Vegetace

ul>
  • AmazonieMoravská amazonieRumunský prales
  • Co způsobuje vysychání řek, lesů a podzemní vody
  • Houby
  • StromyKůrovcová kalamitaZalesňováníLesní požáryZalesňování
  • Monokultury v lesích a na polích nám zrcadlí stav nás samých (masa individualistů, kteří nespolupracují a nepředávají si zkušenosti a informace), nepracují ve prospěch celku, ale pouze na sebe (orientace na zisk za každou cenu), což vede k samodestrukci, kterou vidíme v lesích v podobě kůrovcové kalamity a lesních požárech...

    • zvířata a vegetace jsou články, která nám umožňují přežití na planetě

    Podle rektora Prof. Ing. Petra Skleničky CSc (1964): Kolaps krajiny předchází kolapsu společnosti. Nad suchem zvítězíme jen změnou myšlení 

    vegetace (les, rostliny) je přirozeným spojencem a ochráncem vody

    Obsah CO2 ve vzduchu stoupl za posledních 100 roků o 30 %

    Stromy jsou také základem každého ekosystému

    na tlejícím dřevě (po pádu a rozkladu starých stromů) se les obnoví za 30 až 50 roků. Pokud je les uměle vykácen, vzniká holina (která je vystavena vysoké teplotě, dochází k odparu vody, vysušování půdy a zarůstá vysokou trávou), dochází k destrukci půdy (větrná a vodní eroze), mizí většina půdního života. Každý rok se vytěží až třináct miliard stromů, přičemž nových přibude méně než polovina.

    • stromy jsou přírodní klimatizací, ochlazují půdu, vytváří stín a udržují v lese mikroklima a vodu (vykácený les nebo kůrovec zcela jednoznačně mění mikroklima dané lokality) 
    • umožňují deště, malý vodní cyklus
    • zpevňují půdu, brání její erozi
    • v lese probíhá neustálý koloběh rození, růstu a smrti... (jeden cyklus může trvat až 300 - 400 roků)
    • lesy jsou domovem mnoha živočichů, kteří působí v synergii s lesem, ač to na první pohled není vidět
    • zastavují písečné bouře a působí proti větrné erozi
    • ochranná bariéra kolem vesnic, měst, silnic
    • pohlcují uhlík, kompenzují tak důsledky klimatického oteplování
    • pozitivně strukturovaná voda má vliv na zrání, velikost úrody, obsah minerálů a vitamínů a spotřebujeme ji až o 20 % méně
    • stromy a rostliny migrují a mají podobnou pumpu (možná jako lymfatický systém, který je aktivován pohybem, nebo termohalinní pumpa v oceánech) jako člověk, která v několika hodinových intervalech pumpuje vodu z kořenů do koruny
    • rostliny mají svoji řeč, umí si bránit své území, volají o pomoc i odposlouchávají

    • lesy tvoří cca 20% území Číny a cca 30 % území České republiky (před 100 roky to bylo pouze 20 %)

    • Saské lesy uživí jen 150 kusů jelení a 600 kusů srnčí zvěře. K tomuto číslu došli pravidelným posuzováním takzvané úživnosti lesa, která jednoduše znamená rovnováhu, při níž prosperuje jak les, tak zvěř. "Tento les naprosto plní své funkce. I v současnosti zadržuje vodu, produkuje pitnou vodu, je domovem celé řady ptáků, rostou tady houby a byliny, které jsme tady před 30 lety vůbec neměli," vyjmenovává Clemens Weiser ze státní lesní služby v Eibenstocku. "Než takový les vznikne, trvá to desetiletí a musí na něm pracovat několik generací lesníků". více

    • mezigenerační paměť rostlin a stromů má vliv na celý přírodní ekosystém (12.12.2020, Botanický ústav Akademie věd (BÚ AV) ČR)

    • co dělat, abychom zachránili lesy - zachranmelesy.cz

    Jaký je rozdíl mezi hospodářským a přirozeným lesem?

