ŠKOOLA VĚDOMÍ ŽIVOTA

p>Sucho je způsobuje problém i v jaderné energetice, nedostatečné průtoky ve vodních tocích v průběhu léta snižují schopnost chlazení (omezení výkonu elektráren a následně omezení výroby elektřiny). 

Další problémy vyvolává vysoká teplota vody, což komplikuje chlazení jaderných a uhelných elektráren. Pokud navíc teplota v řece přesahuje 25 stupňů, další ohřívání vody v elektrárně se stává nežádoucím a úřady volí menší zlo - tedy omezení provozu či odstávku některých zdrojů.

  • v Rusku vyvinuly plovoucí jadernou elektrárnu 70 megawattů elektřiny, která může zásobovat cca 100 000 obyvatel více
  • v EU je v provozu 126 reaktorů, které vyrábí 25 % spotřebovávané elektřiny EU v jaderných elektrárnách
  • malé modulární reaktory (např. autonomní mikroreaktor Aurora výkon pouze 1,5 MW pro tisíc domácností, realizace po roce 2025)

Jaderná energetika Česko

Vysokou závislost na odběru vody vykazují vedle vodních také jaderné elektrárny. Problém se netýká již stojících bloků v Temelíně a Dukovanech, které disponují dostatečnými zásobami vody v přehradách na Vltavě, respektive na řece Jihlavě. Nedostatek vody však může zmařit plány na stavbu dalších reaktorů na jihu Moravy.

Jaderný expert Radek Škoda dokonce tvrdí, že řeka Jihlava už další reaktor v Dukovanech neuchladí. Vládní plány na nový pátý blok se tím dostávají do konfliktu se záměrem společnosti ČEZ prodloužit provoz čtyř starších bloků do období let 2045 až 2047. "Pokud se neodstaví stávající dukovanské reaktory, nové vedle nich se jen tak nespustí. více

  • s českými jadernými plány je definitivně konec. Další dva velké bloky lze umístit v jihočeském Temelíně; Vltava bez problémů uchladí čtyři reaktory. Do dukovanské lokality by se více hodily malé modulární reaktory, které nejsou tolik náročné na spotřebu vody.
  • výstavba jaderného bloku o výkonu 1000 megawattů bude stát 200-300 miliard a cena se v průběhu času bude ještě zvyšovat

O stavbu jaderného bloku v Česku se podle dřívějších informací zajímá šest společností. Jde o ruskou státní společnost Rosatom, francouzskou EDF, jihokorejskou KHNP, čínskou China General Nuclear Power, společný projekt Arevy a Mitsubishi Atmea a severoamerický Westinghouse.

  • Nový blok jaderné elektrárny Dukovany by měl podle původních plánů stát 250-300 miliard korun. (návratnost investice z dlouhodobého hlediska je hodně nejistá vzhledem k rychle se měnícím podmínkám na trhu a novým objevům, technologiím a trendům ve společnosti)
  • Finanční ředitel ČEZ Martin Novák: cena elektřiny musela být někde nad 80 EUR/MWh , aby se výrobcům vyplatilo stavět nové jaderné zdroje zcela bez podpory státu. Aktuálně se cena pohybuje kolem 50 EUR MWh. Nad 80 EUR/MWh se ceny elektrické energie naposledy pohybovaly v krizových letech 2008/9. V roce 2016 se přitom cena dostala až do blízkosti 20 EUR/MWh. (3.5.2019)
  • změnil se statut vládního výboru pro výstavbu nových jaderných zdrojů. Jeho předsedou se místo ministryně Novákové stal premiér Andrej Babiš (ANO).
  • Výběrové řízení na dodavatele by podle dřívějšího vyjádření Míla mohlo být zahájeno koncem roku 2020, případně v roce 2021, a mělo by trvat nejdéle tři roky. Kritériem výběru zcela jistě nebude pouze cena, uvedl Míl
  • jaderná energie podle EU měla patřit na seznam takzvaných "špinavých zdrojů energie" (návrh 5.2019). A to proto, že nejde o obnovitelný zdroj. "Podle mého je to rozhodnutí velmi špatné a nesmyslné, protože jádro je bez emisním zdrojem," tvrdí energetik a bývalý ministr průmyslu a obchodu Martin Kuba.
  • Česká republika jádro potřebuje, podle odborníků totiž na rozdíl od jiných států není schopná fungovat pouze s alternativními zdroji energie. "Můžeme dál pokračovat v uhlí nebo můžeme stavět plynové elektrárny. Pak si ale musíme být vědomi toho, že ten zdroj plynu nemáme na svém území," tvrdí Martin Kuba. (3.5.2019)
  • Andrej Babiš navrhuje také zvážit využití tzv. modulárních jaderných reaktorů, které používají pokročilejší technologie využití jádra např. technologie IV. generace jaderných reaktorů (2.5.2019)

