Člověk historie

Člověk historie

https://www.sciencedirect.com/journal/lanthropologie

Obrovský meteorit se srazil se Zemí (na náhorní plošině Bolaven v jižním Laosu) před cca 800 000 lety a kousky vesmírné horniny se doslova rozprskly po celé naší planetě. více

Současný konsensus (2019) o vývoji člověka říká, že Homo sapiens pochází z Afriky, kde se poprvé objevil asi před 200 000 lety. Dostupné archeologické důkazy naznačují, že každý, kdo nemá čistě africký původ, pochází z jediného obyvatelstva Homo sapiens (a možná s hrstkou genů neandertálců), kteří opustili Afriku někdy za posledních 120 000 let.

  • Člověk žije v Africe min. 1,5 až 2 miliony roků a potom kolonizuje zbytek světa (doc. Petr Pokorný), podle antropologů z Univerzity Nové Mexiko lidské populace migrovaly z Afriky do Eurasie třikrát během naší dlouhé evoluční historie. Poprvé před 1,9 miliony lety, pak před 700 000 lety a potřetí před 50 000 lety.
  • Zkoumáním fosilních záznamů vypozorovali biologové pokles masožravců, jenž koreluje se zvýšením velikosti mozku homininů a změnami vegetace. Kromě kostry doznal velkých změn i mozek, jehož objem se za poslední 4 miliony let ztrojnásobil. Ve stejnou dobu mohli předchůdci člověka začít používat nový způsob získávání potravy zvaný kleptoparazitismus. "Zkoumáním afrických fosilií vidíme drastické snížení počtu velkých masožravců, což je pokles, který začal asi před 4 miliony let," více
  • Atlantida

Obrovský meteorit se srazil se Zemí (na náhorní plošině Bolaven v jižním Laosu) před cca 800 000 lety a kousky vesmírné horniny se doslova rozprskly po celé naší planetě.  více

Současný konsensus (2019) o vývoji člověka říká, že Homo sapiens pochází z Afriky, kde se poprvé objevil asi před 200 000 lety. Dostupné archeologické důkazy naznačují, že každý, kdo nemá čistě africký původ, pochází z jediného obyvatelstva Homo sapiens (a možná s hrstkou genů neandertálců), kteří opustili Afriku někdy za posledních 120 000 let. 

  • Člověk žije v Africe min. 1,5 až 2 miliony roků a potom kolonizuje zbytek světa (doc. Petr Pokorný), podle antropologů z Univerzity Nové Mexiko lidské populace migrovaly z Afriky do Eurasie třikrát během naší dlouhé evoluční historie. Poprvé před 1,9 miliony lety, pak před 700 000 lety a potřetí před 50 000 lety.
  • Zkoumáním fosilních záznamů vypozorovali biologové pokles masožravců, jenž koreluje se zvýšením velikosti mozku homininů a změnami vegetace. Kromě kostry doznal velkých změn i mozek, jehož objem se za poslední 4 miliony let ztrojnásobil. Ve stejnou dobu mohli předchůdci člověka začít používat nový způsob získávání potravy zvaný kleptoparazitismus.  "Zkoumáním afrických fosilií vidíme drastické snížení počtu velkých masožravců, což je pokles, který začal asi před 4 miliony let," více
  • Atlantida

Druh homo se před 400 000 až 3 000 000 lety rozdělil na:

Rod Homo se objevil přibližně před třemi miliony let v Africe, která byla domovem minimálně jedenácti druhů homininů. Nejnovější studie DNA ale naznačují, že všichni pocházíme z jedné populace, která žila přibližně před sto padesáti tisíci lety, což představuje silný argument podporující africkou teorii. Právě velikost mozku a schopnost používat nástroje představují dva hlavní znaky definující rod Homo. Třetím je pak vzpřímená kostra, jež umožňovala chodit po dvou nohách.