    • zonální uspořádání (lužní les u vody, dub do 400 m, patro od 400 do 800 metrů patří buku a smíšeným bučinám, potom nastupuje smrk)
    • v hospodářských lesích je smrk pěstován 100-200 roků, půda je již vyčerpaná, je zaděláno na celou řadu lesních kalamit např. na Vysočině (Cílek 2012)
    • přirozené lesy mají druhovou diverzitu, velké spektrum stáří stromů, rozkládají se zde přirozeně staré stromy a na jejich základech rostou nové semenáčky

    Jak bude vypadat Česká krajina v roce 2070?

    klima bude na úrovni severní Itálie a jižní Francie. Klasické hospodaření v krajině vymizí. Budou zde fungovat agrolesnické systémy, což bude revoluční změna. Bude se více pěstovat vinná réva a čirok. V lesích bude převládat dub zimní. Asi bude více vodních ploch, možná vzniknou nové přehrady, některé přehrady se naopak vyhodí do povětří, protože už nebudou plnit své funkce, a hlavně budou vyschlé," více

    • přibudou nové invazivní teplomilné druhy rostlin a živočichů

    Pokles ptactva v krajině

    Lesní ekosystémy Střední Evropa a Česko

    Pulsování planktonu a vegetace

    Vegetace, zprávy z tisku:

    12.12.2020 Rostliny, které zažily nedostatek, plodí zdatnější potomky. Rostliny, které zažily nehostinné prostředí, plodí zdatnější potomky. Aspekty mezigenerační paměti rostlin popsal tým, jehož součástí jsou i vědci z Česka. Potomci zkoumaných rostlin byly podle výzkumníků zdatnější v boji o životní prostor. Přenos zkušeností měl dopad i na další složky ekosystému. O výzkumu informovala Miroslava Dvořáková z Botanického ústavu Akademie věd (BÚ AV) ČR.

    • ústřední roli hraje u rostlin konkurence. "Rostliny nemají možnost pohybu a nemohou si jednoduše vybrat místo svého pobytu. Proto jakmile jednou zakoření, musí být 
    • vědci dosud přehlíželi mezigenerační paměť rostlin. Právě ta má značný vliv na konkurenční schopnosti rostlin i fungování celých ekosystémů.
    • Jako mezigenerační paměť odborníci popisují například situaci, kdy rostlina zažije strádání, sucho či nedostatek světla, a tuto zkušenost předá svým potomkům. Ti jsou tak lépe připraveni na možné nesnáze a mají výhodu proti rostlinám, které od předků tuto zkušenost nezískaly.

    • Zážitek strádání rostlina předává skrze epigenetické procesy. Pomocí takzvané metylace cytosinu v DNA může organismus zapínat či vypínat aktivitu genů a rostlina tak svým potomkům předá "předaktivované" geny užitečné pro boj s nehostinným prostředím.

    • To, že rostliny, které rostly například v hustém porostu, plodí zdatnější potomky, zjistili vědci při experimentech s pampeliškami. Zkoumané rostliny rychleji klíčily a celkově měly rychlejší vývoj či intenzivnější růst kořenů. Byly tak úspěšnější v boji o životní prostor s jinými rostlinami. To, že se tato paměť přenášela epigenetickými procesy, vědci ověřili tím, že u části rostlin odstranili některé epigenetické značky. Takto zasažené rostliny se pak chovaly tak, jako by jejich předci náročnější podmínky nezažili.

    • listy konkurenčně zdatnějších rostlin se rozkládají po odumření mnohem pomaleji, než listy geneticky totožných rostlin bez zmíněných zkušeností. To podle týmu naznačuje, že paměť rostlin má dopad i na související procesy v přírodě - v tomto případě koloběh živin v ekosystému.

    • mezigenerační paměť zaslouží více pozornosti a měla by být zohledněna třeba při modelování funkce ekosystémů během klimatické změny nebo při produkci osiv v zemědělství.

    Zdroj: https://www.lidovky.cz/relax/veda/rostliny-ktere-zazily-nedostatek-plodi-zdatnejsi-potomky.A201210_162324_ln_veda_ape

    6.12.2020 Ruské plíce světa se zmenšují. Ruské lesy se rozkládají se na více 800 milionech, podle analýzy think-tanku Earth.com tak představují více než 20 % celkové lesní plochy na Zemi. Vedle nekontrolovaného odlesňování je ohrožují také masivní požáry.