12.8.2020 Pokud by mělo mít Rusko zásadnější vliv na dostavbu jaderné elektrárny v Dukovanech, podkopalo by to možná podle amerického ministra zahraničí Mikea Pompea nezávislost České republiky. Řekl to na tiskové konferenci po dnešním setkání v Kramářově vile s premiérem Andrejem Babišem (ČTK)

7.8.2020 Bělorusko začalo s navážením paliva do prvního ze dvou reaktorů své první jaderné elektrárny Astravec, uvedla dnes agentura Reuters s odvoláním na oznámení ruské korporace Rosatom, která má vybudování elektrárny na starosti. Navážením paliva Rosatom podle agentury TASS začal fyzické spouštění elektrárny (ČTK) 

1.8.2020 Spojené arabské emiráty zahájily provoz prvního bloku jaderné elektrárny Baráka, a staly se tak první zemí arabského světa s touto technologií. Na Twitteru o zahájení provozu informoval předseda vlády emirátů šajch Muhammad bin Rašíd Maktúm. Elektrárnu buduje jihokorejská společnost KEPCO, jejíž dcera KHNP má zájem o zakázku na stavbu jaderného Jaderná elektrárna Baráka se nachází na pobřeží Perského zálivu a má mít čtyři reaktory, z nichž tři jsou před dokončením. Zařízení má mít celkový výkon 5600 megawattů.

Výstavba elektrárny začala v roce 2012. KEPCO zde poprvé mimo Jižní Koreu použilo reaktor APR-1400, o němž se uvažuje i pro Česko.
Více na https://www.e15.cz/byznys/prumysl-a-energetika/spojene-arabske-emiraty-spustily-prvni-jaderny-blok-v-regionu-stejny-muze-vyrust-v-dukovanech-1372061?utm_campaign=&utm_medium=z-boxiku&utm_source=www.seznam.cz30.7.2020 Stavba největšího termojaderného fúzního reaktoru na světě pokročila do závěrečné fáze, ve Francii už stojí většina budov komplexu a začíná instalace prvních komponentů klíčového zařízení - tokamaku ITER. Má fungovat přesně naopak oproti dnešním jaderným elektrárnám. Při procesu nazývaném jaderná fúze v něm má dojít k vzniku plazmy (extrémně zahřáté hmoty) a slučování jader namísto štěpení. Tokamak tak má při teplotě až 150 milionů stupňů Celsia napodobit reakci, ke které dochází ve většině hvězd včetně Slunce. Výsledkem má být zdroj bezpečné a čisté energie bez jaderného odpadu, a to všechno za spotřeby paliva, které lze získat ze zdrojů, jichž naše planeta nabízí víc než dost.

Na světě v současnosti existuje několik zařízení pro jadernou fúzi typu tokamak, dvě z nich jsou dokonce v Česku. Dosud se ale žádnému nepodařilo získat víc energie, než je potřeba na ohřev plazmatu, a nikdo se tak snu o čisté, bezpečné a levné energii výrazněji nepřiblížil. 

