišti)
  • nové technologie na plnou recyklací autobaterií - strategie Evropské unie
  • ztráty v rozvodné síti (až 10-30%) a jejich eliminace s využitím nových technologií, případně přechod na lokální energetiku
  • chemická akumulace v podobě baterií, očekává se trend zlevňování podobně jako u fotovoltaiky
  • inteligentní smart city (budou chtít bydlet i starší občané ?)
  • bezpečnost obyvatel (čas a varování)
  • odstranění neefektivní spotřeby a výroby
  • kontrolovaná společnost - zdroj informaci pro efektivní využití a výrobu elektřiny v čase (zejména ve velkých městech, kde bude do roku 2050 žít 75% populace
  • přechod na elektromobily a další elektrické dopravní prostředky, které nahradí současné spalovací motory a tím i alternativní zdroj energie (přechod z ropy na elekrickou energii)
  • po zavedení výše uvedených bodů je možné očekávat spotřebu el. energie ve výši 60% současného stavu (Prof. Stak Smart City Plzeň, 26. 3. 2019, TOP EXPO CZ)
  • Klíčovou roli by měla v následujících letech hrát "větrná a solární energie!, která je stále levnější a konkurenceschopnější i bez státní podpory., říká Matthias Kimmel, analytik společnosti Bloomberg NEF (24.4.2019)  
  • "Globálně poroste poptávka po elektřině, nejvíce v Číně, Indii a dalších rozvíjejících se ekonomikách. V Evropě ovšem bude poptávka po elektřině do roku 2050 spíše klesat
  • Bloomberg NEF v loňské zprávě vyčíslil investice do nových energetických zdrojů do roku 2050 celkem na 11,5 bilionu dolarů, většina z těchto peněz půjde do větrných a solár­ních zdrojů říká Matthias Kimmel, analytik společnosti Bloomberg NEF (24.4.2019)
  • Budoucnost energetiky je v decentralizaci a chytrých sítích (smart gridů) . Domácnosti, které si samy vyrábí elektřinu, budou schopné pokrýt až polovinu veškeré spotřeby. Ani decentralizovaný model energetiky však nepočítá s tím, že každá část systému funguje samostatně jako ostrovní systém, který je úplně odříznutý od distribuční sítě.
  • Největší změnou je, že se součástí energetického trhu stávají dosavadní zákazníci, protože domácnosti si zvládnou část svojí spotřeby elektřiny a tepla obstarat samostatně Domácnosti jsou vybavená mikrokogenerační jednotkou o velikosti pračky, propojenou s fotovoltaickým panelem, která zajistí výrobu elektřiny, tepla a chladu, tak už přestává být něčím nepředstavitelným 
  • Hrozí podle Rijádu, že velká část Saudské ropy zůstane v zemi, protože ji svět nebude chtít za současné ceny!!!
  • Zavilost ekonomiky na bateriích by znamenala také vyšší závislost na tzv. vzácných horninách, kde klíčovým hráčem je Čína
  • Závislost energetiky na odběru vody je vysoká (chlazení jaderných a uhelných elektráren vodou z řek, sucho a nedostatek vody v tocích je rizikem pro pohon turbín vodních elektráren) a platí to i pro Česko
  • Díky klimatickým změnám roste riziko extrému (nedostatek elektřiny nebo její přebytek), které neprospívají také přenosovým soustavám, firmám a obyvatelům (důsledkem budou rostoucí finanční ztráty a materiální škody)
  • více informací v knize Cesta v desetileté metamorfózy

Do roku 2024 by podle projekcí největších bateriových firem (velkokapacitní úložiště) mohly ceny baterií oproti dnešku klesnout o 40 procent," předjímá Tomáš Kazda z Fakulty elektrotechniky a komunikačních technologií VUT v Brně, který se vývoji akumulátorů věnuje a má v této oblasti i svůj vlastní patent.17.5.2019)

Energetická návratnost (ERoEI - Energy Return on Energy Invested) podle jednotlivých zdrojů:

jako příklad uvádíme: nákladem 1 barelu ropy jsou například ropné společnosti schopni vytěžit 10-30 barelů ropy podle daného naleziště

  • ropa                  10-30 
  • zemní plyn        20
  • kvalitní uhlí        10 - 20
  • nekvalitní uhlí    4  -  10
  • vodní elektrárny  10 - 40
  • Větrná energie    5 -10
  • solární energie      2 - 5
  • jaderná energetika  4 - 5 
  • biopaliva v Evropě  1 - 4 podle druhu plodiny
  • zdroj: Cílek a Kašík 2007          
Elektrárna
Elektrárna

Energetika Česko

Novým trendem na následující desetiletí je elektromobilita, jaderná energetika, skladování elektrické energie a přenosová soustava v kontextu měnící se situace v průmyslu, dopravě, ekologii atd...