    Od roku 2001 do roku 2019 přišlo Rusko o 64 milionů hektarů lesů což podle serveru globalforestwatch představuje ekvivalent emisím oxidu uhličitého o objemu 10,1 gigatuny (Gt). Jen pro srovnání: letošní rozsah brazilského rekordního odlesňování postihl necelý 750 tisíc hektarů pralesů, zatímco v Rusku se v posledních letech těžba týkala milionu hektarů.

    Jak podotýká organizace Jamestown Foundation za 80 procent mohou lesní požáry, ale dalších 20 procent připadá na těžbu dřeva. Například letos v květnu shořely lesy v okolí Bajkalu na ploše velikosti Jihočeského kraje. Nicméně řada požárů je často založena, aby zakryla právě stopy po nelegální těžbě dřeva, které míří do Číny.

    Miliardové zisky

    Podle expertů činí škody napáchané "černými dřevorubci" až 100 miliard rublů ročně (cca 29 mld. Kč). Oficiální statistiky ovšem přiznávají pouze 15 miliard rublů (4,3 mld. Kč). "Někdo z obchodu má zisk, a to na obou stranách rusko-čínské hranice,

    Zdroj: https://www.lidovky.cz/byznys/firmy-a-trhy/misto-tajgy-pustina-pohostinne-rusko-by-cine-prodalo-celou-sibir.A201204_103837_firmy-trhy_tesa

    2.10.2020 Nejrozsáhlejší studie letokruhů stromů z Norilsku v ruské Arktidě ukázala, že přímé i nepřímé vlivy průmyslového znečištění v regionu i mimo něj jsou mnohem horší, než se předpokládalo. Mezinárodní tým vědců vedený Ulfem Büntgenem z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR a Univerzity v Cambridge pomocí měření šířky letokruhů, chemického složení dřeva z živých i mrtvých stromů, půdních charakteristik a počítačového modelování ukázal, že desetiletí těžby niklu a mědi způsobily velké škody na životním prostředí a také ovlivnily globální uhlíkový cyklus.

    Rozsah poškození boreálního lesa, největšího pevninského biomu na Zemi, lze pozorovat na letokruzích stromů v okolí Norilsku (Od roku 1930 se zde intenzivně těží nikl, měď a palladium), což spolu s chybějícími ekologickými předpisy vedlo k závažnému znečištění životního prostředí. , kde se odumírání lesa rozšířilo až do vzdálenosti 100 kilometrů.  

    Emise pocházející z průmyslového komplexu Norilsk od 60. let přímo zodpovídají za destrukci asi 24 tisíc čtverečních kilometrů boreálního lesa, ale nepříznivě působí také na většinu stromů přežívajících ve vysokých nadmořských výškách a zeměpisných šířkách. Vysoká úroveň znečištění je příčinou poklesu růstu stromů, což ovlivňuje množství uhlíku, které lze v boreálním lese uložit. 

    I když je spojitost mezi znečištěním a zdravotním stavem lesů dobře známa, doposud nebyl v dendrochronologii ani studiu letokruhu stromů vysvětlen "problém divergence" tj. oddělení spojitosti šířky letokruhů stromů od růstu teplot vzduchu pozorovaných od sedmdesátých let.

    Pomocí největší datové sady letokruhů z živých i mrtvých stromů použité k rekonstrukci historie a intenzity odumírání lesů v okolí Norilsku vědci ukázali, jakou měrou atmosféra znečištěná emisemi z dolů a hutí přispívá k tzv. "arktickému stmívání".

    Arktické stmívání je jev způsobený zvýšeným množstvím částic v zemské atmosféře, ať už jde o emise, prach nebo sopečný popel. Tento jev částečně blokuje sluneční radiaci, zpomaluje proces vypařování a narušuje hydrologický cyklus a jak vědci s použitím procesního modelu růstu boreálních stromů ukázali, od roku 1970 podstatně snížil růst stromů. 

    Očekávalo by se, že globální oteplování zvýší rychlost růstu boreálních stromů, ale vědci zjistili, že s vrcholící mírou znečištění rychlost růstu stromů na severní Sibiři zpomalila. Úroveň znečištění v atmosféře snížila schopnost stromů přeměnit sluneční světlo na energii prostřednictvím fotosyntézy, proto stromy nebyly schopny růst tak rychle nebo tak silně, jako v oblastech s nižší úrovní znečištění.  