Do sítí by superenergie mohla proudit v roce 2050

Areál v jihofrancouzském městě Cadarache je velikostí srovnatelný s rozlohou české jaderné elektrárny Temelín. Jeho stavba začala v roce 2007, v současnosti už stojí většina budov areálu a na místo už dorazily první komponenty samotného tokamaku. Kompletně má být hotovo v roce 2025, kdy se začne testovat. O rok dříve má zároveň započít i stavba prvního potenciálního komerčního tokamaku DEMO. Cílem celého projektu je poslat první megawatty elektřiny z jaderné fúze do sítí v roce 2050.

https://www.seznamzpravy.cz/clanek/ve-francii-se-zacalo-skladat-male-slunce-jeho-energie-ma-spasit-lidstvo-114032#dop_ab_variant=368741&dop_req_id=Ezqwr7eegos-202007292029&dop_source_zone_name=hpfeed.sznhp.box&utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=sekce-z-internetu

27.7.2020 Vláda dnes schválila model výkupu elektřiny z plánovaného nového bloku Jaderné elektrárny Dukovany. Na twitteru o tom informoval ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO). Návrh zákona počítá s tím, že v případě, že bude výkupní cena vyšší než cena tzv. silové elektřiny na trhu, rozdíl zaplatí všichni spotřebitelé prostřednictvím tarifů. Ve druhém případě, kdy výkupní cena bude nižší než cena na trhu, bude dopad na spotřebitele opačný (ČTK) 

21.7.2020 Energetická skupina ČEZ získá od státu obří úvěr, který celý projekt výrazně zlevní. Podle nařízení, které v pondělí kabinet schválil, jí stát poskytne až 175 miliard korun. To pokryje většinu plánované investice.

Firma počítá s tím, že při nynějších cenách by měl reaktor vyjít zhruba na 160 miliard korun. Za 20 let příprav a výstavby ale výsledná suma vzroste kvůli inflaci či úrokům o desítky miliard. ČEZ zaplatí 30 procent investice, zbytek mu v letech 2030 až 2037 půjčí stát. Úvěr bude po dobu výstavby bezúročný, po spuštění reaktoru v roce 2038 vzroste na dvě procenta ročně. Jak dlouho jej bude ČEZ splácet, zatím nebylo rozhodnuto.

  • Výše garantované výkupní ceny ještě není stanovena, vláda ale počítá s 50 až 70 eury za megawatthodinu. 
  • https://archiv.ihned.cz/c1-66792810-stat-poskytne-uver-175-miliard-na-jaderny-blok-v-dukovanech-bude-garantovat-i-cenu-elektriny-pokles-zaplati-ji-spotrebitele

10.6.2020 V Jaderné elektrárně Dukovany předpokládá firma ČEZ investice za 55 miliard korun, aby udržela její čtyři bloky v provozu ještě 25 až 27 let. Zároveň pokračuje v přípravách na stavbu nového bloku Dukovan. Obnovování zařízení teď ročně stojí 1,5 až dvě miliardy korun, částka se bude postupně zvyšovat. Novinářům to dnes řekl nový ředitel dukovanské elektrárny Roman Havlín.

https://www.patria.cz/zpravodajstvi/4426477/CEZ-Udrzeni-bloku-Dukovan-v-provozu-do-roku-2047-bude-stat-55-mld--Kc.html?utm_source=TOP_EVENTS&utm_medium=e-mail&utm_campaign=Trhy_data_vysledky_PD

4.6.2020 Plánované úložiště jaderného odpadu by mělo vzniknout v jedné ze čtyř lokalit. Poradní panel expertů Správy úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) doporučil státu vybrat z Janochu u Temelína, Horek na Třebíčsku, Hrádku na Jihlavsku či Březového potoka na Klatovsku.

https://www.novinky.cz/domaci/clanek/vyber-lokalit-pro-jaderne-uloziste-se-zuzil-na-ctyri-mista-40326482#seq_no=7&source=hp&dop_ab_variant=0&dop_req_id=ohLeTFPJtEn-202006041018&dop_source_zone_name=novinky.sznhp.box&utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=z-boxiku&utm_campaign=

18.5.2020 Vláda nedávno v režimu tajné schválila bezpečnostní pravidla pro výběr dodavatele nového jaderného bloku v Dukovanech. Uvedl to Deník N na základě čtyř na sobě nezávislých zdrojů. Podle zdroje blízkého přípravě tendru dokument obsahuje bezpečnostní zájmy, které by měly garantovat, že zakázku nedostane někdo, kdo je strategickým rizikem. Zmínil konkrétně Rusko a Čínu (ČTK)