  • Nejstarší z nich, Homo habilis (Výška: 1,1-1,2 m, Hmotnost: 30-36 kg, Průměrná velikost mozku: 610 cm3) se stářím okolo 2,8 milionu let, si sice ještě zachovával mnohé z opičích rysů dřívějších australopitéků, lebeční dutina už mu ale poskytovala víc místa pro mozek. Mozek Homo Habilis byl sice ještě malý, ale větší než u australopitéků, což druhu umožnilo vytvářet první kamenné nástroje. Homo Habilis měl už menší tvář a zuby než dřívější homininové, zachoval si ale jejich vysunutou spodní čelist. Moderní chodidla s klenbou umožňovala vzpřímenou chůzi, dlouhé opičí ruce ale stále zvládaly i lezení po stromech. 
  • Výzkum tak potvrdil, že Homo antecessor je skutečně předchůdcem Homo sapiens a jemu příbuzných druhů.  Homo antecessor, neboli "člověka předchůdce", žijícího přibližně 1,2 milionů - 700 tisíc let př. n. l. Ten je považován za jednoho z prvních hominidů na území Evropy.
  • Homo naledi (Výška: 1,5, Hmotnost: 45 kg, Průměrná velikost mozku: 560 cm3), Tvar lebky Homo naledi se vyvíjel, mozkovna ale zůstávala malá. Čelisti se vyznačovaly kombinací moderních a primitivních zubů. Druhu zůstala primitivní ramena a zakřivené, protáhlé prsty, užitečné pro lezení a věšení se na stromy. Dlouhé štíhlé kosti nohou a moderní tvar chodidel umožňovaly efektivní pohyb pouze po zadních končetinách. 
  • Homo erectus (Výška: 1,45-1,8 m , Hmotnost: 40-68 kg, Průměrná velikost mozku: 1 050 cm3 , (člověk vzpřímený, hominid) žil v době mezi 2 miliony a 100 000 lety (a možná ještě před 50 000 lety) v různých částech Afriky, Asie a Evropy. Došlo k nejméně čtyř významným epizodám křížení mezi různými druhy hominidů před milionem let.  Nejvýraznějším z nich jsou doklady významného křížení předchůdců Homo sapiens a předchůdci neandrtálců-denisovanů před 700 tisíci lety. Velikost mozku Homo erectus se blížila spodní hranici jeho rozměrů u moderních lidí. Tvář byla krátká a široká s nízkým čelem, poprvé se objevuje náznak širokého a výrazného nosu. Homo erectus byl silný, s podobnými proporcemi, jako mají moderní lidé, a s dlouhýma nohama vhodnýma pro vzpřímenou chůzi i běh na velké vzdálenosti. 
  • Denisovani vyhynuli zhruba před 30 000 lety a před 50 tisíci lety předali některé geny také Homo sapiens. Vědci našli kůstku dívky, která se narodila před zhruba 50 000 lety ze vztahu mezi denisovanským otcem a neandertálskou matkou.
  • Neandertálci, Výška: 1,5-1,6 m , Hmotnost: 54-65 kg, Průměrná velikost mozku: 1 420 cm3,(Homo neanderthalensis, v genech Evropanů zastoupeny 1 - 2 %), kteří vyhynuli asi před 40 000 lety, poté, co začala velká migrace moderních lidí z Afriky. Nejasné ale zůstávají důvody jejich vymření a zda na tom měli nějaký podíl naši předci. Vydutá mozkovna Homo neanderthalensis poskytovala prostor pro obrovský mozek. Obličej se vyznačoval velkými nadočnicovými oblouky, vysedlými lícními kostmi a velkým nosem. Mohutný hrudník nálevkovitého tvaru a krátké, příkře stoupající boky - tento druh se vyznačoval kratším a silnějším trupem, než máme my. Homo neanderthalensis charakterizovala podsaditá postava s velkými klouby a mohutnými spodními končetinami, což mu v době ledové, kdy žil, pomáhalo šetřit teplo.
  • Homo heidelbergensis, Výška: 1,6-1,8 m , Hmotnost: 51-62 kg, Průměrná velikost mozku: 1 270 cm3, (Člověk heidelberský), Tvář Homo heidelbergensis byla značně plošší než u dřívějších druhů homininů, se širokými nozdrami, ustupujícím čelem a výraznými nadočnicovými oblouky. Silné holenní kosti společně s mohutnými kalcifikovanými úpony svalů naznačují, že tito pralidé byli robustně stavění. 
  • Homo sapiens, (Člověk moudrý), Výška: 1,6-1,8 m , Hmotnost: 52-78 kg, Průměrná velikost mozku: 1 350 cm3, předchůdce současných lidí, náš druh nevznikl dříve než před 300 tisíci lety. Jeho předchůdci se však vůči konkurenčním hominidům evolučně vymezovali již před tím. Lebka Homo sapiens je moderní tenkostěnná a klenutá, s mozkovnou schopnou pojmout velmi velký mozek. Tvář charakterizuje vysoké a svislé čelo, méně výrazný nos a dva subtilní nadočnicové oblouky. Kostra je křehčí než u dřívějších homininů, doplňují ji dlouhé končetiny, štíhlé prsty na nohou i rukou a dlouhé svaly. Pánev je úzká a silně prohnutá, hrudník má sudovitý tvar. 