Těžba uhlí v Česku od sametové revoluce klesla o desítky procent. Zatímco v roce 1989 se vytěžilo téměř 35 milionů tun černého uhlí a 89 milionů tun uhlí hnědého, loni to bylo 4,1 milionu tun černého a 39,2 milionu tun hnědého uhlí. U černého uhlí činí pokles 88,2 %, u hnědého 55,9 % (ČTK) 

Manažer ČEZ zdůraznil, že Česká republika po uzavření uhelných elektráren bude potřebovat nahradit zdroje o výkonu 2500 MW. A to bez rozvoje jádra nepůjde. 

  • Instalovaný výkon parních, tj. uhelných elektráren (43 % podíl na energetickém mixu, jádro má cca třetinu) v Česku zhruba 11 GW, kvůli zpřísněným limitům bude zřejmě potřeba do roku 2035 odstavit více než polovinu kapacity uhelných zdrojů v ČR

Spotřeba elektřiny v České republice byla v roce 2018 podle Energetického regulačního úřadu 73,9 TWh. 

  • "Evropský parlament nepoužívá selský rozum a ty jejich dojemné řeči o Evropě nakonec s těmi jejich nápady dělají věci, které by nakonec mohli skutečně tu Evropu nevratně poškodit," stěžuje si premiér Andrej Babiš (komentuje tak nové nařízení Evropské unie, která považuje jaderné elektrárny za neekologické. EU proto navrhuje zdražit jejich financování. Například chystaný nový blok jaderné elektrárny v Dukovanech by se pak mohl prodražit až o desítky miliard korun) 3.5.2019

  • Postavme jeden tisícimegawattový reaktor v Dukovanech a koukejme se po menších variantách, doporučuje Dana Drábová 17.4.2019

  • podle ČSU v roce 2018 stoupla cena elektrické energie průměrně o 12%

Klíčovým odborníkem na energetiku, zejména jadernou je Ing. Dana Drábovápředsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost 

Spotřeba elektřiny v Česku v roce 2018 dosáhla rekordní hodnoty 73,9 terawatthodiny (TWh), výroba byla ale daleko vyšší a činila 88 TWh. 25,5 TWh Česko vyvezlo, zejména na Slovensko a do Rakouska, 11,6 TWh naopak dovezlo z Německa a Polska. 

Podle ERÚ se za rok 2018 vyrobilo v Česku:

  • v hnědouhelných elektrárnách (43 procent),
  • následovaly jaderné elektrárny (zhruba třetina) 
  • obnovitelné zdroje (11 procent).
  • Zemní plyn se na výrobě elektřiny v tuzemsku podílel jen zhruba čtyřmi procenty. 

Celkově se vytěžilo 43,7 milionu tun uhlí (4,5 milionu černého a 39,2 milionu hnědého), a Česko se tak na světovém žebříčku největších producentů uhlí pohybuje kolem 15. místa.  

Scénář A (základní) počítá s celkovým útlumem fosilních, tj. uhelných zdrojů ve výši 6342 megawattů (MW) a poklesem instalovaného výkonu jaderných elektráren na 2137 MW a rozvoj obnovitelných zdrojů energie (OZE) ve výši 6560 MW.

Scénář B, tzv. nízkouhlíkový, zahrnuje celkový útlum uhelných zdrojů ve výši 7818 MW. Instalovaný výkon jaderných elektráren a OZE jsou stejné jako v případě scénáře A. V obou scénářích se už nepočítá s provozem jaderné elektrárny Dukovany a naopak se zahrnuje rozvoj elektromobility a akumulace.
"Výsledná bilance pro ČR vychází v obou scénářích jako výrazně deficitní, ČR by se tak od roku 2030 postupně začínala stávat závislou na dovozu elektrické energie ze zahraničí. Vlivem odstavování konvenčních zdrojů by tak došlo k zásadní změně bilance proti současnému stavu, kdy elektřinu vyvážíme. Česká republika by k roku 2040 naopak sama potřebovala import elektřiny 23 TWh ve scénáři A a až 30 TWh ve scénáři B," uvedl předseda představenstva ČEPS Martin Durčák. více


Zprávy z trhu, energetika Česko:

30.9.2020 Poslanci budou řešit osekání podpory zelené energie, ve hře je i solární daň. Důvody, proč vláda nastavila nízké povolené výnosy u fotovoltaických elektráren, jsou poměrně jasné. Primárně chce snížit podporu hlavně u slunečních elektráren z let 2009 a 2010.