12.6.2019 Postavme jeden tisícimegawattový reaktor v Dukovanech a koukejme se po menších variantách, doporučuje Dana Drábová, více

Jaderná energetika Německo

Německo do roku 2022 odstaví veškeré jaderné reaktory. končit chce i výrobu z uhelných elektráren, ale až v roce 2038 (35 % německé produkce elektřin). Němci patentovali nový typ reaktoru s dvojitou kapalinou (dual fluid reaktor - DFR) kombinuje technologie IV. generace jaderných reaktorů, které fungují s uzavřeným palivovým cyklem. Pro komerční využití má mít instalovaný výkon 1,5 GW a měl by být výrazně menší - několik krychlových metrů, než jsou stávající tlakovodní reaktory. Proto by mohl být uložen v podzemí chráněn betonovým obalem. 

  • Němci v provozu ještě sedm atomových elektráren, které zajišťují zhruba 13 % německé spotřeby. 
  • Od roku 1990 v Německu emise oxidu uhličitého klesly o 31 procent ve srovnání s rokem 1990 

9.9.2019 Jádro už nedává smysl, je drahé a ochraně klimatu nepomůže, říká analytik a protijaderný aktivista Schneider. více

  • "Jaderný průmysl není schopný v dnešní době elektrárnu postavit včas a v rámci rozpočtu.  

7.6.2019 Šéf Volkswagenu Herber Diess zaútočil na politiky právě kvůli jejich nápadu vypnout jaderné elektrárny už v roce 2022, napřed by se měli zavřít uhelné elektrárny a potom jaderné. VW chystá v následujících 10 letech na trh uvést 70 nových modelů plně elektrických vozů.

Jaderné elektrárny Francie

19.7.2019 Omezení provozu jaderných elektráren kvůli suchu a nedostatku vod y ve Rhoně, Bugey, Saint Alban nebo Tricastin, jež využívají k chlazení právě vodu z této řeky.

Jaderné elektrárny Švýcarsko

20.12.2019 Švýcarsko dnes definitivně odpojilo od rozvodné elektrické sítě svou první jadernou elektrárnu Mühleberg. Společnost BKW, která elektrárnu vlastní a provozovala, plánuje, že ji v lednu začne rozebírat. Celý proces má trvat do roku 2034 a vyjde na tři miliardy švýcarských franků (přes 70 miliard Kč) 

Jaderná energetika

Hinkley Point C je první jadernou elektrárnou v Británii od roku 1995. Jaderná elektřina se na produkci elektřiny v zemi podílí zhruba pětinou. Většina jaderných elektráren v zemi je však blízko konce své životnosti a v příštím desetiletí se mají zavřít.

  • Bude stát více než tunel pod Lamanšským průlivem, bude potřebovat ocel, která by stačila pro železnici z Londýna do Říma a beton, který by vystačil pro stavbu 75 sportovních stadionů.

Jaderná energetika Polsko

většinu elektřiny vyrábí Polsko v uhelných elektrárnách, plánuje stavbu jaderné elektrárny o kapacitě šesti gigawattů (GW), s případným rozšířením na devět GW, aby snížilo uhlíkové emise a zajistilo si dodávky elektrické energie. 

Na výstavbu první jaderné elektrárny bude Polsko do roku 2040 zřejmě potřebovat od zahraničních investorů zhruba 30 miliard dolarů (683 miliard Kč). Prohlásil to dnes ministr energetiky Krzysztof Tchórzewski. Celkovou investici odhaduje zhruba na 60 miliard dolarů (1,4 bilionu Kč).  více

  • první jednotka elektrárny o kapacitě 1,0 až 1,5 GW má být hotova do roku 2033, celý projekt šesti až devíti GW pak do roku 2043.  
  • Polsko a USA podepsaly memorandum o spolupráci v energetice, včetně té jaderné.

8.9.2020 Polská vláda hodlá urychlit postupný odklon od využívání uhlí k výrobě elektrické energie a investovat 150 miliard zlotých (895 miliard Kč) do výstavby svých prvních jaderných elektráren. Jejich kapacita by měla dosáhnout šest až devět gigawattů. Oznámilo to dnes polské ministerstvo klimatu.

