Vegetace

p>Monokultury v lesích a na polích nám zrcadlí stav nás samých (masa individualistů, kteří nespolupracují a nepředávají si zkušenosti a informace), nepracují ve prospěch celku, ale pouze na sebe (orientace na zisk za každou cenu), což vede k samodestrukci, kterou vidíme v lesích v podobě kůrovcové kalamity a lesních požárech...
  • zvířata a vegetace jsou články, která nám umožňují přežití na planetě

Podle rektora Prof. Ing. Petra Skleničky CSc (1964): Kolaps krajiny předchází kolapsu společnosti. Nad suchem zvítězíme jen změnou myšlení 

vegetace (les, rostliny) je přirozeným spojencem a ochránce vody

Obsah CO2 ve vzduchu stoupl za posledních 100 roků o 30 %

Stromy jsou také základem každého ekosystému

na tlejícím dřevě (po pádu a rozkladu starých stromů) se les obnoví za 30 až 50 roků. Pokud je les uměle vykácen, vzniká holina (která je vystavena vysoké teplotě, dochází k odparu vody, vysušování půdy a zarůstá vysokou trávou), dochází k destrukci půdy (větrná a vodní eroze), mizí většina půdního života. Každý rok se vytěží až třináct miliard stromů, přičemž nových přibude méně než polovina.

  • stromy jsou přírodní klimatizací, ochlazují půdu, vytváří stín a udržují v lese mikroklima a vodu (vykácený les nebo kůrovec zcela jednoznačně mění mikroklima dané lokality) 
  • umožňují deště, malý vodní cyklus
  • zpevňují půdu, brání její erozi
  • v lese probíhá neustálý koloběh rození, růstu a smrti... (jeden cyklus může trvat až 300 - 400 roků)
  • lesy jsou domovem mnoha živočichů, kteří působí v synergii s lesem, ač to na první pohled není vidět
  • zastavují písečné bouře a působí proti větrné erozi
  • ochranná bariéra kolem vesnic, měst, silnic
  • pohlcují uhlík, kompenzují tak důsledky klimatického oteplování
  • pozitivně strukturovaná voda má vliv na zrání, velikost úrody, obsah minerálů a vitamínů a spotřebujeme ji až o 20 % méně
  • stromy a rostliny migrují a mají podobnou pumpu (možná jako lymfatický systém, který je aktivován pohybem, nebo termohalinní pumpa v oceánech) jako člověk, která v několika hodinových intervalech pumpuje vodu z kořenů do koruny
  • rostliny mají svoji řeč, umí si bránit své území, volají o pomoc i odposlouchávají

  • lesy tvoří cca 20% území Číny a cca 30 % území České republiky (před 100 roky to bylo pouze 20 %)

  • Saské lesy uživí jen 150 kusů jelení a 600 kusů srnčí zvěře. K tomuto číslu došli pravidelným posuzováním takzvané úživnosti lesa, která jednoduše znamená rovnováhu, při níž prosperuje jak les, tak zvěř. "Tento les naprosto plní své funkce. I v současnosti zadržuje vodu, produkuje pitnou vodu, je domovem celé řady ptáků, rostou tady houby a byliny, které jsme tady před 30 lety vůbec neměli," vyjmenovává Clemens Weiser ze státní lesní služby v Eibenstocku. "Než takový les vznikne, trvá to desetiletí a musí na něm pracovat několik generací lesníků". více

  • co dělat, abychom zachránili lesy - zachranmelesy.cz

Jaký je rozdíl mezi hospodářským a přirozeným lesem?