    "Zatímco problém odumírání lesů způsobený emisemi síry byl ve velké části Evropy úspěšně řešen, pro Sibiř jsme nebyli schopni předvídat, jaký dopad bude znečištění mít, a to hlavně kvůli chybějícím datům z dlouhodobého monitoringu."  

    "Co nás překvapilo, je, jak rozsáhlé jsou účinky průmyslového znečištění. Rozsah poškození ukazuje, jak zranitelný a citlivý boreální les je. "Vzhledem k ekologickému významu tohoto biomu by úroveň znečištění v severních zeměpisných šířkách mohla mít obrovský dopad na celý globální uhlíkový cyklus." 

    https://techfocus.cz/veda-vesmir/2391-letokruhy-stromu-zaluji-rozsah-arktickeho-znecisteni-je-horsi-nez-se-predpokladalo.html?<br>

    25.9.2020 Pole a hlušiny mění v lesy a mokřady. Projekt biocenter v Šumicích ukazuje trend návratu k původní krajině (95 milionů)

    Za několik let bude na těchto 75 hektarech poblíž obce Šumice na Brněnsku hustý les, mokřady a celá zelená struktura biocenter a biokoridorů, kde najdou útočiště malí i velcí živočichové a vzácné druhy rostlin.

    Pozemky určené k založení biocenter se nejprve zoraly, pak upravily kombinátorem, aby se rozmělnila původní orba, pak oplotily, zasela se tráva začalo se s výsadbou keřů a stromů. "V současné době je vysázena veškerá výsadba, vše je oploceno a máme za sebou první rok následné péče. Kompletně hotovo bude koncem roku 2022. Projektů budování biocenter, která narušují monotónnost zemědělské krajiny, v posledních letech v Česku přibývá. "Právě území ekologické stability a biocentra do krajiny vnášejí rozmanitost, jsou domovem - nebo místem, kudy se mohou pohybovat - pro řadu druhů živočichů a rostlin, hrají roli v zadržování vody. A v neposlední řadě jsou důležité i pro lidi

    https://byznys.ihned.cz/c1-66820850-pole-a-hlusiny-meni-v-lesy-a-mokrady-projekt-biocenter-v-sumicich-ukazuje-trend-navratu-v-puvodni-krajine<br>

    15.9.2020 Zbytečná těžba uschlých kůrovcových stromů lesu nepomáhá, upozorňují lesníci a biologové. Ponechání odumřelých stromů v lese již nemůže přispět k šíření škůdců. Naopak představuje jednu z nejlepších cest, jak současně zpomalit úbytek pestrosti v přírodě i klimatickou změnu, protože odumřelé stromy jsou domovem mnoha mikroorganismů, hub, rostlin i živočichů a je v nich uložený uhlík, který by se jinak v atmosféře podílel na oteplování klimatu.

    "Pokud se vlastníkům nevyplatí odumřelé stromy zpracovat, stát by je k tomu neměl nutit, ani jejich zpracování nepřímo financovat. Těžba odumřelých stromů nepředstavuje pro samotný les ani jeho ekosystémové služby žádný přínos," doplňuje lesník profesor Miroslav Svoboda z České zemědělské univerzity v Praze. "Vykácení odumřelých stromů a odvoz dřeva české lesy nezachrání. Stát by měl podpořit ponechávání mrtvého dřeva v lese ve formě, ve které nebude nebezpečné pro návštěvníky lesa."

    "Stát by měl v soukromých lesích podporovat přirozenou a postupnou obnovu dřevinami přizpůsobenými danému místu, protože takovéto lesy budou dostatečně odolné ke změnám klimatu a schopné zajistit zachování biologické rozmanitosti," říká Karel Prach, předseda České botanické společnosti. "Zcela samozřejmě by se těmito principy mělo řídit hospodaření v hospodářských lesích ve vlastnictví státu, jejichž správcům by stát též neměl poskytovat prostředky na nerentabilní těžbu odumřelých stromů."

    https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/zbytecna-tezba-uschlych-kurovcovych-stromu-lesu-nepomaha-upozornuji-lesnici-a-biologove?

