Plzák španělský

invazivní druh (který  se v 90. letech rozšířil prakticky do celé Evropy z Pyrenejského poloostrova na dovážené zelenině a v současnosti je považován za největšího škůdce) je v porovnání s většinou jiných plzáků a slimáků obrem a dokáže snadno vyplenit zeleninové zahrádky. Tito plzáci pocházejí ze západu Pyrenejského poloostrova a mimo něj byli poprvé zaznamenáni v roce 1956 ve Francii, odkud se rychle dostali na sever po celé Evropě. Na českém území byl jeho výskyt poprvé zaznamenán v roce 1991 na Olšanských hřbitovech v Praze.

  • produkuje hodně slizu (tím se chrání proti predátorům) a nevadí mu i suchá půda
  • rychle se množí zejména ve vlhkém prostředí
  • dospělý jedinec zkonzumuje za sezonu až 1 kilogram rostlinné hmoty 
  • Nejvíce se jim daří ve vlhku a tmě. Vylézají hlavně po dešti, za den může urazit až 50m v České republice má plzák španělský jednu generaci do roka. Páří se na přelomu června a července. Vajíčka klade od konce srpna do výraznějšího poklesu teplot (někdy i do listopadu). Jedinec může naklást okolo pěti snůšek, dohromady 200-250 vajíček.
  • podmínky pro množení splňují velmi dobře komposty, proto se hodí je často přehazovat a dbát na to, aby se uvnitř zvýšila teplota, která ničí zejména vajíčka

Přednost dává zapleveleným a hustě zarostlým místům ve větších sídlech. S oblibou vyhledává okolí intenzivně obdělávaných zahrad, kam proniká za potravou, zatímco na ruderálních neudržovaných plochách přečkává nepříznivé podmínky (sucho, zima) a rozmnožuje se zde. 

Plzák španělský, jak zamezit škodám:

Přirozený predátor je indický běžec a dále jen ruční sběr brzy po ránu nebo za soumraku, kdy je vidět a slimáky ještě vysoké teploty nezahnaly do podzemních úkrytů. Za humánní způsob usmrcení plzáka španělského je možno považovat přelití vroucí vodou, kdy smrt nastává okamžitě.

  • plži nepřelezou přes vyšší hradbu s hrubým povrchem, můžeme obsypat záhony kolem dokola nějakým hrubým materiálem jako jsou piliny, kamenná moučka, vápno nebo dřevěný popel, nejúčinnější je ale písek
  • Slimákům nechutná levandule, kopr, šalvěj, česnek, bodláky, měsíček, kostival, chrpa, hortenzie, pivoňka, pelyněk, petržel, tymián, kosatec a některé okrasné traviny 
  • Ferramol je čistě přírodní, jeho účinnou látkou je fosforečnan železitý, který se běžně vyskytuje ve volné přírodě, a proto není při náhodném požití škodlivý pro lidi, domácí mazlíčky, ježky, ptáky ani další zvířata, která se na zahradě mohou vyskytovat
  • Pořiďte si balíček obyčejných ovesných vloček. Důkladně s nimi posypte všechny záhony a vyčkávejte, co se bude dít. Slimáci je sežerou a následkem toho uhynou. Ovesné vločky se totiž v jejich těle spojí s vodou a nabobtnají, což bude pro slimáky smrtelné 
  • Kávová sedlina pro ně působí jako jed. Nasypejte blízko záhonů piliny, které zalijte kávou i s lógrem. K zelenině by se většina slimáků dostat neměla.  
  • Vůně citrusů je pro slimáky velmi lákavá a plazí se za ní v hojném počtu. Když se k plátkům citrusů slimáci dostanou, vy už je pak jen vysbíráte a usmrtíte
  • Rozsypte kolem rostlin sůl, ale rostlinám samotným se vyhýbejte. Sůl by je mohla poničit. Na slimáky je ale sůl perfektní. Tělo slimáka, které přijde do kontaktu se solí, začne téměř vysychat a slimák zanedlouho umírá. 
  • Do kelímku tedy nalijte pivo a pro kelímek vytvořte díru tak hlubokou, aby z půdy vyčníval pouze okraj kelímku. Na většinu slimáků čeká stoprocentní konec v kelímku, ale najde se pár odolných jedinců, kteří se dokážou dostat z kelímku ven. 
  • V nouzi částečně pomůže i 50-100 cm široká "cestička" z křemičitého písku nezarostlá plevelem
  • Návnady na plzáky: Nejvíce se mi osvědčila deska polystyrenu cca 1 m2 velká, která se večer zatíží na místě předpokládaného výskytu a během noci se pod ní shromáždí mnoho plžů, vhodné jsou i rostlinné návnady - osvědčily se kousky melounů, brambor či ovoce.
  • hlístice Phasmarhabditis hermaphrodita, jde o parazita plžů. Je to pouhý jeden milimetr velký hlíst, který žije v půdě. Jeho larvální stadium potřebuje k dokončení vývoje tělo slimáka. Larvy proto slimáky aktivně vyhledávají a do těla mu pronikají dýchacími otvory. Napadený slimák přestane po třech a pěti dnech přijímat potravu. Za týden, nejdéle tři týdny, jej larvy (spolu se symbiotickými bakteriemi, které si přinesou sebou) usmrtí a dokončí svůj vývoj. Pak se však dále rozmnožují a znovu napadají další slimáky - pokračují tak dlouho, dokud jsou nějací v dosahu. Účinkují na veškeré druhy slimáků (plzáků). Nehubí přirozené predátory plžů, což by se nám v budoucnu mohlo vrátit v podobě ještě větší invaze slimáků.
  • Naše babičky by nám poradily pěstovat na zahradě rebarboru, jejíž listy se v boji se šneky dají lehce využít. Když je rozmístíme po zahradě, tak zafungují jako shromaždiště slimáků, a my je pak můžeme snadno sesbírat a zlikvidovat. 
BABSKÉ RADY PROTI SLIMÁKŮM:
  • Existuje celá řada lidových metod: sůl, pivo, popel, zajímavá je i metoda mulčování listů kapradin nebo rajčat do ohrožených porostů.
  • Pivo v kelímku zapusťte do země, vůně je přiláká, oni spadnou do kelímku a utopí se.
  • Kafe je pro ně smrtelný jed i odpuzovač, lógr z turka rozlévejte kolem záhonů.
  • Udržujte zahradu uklizenou a neposkytujte jim přirozené skrýše. Obzvláště milují úkryty pod kameny, prkny nebo ve vysoké trávě.
  • Pořiďte si Indické běžce, tyto kachny se osvědčili jako jedinečný likvidátor otravných plžů.
  • Večer nastražte na záhony pytle, prkna nebo velké listy. Ráno pod nimi slimáky sesbírejte.

Výskyt: na zahradách, hustě porostlých plochách, zaplevelených stanovištích, kde lze v jejich spodních patrech předpokládat vlhko, vyhovují mu proto také zastíněné plochy a neobdělávané plochy s vysokou vegetací

  • po dešti tato místa opouští a vydává se za potravou (větší jedinci se jsou schopni přesunout i na vzdálenost až padesát metrů)

Jak se bránit škůdcům na zahrádce?

Mšice

Loading...