Ta si jen loni vyžádala 29,1 miliardy korun z celkových 42,8 miliardy, které šly na dotace všech obnovitelných zdrojů. Část platí lidé ve svých fakturách za elektřinu, část platí vláda ze státního rozpočtu. 

https://archiv.ihned.cz/c1-66822830-poslanci-budou-resit-osekani-podpory-zelene-energie-ve-hre-je-i-solarni-dan<br>

13.7.2020 Růst ceny elektřiny kvůli drahým emisním povolenkám bude brzdit nižší ekonomická aktivita po opatřeních proti šíření koronaviru. Shodla se na tom většina dodavatelů a analytiků, které dnes ČTK oslovila. Agentura Reuters informovala, že ceny emisních povolenek v Evropské unii se dnes vyšplhaly na maximum za 14 let a nacházely se mírně nad 30 eury za tunu (ČTK)

18.6.2020 IEA navrhuje světovým vládám, aby v příštích třech letech vložily do energetického sektoru 3 bil. USD. Od plánu si slibuje oživení ekonomiky zasažené koronavirovou krizí, miliony nových pracovních míst a omezení škodlivých emisí. Reálné globální energetické investice by se letos přitom mohly snížit až o 20 % (ČTK) 

16.6.2020 Větrné elektrárny mohou v roce 2040 reálně pokrýt 31 procent dnešní spotřeby elektřiny v Česku, a to po zohlednění všech omezení a praktických těžkostí spojených s jejich realizací. Vyplývá to ze studie připravené Ústavem fyziky atmosféry Akademie věd ČR (ČTK) Větrné elektrárny mohou v roce 2040 reálně pokrýt 31 procent dnešní spotřeby elektřiny v Česku, a to po zohlednění všech omezení a praktických těžkostí spojených s jejich realizací. Vyplývá to ze studie připravené Ústavem fyziky atmosféry Akademie věd ČR (ČTK) 

28.5.2020 Podle informací tisku vládní Stály výbor pro výstavbu jaderných zdrojů pracuje při posuzování dostavby nových jaderných zdrojů v ČR s analýzou budoucího cenového vývoje elektrické energie, která počítá s tím, že její ceny kolem roku 2036, kdy by se měly začít stavět nové jaderné zdroje, budou na úrovních 100 - 140 EUR/MWh. Aktuální cena na trhu se pohybuje lehce nad 42 EUR/MWh.

https://www.kurzy.cz/zpravy/546128-vladni-analyza-pocita-s-cenou-el-energie-v-r-2036-kolem-100-140-eur-mwh--trojnasobek-soucasneho/ 

22.5.2020 Výše poskytnutého příspěvku podporovaným zdrojům energie (vodní, solární, větrná, biomasa) loni v Česku meziročně klesla o 1,5 procenta na 45,4 miliardy korun. Vyplývá to z dat, které na webu zveřejnil Operátor trhu s elektřinou. 

https://www.ote-cr.cz/cs/statistika/statistika-poze/poskytnuta-podpora-2013-2019

15.5.2020 Celá Evropa teď při výrobě elektřiny opouští spalování uhlí, jen v Česku se v nejbližších 20 letech odstaví 6000 megawattů instalovaného výkonu, tedy pětinásobek výkonu plánovaného bloku. Analýzy vládního jaderného výboru údajně říkají, že energie z jádra bude v té době levnější, než kolik bude stát elektřina na trhu.

https://archiv.ihned.cz/c1-66763960-vlada-chce-prenest-riziko-za-jadro-na-zakazniky-soucasti-faktur-za-elektrinu-ma-byt-nova-polozka

24.4.2020 Spotřeba elektřiny v Česku kvůli dopadům šíření nákazy covid-19 meziročně klesla. Na konci března byla v pracovních dnech v porovnání se stejným obdobím loni nižší zhruba o 7 %, v polovině dubna pak o 15 %. ČTK to dnes sdělila mluvčí provozovatele energetické přenosové soustavy ČEPS Hana Klímová. Mluvčí poukázala na to, že se snížila také tuzemská výroba elektřiny

18.2.2020 Spotřeba elektřiny loni v Česku meziročně stagnovala na 73,9 terawatthodiny (TWh), plynu stoupla o 4,7 procenta na 8,56 miliardy metrů krychlových. Klesla naopak výroba elektřiny, a to o jednu TWh na 87 TWh. Vyplývá to z předběžných dat Energetického regulačního úřadu (ERÚ) (ČTK)

21.10.2019 Aktuální materiál ČEPS doplňuje evropský výhled, který hodnotí situaci se zdroji elektrické energie v celé Evropě. MAF CZ 2019 podle firmy ukazuje, že do roku 2040 Česko čeká výrazný úbytek výrobních zdrojů, které je třeba nahradit. Pracuje přitom se dvěma scénáři. 