    2.9.2020 Původní podoba krajiny v Evropě, včetně České republiky, byla mnohem otevřenější, než dnes. Její zarůstání a nástup lesů umožnil až člověk, který vybil stáda velkých býložravců, která do té doby bránila dřevinám v ovládnutí kontinentu. Čeští vědci na to upozorňují v rozsáhlém, dvojdílném článku, který publikoval časopis Vesmír.

    • S přítomností velkých savců souvisela diverzita rostlinstva a drobnějších živočichů. Krajina tehdejší mamutí stepi se v dnešním mírném pásu podobala krajině dnešního Altaje. Byla mozaikou stepí, sušších i vlhčích trávníků, rašelinišť a řídkých lesíků. Obývala ji směs druhů chladnomilných a kontinentálních až teplomilných, což lze dokázat nejen na fosilní megafauně, ale i na drobných savcích nebo broucích, jejichž těla se občas dochovala
    • Vliv velkých kopytníků na původní podobu krajiny podle ní nepřímo dokazuje například rozšíření denních motýlů v Evropě a Asii. Denní motýli jsou totiž, s výjimkou tropů, ve většině případů vázaní na otevřená stanoviště a jen málo z nich obývá husté, zapojené lesy. "Právem se lze domnívat, že v době rozmachu mamutí stepi prosperovali. Vyhovovaly jim podmínky utvářené aktivitou velkých býložravců. Například pastva koní potlačuje trávy a uvolňuje prostor bylinám, jako jsou hořce, krtičníkovité, bobovité či rdesnovité. To vše jsou časté živné rostliny housenek. I motýlů spojených s všudypřítomnými travami je dost - všichni okáči a také někteří soumračníci
    • Příchod moderního člověka a nadměrný lov podle vědců přírodu v Evropě zásadně proměnily. "Na severní polokouli to znamenalo postupné rozdrobení mamutí stepi. Kde to srážkové poměry umožnily, tam ji nahradily souvislé lesy. Středoevropská krajina byla ale i poté nějaký čas otevřená. Mamuti byli pryč, ale přežívali zde například sobi, velcí tuři a koně. Expanze lesa před 9000 až 4000 lety se kryje s dobou, kdy byla i tato velká zvířata téměř zdecimována,"
    • Evropě fragmenty původních stepí přetrvaly do současnosti. "Mnohé ze středoevropských 'stepních' lokalit, jejichž vznik byl donedávna přisuzován člověku, ve skutečnosti představují nejstarší zde kontinuálně existující formy vegetace.
    • teorie nizozemského ekologa Franse Very, podle níž by i lesy evropského mírného pásu byly v přírodním stavu pod silným pastevním tlakem
    • Přežití stepní fauny a flóry v Evropě umožnil příchod pravěkých zemědělců a pastevců. Ti s pomocí stád domácího skotu a koní, kteří byli po staletí velmi podobní svým divokým předkům, zachovali v řadě oblastí krajinu otevřenou. Tam, kde se páslo méně, začaly krajinu sužovat požáry. "S decimací velkých býložravců se pojí ještě jedna souvislost - nástup vlády ohně. Absence pastvy vede k akumulaci odumřelé rostlinné biomasy, ideálního paliva pro požáry. Jejich nástup lze poznat z přítomnosti ohořelých uhlíků v půdních profilech
    • Právě vyhubení velkých kopytníků podle vědců v současnosti stojí za úbytkem a ohrožením celé řady druhů vázaných na otevřenou krajinu nebo světlé lesy. V současnosti člověk tato prostředí v rámci ochrany přírody udržuje jen velmi pracně a nákladně. Přesto se mu nedaří obnovovat v krajině pestrou mozaiku, kterou dříve vytvářeli velcí kopytníci. "Pro udržení planetární biodiverzity zbývá jediné řešení: doplnit chybějící složky ekosystémů, zejména velké býložravce
    • V souvislosti s ochranou klimatu vědci proto varují před zjednodušenými recepty, které požadují výrazné zalesňování, případně redukce stád domácího skotu. Ta v mnoha oblastech nahrazují chybějící divoké velké kopytníky. Cestou je podle odborníků spíše méně intenzivní pastva.
    • Velcí kopytníci mají totiž v souvislosti se změnami klimatu na krajinu pozitivní vliv. Díky pastvě nedochází k rozkladu organické hmoty rostlin a uvolňování CO2 do atmosféry. Trus velkých kopytníků totiž zanášejí do půdy brouci, takzvaní koprofágové, a pomáhají tak vázat uhlík a organickou hmotu v půdě. Ta pak funguje jako houba a udržuje vodu v krajině. "Příznivý vliv velkých kopytníků na zadržování vláhy v půdě je zřetelný i v rezervaci velkých kopytníků v Milovicích
    • Kromě oblasti střední Evropy pomáhají velcí kopytníci také s ochranou prostředí, které je pro vývoj klimatu naprosto klíčové: permafrostu v severské tundře. "Celkové množství uhlíku je zde odhadováno na 1300 giga tun, což je zhruba dvojnásobek uhlíku nacházejícího se v atmosféře. S uhlíkem je v permafrostu deponován i dusík. Při oteplování permafrost taje a v mokřadech nastává mikrobiální rozklad, uvolňující do atmosféry oxid uhličitý, metan a oxid dusný. Návrat velkých kopytníků do polárních krajů by mohl pomoci. V zimě býložravci rozhrabávají sněhovou pokrývku, jež potom hůře izoluje půdu a ta promrzá více do hloubky. Konzumací rostlin umožní rychlejší recyklaci živin a zpomalí akumulaci stařiny. To vše může uvolňování skleníkových plynů z půd zbrzdit,"
    • Vědci zároveň upozorňují, že velkých kopytníků, i po zahrnutí domácích zvířat, není v krajině příliš, ale naopak i v porovnání s dobami ledovými, velmi málo.
    • https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/lesy-jako-puvodni-ceska-krajina-omyl-upozornuji-vedci?