Západoafrické populace mají dvě až devatenáct procent genů z doposud neznámého druhu prehistorických hominidů, kteří v tamních končinách žili. Právě tento druh je oním "evolučním duchem", na který se teď mohou zaměřit další paleontologické studie 

Například asi pět procent genomu dnešních původních obyvatel Austrálie či lidí z Papuy-Nové Guineje pochází právě od denisovanů. Ostatní lidé s výjimkou černochů mají zhruba ze dvou procent genom neandertálců.

Jiná teze O našem vlastním druhu se předpokládá, že vznikl někdy před dvěma sty tisíci roky ze silného, atletického druhu Homo heidelbergensis. Ten vzešel z dřívějšího druhu Homo erectus, což byl jeden z vůbec nejúspěšnějších homininů v historii a žil na Zemi po dva miliony let. Dlouhou dobu se vědci přou, zda se Homo sapiens vyvinul v Africe a odtud se pak rozšířil do zbytku světa (africká hypotéza), nebo zda k vývoji docházelo souběžně na mnoha místech (multiregionální hypotéza). (10.10.2020 https://www.stoplusjednicka.cz/ve-stopach-cloveka-nejdulezitejsi-prelomy-ve-vyvoji-naseho-druhu)

Denisované

Proslulá Děnisova jeskyně v Altaji poblíž ruských hranic s Čínou a Mongolskem. Denisované jsou jedinečný druh člověka blízkého neandrtálcům, ale přesto zcela jedinečného a v mnoha rysech se lišícího. Byli evidentně výrazně vyspělejší než například neandrtálci, kteří se vyskytovali všude kolem.

  • patrně nejtajemnějším objevem, ke kterému v jeskyni došlo v roce 2008, byl moderně vyhlížející náramek z leštěného zeleného kamene starý nejméně 48 000 let (nejstarší dochovaný kousek šperku na světě).  

Příchod Homo sapiens před 40 000 lety do Evropy nemusel být důvodem zániku neandrtálců, tvrdí autoři nové studie. Neandrtálci měli podobné mozky jako Homo sapiens a také vlastní rozvinutou kulturu. neandrtálská populace čítala v době příchodu člověka asi 10 000 - 70 000 jedinců. V takto malé skupině muselo nevyhnutelně docházet k takzvanému inbreedingu, tedy páření mezi příbuznými jedinci. více

Co mohlo být příčinou vymření Neandrtálců

Evropané mají s neandertálci společná dvě procenta genů. Ten, díky kterému je dnes naše obranyschopnost silnější, ovlivňuje schopnost těla přetvářet tuk z potravy. Nevýhodou je, že součástí jeho dědictví je i riziko autoimunitních onemocnění, jako je roztroušená skleróza a cukrovka prvního typu. Před 54 tisíci lety byl ale genetický typ spíše výhodou, snižovalo se s ním riziko, že by člověk zemřel hlady.  

Neandrtálci byli větší, silnější, pro tehdejší Evropu optimálně vyvinutí a pro Homo sapiens sapiens to byli silným konkurentem. Soužití obou druhů bylo komplikované. Roztroušené archeologické nálezy naznačují, že mezi sebou bojovaly. Potom záhadně zmizeli zhruba před 40 000 lety. Zčásti vymřeli, zčásti je absorbovala populace Homo sapiens sapiens.

  • byly to zejména převládající malé neandertálské kmeny, které byly náchylnější na genetické poruchy 
  • pravděpodobně k tomu přispěl i incest, příbuzenské rozmnožování (Vaesenova studie)
  • chladná perioda, která neandrtálcům vyhovovala, v posledních desítkách tisíc let ustupovala, až se proměnila v nám příznivé podmínky na přelomu paleolitu a neolitu 
  • výbuch sopky Campi Flegrei  (Flegreiská pole) leží asi 35 kilometrů jižně od Vesuvu, stopy první velké erupce v této oblasti jsou staré 47 tisíc let, svou hvězdnou hodinu ale Campi Flegrei zažila před 39 tisíci lety - vrstvy sopečného materiálu se nacházejí od Grónska až po Kavkaz, došlo k výrazném ochlazení se změnilo i zastoupení rostlinstva a živočišných druhů v celé Evropě (právě tehdy začal pro neandertálce ústup ze slávy), definitivně sice neandertálci vymřeli až později, ale katastrofa, která nejvíc postihla právě oblasti, kde žili, nejspíš zasadila jejich populaci první velkou ránu, neandertálci vymřeli až později, ale katastrofa, která nejvíc postihla právě oblasti, kde žili, nejspíš zasadila jejich populaci první velkou ránu.

