Parní stroj

Parní stroj a říše Římská

Vezměte přístroj a rozdělejte pod ním oheň. Když se voda dostane k bodu varu, pára uvede zařízení do pohybu. Hérón Alexandrijský právě sepisuje princip fungování parního stroje. A objevují se i další technologické inovace. Píše se první století našeho letopočtu. Římská ekonomika se blíží svému vrcholu, malé krámky nahradily velké dílny, které chrlí ohromné množství zboží, jež míří do celé říše. Obchodní cesty jsou bezpečné, v impériu vládne mír a právo. Zdá se, že Řím má vše, co je třeba k průmyslové revoluci.

V roce 1712 navrhl Thomas Newcomen první použitelný atmosférický parní stroj. V roce 1765 James Watt zásadně vylepšil jeho efektivitu a zažehl tím skutečný věk parních strojů. Richard Trevithick o 37 let později postavil první lokomotivu. Začalo století páry.  

  • parní stroj dokáže přeměnit vodu v páru a její tlak následně přetvořit v mechanický pohyb. 
  • období od roku 1800 se nazývá stoletím páry (po roce 1830 končila Malá doba ledová, nastalo oteplení a lidská populace se začala masově šířit z 1 miliardy na 7,7 miliardy)
  • schopnost ekonomického myšlení a cílení na zisk. Právě to je motorem moderní společnosti, protože díky tomu vzniká konkurence a také tlak na inovace.  

Římská říše byl státní útvar starověkého Říma existující v letech 27 př. n. l.-395; jedná se o jednu z územně nejrozsáhlejších říší v dějinách Evropy. 


  • Když se voda dostane k bodu varu, pára uvede zařízení do pohybu. Hérón Alexandrijský právě sepisuje princip fungování parního stroje. Tato zařízení sestrojil v polovině prvního století našeho letopočtu
  • od prvního století před naším letopočtem až do poloviny druhého století našeho letopočtu zažívala Římská říše ekonomický růst, rostla populace. Společnost bohatla. Archeologické nálezy dokládají prudký vzestup stavebních prací, růst konzumace masa i množství odpadu.  
  • většinu rysů kapitalistické společnosti, alespoň v takové podobě jako v Itálii nebo Anglii před průmyslovou revolucí, vykazovala nejspíš i Římská říše 
  • Kapitalistická společnost potřebuje úvěrový a bankovní systém, vymahatelnost práva, soukromé vlastnictví, volný obchod a pracovní trh.  
  • Řím disponoval bankami a dalšími finančními institucemi, které úvěrovaly tehdejší obchodníky a podnikatele. a finanční systém na úrovni 17. až 18. století. 
  • byznysu svědčila také vymahatelnost práva po celém území říše 
  • Dalším znakem kapitalismu je rozvinutý vnitrostátní i mezinárodní obchod. V Římě probíhalo obojí. 
  • Vnější i vnitřní bezpečnost zajišťovaly římské legie, které zabraňovaly plenění ze strany barbarů a účinně na moři likvidovaly piráty. Tím snižovaly riziko i náklady pro obchodníky. Římské právo umožňovalo i vznik obchodních společností. 
  • byl rozvinutý i pracovní trh, na němž se sice hlavně obchodovalo s otroky, své služby zde ale nabízeli i svobodní občané. A otroci, na rozdíl od těch nejchudších v předindustriální Anglii, v Římě vykonávali často poměrně sofistikovanou práci  
  • chyběla ale možná schopnost ekonomického myšlení jako v Angli 18. a 19. století

zobrazit více..
Loading...