    23.8.2020 Kůrovec je přemnožený padesátinásobně oproti normálu. Má potenciál měnit krajinu i počasí a největší nadějí na konec kalamity je, že mu dojde potrava, říkají odborníci.

    Ze statistik navíc vyplývá, že od roku 2016 je zdaleka největším důvodem nahodilé těžby hmyz. Následky jeho přemnožení dlouhodobě stoupají a zatímco v roce 2005 měl na svědomí 21,7 % nahodilé těžby, o patnáct let později už to byly necelé tři čtvrtiny (73,6 %).

    Místo lesů holiny- Ke konci minulého roku tak byla rozloha holin 54,5 tisíce hektarů, zalesnila se zhruba polovina - 28,7 tisíce hektarů. Podle Řezáče přitom letos vzniknou další holiny, naopak zalesněná rozloha je zhruba poloviční: "Rozloha holin bude v příštích letech narůstat (kumulativně načítat). Než se toto srovná, bude to trvat řadu let."

    Sázení lesů tempu kůrovce nestačí: "Rychlost kůrovce je taková, že stále více lesů mizí, než kolik se jich podaří obnovit. Ale ani čerstvě osázená holina neplní zdaleka všechny funkce jako vzrostlý les. Plnohodnotný les tam bude za 20-30 let." Pomyslné klacky hází lesníkům pod nohy i samotná půda. "V současnosti je nejdůležitější zabránit erozi a odnosu půdy na svazích. Pokud půdu spláchne voda, bude na daném místě neuvěřitelně složité obnovit les."

    I proto se pokouší pomoct Ministerstvo zemědělství, letos mezi lesníky rozdá mezi devíti a deseti miliardami na kompenzaci škod a obnovu lesů.

    "Pozitivní je, že se v loňském roce již vysázelo více listnáčů než jehličnanů (51,3 : 48,7 %). Tento trend bude pokračovat a zásadně promění budoucí podobu lesů," přibližuje Řezáč. Podle něj ani nepřijdeme o smrkové lesy: "Mladé stromky se dokážou přizpůsobit změněným přírodním podmínkám. Smrk i borovici bychom měli zachovat, i když v podstatně menším množství než doposud."

    Malý brouk, co umí měnit počasí Rozměry drobný škůdce přitom může ovlivnit dokonce i počasí. "Při dalším masivním úbytku jehličnatých lesů (smrkových a borových, borovice hynou také) se bude bezlesá krajina více ohřívat," upozorňuje Řezáč. To by mělo za následek ohrožení zdrojů vody i změnu jejího koloběhu, například režimu srážek. Bez stromů v krajině bude větší výpar a méně vody, půda bude náchylnější na větrnou a vodní erozi. Počasí bude turbulentnější a častěji tak budou bořivé větry, silné lokální bouřky nebobleskové povodně.