Člověk historie, zprávy z tisku:

21.12.2020 Pravěcí lidé mohli hibernovat. Nová studie přináší zajímavou hypotézu. Zimní spánek máme spojený hlavně s medvědy a ježky. Poslední výzkum ostatků homininů ze španělské Atapuercy naznačuje, že se k němu mohli ukládat i naši předci.

Proces hibernace byl doposud popsán pouze u některých živočichů. Jedná se o cílený útlum fyziologických funkcí, jehož hlavním znakem je snížení tělesné teploty. Běžně jej v různé formě využívají ježci, křečci nebo sysli. U žádného hominina (člověka a jeho příbuzných) zatím nebyl mechanismus zdokumentován. První studie, která se současný stav poznání snaží pozměnit, byla publikována v časopise L'Anthropologie. 

https://www.sciencedirect.com/science/article/abs/pii/S0003552120300832

Pro výzkum byly využity kosterní ostatky homininů pocházející ze Atapuercy ve Španělsku. U těchto jedinců bylo zaznamenáno podezření na hyperparatyreózu, která způsobuje zvýšenou produkci parathormonu. To se projevuje postižením kostí a ledvin v důsledku větší absorpce vápníku.

Stejně jako hyperparatyreóza je stav hibernace provázen zvýšenou produkcí parathormonu. Vědecký tým se proto zabýval možností, která by u jedinců potvrdila možnost určitého způsobu hibernace. K výzkumu kostí bylo použito různých vědeckých metod (mikroskopie, histologie, CT skenování, makrofotografie). Vzhledem k nálezům vědci zjistili, že všichni jedinci každý rok trpěli závažnými formami křivice, sekundární hyperparatyreózou a renální osteopatií doplněnou chronickou poruchou ledvin.

Autoři proto navrhli hypotézu, ve které tvrdí, že by pozorovaní jedinci mohli procházet určitými stavy hibernace. A to hlavně proto, že objevená poškození jsou podobná těm, která postihují hibernující živočichy. Předpokládají, že se homininé nacházeli v metabolických stavech, které jim umožňovali přežít limitovaný přísun potravy. "Strategie podobné hibernaci by byly jediným řešením pro obyvatele v tehdejších mrazivých časech. Umožnily by jim přečkat dlouhé měsíce ve studených jeskyních," tvrdí autoři.

Jejich tvrzení se mohou zdát jako přitažená za vlasy. Některé protiargumenty také zmiňují fakt, že např. u Inuitů nikdy žádný způsob hibernace popsán nebyl. Zde autoři předpokládají, že výživná potrava, jako jsou tučné ryby a sobí sádlo, dokáže dostatečně zásobit jejich metabolické potřeby. Tehdejší obyvatelé Atapuercy takovou potravu neměli k dispozici.

https://www.czechsight.cz/praveci-lide-mohli-hibernovat-nova-studie-prinasi-zajimavou-hypotezu/?<br>

22.11.2020 V Dehesillských jeskyních, jeskynním komplexu ve španělském pohoří Betická Kordillera, archeologové odkryli hrob s překvapivým nálezem. Našli lebku z období neolitu, která nese stopy po neúspěšné operaci mozku. Španělský tým archeologů v hrobě našel dvě lebky bez dolních čelistí, množství kamenných nástrojů, části keramiky a kostru, která patří koze, možná ovci.

Součástí pohřebiště byl rovněž kamenný oltář a kruh bohatý na popel. Pravděpodobně to bývalo ohniště. Podle tvaru lebek bylo určeno, že šlo o dospělé jedince, muže a ženu.