Energetika Německo 

Odpojování jaderných reaktorů vychází tamní společnost draho. Analýza institutu pro německou ekonomiku IW v Kolíně nad Rýnem uvedla, že to je ročně v přepočtu 12 miliard dolarů. Například tím, že se zdražuje elektrická energie pro koncové spotřebitele kvůli vyšším nárokům na budování energetické infrastruktury. Více na: 

Zahrnuje celkový útlum uhelných zdrojů ve výši 7818 MW. Instalovaný výkon jaderných elektráren a OZE jsou stejné jako v případě scénáře A. V obou scénářích se už nepočítá s provozem jaderné elektrárny Dukovany a naopak se zahrnuje rozvoj elektromobility a akumulace."Výsledná bilance pro ČR vychází v obou scénářích jako výrazně deficitní, ČR by se tak od roku 2030 postupně začínala stávat závislou na dovozu elektrické energie ze zahraničí. Vlivem odstavování konvenčních zdrojů by tak došlo k zásadní změně bilance proti současnému stavu, kdy elektřinu vyvážíme. Česká republika by k roku 2040 naopak sama potřebovala import elektřiny 23 TWh ve scénáři A a až 30 TWh ve scénáři B," uvedl předseda představenstva ČEPS Martin Durčák.

Odklon od uhlí, z něhož Německo teď čerpá asi třetinu energie, bude postupný. Do roku 2022 se mají uzavřít uhelné elektrárny o celkovém výkonu 12,5 gigawattu. Do roku 2030 se pak počítá s koncem dalších elektráren, takže v tu dobu by spolková republika z uhlí získávala maximálně 17 gigawattů ročně, zatímco dnes je to asi 45 gigawattů. Do konce roku 2038 se energie z uhlí přestane v Německu využívat zcela. V případě, že na tom bude shoda všech aktérů, bude možné termín uspíšit na rok 2035. 

Energiewende, ( "environmentální model" pro celý svět ) podle kterého se má Německo vzdát uhlí do roku 2038 a jádra dokonce do roku 2022 Energie je model energetické infrastruktury založené na větru, vodě nebo solárním záření.

  • Německo nedokáže naplnit závazky týkající se snížení emisí skleníkových plynů do roku 2020.
  • za posledních pět let stál přechod na obnovitelné zdroje německou státní kasu asi 32 miliard eur ročně (podobně jako náklady na migraci). 
  • zavádění obnovitelných zdrojů energie a souvisejících systémů v Německu zpomaluje - jak poukazuje Spiegel, loni byla instalována méně než polovina (743) větrných elektráren vybudovaných v roce 2017.
  • nespokojenost sílí hlavně na venkově
  • v roce 2000 z nich získávalo sedm procent energie, dnes má z větru, slunce, vody či biomasy 35 procent elektřiny. 
  • nedaří se ani budování nových přenosových vedení - ze 7 700 kilometrů, které jsou zapotřebí, bylo zatím postaveno jen osm procent.
  • příští rok mají končit 20 leté dotace poskytované na rozvoj produkce energie z větru, slunečního záření a biomasy.  
  • obnovitelné zdroje, které jsou nákladné na zdroje i půdu, trpí neduhy a snaha exportovat je do rozvojových zemí se může ukázat jako devastující. Solární farmy zabírají 450krát víc půdy než jaderné elektrárny a větrné elektrárny 700krát území víc než nádrže na zemní plyn, aby přitom vyrobily stejné množství energie. 
  • problém že by Německo Energiewende "zpackalo". "Přechod na obnovitelné zdroje byl předem odsouzen k zániku, protože moderní 'průmysloví' lidé se nechtějí vrátit do 'před-moderního' života... Důvodem, proč obnovitelné zdroje nemohou ovládnout moderní civilizaci, je to, že k tomu nikdy nebyly určeny," uzavírá text.
  • více

Největší úložiště energie v Německu staví firma Leag v německé Lužici. Má mít kapacitu 50 MW a náklady činí 25 milionů eur (648 milionů korun). Projekt má být hotov v roce 2020.

Energetický mix Německo

  • Němci v provozu ještě sedm atomových elektráren, které zajišťují zhruba 13 % německé spotřeby. 
  • 40 % pak připadá na uhlí 
  • zhruba 40% na obnovitelné zdroje. 