    "Lesy v krajině vždy sloužily jako stabilizační prvek, zadržovaly vodu, zpomalovaly odtok, zvlhčovaly a čistily ovzduší. Až 40 % srážek vzniká lokálně, z mraků, které se tvoří právě nad lesy - a ty nebudou," vysvětluje odborník. Podle něj tak české krajině hrozí významná proměna, bude stále homogennější: "Lesy rostou pomalu, obnova potrvá mnoho desítek let - několik lidských generací."

    https://www.seznamzpravy.cz/clanek/fakta-brouk-ktery-umi-menit-pocasi-premnozeny-je-padesatinasobne-116830#seq_no=2&source=hp&dop_ab_variant=0&dop_req_id=fO3M3TfgQuv-202008221052&dop_source_zone_name=zpravy.sznhp.box&utm_campaign=&utm_medium=z-boxiku&utm_source=www.seznam.cz 

    29.7.2020 Dřív snižoval spotřebu letadel, dnes raději zalévá stromy. Že chce udělat něco dobrého pro přírodu, věděl už ve třetí třídě. Životnímu prostředí pomáhá od svého mládí. Čtyřiačtyřicetiletý Michal Polanský loni vytvořil webovou aplikaci Zalejme.cz, aby lidé mohli přehledně a efektivně zalévat brněnské stromy. V polovině července se aplikace z Brna a Tišnova rozšířila také do Litomyšle a Českých Budějovic.

    https://www.denik.cz/regiony/mrzel-ho-pohled-na-schnouci-stromy-sel-luzankami-a-vymyslel-zalevaci-aplikaci-20200725.html?utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=sekce-z-internetu#dop_ab_variant=0&dop_req_id=sA2iyJqn7K6-202007280623&dop_source_zone_name=hpfeed.sznhp.box

    27.7.2020 Sbírejte semínka dřevin, tak zní netradiční výzva lesníků. Kvůli těžbě kůrovcového dřeva vznikají velké paseky a lesní hospodáři se potýkají s nedostatkem pracovních sil. I proto se obrací na veřejnost, aby jim pomohla lesy znovu zasázet a zároveň omladit současný porost. Sbírat by proto měli semena z okolí Spáleného Poříčí, kde s tímto nápadem přišli.

    https://plzenska.drbna.cz/z-kraje/2706-sbirejte-seminka-ze-sveho-okoli-prosi-lesnici.html?utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=sekce-z-internetu#dop_ab_variant=368741&dop_req_id=uUzOxA5YqdJ-202007280619&dop_source_zone_name=hpfeed.sznhp.box

    Kalendář sběru semen stromů

    8.6.2020 V Kanadě sázejí stromy pomocí originální metody. Do roku 2028 jich chtějí prostřednictvím kanadského startupu Flash Forestvy a dronů sadit miliardu do roku 2028. Výsadba je až desetkrát rychlejší a za dvacet procent ceny, než kdyby se stromy sázely běžným způsobem bez použití dronů. plánování a automatizaci, díky čemuž mohou vysázet při plném nasazení až sto tisíc stromů denně, s hustotou zalesnění dva tisíce stromů na hektar. "Každý dron může sázet tak rychle jako deset lidí. Zároveň, na ovládání deseti dronů je potřeba pouze jeden člověk.

    Semena do země sází ve speciálních obalech, ve kterých je také speciální kyselina urychlující růst stromů a dostatek živin pro přežití semene až na devět měsíců. Nejvíc sází firma břízy a javory, mezi další druhy pak patří borovice, smrky nebo jedle.

    https://pozitivni-zpravy.cz/v-kanade-sazeji-stromy-pomoci-originalni-metody-do-roku-2028-jich-chteji-vysadit-bilion/?utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=sekce-z-internetu#dop_ab_variant=0&dop_req_id=jaPpSUYow3x-202006081949&dop_source_zone_name=hpfeed.sznhp.box

    18.5.2020 Světové ekonomické fórum představilo v lednu projekt "Jeden bilion stromů". Ten by měl napomoci snížení množství uhlíkových emisí v atmosféře tak, jak požadují Pařížské dohody. Ekonom Tim Taylor se k němu vyjadřuje následovně: "Na jednu stranu mám rád stromy. Na stranu druhou jsem svým založením skeptik."