Lebky byly datovány do období 4800 a 4550 před naším letopočtem. Zásadnější je ale ta ženská. Nese totiž stopy po chirurgickém zákroku, při němž se do lebky provrtá díra až k mozku. 

https://techfocus.cz/veda-vesmir/2594-archeologove-objevili-lebku-se-znaky-nepovedene-operace-mozku-z-neolitu.html?<br>

12.11.2020 Do hor se vydávali z nejrůznějších důvodů - konkrétně u zmíněného ledovce Brunifirm pravěcí lidé těžili vzácné kameny k opracovávání svého nářadí. "Nyní víme, že tito lidé vystoupali v horách až do výšky 3 000 metrů n. m. ve snaze najít krystaly a další materiál," vysvětluje Christian auf der Maur, archeolog, jenž se účastnil výpravy k ledovci Brunifirm. Vědci se také domnívají, že pravěcí lidé přes hory putovali do sousedních údolí, kvůli lovu nebo do jejich blízkosti vyháněli dobytek na pastvu.

Při svých toulkách alpským terénem zde pravěcí lidé po sobě zanechali (ať už dobrovolně, či nedobrovolně) spoustu věcí. Dřevěný toulec, datovaný až 3 000 l. př. Kr., kožené kalhoty a boty a stovky dalších předmětů, vyrobených až 4 500 l. př. Kr. Před několika měsíci například archeoložka Regula Gubler nalezla provázek z lýka či jiné rostliny, starý přes 6 000 let, před rokem se zase archeologům dostaly do rukou pozůstatky proutěného košíku. "Je to úžasné," řekla Gubler pro agenturu AFP, "protože ve vykopávkách nacházíme věci, které běžně nenajdeme."

https://vedator.org/2020/11/tani-odhalilo-prehistoricke-horolezce-a-tani-nam-je-vezme/<br>

5.11.2020 Nelítostné boje o území. Neandertálci a lidé spolu válčili 100 tisíc let. Zhruba před šesti sty tisíci lety se prehistorická populace lidských předků rozvětvila do dvou linií. Jedna zůstala v Africe a vyvinula se v člověka dnešního typu. Ta druhá přešla po souši do Asie a odtud do Evropy. Tuto linii tvořil Homo neanderthalensis - slavní neandertálci. Nebyli to naši předkové, vyvíjeli se paralelně s lidmi. A také s nimi sváděli tvrdé boje o dominanci na daném území.

  • Můžeme si sice namlouvat, že neandertálci žili vedle nejstarších lidí moderního druhu pokojně a mírumilovně, pravidlům biologie ani paleontologie takový obrázek příliš neodpovídá. Draví suchozemští savci žijící ve smečkách, k nimž se obě tyto linie prehistorického lidského rodu řadily, jsou teritoriální, hájí si své území a nacházejí se v něm na vrcholu potravního řetězce - takže ve chvíli, kdy jim kvůli jejich "přemnožení" dojdou v jejich oblasti potravinové zdroje, mezi nimi propuká konflikt.
  • Tato teritorialita má u lidí hluboké kořeny. Intenzivní územní konflikty můžeme pozorovat také u našich nejbližších příbuzných, šimpanzů, jejichž samci se běžně shromažďují, aby napadli a pobili samce z konkurenčních šimpanzích tlup. Toto chování nápadně připomíná lidskou válku," uvádí ve svém článku Nicholas R. Longrich, docent evoluční biologie a paleontologie z Bathské univerzity v Británii.  

https://www.denik.cz/veda-a-technika/paleontologie-neandrtalci-pravek-valka.html?

2.11.2020 Hypotézy o vysoké inteligenci některých dinosaurů i možné civilizaci vytvořené dinosaury

https://veda.instory.cz/1418-hypotezy-o-vysoke-inteligenci-nekterych-dinosauru-i-mozne-civilizaci-vytvorene-dinosaury.html?<br>

22.10.2020 Nová studie dospěla k závěru, že typ kostního nástroje, o kterém si lidé z doby kamenné mysleli, že jej vynalezli lidé z doby kamenné, začal mezi hominidy, kteří žili stovky tisíc let před vývojem Homo sapiens . Sada 52 dříve vykopaných, ale málo studovaných zvířecích kostí z východní africké Olduvai Gorge zahrnuje nejstarší známý hrot ostnatých kostí na světě , což je nástroj, který pravděpodobně vytvořil dnes již vyhynulý Homo erectus před nejméně 800 000 lety, tvrdí vědci. Artefakt, který je vyroben z kusu žebra velkého zvířete, obsahuje tři zakřivené hroty a vyřezávanou špičku.