Například německá uhelná komise v lednu rozhodla, že země přestane používat energii z uhlí nejpozději do konce roku 2038 a už příštích čtyřech letech má být odstaveno 12 gigawattů (GW) instalovaného výkonu uhelných elektráren . Jak ale v květnu upozornil Der Spiegel, proces přechodu země na výhradně obnovitelné zdroje pokračuje pomaleji, než se očekávalo. 

Nová podzemní energetická dálnice, o konečné podobě tras vedoucích ze severu na jih Německa má rozhodnout spolková energetická agentura do konce tohoto roku. Náklady na jejich výstavbu se odhadují na 10 miliard eur (256 miliard korun). více

  • Spotřeba elektřiny v této spolkové zemi, která v roce 2017 činila 85 TWh, může stoupnout do roku 2025 až na 110 TWh. Kromě zvýšení počtu obyvatel se očekává vyšší spotřeba v souvislosti s rozšířením elektromobilů
  • Zástupci průmyslu v Bavorsku se obávají, že po odpojení posledních dvou jaderných bloků na konci roku 2022 budou mít problémy s dodávkami elektřiny
  • Bavorsku by okolo roku 2025 mohl chybět výkon ve výši 4,5 gigawattu, což odpovídá zhruba čtyřem jaderným blokům

10.6.2020 Německá vláda schválila národní vodíkovou strategii. Berlín chce takzvaně dekarbonizovat svou ekonomiku a postupně snížit emise uhlíku. Vodíková strategie v tom má zemi pomoct po odstavení uhelných a jaderných elektráren. Kabinet navrhuje do roku 2030 vybudovat zařízení na výrobu "zeleného" uhlíku elektrolýzou o výkonu 5000 megawattů a do roku 2040 jejich výkon zdvojnásobit. Ministr hospodářství Peter Altmaier dnes řekl, že Německo bude v oboru vodíkových technologií lídrem, jako to bylo před 20 lety v sektoru obnovitelných zdrojů

8.1.2020 Bývalý dlouholetý ředitel ekonomického institutu Ifo v Mnichově Hans-Werner Sinn kritizuje energetickou politiku své země. Nelíbí se mu, že se Německo předčasně zbavuje jaderných bloků, které stále tvoří 12 procent na energetickém mixu a jen stěží je bude možné po roce 2022 nahradit zelenými zdroji. více

Energetika Polsko

"Očekáváme, že energetické společnosti vyřadí z provozu zdroje o výkonu 4,9 GW, které nebudou splňovat nové standardy, již v roce 2025, 

Podle predikcí společnosti PSE, provozovatele polské přenosové soustavy, bude tamní soustava v roce 2026 deficitní po dobu celkem 660 hodin, přičemž toto číslo má do roku 2030 vzrůst na 2294 hodin, tedy přibližně čtvrt roku.  V současné době může Polsko z těchto zemí dovážet vzhledem k omezením v soustavě pouze 1,5 GW, s výstavbou nových přenosových vedení by však tato hodnota mohla do roku 2025 vzrůst na 4 GW. více

  • více než 70 procent elektřiny 
  • plánuje výstavbu jaderných elektráren

Energetika Francie

26.7.2019 Francouzská energetická skupina EDF potvrdila, že její dlouhodobě stěžejní projekt jaderné elektrárny ve Flamanville bude zpožděn nejméně o 3 roky. Dozorčí orgán ASN v červnu uvedl, že EDF musí opravit osm vadných spojů (FT)

Efektivitu jaderných elektráren omezuje v letních měsících nedostatek vody na chlazení jaderných elektráren, omezuje se jejich výkon (teplota vody nad 25° C je nepoužitelná (problém je tedy teplota vody a její nedostatek způsobený suchem)

Energetika Velká Británie

Velká Británie bude muset vystavět několik nových jaderných elektráren nebo zdrojů s technologií zachycování a ukládání uhlíku, aby splnila klimatické cíle.  Více

  • Aby Spojené království splnilo předsevzetí stát se do roku 2050 ekonomikou s nulovými emisemi, bude potřebovat 40 gigawattů stálých nízkoemisních zdrojů.
  • Aktuálně na ostrovech staví francouzská společnost EDF třetí část jaderné elektrárny Hinkley Point s budoucím výkonem 3,2 gigawattu.

Zdroje elektrické energie (energetický mix):

Fosilním palivům začíná větrná a solární energie konkurovat ne emisemi, ale cenou. Podle zmíněné zprávy IRENA se pořizovací ceny solárních panelů od roku 2010 propadly o 73 %. 