    Taylor poukazuje na to, že George Orwell považoval pěstování stromů za nejlepší dar, který můžeme dát svým potomkům. Ekonom podle svých slov lituje toho, že sám nikdy nezasadil ořech. To podle něj nyní nečiní nikdo, protože jeho plodů si užijeme až za dlouhý čas a třeba takové jabloně plodí mnohem dříve. V souvislosti se zmíněným projektem se ale Taylor přece jen ptá: Jak praktický plán to je? Kolik půdy by na něj bylo třeba? Nejsou údajné přínosy hrubě nadhodnocené? 

    https://www.patria.cz/zpravodajstvi/4403465/taylor-jeden-bilion-stromu-pohledem-skeptickeho-ekonoma.html

    15.5.2020 Rozpad českých lesů hraničí s ohrožením bezpečnosti státu. Hrozí nedostatek vody i dřeva jako stavebního materiálu a kolaps dřevozpracujícího průmyslu, pokud se stát soustředí pouze na výsadbu nových lesů a rezignuje na záchranu dosud zdravých. Vhodnými adaptačními zásahy lze zachránit i smrkové lesy, které jsou pod 800 metry nad mořem, případně alespoň oddálit jejich smrt, hrajeme o zásobu 200 až 300 milionů metrů krychlových smrkového dřeva

    • Každoročně se zvyšuje podíl dřevostaveb a může se stát, že pro ně nebude materiál. 
    • Nabízí řešení, jak postupovat. "Rozvolňovat husté porosty a ty případně i podsazovat, díky tomu pak nevznikají při těžbě souší holiny. Jsou to vyzkoušená adaptační opatření. Pokud se zavádějí včas, lze lesy zachránit nebo jim prodloužit život
    • měl by vzniknout na úrovni vlády krizový štáb, jenž by řešil problém lesů z krátkodobého i dlouhodobého hlediska
    • prioritou by mělo být včasné odstranění napadených stromů. Měly by probíhat adaptační těžby a sektor by měl být efektivně financovaný
    • pořád lze zachránit horské a podhorské lesy v západní části republiky. Na tyto zásahy by se měly přesunout peníze a veškeré úsilí
    • Nemalá část zdravého dřeva z těchto těžeb by se na několik let mohla uskladnit za pomoci kropení vodou, jak to dělají v Bavorsku. Uschlé lesy je lépe ponechat stát výměnou za finanční kompenzace od státu majitelům lesů. I uschlý les je totiž lesem. Část jich lze podrtit a biomasu ponechat na místě pro zlepšení půd
    • Skládky se znehodnoceným dřívím by se mohly spálit," problém je zacyklený. "Dokud se nevyřeší situace na trhu, jsme v pasti,
    • Zatím neexistuje, proto pěstují les hlavně kvůli produkci dřeva. Aby se pěstovaly pestré lesy plnící i mimoprodukční funkce, je zapotřebí, aby stát finančně kompenzoval péči o ekosystémové služby penězi na plochu a zároveň podle kritérií, která zohlední, jak se v lese hospodaří, jak se o něj kdo stará a jaký má přínos pro společnost. Jinak se motivace a myšlení majitelů nezmění
    • https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/rozpad-lesu-ohrozuje-podle-experta-bezpecnost-statu?utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=sekce-z-internetu

    21.2.2020 Na Třebíčsku, kde v posledních letech ničí smrkové lesy kůrovcová kalamita, se objevil další škůdce. Tentokrát ale napadá listnaté stromy. Jde o bekyni velkohlavou. Přemnožená je na sousední jižní Moravě, její housenky ožírají listí nejčastěji u dubů. Na Třebíčsku se loni bekyně objevila v údolí řeky Jihlavy, v okolí Mohelna a Lhánic. za normálních podmínek by stromy napadení bekyní přežily, jejich odolnost ale snižuje nedostatek vláhy. Starší smrkové lesy v okolí Náměště už podle Sedláčka z velké části zdecimoval kůrovec a je tam hodně holin. "Zbývají víceméně mladší porosty, řekněme do těch 30 let věku, tam ještě uvidíme, jak se to vyvine,

    zobrazit více..
    Loading...