První jaderná elektrárna s kapacitou až 1,6 gigawattu by podle nejnovější verze energetické strategie ministerstva měla zahájit provoz do roku 2033. Polsko rovněž plánuje do roku 2040 vybudovat mořské větrné elektrárny s kapacitou osm až 11 gigawattů. Investice do tohoto projektu se odhadují na 130 miliard zlotých.
Rozvoj energie z jaderných a obnovitelných zdrojů podle ministerstva vytvoří 300.000 pracovních míst, uvedla agentura Reuters.
V současnosti se na produkci elektřiny v Polsku podílí téměř 80 procenty uhlí. Podle nejnovější verze energetické strategie by se měl podíl uhlí v roce 2030 snížit na 37 až 56 procent a v roce 2040 na 11 až 28 procent. Předchozí verze z loňského listopadu počítala v roce 2030 s podílem 56 až 60 procent a v roce 2040 s podílem 28 procent.

https://www.patria.cz/zpravodajstvi/4489837/polsko-chce-investovat-150-miliard-zlotych-do-jaderne-energie.html 

Malé modulární reaktory 

NuScale patří ve vývoji malých modulárních reaktorů mezi světové lídry. Její projekt aktuálně prochází v USA licencováním, první komerční reaktor chce firma spustit v roce 2027 v Idahu na severozápadu Spojených států. O výkonu jednotek, desítek, maximálně nižších stovek MW. Výhodou může být jejich předpokládaná sériová výroba a montáž přímo ve výrobních závodech. Zároveň je možné soustředit větší počet modulů v jedné lokalitě.

Společnost NuScale očekává, že kompletní licenci v USA získá v září příštího roku. Konkrétně firma ověřuje vlastnosti malého bloku - modulu založeného na lehkovodním tlakovodním reaktoru s elektrickým výkonem 60 MW. Projekt předpokládá soustředění až dvanácti takových modulů do jedné elektrárny s instalovaným výkonem 720 MW. NuScale má centrálu v Portlandu v Oregonu a pobočky v dalších pěti severoamerických městech a také v Londýně ve Velké Británii.

Jaderná energetika zprávy z tisku:

8.9.2020 Polská vláda hodlá urychlit postupný odklon od využívání uhlí k výrobě elektrické energie a investovat 150 miliard zlotých (895 miliard Kč) do výstavby svých prvních jaderných elektráren. Jejich kapacita by měla dosáhnout šest až devět gigawattů. Oznámilo to dnes polské ministerstvo klimatu.

První jaderná elektrárna s kapacitou až 1,6 gigawattu by podle nejnovější verze energetické strategie ministerstva měla zahájit provoz do roku 2033. Polsko rovněž plánuje do roku 2040 vybudovat mořské větrné elektrárny s kapacitou osm až 11 gigawattů. Investice do tohoto projektu se odhadují na 130 miliard zlotých.
Rozvoj energie z jaderných a obnovitelných zdrojů podle ministerstva vytvoří 300.000 pracovních míst. V současnosti se na produkci elektřiny v Polsku podílí téměř 80 procenty uhlí. Podle nejnovější verze energetické strategie by se měl podíl uhlí v roce 2030 snížit na 37 až 56 procent a v roce 2040 na 11 až 28 procent. Předchozí verze z loňského listopadu počítala v roce 2030 s podílem 56 až 60 procent a v roce 2040 s podílem 28 procent.

https://www.patria.cz/zpravodajstvi/4489837/polsko-chce-investovat-150-miliard-zlotych-do-jaderne-energie.html 

30.6.2020 Nejstarší francouzská jaderná elektrárna Fessenheim včera večer ukončila po 43 letech provoz. Demontáž bude probíhat od roku 2025 nejméně do roku 2040. Francouzský úřad pro jadernou bezpečnost (ASN) navzdory seizmickému riziku sice elektrárnu vyhodnotil jako bezpečnou, bývalý prezident François Hollande ale voličům slíbil její uzavření (The Capitals/EurActiv)