  • zdroj z větru - větrné elektrárny (v Dánsku 20% podíl vyráběné energie), v Česku rozvoj a stavba stagnuje (201-2020)
  • zdroj ze slunce - solární elektrárny
  • zdroj z vody - vodní elektrárny
  • bioplyn z lidských, zvířecích exkrementů a bio přírodního odpadu - bioplynové elektrárny
  • tepelné elektrárny
  • plynové elektrárny
  • atomové elektrárny - jaderná energie (jaderný odpad)
  • ropa
  • vesmírné solární elektrárny, přeos na Zemi pomocí mikrovln nebo laseru

Obnovitelné zdroje energie:

Co je překážkou rozšíření obnovitelných zrojů energie? Jsou málo koncentrované, nestabilní a vyžadují obrovské investice do přenosové soustavy a vynucují si jištění konvenčními zdroji pro případ, že vítr nefouká a slunce nesvítí.

V EU už obnovitelné zdroje vytvářejí třetinu elektrické energie. V Dánsku 80 %. Devět z deseti nových elektráren, spuštěných v minulých letech v Evropě, spadá do kategorie obnovitelných zdrojů. Celosvětově jich bylo jen v roce 2016 připojeno k síti tolik, že se výkonem vyrovnají zhruba 160 velkým uhelným elektrárnám.

  • vodní elektrárny, výroba ve vodních elektrárnách ČEZ v ČR sev roce 2018 snížila proti předloňsku o 9,2 procenta na 1,88 miliardy kilowatthodin.
  • větrné elektrárny
  • solární elektrárny (fotovoltaické panely)
  • geotermální energie
  • biomasa (výroba biopaliv - dřevo, rostliny, olejnatá semena, obilí)
  • energie přílivu (Holandsko)

Evropa bude mít podle Exxonu (2017) v roce 2040 značný podíl obnovitelných zdrojů (zhruba 40 %), s jádrem více než poloviční. Přidejme plyn a téměř veškerá potřeba energií pro výrobu elektřiny je pokryta.  

Instalovaná kapacita větrných elektráren po celém světě by se v příštích pěti letech mohla zvýšit o 50 procent díky dalšímu poklesu nákladů a rozvíjejícím se zemím. Loni instalovaná kapacita větrných elektráren stoupla o 51,3 GW na 591 GW. Vyplývá to ze zprávy Globální rady pro větrnou energii (ČTK 2.4.2019) 

Fosilní paliva, pravděpodobný vrchol v těžbě (průměrně ve světě)

  • ropa, vrchol v těžbě cca v roce 2019-22 se dále posouvá, protože se objevují nová naleziště (např. Jiho -čínské moře, USA)
  • zemní plyn, vrchol v těžbě plynu bude cca 10-20 po ropě
  • uhlí, vrchol v těžbě uhlí 2035-50

Podzim 1973 ropný šok, OPEC záměrně snížil těžbu ropy asi o 5% (růst ceny ropy z 3 na 5 USD a pak až na 12USD). Tomuto vývoji předcházela počínající ekonomická stagnace v USA, kterou se prezident Richard Nixon pokusil zastavit odpoutáním dolaru od zlatého standardu v roce 1971 - Smithsoniánský systém.

Větrný park v Kalifornii
Větrný park v Kalifornii

Zdroje energie v USA v % z roku 2016

  • Zemní plyn: 33,8
  • Uhlí: 30,4
  • Jádro: 19,7
  • Obnovitelné zdr. celkem: 14,9

z toho

  • vodní elektrárny: 6,5
  • větrné elektrárny: 5,6
  • biomasa: 1,5
  • solární elektrárny: 0,9 (např. v Kalifornii tento podíl činní 10%)
  • geotermální energie: 0,4
  • Ost. zdroje, mj. ropa: 1,2

Elektrárenské podniky v USA v roce 2016 vyrobily 4,08 bilionu kilowatthodin elektřiny.

Díky zatmění 21.8.2017 v Kalifornii (nejlidnatější stát s 39 miliony obyvatel) očekávají, že dojde k poklesu, výkon soustavy náhle spadne až o 6000 megawattů

Tropické teploty paradoxně neprospívají fotovoltaickým elektrárnám, účinnost solárních panelů totiž s rostoucí teplotou postupně klesá (největší účinnost mají na jaře a na horách )

  • výkon solárních panelů se s rostoucí teplotou snižuje o 0,4 procenta na každý jeden stupeň Celsia, ale díky delším dnům mohou pracovat v létě delší dobu
  • v ČR se v roce 2017 vyrobilo nejvíce v červnu, kdy výroba dosáhla 328,8 GWh. V červenci a srpnu se loni vyrobilo 287,8 a 289,4 GWh