  • zonální uspořádání (lužní les u vody, dub do 400 m, patro od 400 do 800 metrů patří buku a smíšeným bučinám, potom nastupuje smrk)
  • v hospodářských lesích je smrk pěstován 100-200 roků, půda je již vyčerpaná, je zaděláno na celou řadu lesních kalamit např. na Vysočině (Cílek 2012)
  • přirozené lesy mají druhovou diverzitu, velké spektrum stáří stromů, rozkládají se zde přirozeně staré stromy a na jejich základech rostou nové semenáčky

Jak bude vypadat Česká krajina v roce 2070?

klima bude na úrovni severní Itálie a jižní Francie. Klasické hospodaření v krajině vymizí. Budou zde fungovat agrolesnické systémy, což bude revoluční změna. Bude se více pěstovat vinná réva a čirok. V lesích bude převládat dub zimní. Asi bude více vodních ploch, možná vzniknou nové přehrady, některé přehrady se naopak vyhodí do povětří, protože už nebudou plnit své funkce, a hlavně budou vyschlé," více

  • přibudou nové invazivní teplomilné druhy rostlin a živočichů

Pokles ptactva v krajině

Lesní ekosystémy Střední Evropa a Česko

Pulsování planktonu a vegetace

Vegetace, zprávy z tisku:

23.8.2020 Kůrovec je přemnožený padesátinásobně oproti normálu. Má potenciál měnit krajinu i počasí a největší nadějí na konec kalamity je, že mu dojde potrava, říkají odborníci.

Ze statistik navíc vyplývá, že od roku 2016 je zdaleka největším důvodem nahodilé těžby hmyz. Následky jeho přemnožení dlouhodobě stoupají a zatímco v roce 2005 měl na svědomí 21,7 % nahodilé těžby, o patnáct let později už to byly necelé tři čtvrtiny (73,6 %).

Místo lesů holiny- Ke konci minulého roku tak byla rozloha holin 54,5 tisíce hektarů, zalesnila se zhruba polovina - 28,7 tisíce hektarů. Podle Řezáče přitom letos vzniknou další holiny, naopak zalesněná rozloha je zhruba poloviční: "Rozloha holin bude v příštích letech narůstat (kumulativně načítat). Než se toto srovná, bude to trvat řadu let."

Sázení lesů tempu kůrovce nestačí: "Rychlost kůrovce je taková, že stále více lesů mizí, než kolik se jich podaří obnovit. Ale ani čerstvě osázená holina neplní zdaleka všechny funkce jako vzrostlý les. Plnohodnotný les tam bude za 20-30 let." Pomyslné klacky hází lesníkům pod nohy i samotná půda. "V současnosti je nejdůležitější zabránit erozi a odnosu půdy na svazích. Pokud půdu spláchne voda, bude na daném místě neuvěřitelně složité obnovit les."

I proto se pokouší pomoct Ministerstvo zemědělství, letos mezi lesníky rozdá mezi devíti a deseti miliardami na kompenzaci škod a obnovu lesů.

"Pozitivní je, že se v loňském roce již vysázelo více listnáčů než jehličnanů (51,3 : 48,7 %). Tento trend bude pokračovat a zásadně promění budoucí podobu lesů," přibližuje Řezáč. Podle něj ani nepřijdeme o smrkové lesy: "Mladé stromky se dokážou přizpůsobit změněným přírodním podmínkám. Smrk i borovici bychom měli zachovat, i když v podstatně menším množství než doposud."

Malý brouk, co umí měnit počasí Rozměry drobný škůdce přitom může ovlivnit dokonce i počasí. "Při dalším masivním úbytku jehličnatých lesů (smrkových a borových, borovice hynou také) se bude bezlesá krajina více ohřívat," upozorňuje Řezáč. To by mělo za následek ohrožení zdrojů vody i změnu jejího koloběhu, například režimu srážek. Bez stromů v krajině bude větší výpar a méně vody, půda bude náchylnější na větrnou a vodní erozi. Počasí bude turbulentnější a častěji tak budou bořivé větry, silné lokální bouřky nebobleskové povodně.