21.6.2020 Čeká lidstvo další jaderná katastrofa? Ledovce skrývají nebezpečné tajemství. V ledovcích se skrývá radioaktivní odpad. Pokud se ptáte, kde se v ledovcích mohl vzít radioaktivní odpad, tak otázka má celkem jasnou odpověď. Ne, vážně ho tam nikdo neodvezl a nezakopal. Stačí si vzpomenout na katastrofu, která se stala v Černobylu nebo Fukušimě. Zajímavé tak je, že radioaktivní částice, které se dostanou do vyšších sfér atmosféry a jsou tedy velmi lehké, mohou klidně urazit větší vzdálenost a následně spadnout z atmosféry na zem v podobě kyselého deště. Když se takový déšť dostane na sníh, stává se těžším. V místech zvaných jako kryokonit (meteorický prach na ledovcích) pak vytváří velkou koncentraci jaderného odpadu.

https://traveladventure.cz/ceka-lidstvo-dalsi-jaderna-katastrofa-ledovce-skryvaji-nebezpecne-tajemstvi/?utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=sekce-z-internetu#dop_ab_variant=350511&dop_req_id=tmYf8UZX2nJ-202006210755&dop_source_zone_name=hpfeed.sznhp.box

3.6.2020 Poslední jaderné elektrárny v Německu by měly ukončit svůj provoz do konce roku 2022. Nyní je zde rozebíráno 22 reaktorů a čeští jaderní inženýři v tom vidí příležitost. Na ČVUT vzniká obor na rozebrání jaderných elektráren.

https://archiv.ihned.cz/c1-66772200-na-cvut-vznika-obor-na-rozebrani-jadernych-elektraren-prilezitost-k-praxi-ceka-hlavne-v-nemecku

19.5.2020 Plán: Když bude elektřina z Dukovan drahá, rozdíl zaplatí všichni. V případě, že bude výkupní cena elektřiny z plánovaného nového bloku Jaderné elektrárny Dukovany vyšší než cena silové elektřiny na trhu, rozdíl zaplatí všichni spotřebitelé prostřednictvím síťových tarifů. 

https://www.patria.cz/zpravodajstvi/4408850/Plan-Kdyz-bude-elektrina-z-Dukovan-draha-rozdil-zaplati-vsichni.html?utm_source=CR&utm_medium=e-mail&utm_campaign=Trhy_data_vysledky_PD

13.3.2020 Ve světě je ve výstavbě 54 jaderných reaktorů. Velkokapacitní bezemisní zdroj volí především Asie, kde jich vyrůstá 37, z toho většina v Číně. Celkem devět jaderných bloků staví evropské země (Bělorusko, Finsko, Francie, Slovensko, Ukrajina, Velká Británie), čtyři projekty ve fázi výstavby najdeme v Rusku, dva pak v USA. Celková kapacita rozestavěných bloků představuje 55 883 MWe. Jaderné elektrárny zajišťují téměř 11 % světové produkce elektřiny, v Evropské unii je to dokonce čtvrtina.

24.9.2019 Provozní kapacita jaderných elektráren po celém světě za minulý rok stoupla o 3,4 procenta na nové historické maximum 370 gigawattů. Vzhledem k rychlému růstu kapacity obnovitelných zdrojů však podíl jaderné energie na celosvětové hrubé produkci energie zůstal těsně nad deseti procenty. Vyplývá to z výroční zprávy o stavu jaderného průmyslu WNISR (ČTK) 

Odborníci v ÚJV pracují na projektu malého reaktoru, který se jmenuje Energy Well (studna energie). Marek Ruščák z centra výzkumu ÚJV Řež vysvětlil, že modulární reaktor o výkonu 20MW by měl být primárně určen pro špatně dostupné lokality po celém světě, například ne severu Kanady nebo na Sahaře. Tato technologie by byla příležitostí zejména pro české firmy.