Mobilní modulární atomové elektrárny (jaderné reaktory 4. generace) pro města velikosti cca 50 000 obyvatel

  • eliminace následku black outu
  • nabízí vyšší úroveň bezpečnosti a nižší náklady na vyrobenou elektřinu
  • není nutné budovat nákladnou přenosovou soustavu (kde jsou ztráty až 30%)
  • flexibilita v dodávkách elektrické energie
  • díky plánované elektromobilitě bude nutné budovat nové energetické zdroje
  • dodavatelé technologie Moltex Energy z Velké Británie (4. generace reaktorů chlazené tavenou solí, výkon 150 - 1200 MW) a NuScale POWER z USA ( lakovodní modulární reaktor třetí generace s výkonem 57-684 megawattů)
  • První realizce   2030 v Kanadě (Moltex Energy ), 2026 daho Falls v USA (NuScale POWER ), Rumunsko, Estonsko, jedná také Čez??
  • více

Nadnárodní projekt Urenco, vyvíjí reaktory s výkonem 10 megawattů (U-Battery)

V Řeži ve výzkumném centru se také pracuje na vývoji jaderného reaktoru 4. generace

  • malý modulární reaktor Energy Well, který má být chlazen tavenou solí. Do tří let chtějí mít studii proveditelnosti

Energetika zprávy z tisku:

30.9.2020 Poslanci budou řešit osekání podpory zelené energie, ve hře je i solární daň. Důvody, proč vláda nastavila nízké povolené výnosy u fotovoltaických elektráren, jsou poměrně jasné. Primárně chce snížit podporu hlavně u slunečních elektráren z let 2009 a 2010. Ta si jen loni vyžádala 29,1 miliardy korun z celkových 42,8 miliardy, které šly na dotace všech obnovitelných zdrojů. Část platí lidé ve svých fakturách za elektřinu, část platí vláda ze státního rozpočtu.

https://archiv.ihned.cz/c1-66822830-poslanci-budou-resit-osekani-podpory-zelene-energie-ve-hre-je-i-solarni-dan<br>

22.7.2020 Dlouhodobá snaha Evropy odvrátit se od uhlí jako zdroje energie nabírá na rychlosti. Uhlí bylo v Evropě po staletí motorem průmyslové revoluce, teď už ale nemůže soutěžit s méně znečišťujícími zdroji výroby elektřiny, což přimělo vlády a firmy uzavřít doly a elektrárny. Obnovitelné zdroje energie tak letos poprvé překonaly fosilní paliva, když na výrobě elektřiny v EU se podílely 40 %, zatímco fosilní paliva 34 %. Uvádí to pololetní zpráva nezávislého institutu Ember.

https://www.patria.cz/zpravodajstvi/4457704/zelena-energie-v-eu-poprve-porazila-fosilni-paliva.html

12.6.2020 Německá utilita RWE chce z obnovitelných zdrojů elektrické energie vyrábět vodík, a to ve velkém. Umožnit jí to má spolupráce s největším německým ocelářem Thyssenkrupp. Ten by tak mohl postupně nahradit fosilní paliva používaná při konvenční výrobě oceli, sdělily firmy agentuře Reuters.

S vodíkovou kampaní se už počítá i v novém balíku opatření na podporu německé ekonomiky zasažené pandemií. Jeho celková velikost je 130 miliard eur. Zahrnuje to i 9 miliard na vybudování zařízení na výrobu "zeleného" uhlíku, z toho 2 miliardy určené pro mezinárodní partnerství. Německé vládní strany schválily tento balík minulý týden.

Cílem nové vodíkové strategie je pomoci snížit náklady a odstranit legislativní překážky. Zelené vodíkové produkty obsahují kromě vodíku, získaného elektrolýzou za pomoci obnovitelných zdrojů, také syntetický metan a doplňkově i biometan. Zmíněné produkty zatím nejsou konkurenceschopné kvůli vysokým nákladům, velkým ztrátám energie při jejich výrobě a legislativním překážkám.

Vláda v Berlíně navrhuje do roku 2030 vybudovat zařízení na výrobu "zeleného" uhlíku elektrolýzou o výkonu 5000 megawattů a do roku 2040 jejich výkon zdvojnásobit. Rozšířením tohoto alternativního paliva chce Německo využít svou větrnou a solární energetiku k nahrazení energetiky fosilní a jaderné. Vodík má v plánu uplatnit při vytápění a v dopravním sektoru, zejména při pozemní přepravě velkých nákladů a v letectví.