"Lesy v krajině vždy sloužily jako stabilizační prvek, zadržovaly vodu, zpomalovaly odtok, zvlhčovaly a čistily ovzduší. Až 40 % srážek vzniká lokálně, z mraků, které se tvoří právě nad lesy - a ty nebudou," vysvětluje odborník. Podle něj tak české krajině hrozí významná proměna, bude stále homogennější: "Lesy rostou pomalu, obnova potrvá mnoho desítek let - několik lidských generací."

https://www.seznamzpravy.cz/clanek/fakta-brouk-ktery-umi-menit-pocasi-premnozeny-je-padesatinasobne-116830#seq_no=2&source=hp&dop_ab_variant=0&dop_req_id=fO3M3TfgQuv-202008221052&dop_source_zone_name=zpravy.sznhp.box&utm_campaign=&utm_medium=z-boxiku&utm_source=www.seznam.cz 

29.7.2020 Dřív snižoval spotřebu letadel, dnes raději zalévá stromy. Že chce udělat něco dobrého pro přírodu, věděl už ve třetí třídě. Životnímu prostředí pomáhá od svého mládí. Čtyřiačtyřicetiletý Michal Polanský loni vytvořil webovou aplikaci Zalejme.cz, aby lidé mohli přehledně a efektivně zalévat brněnské stromy. V polovině července se aplikace z Brna a Tišnova rozšířila také do Litomyšle a Českých Budějovic.

https://www.denik.cz/regiony/mrzel-ho-pohled-na-schnouci-stromy-sel-luzankami-a-vymyslel-zalevaci-aplikaci-20200725.html?utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=sekce-z-internetu#dop_ab_variant=0&dop_req_id=sA2iyJqn7K6-202007280623&dop_source_zone_name=hpfeed.sznhp.box

27.7.2020 Sbírejte semínka dřevin, tak zní netradiční výzva lesníků. Kvůli těžbě kůrovcového dřeva vznikají velké paseky a lesní hospodáři se potýkají s nedostatkem pracovních sil. I proto se obrací na veřejnost, aby jim pomohla lesy znovu zasázet a zároveň omladit současný porost. Sbírat by proto měli semena z okolí Spáleného Poříčí, kde s tímto nápadem přišli.

https://plzenska.drbna.cz/z-kraje/2706-sbirejte-seminka-ze-sveho-okoli-prosi-lesnici.html?utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=sekce-z-internetu#dop_ab_variant=368741&dop_req_id=uUzOxA5YqdJ-202007280619&dop_source_zone_name=hpfeed.sznhp.box

Kalendář sběru semen stromů

8.6.2020 V Kanadě sázejí stromy pomocí originální metody. Do roku 2028 jich chtějí prostřednictvím kanadského startupu Flash Forestvy a dronů sadit miliardu do roku 2028. Výsadba je až desetkrát rychlejší a za dvacet procent ceny, než kdyby se stromy sázely běžným způsobem bez použití dronů. plánování a automatizaci, díky čemuž mohou vysázet při plném nasazení až sto tisíc stromů denně, s hustotou zalesnění dva tisíce stromů na hektar. "Každý dron může sázet tak rychle jako deset lidí. Zároveň, na ovládání deseti dronů je potřeba pouze jeden člověk.

Semena do země sází ve speciálních obalech, ve kterých je také speciální kyselina urychlující růst stromů a dostatek živin pro přežití semene až na devět měsíců. Nejvíc sází firma břízy a javory, mezi další druhy pak patří borovice, smrky nebo jedle.

https://pozitivni-zpravy.cz/v-kanade-sazeji-stromy-pomoci-originalni-metody-do-roku-2028-jich-chteji-vysadit-bilion/?utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=sekce-z-internetu#dop_ab_variant=0&dop_req_id=jaPpSUYow3x-202006081949&dop_source_zone_name=hpfeed.sznhp.box

18.5.2020 Světové ekonomické fórum představilo v lednu projekt "Jeden bilion stromů". Ten by měl napomoci snížení množství uhlíkových emisí v atmosféře tak, jak požadují Pařížské dohody. Ekonom Tim Taylor se k němu vyjadřuje následovně: "Na jednu stranu mám rád stromy. Na stranu druhou jsem svým založením skeptik."