  • Předchozí nejstarší ostnaté kostní body pocházely ze středoafrického místa a byly datovány přibližně před 90 000 lety ( SN: 4/29/95 ) a předpokládalo se, že odrážejí vynalézavost výroby nástrojů exkluzivní pro Homo sapiens
  • Tento nález a čtyři další kostní nástroje se datují nejméně před 800 000 lety (vytvořil dnes již vyhynulý Homo erectus), na základě jejich původních pozic pod Olduvaiským sedimentem, který zaznamenává známé obrácení magnetického pole Země asi před 781 000 lety. Další kostní artefakty se datují zhruba před 1,7 miliony let 
  • Spolu s výrobou kostních nástrojů došlo k řadě kritických behaviorálních pokroků u hominidů před vznikem H. sapiens asi před 300 000 lety. Mezi tyto vývojové trendy patří vynález kamenných nástrojů ( SN: 6/3/19 ), použití řízeného ohně ( SN: 4/4/12 ) a schopnost přežít v nových prostředích ( SN: 29/11/18 ). Využití kosti k výrobě nástrojů, jako jsou ostnaté body, by pomohlo starým skupinám Homo migrovat přes neznámé oblasti, kde nebyla známa místa kamenných zdrojů.
  • https://www.sciencenews.org/article/homo-erectus-not-humans-invented-barbed-bone-point-tool?

10.10.2020 Lidská evoluce byla spletitá a plná slepých uliček. Vybíráme nejdůležitější přelomy ve vývoji našeho druhu

Rod Homo se objevil přibližně před třemi miliony let v Africe, která byla domovem minimálně jedenácti druhů homininů. Nejstarší z nich, Homo habilis se stářím okolo 2,8 milionu let, si sice ještě zachovával mnohé z opičích rysů dřívějších australopitéků, lebeční dutina už mu ale poskytovala víc místa pro mozek. Právě velikost mozku a schopnost používat nástroje představují dva hlavní znaky definující rod Homo. Třetím je pak vzpřímená kostra, jež umožňovala chodit po dvou nohách.

https://www.stoplusjednicka.cz/ve-stopach-cloveka-nejdulezitejsi-prelomy-ve-vyvoji-naseho-druhu

1.10.2020 Nečekaný objev: Horší průběh koronaviru mají lidé s neandertálskou krví. Z dávných sexuálních styků se začalo odvíjet předávání části neandertálské DNA napříč generacemi lidské populace, které pokračovalo i poté, co neandertálci samotní vyhynuli. Přibližně 50 procent lidí v jižní Asii a 16 procent lidí v Evropě má ve své krvi stopu po DNA neandertálců. A vědci nyní spojili toto genetické dědictví s nejtěžší formou nemoci covid-19. "Podle nového výzkumu je u lidí s určitým podílem neandertálské DNA až třikrát větší pravděpodobnost, že po nakažení novým typem koronaviru budou potřebovat napojení na umělý plicní ventilátor," cituje server Science Alert slova evolučního antropologa Huga Zeberga z Ústavu Maxe Plancka pro evoluční antropologii v Německu.

Zeberg a Pääbo začali tedy zjišťovat, odkud tato genová anomálie pochází, a začali za tím účelem zkoumat i některé vyhynulé "příbuzné" lidského rodu, tedy například denisovany (humanoidní populaci, která asi před 300 tisíci až 50 tisíci lety obývala část Asie a byla geneticky těsněji spjata s neandrtálci než s druhem homo sapiens, byť i její genetický původ některé dnešní lidské populace nesou) a právě neandertálce.

Zatímco v denisovanském genomu žádnou z těchto specifických genových variant nenašli, u dvou neandertálců ze Sibiře ano. Vůbec nejvíce shod ale sdílel s danou variantou neandertálec z Chorvatska, z jehož tří kostí se před časem podařilo chorvatským paleontologům získat kompletní genetickou informaci.