Německo bude v oboru vodíkových technologií lídrem, jako to bylo před 20 lety v sektoru obnovitelných zdrojů, prohlásil ve středu ministr hospodářství Peter Altmaier.

https://www.patria.cz/zpravodajstvi/4427387/obraci-se-nemecko-k-vodiku.html

4.6.2020 Letos v létě představí jedna technologická společnost první plovoucí ocelovou hybridní platformu na světě. Jde o high-tech bóje, které vyrábějí elektřinu ne z jednoho, ale hned ze tří zdrojů obnovitelné energie. Díky vlnám, větru a slunci je plovoucí elektrárna, která údajně odolá až šestimetrovým vlnám, navržena tak, aby umožnila přímořským regionům snadný přístup k čistým energetickým řešením.

https://tech.instory.cz/1090-jiz-brzy-vypluje-prvni-hybridni-elektrarna-ktera-vyrobi-cistou-energii-hned-ze-tri-zdroju-najednou.html?

27.5.2020 Koronavirová krize spustila bezprecedentní globální pokles v investicích do energetiky, který by mohl mít vážné důsledky pro světovou energetickou bezpečnost a pro přechod k čistým zdrojům energie. Ve své roční zprávě to píše agentura IEA (CNBC) 

Zatímco před pandemií agentura prognózovala nárůst investic o 2 %, nyní očekává jejich propad o 20 % čili o 400 miliard dolarů (9,87 bilionů korun). 

Pokles investic nejvíce dopadne na oblast fosilních paliv: v případě ropy se sníží o 30 procent, u uhlí o 15 procent. Investice do obnovitelných zdrojů klesnou o deset procent na polovinu finančních zdrojů nezbytných k boji s klimatickou změnou.
Vzhledem ke karanténním opatřením po celém světě vede zatím pokles investic ke snížení emisí uhlíku. Agentura IEA však varuje, že po koronovirové krizi užívání pevných paliv vzroste, což povede k prudkému nárůstů emisí oxidu uhličitého. Jedním z důvodů je skutečnost, že Čína a další asijské země nyní zadávají stavby nové generace uhelných elektráren. 

https://www.patria.cz/zpravodajstvi/4415137/iea-kvuli-pandemii-rekordne-klesnou-investice-do-energetiky.html

30.4.2020 Pandemie nemoci covid-19 představuje pro světovou energetiku největší šok za více než 70 let. Ve zprávě nazvané Global Energy Review 2020 to dnes uvedla Mezinárodní agentura pro energii (IEA). Poptávka po energiích by podle ní letos mohla kvůli karanténním opatřením klesnout až o šest procent, tedy více než za finanční krize v roce 2008. Agentura upozorňuje na úbytek skladovacích kapacit pro ropu a navrhuje, aby přední producenti zvážili další snížení těžby (ČTK)

24.4.2020 Spotřeba elektřiny v Česku kvůli dopadům šíření nákazy covid-19 meziročně klesla. Na konci března byla v pracovních dnech v porovnání se stejným obdobím loni nižší zhruba o 7 %, v polovině dubna pak o 15 %. ČTK to dnes sdělila mluvčí provozovatele energetické přenosové soustavy ČEPS Hana Klímová. Mluvčí poukázala na to, že se snížila také tuzemská výroba elektřiny 

5.3.2020 Ceny za "baseload" elektřinu na německém OTC trhu na následující den klesly o 14,1 % na 30,50 EUR/MWh, francouzské ceny dokonce klesly na o 8,2 % na 31 EUR/MWh kvůli nárůstu u větrné energie (Reuters) 

23.9.2019 Uhelná elektrárna Počerady, největší český zdroj skleníkových plynů, by nakonec mohla kvůli útlumu uhlí a emisí zůstat pod kontrolou státu. Podle dřívějších dohod ji má ČEZ převést na konci roku do rukou majitele mosteckých dolů Pavla Tykače. Ministr průmyslu Karel Havlíček ale nyní říká, že všechny zúčastněné strany - tedy ČEZ, stát a Tykačovi lidé - o budoucnosti elektrárny ještě vyjednávají. "Vyčkejte do konce roku, ta jednání teď probíhají a uvidíme, jak to s Počerady dopadne. Zdaleka není nic rozhodnuto, variant je na stole víc," uvedl Havlíček (Respekt)

22.7.2019 Keňa otevřela větrnou farmu, která má pokrýt šestinu spotřeby elektřiny v zemi. Přibližně 70 procent elektřiny v Keni už nyní pochází z obnovitelných zdrojů, už příští rok by ale měla být "zelená" veškerá produkce elektřiny v zemi. více

zobrazit více..
Loading...