Taylor poukazuje na to, že George Orwell považoval pěstování stromů za nejlepší dar, který můžeme dát svým potomkům. Ekonom podle svých slov lituje toho, že sám nikdy nezasadil ořech. To podle něj nyní nečiní nikdo, protože jeho plodů si užijeme až za dlouhý čas a třeba takové jabloně plodí mnohem dříve. V souvislosti se zmíněným projektem se ale Taylor přece jen ptá: Jak praktický plán to je? Kolik půdy by na něj bylo třeba? Nejsou údajné přínosy hrubě nadhodnocené? 

https://www.patria.cz/zpravodajstvi/4403465/taylor-jeden-bilion-stromu-pohledem-skeptickeho-ekonoma.html

15.5.2020 Rozpad českých lesů hraničí s ohrožením bezpečnosti státu. Hrozí nedostatek vody i dřeva jako stavebního materiálu a kolaps dřevozpracujícího průmyslu, pokud se stát soustředí pouze na výsadbu nových lesů a rezignuje na záchranu dosud zdravých. Vhodnými adaptačními zásahy lze zachránit i smrkové lesy, které jsou pod 800 metry nad mořem, případně alespoň oddálit jejich smrt, hrajeme o zásobu 200 až 300 milionů metrů krychlových smrkového dřeva

  • Každoročně se zvyšuje podíl dřevostaveb a může se stát, že pro ně nebude materiál. 
  • Nabízí řešení, jak postupovat. "Rozvolňovat husté porosty a ty případně i podsazovat, díky tomu pak nevznikají při těžbě souší holiny. Jsou to vyzkoušená adaptační opatření. Pokud se zavádějí včas, lze lesy zachránit nebo jim prodloužit život
  • měl by vzniknout na úrovni vlády krizový štáb, jenž by řešil problém lesů z krátkodobého i dlouhodobého hlediska
  • prioritou by mělo být včasné odstranění napadených stromů. Měly by probíhat adaptační těžby a sektor by měl být efektivně financovaný
  • pořád lze zachránit horské a podhorské lesy v západní části republiky. Na tyto zásahy by se měly přesunout peníze a veškeré úsilí
  • Nemalá část zdravého dřeva z těchto těžeb by se na několik let mohla uskladnit za pomoci kropení vodou, jak to dělají v Bavorsku. Uschlé lesy je lépe ponechat stát výměnou za finanční kompenzace od státu majitelům lesů. I uschlý les je totiž lesem. Část jich lze podrtit a biomasu ponechat na místě pro zlepšení půd
  • Skládky se znehodnoceným dřívím by se mohly spálit," problém je zacyklený. "Dokud se nevyřeší situace na trhu, jsme v pasti,
  • Zatím neexistuje, proto pěstují les hlavně kvůli produkci dřeva. Aby se pěstovaly pestré lesy plnící i mimoprodukční funkce, je zapotřebí, aby stát finančně kompenzoval péči o ekosystémové služby penězi na plochu a zároveň podle kritérií, která zohlední, jak se v lese hospodaří, jak se o něj kdo stará a jaký má přínos pro společnost. Jinak se motivace a myšlení majitelů nezmění
  • https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/rozpad-lesu-ohrozuje-podle-experta-bezpecnost-statu?utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=sekce-z-internetu

21.2.2020 Na Třebíčsku, kde v posledních letech ničí smrkové lesy kůrovcová kalamita, se objevil další škůdce. Tentokrát ale napadá listnaté stromy. Jde o bekyni velkohlavou. Přemnožená je na sousední jižní Moravě, její housenky ožírají listí nejčastěji u dubů. Na Třebíčsku se loni bekyně objevila v údolí řeky Jihlavy, v okolí Mohelna a Lhánic. za normálních podmínek by stromy napadení bekyní přežily, jejich odolnost ale snižuje nedostatek vláhy. Starší smrkové lesy v okolí Náměště už podle Sedláčka z velké části zdecimoval kůrovec a je tam hodně holin. "Zbývají víceméně mladší porosty, řekněme do těch 30 let věku, tam ještě uvidíme, jak se to vyvine,

Loading...