"Neandertálské geny nám pravděpodobně daly jistou ochranu před viry, na které naši předkové narazili, když opustili Afriku," uvedl při prezentaci předchozí studie Dimitrij Petrov, evoluční biolog na Stanfordově univerzitě.

https://www.denik.cz/veda-a-technika/paleontologie-vyzkum-neandertalci-geny-koronavirus.html?<br>

29.9.2020 Nový objev v jeskyni Lapa do Picareiro přináší nabízí otázku, kdy a kde se moderní lidé poprvé objevili v Evropě a jaké styky mohli mít s neandertálci. Výkopy v jeskyni přinesly svědectví staré zhruba 50 000 let. Našly se zde jak kamenné nástroje, tak i zvířecí kosti svědčící o lovu a následném zpracování úlovků. Datováním kostí pomocí hmotnostní spektrometrie vědci zjistili, že moderní lidé přišli do této oblasti před 38 000 - 41 000 lety. Poslední neandertálci se zde zdržovali před přibližně 42 000 - 45 000 lety. Ačkoli data naznačují, že moderní lidé přišli až po zmizení neandertálců, bylo zjištěno, že jeskyně "Oliveira," vzdálená jen 4,8 km odsud obsahuje důkazy o přítomnosti neandertálců ještě před 37 000 lety. To naznačuje, že tyto dvě skupiny tu mohly společně žít po dobu několika tisíc let.

https://techfocus.cz/veda-vesmir/2386-podle-noveho-archeologickeho-nalezu-zili-lide-a-neandertalci-v-jeskynich-par-kilometru-od-sebe.html?

22.7.2020 V jeskyni v USA našli 14 tisíc let starý lidský výkal. Mění pohled na historii. Vědci začali analyzovat lipidy, které se uchovávají lépe než DNA a jejich kontaminace je mnohem méně pravděpodobná. A právě jejich výzkum naznačil, že studované "nadělení" v jeskyních skutečně zanechal člověk, takže lidská populace obývala Velkou kotlinu už v přehistorických dobách ještě před nástupem kultury Clovis (pojmenovaná po kometě Clovis).

S lidskými lipidy byly smíchány také lipidy psů, což naznačuje, že už tehdy byli psi věrnými společníky žijícími s lidmi bok po boku. Jejich výskyt je přitom další známkou toho, že lidé v té době žili domestikovaně a budovali si svá obydlí, která si vybavovali. O tom svědčí i nález zbytků materiálů sloužících k výrobě koše, jež se našly rovněž v jeskyních. I jejich datování potvrzuje výsledky z analýzy lipidů. 

https://www.denik.cz/veda-a-technika/paleontologie-severni-amerika-exkrement.html?

26.6.2020 Ztracený kontinent Zélandia, který se potopil do moře před 23 miliony let, odhalují v nebývalých detailech nové mapy mořského dna. Geologové z Nového Zélandu sestavili tektonické a batymetrické mapy osmého kontinentu Země, který pokrýval asi 1 930 511 km čtverečních.

https://techfocus.cz/veda-vesmir/2159-vedci-vytvorili-mapu-ztraceneho-kontinentu-zelandie-ktery-se-potopil-do-more-pred-23-miliony-let.html?

25.5.2020 Badatelé se domnívají, že objevili pozůstatky hominida, jednoho z přímých předchůdců moderního člověka, jenž údajně jako první migroval z Afriky do zbytku světa. Objev mění náhled na jeho původ, který mu byl dosud zřejmě mylně přisuzován.

Člověk vzpřímený (Homo erectus) žil před 2 či 1,8 miliony až asi 143 tisíci či 50 tisíci lety v Africe, Asii a Evropě. Hominid ve skutečnosti žil na jihu Afriky, odkud migroval na severovýchod a sever kontinentu a následně do celého zbytku světa. V téže lokalitě se odborníkům podařilo nalézt také ostatky hominida Paranthropus robustus, který byl výrazně primitivnější a jenž nejspíš pocházel z podobné doby. Oba nálezy byly datovány do období zhruba před 2 miliony let.

To hraje do karet hypotéze, že v minulosti vedle sebe žilo několik druhů hominidů.

https://epochaplus.cz/afrika-vydala-nove-pozustatky-homo-erectus/?

2.4.2020 800 000 let - tak stará je genetická informace, získaná z lidské fosílie. Jedná se o doposud nejstarší nalezenou lidskou DNA vůbec. Vzorek získali vědci z Kodaňské univerzity ze zubu druhu Homo antecessor, neboli "člověka předchůdce", žijícího přibližně 1,2 milionů - 700 tisíc let př. n. l. Ten je považován za jednoho z prvních hominidů na území Evropy. Proteiny nalezené v zubní sklovině poskytují důkaz o tom, že tento druh udržoval blízký vztah s našimi předky, tedy druhy Homo sapiens, neandrtálci a jim podobným denisovanům. Výsledky práce kodaňského týmu ukazují, že Homo antecessor byl jejich evidentní sesterskou skupinou. 

https://www.czechsight.cz/nejstarsi-lidska-dna-ktera-byla-nalezena/?