Na výstavbu experimentálního reaktoru Energy Well by podle jeho odhadu bylo potřeba částky ve výši dvou miliard korun. "Tato experimentální jednotka nemusí být nutně jaderná, ale může být napájena elektřinou a současně nemusí nutně jít o poměr 1:1. Pointou této jednotky je technologické ověření designu (z hlediska materiálů, termohydrauliky a provozních procesů). Pro tyto účely není nutné mít jaderné palivo - tedy by se nejednalo o reaktor jako takový,"

  • palivo se v tomto reaktoru mění jednou za 7 let prostřednictvím celého kontejneru, který se na místě elektrárny vůbec neotvírá, pouze se vymění a pak se nechá tři roky chladit.
  • Následně se vyhořelé palivo zpracuje ve speciální továrně. Chlazení zajišťuje fluoridová sůl s názvem FLiBe. Palivo má pocházet ze Spojených států. Český reaktor by mohl sloužit kromě výroby elektřiny i jako zdroj tepla nebo pro produkci vodíku.Více na: 

Jon Ball z GE Hitachi, v současnosti vyvíjejí reaktor BWRX 300 s výkonem 300 MW. V zásadě jde o zmenšený, vodou chlazený zdroj. Tím, že je zapuštěn pod zem, se šetří náklady na realizaci.

  • výstavba reaktoru by se měla udržet pod částkou jedné miliardy dolarů (23 miliard korun). Hrubá stavba by neměla přesáhnout 55 dní. Takové reaktory by mohly konkurovat i paroplynovým elektrárnám. 
  • Pro komerční využití by měl být k dispozici okolo roku 2027.

NuScale Dominick Claudio, modulární lehkovodní reaktory NuScale o výkonu 60 MW. V rámci jedné elektrárny se může spojit 12 modulů o celkovém instalovaném výkonu 720 MW. 

  • S komerční výrobou se má začít v roce 2026. Modulární technologie se může využívat například jako zdroj energie pro ropné rafinerie nebo pro odsolování vody. 

Jaderné katastrofy:

  • Fukušima jaderná elektrárna 11.3.2011
  • Černobyl 1986, v sobotu 26. dubna 1986 v 1 hodinu 23 minut došlo na jejím 4. reaktorovém bloku k dosud největší zaznamenané havárii jaderné elektrárny.
  • 1. 11. 1952 se uskutečnil na Marshallových ostrovech premiérový test vodíkové bomby o síle 10,4 megatuny ekvivalentu TNT. Byla tedy pětsetkrát ničivější než nálož svržená na Nagasaki během druhé světové války. Charakteristický "hřib" vodíkové pumy dosahoval výšky až 16 kilometrů.
  • atomová bomba Hirošima a Nagasaki 6.8 .1945

25.8.2020 Ruský jaderný podnik Rosatom zveřejnil záběry z exploze obří jaderné bomby o síle přes 50 megatun, která byla odpálena 30. října 1961 nad Novou zemí. Šlo o největší jadernou nálož v historii.

Jde o vůbec největší odpálenou jadernou nálož. Energie uvolněná při výbuchu byla 3800krát větší než energie bomby svržené na Hirošimu.

Bomba měla hmotnost 27 tun. Dlouhá byla osm metrů a měla průměr dva metry. Vyvíjena byla od roku 1954. Sovětský vůdce Nikita Chruščov chtěl původně získat bombu o síle 100 megatun, ale od toho se upustilo, protože při pokusném výbuchu by radioaktivní spad zasáhl značnou část obývaných oblastí SSSR.

30. června roku 1908 došlo u řeky Podkamenná Tunguska v oblasti centrální Sibiře (v dnešním Krasnojarském kraji) k záhadné explozi o síle 10 až 30 megatun, což je dva tisíckrát více, než jakou sílu měla atomová bomba svržená na Hirošimu. zvěř a Evenkové z této oblasti včas odešli před výbuchem. Světelná koule, rozbitá okna, padající omítka, tomu podle místních obyvatel předcházela ohlušující rána, při které bylo smeteno 21500 kilometrů čtverečních lesa a zhruba 80 milionů stromů.

https://www.novinky.cz/zahranicni/evropa/clanek/rusko-zverejnilo-tajne-zabery-nejvetsiho-jaderneho-vybuchu-v-historii-40334377#seq_no=1&source=hp&dop_ab_variant=0&dop_req_id=CCKSlWozvDf-202008251713&dop_source_zone_name=novinky.sznhp.box&utm_campaign=&utm_medium=z-boxiku&utm_source=www.seznam.cz

Loading...