17.2.2020 Tollundský muž Když v květnu 1950 bylo zjištěno, že člověk, který v rašelině ležel na boku s koleny přitaženými k tělu, nezemřel přirozenou cestou, přestože výraz v jeho zachovalém obličeji vypadal velmi klidně. Tento třicátník byl asi před 2300 lety uškrcen koženým provazem, který měl omotaný kolem krku. Jizvy na nohou ukazovaly na fakt, že musel často chodit bos. Jeho poslední stravou byla kaše složená asi z třiceti druhů různých semen a bylin, žádné maso. Nejpravděpodobnější verzí se jeví obětování bohům. Tomu odpovídá i místo uložení v rašelině. Pro dobu želenou bylo vcelku běžné pochovávat oběti do řek, jezer nebo močálů. obsah jeho žaludku podle vědců neobvyklý, protože obsahoval velké množství námele, který se vytváří v rozkládajících se obilovinách a ve velkém množství způsobuje halucinace, což zřejmě bylo záměrem před smrtí. Některé zdroje uvádějí, že se Tollundský muž mohl stát obětí rituálu spojeného s oslavou zimního slunovratu. Tomu by napovídala i absence ovoce a zeleniny v jeho žaludku. Navíc bývaly tyto rituály velmi krvavé.

16.2.2020 Vědci objevili důkazy svědčící o existenci dosud neznámého druhu pravěkého člověka, který žil v Africe před zhruba půl milionem let a jehož geny se stále objevují v některých západoafrických populacích. Informoval o tom britský list The Guardian. až pětina jejich DNA pochází od neznámých předků. Nález podle vědců naznačuje, že předchůdci moderních Západoafričanů se křížili s dosud nenalezeným pravěkým druhem, stejně tak, jako se pravěcí Evropané křížili s neandrtálci.

Vědci analyzovali genomy příslušníků různých etnických skupin z Nigérie, Sierry Leone a Gambie a dospěli k závěru, že DNA od záhadné skupiny pralidí představuje dvě až 19 procent jejich genetického původu. Křížení moderních lidí s tímto druhem se podle nich mohlo stát před 43 000 lety. Zároveň ale realita může být ještě komplikovanější, a mohlo například existovat ještě více druhů pralidí, upozornili vědci.

  • Zdroj: https://www.lidovky.cz/relax/veda/vedci-nasli-dukazy-o-existence-pravekeho-druhu-cloveka-ktery-zil-pred-pul-milionem-let.A200215_095225_ln_veda_ele

9.1.2020 Před 30.000 lety, když Evropa procházela extrémně chladným obdobím, hledali neandrtálci teplejší místa, která by jim skýtala větší šance k přežití. Uchylovali se proto na jih Iberijského poloostrova, o čemž mimo jiné svědčí čerstvý nález stopy v lomu v britském Gibraltaru. Vědci na základě jejího tvaru zjistili, že patří 1,3 metrů vysokému jedinci, který ji zanechal v písku před 28.300 lety. Obecně přijímaná teorie je přitom taková, že neandrtálci vymřeli už před 40.000 lety. více

Klimatické změny

Glaciální cyklus

v průběhu glaciálů, jelikož doba jejich trvání se pohybuje kolem 100 tisíc let, zatímco trvání interglaciálů se počítá jen řádově na několik málo desítek tisíc let 

Interstadiál je částečně teplejší období v glaciálu. Mezi dvěma interstadiály starším a mladším probíhalo období studeného podnebí, stadiál. Interstadiál měl výrazně vyšší průměrnou teplotu než stadiál, ale v porovnaní s dneškem se vyznačoval nižšími teplotami. Průměrná teplota v období čtvrtohorního zalednění se v oblastech Evropy v době interstadiálu pohybovala kolem 2 - 3 °C.

před 3 miliony roků

Koncentrace oxidu uhličitého v atmosféře nyní dosahuje 400 ppm. Takové výše naposledy dosáhla v době, kdy byla teplota asi o 3 °C nad úrovní z konce devatenáctého století (tedy z doby, která obvykle slouží jako měřítko teplotních změn). V době tak vysoké koncentrace oxidu uhličitého se hladina moří a oceánů nacházela o 10 - 20 metrů výš než dnes. Bylo tomu tak před třemi miliony lety, homo sapiens tu je asi 250 000 let

zobrazit více..
Loading...